53 CO 341/2021-96 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (I.), v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky [částka] za den [datum] žalobu zamítl (II.) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] (III.). 2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala vrácení zaplacené 100% zálohy na cenu zájezdu do [země] v termínu od 8.4. do [datum] v částce [částka] s tím, že v důsledku opatření Vlády ČR k uzavření státních hranic dnem [datum] dne [datum] od smlouvy odstoupila. 3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, když žalobkyni v souladu s ust. § 3 a § 4 z.č. 185/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na odvětví cestovního ruchu, vystavila poukaz na zájezd v hodnotě [částka]. 4. Soud prvního stupně na základě nesporných tvrzení účastnic a provedeného dokazování vyšel po skutkové stránce z toho, že účastnice uzavřely dne [datum] smlouvu o zájezdu [číslo] kterou sjednali zájezd do hotelu [jméno] [příjmení] [jméno], [země] – [příjmení] [příjmení], v období od [datum] do [datum] za cenu [částka], kterou žalobkyně žalované uhradila. Součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky účasti na zájezdu (dál jen Podmínky), v nich si strany ujednaly pro případ, že některá z vnějších okolností nutí žalovanou podstatně změnit některou z hlavních náležitostí cestovních služeb, může zákazník přijmout návrh změn, nebo může od smlouvy odstoupit ve lhůtě 5 dnů, která musí skončit před zahájením zájezdu, aniž by musel hradit odstupné za předčasné ukončení zájezdu. Společně s předložením návrhu na změnu závazku předloží žalovaná zákazníkovi jasným, srozumitelným a zřetelným způsobem a bez zbytečného odkladu informace zaznamenané v textové podobě – údaje o případném náhradním zájezdu a jeho ceně. Neodstoupí-li zákazník od smlouvy o zájezdu v určené lhůtě, platí, že se změnou závazku souhlasí (čl. 5). Zákazník může před zahájením zájezdu od smlouvy odstoupit vždy. Účinky odstoupení od smlouvy o zájezdu nastávají okamžikem doručení oznámení o odstoupení druhé smluvní straně (čl. 6). Zákazník v souvislosti s odstoupením není povinen platit žalované odstupné (dle bodu 6.3) v případě, že vnější okolnosti nutí žalovanou podstatně změnit některou z hlavních náležitostí cestovních služeb (bod 5.2). 5. V projednávané věci pracovnice žalované e-mailem dne [datum] sdělila žalobkyni, že od [datum] platí na základě nařízení Vlády České republiky úplné uzavření hranic a zákaz vycestovat mimo území ČR a je zcela zřejmé, že po dobu trvání vládního nařízení o úplném uzavření hranic není možné realizovat zájezdy občanů České republiky do zahraničí. Nabídla žalobkyni buď změnu zájezdu (termín a destinace) na pozdější období dle aktuálně vypsaných termínů, podmínek a cen, nebo možnost požádat o vystavení poukazu na zájezd v hodnotě původního zájezdu. Žalobkyně dne [datum] od smlouvy odstoupila z důvodu zrušení zájezdu v souladu s článkem 5.3 podmínek a z důvodu podstatné změny náležitostí smlouvy podle čl. 5 podmínek s přesvědčením, že ke zrušení zájezdu došlo již zveřejněním informace na internetových stránkách žalované sdělením, že je jí známo, že nebudou realizovány zájezdy s termínem odletu do [datum], bez ohledu na to je oprávněna odstoupit od smlouvy z důvodu podstatné změny náležitostí smlouvy dle čl. 5 Podmínek, neboť změnu„ termínu a destinace“, uvedenou v přípise žalované, nelze považovat za nic jiného než podstatnou změnu podmínek. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení žalované částky, učinil tak i její zástupce předžalobní výzvou. Dne [datum] žalovaná vystavila žalobkyni poukaz na zájezd v hodnotě [částka]. 6. Po právní stránce soud prvního stupně uzavřel, že účastnice uzavřely podle ust. § 2521 o.z. smlouvu o zájezdu, žalovaná e-mailem ze dne [datum] v souladu s ust. § 2531 o.z. a čl. 5 Podmínek sdělila žalobkyni, že jí vnější okolnosti nutí podstatně změnit hlavní náležitosti zájezdu – místo pobytu, dobu pobytu a cenu, a nabídla možné způsoby řešení. Žalobkyně s tímto způsobem řešení nesouhlasila a podle ust. § 2531 odst. 2 o.z. spolu s čl. 6 1. Podmínek od smlouvy odstoupila. Podle čl. 6 Podmínek účinnost odstoupení nastala dnem [datum]. Proto se neuplatní ustanovení zák. č. 185/2020 Sb., který nabyl účinnosti dne [datum], neboť k okamžiku jeho účinnosti již v souladu s ust. § 2004 odst. 1 o.z. závazek k plnění ze smlouvy o zájezdu zanikl. Vzhledem k čl. 6 písm. a) Podmínek má žalobkyně nárok na vrácení celé zaplacené ceny zájezdu. Splatnost žalované částky nastala v souladu s ust. § 2536a o.z. uplynutím 14 dnů od zániku závazků ze smlouvy odstoupením žalobkyně, proto soud prvního stupně žalobkyni nepřiznal úrok z prodlení za den [datum], když jinak jí zaplacení úroku z prodlení svědčí podle ust. § 1970 o.z. ve výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb. 7. S takovými důvody soud prvního stupně žalobě vyjma nepatrné části vyhověl a o nákladech řízení rozhodl s odkazem na ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. 