39 CO 49/2022-69 — Městský soud v Praze

1. Soud I. stupně napadeným rozsudkem ve spojení s opravným usnesením ze dne [datum] žalobu v části, kde se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 1,75 % z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 1,75 % z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 1,75 % z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 1,75 % z částky [částka] od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši 1,75 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítl (výrok I.), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni [částka], úrok ve výši 18,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % z částky [částka] od [datum] do [datum], úrok ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úrok ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % z částky [částka] od [datum] do [datum], úrok ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % z částky [částka] od [datum] do [datum], úrok ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % z částky [částka] od [datum] do [datum], úrok ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši [částka], to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.) a současně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok III). 2. Soud I. stupně tak rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu mezi účastníky uzavřené rámcové smlouvy [číslo] ze dne [datum], na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet. Dne [datum] uzavřel žalovaný s žalobkyní dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši [částka]. Nedílnou součástí smlouvy o poskytnutí kontokorentu byly podmínky pro poskytnutí kontokorentu. Vzhledem k porušení smluvních povinností žalovaným přistoupila žalobkyně dne [datum] k zesplatnění kontokorentu a tímto dnem se stal závazek splatným v plné výši spolu s příslušenstvím. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena jistinou ve výši [částka], nesplaceným smluvním úrokem z úvěru (kapitalizovaným) ve výši [částka], který je souhrnem nesplacených smluvních úroků od [datum] do [datum] a částkou [částka] představující nezaplacený poplatek za vedení běžného účtu žalovaného. 3. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena rámcová smlouva [číslo] na jejímž základě byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dne [datum] uzavřel žalovaný s žalobkyní dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, podle kterého mu byl dne [datum] poskytnut kontokorent ve výši [částka]. Žalovaný porušil podmínky ze smlouvy o poskytnutí kontokorentu, když poskytnutý kontokorent nesplácel řádně a včas. Žalobkyně proto kontokorent dne [datum] zesplatnila, o čemž byl žalovaný notifikován a vyzván k zaplacení dlužné částky v celkové výši [částka]. 4. Na podkladě těchto skutkových zjištění soud I. stupně uzavřel s odkazem na § 2395 o. z., že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši [částka], kterou se zavázal uhradit společně se sjednaným úrokem prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek do data jejich splatnosti, což neučinil. Soud I. stupně proto dospěl k závěru, že žalobkyně má nárok na zaplacení jistiny ve výši [částka] se sjednaným úrokem ve výši 18,9 % ročně z této částky, neboť žalovaný porušil povinnost vyplývající z uzavřené kontokorentní smlouvy. Soud I. stupně dále žalobkyni přiznal příslušenství z dlužné částky, jak je konkrétně uvedeno ve výroku II. rozsudku, a to podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013. Naopak soud I. stupně nepřiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 1,75 % v rozsahu, jak specifikoval ve výroku I. rozsudku, když dovodil, že výše zákonného úroku z prodlení byla Českou národní bankou pro druhé pololetí roku 2020 a prvé pololetí roku 2021 stanovena sazbou 8,25 % ročně, přičemž žalobkyně žádala úrok z prodlení nad rámec této sazby, tj. ve výši 10 % ročně. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně s poukazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů sestávajících z paušální náhrady hotových výdajů nezastoupeného účastníka ve výši [částka] podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za 4 úkony á [částka] podle § 2 odst. 1 vyhl. [číslo] ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] Lhůtu k plnění soud I. stupně stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. 