58 CO 101/2022-102 — Městský soud v Praze

1. V záhlaví uvedeným rozsudkem ze dne [datum] soud I. stupně uložil žalované povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.) a k rukám advokáta žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku [částka] (výrok II.). 2. Soud I. stupně tak rozhodl o žalobě (došlé soudu I. stupně dne [datum]), kterou se žalobkyně domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tvrzením, že uvedenou částku zaplatila jako zálohu za pronájem lodi dle smlouvy o jejím pronájmu ze dne [datum] (dále též jen„ smlouva o pronájmu“), kterou žalobkyně a žalovaná uzavřely. Kvůli pandemii nemoci Covid 19 nebylo možné plavbu uskutečnit, proto žalobkyně požadovala vrácení zálohy. Žalovaná odmítla zálohu vrátit, přislíbila však voucher, který nakonec neposkytla. Na výzvu právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] (doručenou žalované do její datové schránky téhož dne) žalovaná nereagovala, ani v poskytnutém termínu do uplynutí 14 dnů k úhradě dluhu (tj. do [datum]) ničeho nezaplatila, je tak v prodlení s úhradou požadované částky. 3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Ke své obraně sporovala, že je dána její pasivní věcná legitimace, a namítla nedostatek místní a věcné příslušnosti soudu I. stupně. Argumentovala tím, že není odpovědná za vrácení zaplacené zálohy podle smlouvy o pronájmu, a to z důvodu, že při uzavírání této smlouvy jednala a vystupovala vždy jako zástupce a zprostředkovatel. Žalovaná pouze zprostředkovala pro žalobkyni možnost uzavřít smlouvu o pronájmu plavidla na určenou dobu s jeho vlastníkem (ve vyjádření žalované blíže specifikovanou [právnická osoba] dále jen„ [anonymizována dvě slova]“). Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena pouze smlouva o zprostředkování pronájmu plavidla ve smyslu § 2445 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), přičemž žalobkyně vzala (v čl. V. smlouvy o pronájmu) na vědomí, že součástí smluvního vztahu jsou i smluvní charterové podmínky [právnická osoba], se kterými vyslovila souhlas. Z nich mimo jiné plyne, že veškeré dovolené na lodi zajišťuje [právnická osoba]. Žalovaná po odečtení provize za zprostředkování převedla všechny finanční prostředky na účet pronajímatele ([právnická osoba]); za dluhy této společnosti nenese žalovaná žádnou odpovědnost. 4. Soud I. stupně neshledal důvodnou námitku nedostatku pasivní legitimace žalované a související námitku věcné a místní nepříslušnosti tamního soudu s argumentací, že„ žalobkyně a žalovaná jako strany, které uzavřely smlouvu, jsou nositeli vzájemných subjektivních práv a povinností; žalovaná je pasivně věcně legitimována, neboť je účastníkem hmotněprávního vztahu, o který v řízení jde. Společnost [anonymizována dvě slova], na kterou žalovaná odkazuje, žádnou smlouvu se žalobkyní neuzavřela, nemůže být tudíž v této věci žalovanou stranou. S ohledem na charakter projednávané věci a sídlo žalované v obvodu zdejšího soudu je věcně i místně příslušným Obvodní soud pro Prahu 7“. 5. Soud I. stupně rozhodl na základě mezi účastníky nesporných skutečností a skutkových zjištění z provedeného dokazování uvedených v písemném odůvodnění svého rozsudku (na něž v tomto směru odvolací soud pro stručnost vlastního rozhodnutí odkazuje), přičemž dospěl ke skutkovému závěru, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o pronájmu lodi v termínu 15. až [datum] v oblasti [příjmení] sul [příjmení] v [země] a v souladu s touto smlouvou na účet tam uvedený zaslala žalobkyně dne [datum] částku [částka], což odpovídalo částce 580 €. Z důvodu koronavirové pandemie se plavba lodí v uvedeném termínu nemohla uskutečnit. Mezi stranami proběhla jednání ohledně vydání voucheru na plavbu v jiném termínu a ohledně možnosti vrácení zálohy; voucher však vydán nebyl a záloha nebyla vrácena. 