54 CO 355/2021-206 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] (výrok I.). O nákladech řízení rozhodl tak, že žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení v částce [částka] (výrok II.) 2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal po žalované náhrady nemajetkové újmy, která mu měla být způsobena nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce správního řízení vedeného podle stavebního zákona v řízeních o dodatečné povolení a odstranění účelové komunikace na pozemku parc. [číslo] katastrální území Trutnov, které bylo vedeno nejprve Městským úřadem Trutnov, odbor výstavby (dále jen„ stavební úřad [obec]“), a posléze Městským úřadem Dvůr Králové nad [příjmení], odbor výstavby a územního plánování (dále jen„ stavební úřad [obec]“) a trvalo od [datum] do [datum], tedy téměř 10 let. 3. Žalovaná nárok žalobce neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Nárok žalobce částečně uspokojila konstatováním porušení práva na dodržení lhůty stanovené v § 71 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 4. Soud prvního stupně rozhodl na základě skutkových zjištění a právní argumentace, které jsou uvedeny v písemném odůvodnění napadeného rozsudku a které není třeba v zájmu stručnosti opakovat. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že předmětné správní řízení trvající deset let je jednoznačně nesprávným úředním postupem ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 věta třetí zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“), když na něj dopadá aplikace ustanovení čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod publikované pod [číslo] Sb. (dále jen„ Úmluva“), a je na místě žalobci přiznat finanční zadostiučinění. Stanovená částka odpovídá skutkovému stavu věci a utrpení, které žalobce ve správním řízení musel snášet. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a žalobci přiznal plnou náhradu vynaložených nákladů. 5. Proti tomuto rozhodnutí podala žalovaná včasné a přípustné odvolání. Rozhodnutí považuje po právní stránce za nesprávné, zmatečné a zcela nepřezkoumatelné. Soud prvního stupně nerespektoval názor soudu odvolacího, který zrušil předchozí rozsudek soudu prvního stupně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 27 C 57/2019-39 Městský soud v Praze jako soud odvolací ve svém usnesení č. j. 54 Co 82/2020-99 ze dne [datum rozhodnutí] připomněl rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 344/2014 ze dne [datum rozhodnutí], ve kterém je uvedeno, že nepřiměřená délka správního řízení může způsobit účastníku řízení nemajetkovou újmu, jen tehdy jde-li o takové řízení, jež podléhá čl. 6 odst. 1 Úmluvy, tj. jde-li ve správním řízení o spor o právo nebo závazek, který je opravdový a vážný a jehož rozhodnutí má přímý vliv na existenci, rozsah nebo způsob výkonu daného práva nebo závazku v jeho poměrech, má-li toto právo nebo závazek svůj základ ve vnitrostátním právu a je-li soukromoprávní povahy. Soudu prvního stupně proto bylo uloženo, aby se zabýval otázkou, zda v předmětném správním řízení o dodatečném povolení účelové komunikace bylo dotčeno žalobcovo právo soukromoprávní povahy či nikoliv. Žalovaná popsala průběh všech správních řízení a uzavřela, že v daném případě nebylo vydáno žádné rozhodnutí, jehož vydání by mohlo zasáhnout do osobní sféry žalobce, jako vlastníka sousedního pozemku, než na kterém stavba probíhala, a není tak zřejmé, jaká by mu mohla vzniknout újma, kterou by bylo nutno kompenzovat žalobcem požadovanou částkou. Soud prvního stupně se tak dle žalované neřídil názorem odvolacího soudu, že na věc nelze aplikovat [číslo] odst. 1 Úmluvy a presumovat vznik újmy na straně žalobce. Za nesprávný považovala žalovaná rovněž závěr soudu prvního stupně, pokud na věc aplikoval ustanovení § 1003 a § 1004 o. z., tedy ustanovení týkající se pokojné držby. Pokud by to skutkový stav odůvodňoval a žalobci by vznikala škoda v důsledku jednání vlastníků sousedního pozemku, nemohl by za škodu odpovídat stát. 6. Žalovaná trvá na tom, že na projednávanou věc nedopadá čl. 6 odst. 1 Úmluvy, přičemž se v případě odškodňovaného řízení nejedná o řízení, jehož předmětem by bylo základní právo a svoboda žalobce. Na žalobci tak je, aby prokázal újmu a příčinnou souvislost mezi újmou a nesprávným úředním postupem. Žalobce to však neučinil. Žalovaná v odvolání dále poukázala na to, že předmětem řízení je náhrada nemajetkové újmy za řízení o dodatečné povolení stavby, jak předmět řízení vymezil odvolací soud a náhrada jiné újmy nepřichází v úvahu. Soud prvního stupně však hodnotil všechna řízení od roku 2008 do roku 2018 a žalobce tak odškodnil za něco, čeho se žalobou nedomáhal. Soud nerozlišuje problematiku průtahů a problematiku nepřiměřené délky řízení. Žalovaná považuje rozsudek soudu prvního stupně za nesprávný, některé citované pasáže rozsudku jsou v přímém rozporu se závěry soudu a žalovaná proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně aby žalobu zamítl. 