6. Žalobkyně napadla výrok I. rozsudku soudu I. stupně včasným odvoláním, ve kterém uvedla, že podle podmínek pro používání kontokorentu, jež jsou součástí rámcové smlouvy ze dne [datum], uzavřené mezi účastníky řízení, si žalobkyně strhává úroky z kontokorentu za daný kalendářní měsíc z běžného účtu žalovaného. V případě, kdy není možné úroky strhnout z peněz žalovaného, je o zaúčtované úroky navýšeno čerpání kontokorentu. V případě nedovoleného překročení výše kontokorentu je částka překročení splatná ihned. V souladu s uvedeným proto již dne [datum] byly žalovanému naúčtovány úroky z kontokorentu ve výši [částka] za období od [datum] do [datum], přičemž na tyto nebylo ničeho hrazeno. V následujících měsících byly žalovanému dále účtovány úroky z kontokorentu, které žalovaný rovněž nehradil a jistina kontokorentu tak již byla zcela vyčerpaná až do výše sjednaného limitu [částka]. Úroky tedy nemohly být hrazeny navýšením čerpání kontokorentu a staly se splatnými ihned. Následně žalobkyně přistoupila k zesplatnění kontokorentu dne [datum], neboť žalovaný byl v prodlení s úhradou úroků z kontokorentu. Žalovaný se tak dostal do prodlení se splácením již dne [datum], tj. v prvním pololetí roku 2020 a v uvedeném období činila výše zákonné sazby 10 % ročně. 7. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání, po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), osobou k tomu oprávněnou a splňuje náležitosti uvedené v § 205 o. s. ř., přezkoumal napadený rozsudek soudu I. stupně v mezích, vytyčených odvoláním (§ 206 odst. 2 o. s. ř.), jakož i řízení jeho vydání předcházející podle § 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř. a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné. 8. Odvolací soud předesílá, že ve věcech, v nichž je odvolací řízení ovládáno zásadou neúplné apelace, platí, že skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, jsou způsobilým odvolacím důvodem jen v případech uvedených v § 205a o. s. ř. Tedy jinak řečeno ustanovení § 205a o. s. ř. podává taxativní výčet skutečností nebo důkazů, jež nebyly uplatněny před soudem prvního stupně a které lze výjimečně uplatnit (jako odvolací důvod) nově v odvolání proti rozsudku nebo usnesení ve věci samé. 9. Odvolací soud zjistil, že tvrzenou skutečnost, že se žalovaný dostal do prodlení již dne [datum], žalobkyně zmínila až v rámci svého odvolání, když takováto skutečnost se z žalobních tvrzení nepodává. Naopak žalobkyně v rámci svého žalobního žádání tvrdila, že zesplatněním dluhu se stal závazek splatným v plné výši spolu s příslušenstvím, a to ke dni [datum], resp. [datum] (po uplynutí 10 denní lhůty pro plnění). Od tohoto data také nárokovala i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky. 10. Odvolací soud nemohl přihlédnout k tvrzení žalobkyně, že žalovaný byl v prodlení již dne [datum], což mělo mít vliv na stanovení výše zákonné úrokové sazby pro příslušné období prodlení, neboť nebyla splněna žádná z podmínek ustanovení § 205a o. s. ř. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že soud I. stupně postupoval podle § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s rozhodnutím věci bez jednání souhlasili. Účastníkům se tak nemohlo dostat ani poučení podle ustanovení § 119a odst. 1 o. s. ř., jež je ve smyslu citovaného ustanovení poskytováno pouze účastníkům, kteří jsou přítomni u jednání. Absence tohoto poučení pak v případě postupu podle ustanovení § 115a o. s. ř. nebrání aplikaci systému neúplné apelace v odvolacím řízení, jenž je založen na tom, že skutečnosti a důkazy neuvedené před soudem prvního stupně mohou být před odvolacím soudem účinně uplatněny jen výjimečně za podmínek specifikovaných v ustanovení § 205a odst. 1 o. s. ř. 11. Pokud tedy žalobkyně ve svém odvolání začala tvrdit, že žalovaný se ocitl v prodlení již dne [datum] a nikoli dne [datum], resp. [datum] (jak tvrdila v žalobě), tedy již v předcházejícím období než z jakého vyšel stran posouzení prodlení a s tím spojené výše zákonného úroku z prodlení soud I. stupně, jedná se o nepřípustnou novotu, ke které odvolací soud nemohl přihlédnout. 12. Odvolací soud s ohledem na shora uvedené skutečnosti rozsudek soudu I. stupně ve výroku I.