54 CO 476/2021-1394 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost předložit žalobci prvotní doklady, na základě kterých provedl vyúčtování služeb za rok 2013, pro byt [číslo] o velikosti 3+1 ve 4. nadzemním podlaží, domu [adresa] v [obec a číslo] – [část obce], ul. [ulice] (výrok I.), a prvotní doklady, na základě kterých provedl pro tentýž byt vyúčtování služeb za období od [datum] do [datum] (výrok II.), a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši [částka], k rukám právního zástupce žalovaného, do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok III.). 2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobce, po připuštění změny žaloby, domáhal po žalovaném předložení prvotních dokladů, na základě kterých žalovaný provedl vyúčtování služeb za rok [rok] a za období od [datum] do [datum], pro byt [číslo] o velikosti 3+1, ve 4. nadzemním podlaží, domu [adresa] v [obec a číslo] – [část obce], ul. [ulice], jehož byl v té době žalobce nájemcem. Žalovaný mu sice dne [datum] umožnil nahlédnutí do určitých dokladů týkajících se vyúčtování za rok [rok], tyto však dle žalobce nebyly řádné, když v nich chyběly faktury za [částka]. Za rok [rok] mu žalovaný prvotní doklady nepředložil vůbec. 3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, namítal, že svou povinnost předložit žalobci doklady, z nichž vycházel při vyhotovení vyúčtování za rok [rok], již splnil, a to dne [datum]. Za rok [rok] již žalobci na předložení dokladů nárok nevznikl, neboť dne [datum] dostal žalobce výpověď z nájmu bytu a nájemní poměr tak skončil. Žalovaný dále tvrdil, že žalobce jedná v rozporu s dobrými mravy, neboť sám své povinnosti neplní, když neplatí řádně a včas nájem a služby spojené s užíváním bytu. 4. Soud prvního stupně po provedeném dokazování vyšel ze skutkových zjištění, které jsou podobně uvedeny v bodech 5. – 14. odůvodnění napadeného rozsudku. Zejména vzal za prokázané, že žalovaný byl pronajímatelem předmětného bytu v r. [rok], jakož i v období od [datum] do [datum], žalobce byl po celý rok [rok] nájemcem předmětného bytu, že dne [datum] dal žalovaný žalobci výpověď z nájmu bytu a žaloba podaná žalobcem na určení neplatnosti výpovědi z nájmu byla pravomocně zamítnuta. Žalobce převzal vyúčtování pro rok [rok] dne [datum], opravné vyúčtování pro rok [rok] převzal dne [datum] a vyúčtování pro rok [rok] převzal dne [datum]. Žalobce s vyúčtováním služeb nesouhlasil, proti vyúčtování podal reklamace. Mezi účastníky proběhlo dne [datum] setkání, na kterém bylo žalobci umožněno nahlédnutí do dokladů pro vyúčtování pro rok [rok], týkající se tepelné energie na vytápění a poskytování teplé užitkové vody (tedy položky žalobcem nazvané, sv pro tuv, teplo a ohřev teplé vody), dále doklady, týkající se výpočtu za popelnice, úklid, vodné a společnou elektřinu, ze kterých účetní žalovaného při vyhotovení vyúčtování vycházela. Tuto skutečnost vzal soud prvního stupně za prokázanou zejména ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení]. Žalobci nebylo umožněno nahlédnutí do prvotních dokladů pro vyúčtování za rok [rok]. 5. Uvedená skutková zjištění posuzoval soud prvního stupně, pokud jde o předložení dokladů k vyúčtování za rok 2013 s odkazem na ust. § 3074 odst. 1 o. z. podle dosavadních právních předpisů a pokud jde o předložení dokladů k vyúčtování za rok [rok], podle předpisů účinných od [datum], tj. podle § [číslo] odst. 1 o. z. a § 8 zák. č. 67/2013 Sb. Dovodil, že žalobce měl, v souladu s ust. § 727 obč. zák. a § 7 odst. 3 vyhl. č. 372/2001 Sb., s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 1262/2015 a rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. 11 Co 299/2014, právo seznámit se s podklady pro vyúčtování za rok [rok], měl tedy právo na předložení komplexního souboru listin, týkajícího se vyúčtování, za takových podmínek, aby měl možnost reálně se s nimi seznámit, řádně si je prostudovat, a pokud jsou mu předloženy kopie, aby měl možnost porovnat je s originály, případně si na své náklady opatřit výpisy či kopie. Zároveň dovodil, že žalovaný tomuto právu odpovídající povinnost splnil, a to dne [datum]. Pokud žalobce namítal, že tyto doklady nejsou řádné, domáhal se posuzování jejich obsahu, což však nemůže být předmětem tohoto řízení. Podstatné je, že se jednalo o soubor podkladů, z nichž žalovaný, resp. jeho účetní při vyhotovení vyúčtování vycházela. 