6. Soud I. stupně po citaci § 1724 a násl. o. z. (upravujících pojem smlouvy a proces jejího uzavření), § 2445 odst. 1 o. z. (upravujícího náležitosti zprostředkovatelské smlouvy) a § 2483 o. z. (upravující definici smlouvy o obchodním zastoupení) neshledal v prvé řadě důvodnou obranu žalované, že pro žalobkyni pouze zprostředkovala možnost uzavření smlouvy o pronájmu lodi se [právnická osoba]. Vycházel z toho, že akceptací návrhu smlouvy (zaslaného žalobkyni žalovanou) žalobkyní došlo k uzavření smlouvy mezi žalovanou a žalobkyní. Je-li v předmětné smlouvě jako pronajímatel uvedena [právnická osoba], smlouva touto společností není ani neměla být podepsána, neboť v dolní části smlouvy je označeno místo pouze pro podpis zprostředkovatele (žalované) a nájemce (žalobkyně). Stranami, které mezi sebou smlouvou zřídily závazek, jsou tak žalobkyně a žalovaná. Pokud by žalovaná pouze zprostředkovávala možnost uzavření smlouvy, muselo by následně dojít k uzavření smlouvy mezi [právnická osoba] a žalobkyní, k čemuž nedošlo, a nic ani nenasvědčovalo tomu, že by k tomu dojít mělo. Jelikož žalovaná podepsala smlouvu za pronajímatele a zastupovala ho při uzavření smlouvy, jedná se o obchodní zastoupení, čemuž odpovídá i smlouva o zprostředkování mezi společnostmi [anonymizována dvě slova] a žalovanou ze dne [datum], kterou [právnická osoba] jmenuje žalovanou svým generálním obchodním zástupcem pro prodej výrobků v [země]. Žalovaná tak v předmětném vztahu vystupuje jako nezávislý podnikatel, který musí nést odpovědnost za závazky vyplývající ze smlouvy. K poukazu žalované na charterové podmínky [právnická osoba], jako součást smlouvy o pronájmu, soud I. stupně uvedl, že z těchto podmínek vyplývá, že nebude hrazeno žádné odškodnění (tedy kompenzace navíc nad rámec ceny zájezdu), pokud plnění smlouvy bude zabráněno okolnostmi spadajícími do„ [ulice] moci“. Pokud bude muset udělat zásadní změnu dovolené pronajímatel (nikoli z důvodu prodlení s úhradou), nabídne alternativní dovolenou, popř. plnou náhradu veškerých uhrazených peněz. To se podle soudu I. stupně v projednávaném případě také stalo, neboť zásadní změna nebyla učiněna z důvodu neuhrazení ceny zájezdu, nýbrž z důvodu koronavirové pandemie, kvůli které nebylo možno uskutečnit plánovanou dovolenou. V souladu s charterovými podmínkami je e-mailová komunikace mezi [jméno] [příjmení] (za žalovanou – poznámka odvolacího soudu) s [jméno] [příjmení] (za žalobkyni), kdy [jméno] [příjmení] slibuje zajištění alternativní dovolené, popř. vydání voucheru, k čemuž však nakonec nedošlo. Soud I. stupně neshledal důvodnou obranu žalované, že zálohu na plavbu po odečtení provize za zprostředkování ihned přeposlala [právnická osoba], která tedy nyní žalovanou částku dluží. Vyšel z toho, že stranou smlouvy o pronájmu je žalovaná jako nezávislý podnikatel. Za nepřijatelné označil jednání žalované, odkazuje-li žalobkyni s nárokem na vrácení zálohy na [právnická osoba], se kterou však žalobkyně nemá žádný právní vztah, navíc se jedná o zahraniční právnickou osobu, na kterou žalovaná neposkytla žalobkyni ani žádný kontakt. Žalovaná ani nevysvětlila rozdíl v částkách, které odešly z účtu žalované; z výpisu z účtu nelze ani seznat, kam byla uvedená částka odeslána; zůstává pochybnost o tvrzení žalované, že zaplacenou zálohou již nedisponuje. Soud I. stupně uzavřel, že je to právě žalovaná, která by měla žalobkyni vrátit zaplacenou zálohu, popřípadě poskytnout jinou kompenzaci. Přestože žalovaná přislíbila vydání voucheru a opakovaně se vyjadřovala v tom smyslu, že zaplacená záloha nepropadla a existuje dále ve formě„ kreditu“, který si žalobkyně bude moci vybrat, k rezervaci jiného termínu dovolené nakonec z důvodu přerušení komunikace ze strany žalované nedošlo. Se závěrem, že je zřejmé, že žalovaná žádný voucher žalobkyni vydat nehodlá, soud I. stupně rozhodl o uložení povinnosti žalované vrátit žalobkyni částku představující zaplacenou zálohu a to včetně příslušenství (úroků z prodlení) dle § 1970 o. z. ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty poskytnuté žalované žalobkyní k úhradě pohledávky, tj. od [datum], ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení mezi účastnicemi rozhodl dle § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen,,o. s. ř.“) s tím, že v řízení zcela úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku a z nákladů právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (zkráceně„ AT“). 8. Proti rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání. Uvedla, že rozsudek vychází ze skutkových zjištění, která nemají v podstatné části oporu v provedeném dokazování a spočívá i na nesprávném právním posouzení. Odůvodnění napadeného rozsudku je vnitřně nejednotné, nelogické a ve své podstatě nepřezkoumatelné; z odůvodnění nevyplývá vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé, tedy je nesouladné s § 157 odst. 2 o. s. ř. Řízení, které vydání rozsudku předcházelo, trpí procesními vadami. Žalovaná namítla, že soudem I. stupně nebylo rozhodnut