8. Žalovaná rozsudek napadla včasným a přípustným odvoláním. Zdůrazňuje, že v důsledku celosvětového výskytu koronaviru SARS CoV-2 byl usnesením Vlády České republiky ze dne [datum] [číslo] s účinností od [datum] mimo jiné nařízen zákaz občanům České republiky vycestovat z území České republiky, přičemž tento zákaz byl následně prodloužen usnesením Vlády České republiky ze dne [datum] [číslo] (s účinností od [datum] do [datum]). [právnická osoba] CoV-2 lze nepochybně považovat za neobvyklou a nepředvídatelnou událost, která byla nezávislá na vůli žalobkyně či žalované a jejímž důsledkům nemohlo být, i přes veškerou vynaloženou péči, zabráněno (tzv. vyšší moc). Výskyt takovéhoto jevu pak nebyl zákonodárcem předpokládán ani v příslušných právních předpisech a až do zveřejnění návrhu zákona č. 185/2020 Sb., který se stal účinným dne [datum], lze hovořit o jakémsi„ právním vakuu“, kdy nebylo jednoznačně patrné, jakým způsobem mají dotčené subjekty nastalou situaci řešit. I z tohoto důvodu žalovaná dne [datum] kontaktovala žalobkyni s upozorněním na úplné uzavření hranic České republiky, bezprecedentnost nastalé situace a nabídla jí několik možností. Žalobkyně, aniž by se k těmto návrhům vyjádřila, žalovanou informovala, že její návrhy řešení odmítá, dne [datum] od smlouvy odstoupila, čímž žalované de facto znemožnila, aby učinila další relevantní kroky, včetně případného zrušení zájezdu. Jako důvod odstoupení žalobkyně uvedla předně zrušení zájezdu a následně i podstatnou změnu náležitostí zájezdu, i s příslušným podrobným odůvodněním. Žalovaná toto odstoupení od smlouvy vyhodnotila jako důsledek výskytu koronaviru SARS CoV-2 a z tohoto důvodu pochopitelně nepožadovala žádné odstupné. Žalovaná následně, v souladu s ust. § 3 a § 4 zákona č. 185/2020 Sb. žalobkyni vystavila poukaz na zájezd v hodnotě veškerých uhrazených plateb, tj. v hodnotě [částka], což však žalobkyně neakceptovala. Žalovaná nesouhlasí se závěrem o nemožnosti aplikace uvedeného zákona, když dle jeho ust. § 2 se zákon použije na zájezdy s termínem zahájení od [datum] do [datum] a zákonodárce si tak (s ohledem na účinnost zákona ode dne [datum]) nepochybně musel být vědom retroaktivity zákona v tom smyslu, že se bude vztahovat i na celou řadu zájezdů, k jejichž zrušení muselo dojít již před nabytím jeho účinnosti a logicky i na situace, kdy nárok klientů cestovních kanceláří na vrácení uhrazené ceny zájezdu by byl za normálních okolností již splatný. Dospěl-li soud k závěru, že se zákon na daný případ neuplatní, neboť k odstoupení od smlouvy o zájezdu došlo dne [datum] a zákon nabyl účinnosti až dne [datum], pak rozhodl v rozporu s výše citovaným ustanovením § 2, neboť zájezd měl být realizován v termínu od 8.4.2020 do 18.4.2020 a zákon tak na něj jednoznačně aplikovat lze. Žalovaná v této souvislosti zdůrazňuje, že soud je dle čl. 95 odst. 1) Ústavy, při svém rozhodování zákonem vázán a nebyl tedy oprávněn zákon [číslo] Sb. na základě svého uvážení neaplikovat. V případě závěru soudu o rozporu zákona s ústavním pořádkem měl věc dle čl. 95 odst. 2) Ústavy předložit k přezkoumání Ústavnímu soudu. Navrhla změnu rozsudku zamítnutím žaloby. 9. Žalobkyně se k odvolání obsáhle vyjádřila. Zdůraznila, že mezi účastnicemi nikdy nebylo sporu o tom, zda plnění dle uzavřené smlouvy v dané situaci bylo možné, spor panuje v tom, že žalobkyně smlouvu plnila podle podmínek a žalovaná ji následně při nemožnosti plnění na její straně odmítla vydat zaplacenou cenu zájezdu. Vzhledem k tomu, že žalovaná nemohla smlouvu splnit a žalobkyni nabídla podstatnou změnu smluvních podmínek, žalobkyně od smlouvy odstoupila, k čemuž ji výslovně opravňuje ustanovení § 2531 odst. 2 o.z. Žalobkyně se po žalované nikdy nedomáhala náhrady škody, argumentace vyšší mocí tedy dle § 2913 o.z. není na místě. Z toho pohledu se o mezeru v právu nemůže jednat, neboť výše