6. Pokud jde o předložení dokladů za rok 2014, měl soud prvního stupně za to, že žalobce není k podání žaloby aktivně legitimován, neboť v r. 2014 již nebyl nájemcem předmětného bytu. Žalobci byla dne [datum] dána výpověď z nájmu bytu, žaloba o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu byla pravomocně zamítnuta, od [datum] tak žalobce obýval byt neoprávněně, a proto mu nesvědčí právo domáhat se po žalovaném splnění povinnost předložit doklady pro vyúčtování za rok [rok]. 7. Nadto soud prvního stupně dovodil, že žalobní požadavek žalobce je v rozporu s dobými mravy, či dokonce šikanózním výkonem práva, za situace, kdy žalobce si soudní cestou vynucuje splnění povinností po žalovaném, sám však opakovaně své základní povinnosti nájemce hradit nájemné a platby za služby spojené s užíváním bytu neplní. Z jednání žalobce, který klade všechny existující procesní překážky, je patrné, že jeho cílem není se domoci předložení dokladů, ale co nejdéle vést tento spor, pravděpodobně, aby nemohla být ukončena likvidace žalovaného. Žalobce totiž nevzal žalobu zpět ani poté, co mu žalovaný dne [datum] do pokladů umožnil nahlédnout. 8. O povinnosti k náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobce, který byl v řízení zcela procesně neúspěšný, soud prvního stupně zavázal k náhradě všech žalovaným účelně vynaložených nákladů řízení, jež v souhrnu odpovídají částce [částka]. 9. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné a přípustné odvolání. Žalobce nesouhlasil s názorem soudu prvního stupně, že jeho žaloba byla podána v rozporu s dobrými mravy. Naopak, v rozporu s dobrými mravy jedná výhradě žalovaný, který mu již od r. [rok] odmítá předložit doklady pro vyúčtování služeb za roky [rok] – [rok] a který jej dále neúspěšně žaloval u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 18 C 62/2012 o zaplacení údajného nedoplatku na nájemném a zálohách na služby. Žalobce dále upozornil na to, že likvidátor žalovaného, pan [jméno] [příjmení], je zároveň pověřeným vlastníkem SVJ a nadále v domě vystavuje vadná vyúčtování, reklamace jednotlivých vlastníků neřeší či zamítá a situace se vyhrotila tak, že se proti němu vlastníci jednotek bouří. Není pravdou, že by žalobce dlužil žalovanému na nájemném a zálohách za služby, naopak, žalobce vše uhradil, což může doložit. Neplatiče z něj udělal likvidátor žalovaného vyhotovením nesprávného a neoprávněného vyúčtování. Žalobce nejednal v rozporu s dobrými mravy ani tím, že žalobu nevzal poté, co mu žalovaný umožnil do podkladů nahlédnout, zpět. Tyto podklady totiž nebyly kompletní a navíc se mezi nimi nacházely doklady, které s vyúčtováním služeb neměly nic společného. Tím žalovaný žalobci znemožnil ověřit správnost vyúčtování pro byt, který obýval. Žalobce proto nemohl vzít žalobu zpět. Soud prvního stupně dále dospěl k nesprávnému závěru, že žalobce nemá nárok na předložení dokladů za r. [rok]. Tento nárok žalobci plyne z vyhl. č. 372/2001 Sb. jako konečnému spotřebiteli. Nadto měl žalobce za to, že je nesprávný závěr soudu prvního stupně, že nájemní poměr skončil výpovědí z nájmu bytu. Výpověď z nájmu bytu byla podle jeho názoru absolutně neplatná, neboť neobsahuje všechny zákonem stanovené náležitosti, a to závazek pronajímatele zajistit nájemci bytovou náhradu. Soud prvního stupně neprovedl výpověď z nájmu bytu k důkazu, proto tyto skutečnosti nezjistil. Pokud pak žalovaný žalobci nezajistil bytovou náhradu, konkrétně přístřeší, pak měl žalobce právo byt nadále užívat. Žalobce dále soudu prvního stupně vytýkal, že skutečnost, že žalovaný žalobci podklady pro vyúčtování za rok 2013 předložil, vzal za prokázanou z výpovědí svědků [příjmení], [příjmení] a [příjmení]; žalobce měl za to, že taková skutkové zjištění nemohl z uvedených důkazů učinit. Žalobce měl dále za to, že soud prvního stupně překročil návrhy účastníků, pokud se zabýval tím, zda žalobce řádně hradil nájemné a zda z tohoto důvodu není jeho žaloba v rozporu s dobrými mravy; tuto skutečnost nadto nepovažoval ve vztahu k povinnosti žalovaného předložit prvotní doklady za podstatnou. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně aby jej změnil tak, že žalobě vyhoví. 10. Žalovaný navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného, když souhlasil se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně. Námitky žalobce uvedené v odvolání považoval za nepodstatné a nepravdivé. Setrval na tom, že vyúčtování za rok [rok] je správné, což stvrdil i Energetický regulační úřad. V r. [rok] již žalobce nebyl nájemcem bytu, jak potvrdily soudy všech stupňů. Přesto n