7. Žalobce se k odvolání žalované vyjádřil, tak, že považuje rozsudek soudu prvního stupně za správný. Na věc dopadá čl. 6 odst. 1 Úmluvy a řízení je třeba odškodnit jako celek. To, že má být předmětem řízení odškodnění nemajetkové újmy za dodatečné povolení stavby, uvedl odvolací soud, žalobce se k tomu nemohl nijak vyjádřit. Na stavbě probíhaly nelegální práce, žalobce se domáhal odstranění stavby, toto řízení trvalo od roku [rok] do roku [rok] Odvolacímu soudu navrhl potvrzení napadeného rozsudku. 8. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, a to včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř.), shledal, že odvolání je z velké části nedůvodné. 9. Odvolací soud musí předně konstatovat, že rozsudek soudu prvního stupně je nepřehledný, skutkové závěry netvoří ucelený celek a nelze ani seznat délku řízení, která soud posuzoval a zejména jak dospěl k přisouzené částce, neboť z rozsudku není patrné, jaká kritéria ve smyslu ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk soud použil. Soud prvního stupně si však zejména neupřesnil předmět řízení, když ve svém prvním rozhodnutí uvedl, že došlo k průtahům v délce 6 let a 4 měsíce, a to ve správním řízení o dodatečném povolení stavby ale i o odstranění stavby. V posuzovaném rozsudku nyní soud prvního stupně konstatoval, že řízení trvalo deset let (i když vycházel ze stejného skutkového stavu) a jednalo se o stavební řízení o povolení stavby, resp. o odstranění stavby. S ohledem na nepřehlednost zjištění soudu prvního stupně vycházel odvolací soud při projednání odvolání ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 27 C 57/2019-39 z toho, že žalobce se domáhá odškodnění nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení o dodatečném povolení stavby. Bylo tak na soudu prvního stupně, aby žalobce vyzval k odstranění vad žaloby, neboť ze žaloby nebylo možné seznat, z jakého řízení se svého tvrzeného nároku domáhá. Soud prvního stupně tak neučinil a žalobě zcela vyhověl, aniž měl postaveno na jisto, z kterého řízení žalobce svůj nárok odvíjí a v jaké výši. 10. Odvolací soud v rámci odvolacího řízení žalobce vyzval usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 54 Co 355/2021-187, aby svoji žalobu doplnil tak, aby z ní bylo zřejmé, za která dílčí řízení se po žalované nemajetkové újmy domáhá, a aby specifikoval výši požadované újmy ve vztahu ke každému konkrétnímu řízení. 11. Žalobce svým podáním ze dne [datum] žalobu doplnil a uvedl, že považuje všechna správní řízení, o která žalobu opírá, za řízení, která spadají pod článek 6 odst. 1 Úmluvy. Konstatoval, že spojené územní a stavební řízení pro účelovou komunikaci na pozemku parc. [číslo] v kat. území [obec] začalo dne [datum] žádostí o vydání územního rozhodnutí o změně stavby a stavební povolení na účelovou komunikaci. Toto řízení skončilo zastavením řízení s právní mocí dne [datum]. Žalobce požaduje zadostiučinění za toto řízení ve výši [částka]. Druhým namítaným řízením je první řízení o dodatečném povolení účelové komunikace zahájené dne [datum], které rovněž skončilo zastavení řízení s právní mocí dne [datum]. Za zásah způsobený nepřiměřenou délkou řízení žalobce žádá zadostiučinění ve výši [částka]. Druhé řízení o dodatečném povolení účelové komunikace, které bylo zahájeno dne [datum] skončilo zpětvzetím žádosti dne [datum], rozhodnutí o zastavení řízení nabylo právní moci dne [datum]. V tomto případě žalobce požaduje zadostiučinění ve výši [částka]. Pokud jde o řízení o odstranění účelové komunikace na předmětném pozemku, stavební úřad písemností ze dne [datum] oznámil účastníkům řízení zahájení řízení o odstranění stavby. V tomto řízení bylo dne [datum] rozhodnuto Stavebním úřadem [obec] č. j. MUDK- VÚP/87209-2018 2018, ve spojení s rozhodnutím nadřízeného krajského úřadu ze dne [datum], č. j. KUKHK [číslo] UP/2018/Sv, které nabylo právní moci dne [datum] tak, že se nenařizuje odstranění stavby účelové komunikace k rodinnému domu [adresa].