ECLI: ECLI:CZ:MSPH:2022:58.Co.304.2022.1 Datum: 2022-10-13 Předmět: pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 9 C 302/2018-440 Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 1968 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 205 z. č. 99/1963 ["bezdůvodné obohacení""odpovědnost za vady""odstoupení od smlouvy""peněžité plnění""sleva z ceny""smlouva o dílo""software"]
O co šlo: pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 9 C 302/2018-440 (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 1968 nař. vl.)
1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).
2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení těchto částek z titulu servisní smlouvy ze dne [datum] a smlouvy o zajištění webhostingových služeb ze dne [datum] na základě čtyř faktur v žalobě označených.
3. Žalovaná se bránila tím, že servisní smlouva byla uzavřena pod nátlakem ze strany žalobkyně, která se zavázala dořešit množství chyb, které vykazovaly dva e-shopy jí vytvořené na základě předcházející smlouvy za 1,2 mil. Kč. Služby nebyly poskytovány řádně, proto si musela žalovaná zajistit jejich část u externích dodavatelů za [částka]. Nebylo doloženo řádné vyúčtování skutečně provedených prací a nebylo prokázáno, že by práce byly skutečně provedeny. Služby byly reklamovány v e-mailové korespondenci. Z důvodu podstatného porušení smluv žalovaná odstoupila od obou smluv dne [datum]. Z procesní opatrnosti započetla proti uplatněné pohledávce pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení, které žalobkyni vzniklo tím, že přijímala od žalované v letech 2014 – 2017 peněžité plnění poskytnuté bez právního důvodu.
4. Žalobkyně s argumentací žalované nesouhlasila s tím, že služby prováděla řádně, jejich vadnost ani nebyla reklamována. Smlouva o zajištění webhostingových služeb zanikla uplynutím výpovědní doby ke dni [datum] na základě výpovědi žalobkyně pro neplacení vyúčtování, servisní smlouva zanikla po vzájemné dohodě k [datum], neboť žalovaná si začala webhosting zajišťovat prostřednictvím třetí osoby.
5. Soud I. stupně rozhodl v dané věci podruhé poté, co byl předchozí rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 9 C 302/2018-177, zrušen usnesením odvolacího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 58 Co 164/2020-205 a věc byla vrácena soudu I. stupně. Odvolací soud tehdy učinil závěr, že uvedenými smlouvami byla sjednána tzv. paušální platba, žalobkyně měla právo na odměnu za služby zde uvedené bez ohledu na množství vykonané práce. Žalobkyně tak musela pro splnění nároku na odměnu poskytovat sjednané služby, ale odměna nebyla vázána na provedení konkrétní práce v konkrétním měsíci. Žalobkyni tak tížilo důkazní břemeno, že práce uvedené ve smlouvách v době trvání smluvního vztahu vykonávala, pokud žalovaná namítala vadnost prací, bylo na ní, aby tvrdila a prokázala, že tyto vady u žalobkyně reklamovala a jaké důsledky z těchto vad vyvozovala. Odvolací soud soudu I. stupně uložil, aby zjistil, které žalobcem účtované práce jsou mezi účastníky sporné (o nichž žalovaný tvrdí, že nebyly provedeny nebo byly provedeny vadně) a provedl žalobcem označené důkazy k prokázání provedení těchto prací, případně důkazy označené žalovaným k vadám těchto prací a k reklamacím vad a aby posoudil, jaký dopad měly případné vady na nárok žalobce na sjednanou odměnu, zda žalovaný platně odstoupil od daných smluv a jaké důsledky toto odstoupení mělo.
6. Žalovaná následně doplnila svá tvrzení, že se žalobkyně zavázala v roce [rok] dodat žalované v průběhu jednoho roku 3 e-shopy, nedodržovala termíny, v roce [rok] požadovala pokračování spolupráce formou uzavření smluv o webhostingu a servisu, i poté neposkytovala plnění řádně, webhosting byl převážně nefunkční, servisní smlouvu považovala za neplatnou pro rozpor s dobrými mravy a poctivým obchodním stykem s tím, že e-shopy nebyly předány a dokončeny, po žalované je požadována cena za opravu žalobkyní provedeného nedokončeného díla. Dále uvedla výčet vad, které spatřovala v činnosti žalobkyně s tím, že vady byly reklamovány [datum] a [datum].
7. Po provedeném dokazování dospěl soud I. stupně k závěru, že smlouvou o zajištění webhostingových služeb se žalobkyně zavázala poskytovat žalované webhosting za jednorázový poplatek ve výši [částka] + DPH a [částka] bez DPH za každý kalendářní měsíc trvání smlouvy. Žalobkyně webhosting žalované poskytovala, žalovaná služby poskytnuté v říjnu [rok] – dubnu [rok] a účtované citovanými fakturami neuhradila. V průběhu poskytování služeb došlo jednou k výpadku webu, tato vada byla kompenzována po vzájemné dohodě stran slevou z ceny díla. Smlouva o webhostingu byla vypovězena v souladu se smlouvou ve výpovědní lhůtě dvou kalendářních měsíců počínaje [datum] Servisní smlouvou se žalobkyně zavázala provádět servis aplikace, zejména běžné změny a úpravy, včetně rozšiřování používaného software, odstraňování závad žalobkyní nalezených, odstraňování závad (poruch) nahlášených žalovanou a obnovení provozu po havárii za [částka] měsíčně + DPH. Vyúčtování paušální odměny evidencí skutečně provedených prací měla žalobkyně provést pouze na žádost žalované. Žalovaná tuto evidenci požadovala až po skončení února [rok]. Žalobkyně servis v lednu a únoru 2018 poskytovala a řádně vyúčtovala, žalovaná jej však neuhradila. Žalovanou tvrzené vady vznikly před uzavřením smlouvy nebo po jejím ukončení, komunikace v BaseCampu neměla charakter reklamace, ale požadavků dle servisní smlouvy. V následné písemné komunikaci žalované nebyly vady konkrétně vytčeny. Jako nárok z vad díla zvolila žalovaná odstoupení od smlouvy.
8. Po právní stránce věc posoudil jako dvě smlouvy o dílo dle § 2586 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalobkyně žalované poskytla plnění sjednané ve smlouvě o poskytnutí webhostingu, žalované tak vznikla povinnost uhradit za provedené dílo sjednanou cenu se splatností dle předložených vyúčtování, povinnost zaplatit cenu za příslušný měsíc vznikala každý měsíc. Jelikož šlo o nepřetržité plnění, také právo na slevu z díla vznikalo pro plnění za každý měsíc zvlášť, vady vzniklé v jednom měsíci, nemohly mít vliv na plnění poskytnutá v odlišných měsících. V měsíci listopadu 2017 vykazovalo dílo vadu spočívající ve výpadku webu, nároky z této vady vyřešily strany vzájemnou dohodou o slevě z ceny díla (kompenzací). Dle § 2107 odst. 3 o. z. nebylo možno po uzavření dohody o vypořádání vady volbu nároku z vad měnit. V řízení nebylo zjištěno, že by byl smluvní vztah ukončen dříve, než ve dvouměsíční výpovědní lhůtě. Nárok žalobkyně na zaplacení webhostingových služeb tak shledal důvodný. Žalobkyně poskytovala žalované i plnění ze servisní smlouvy, které řádně vyúčtovala, čímž jí dle § 2610 o. z. vzniklo právo na zaplacení ceny díla. Provádění servisu webu a jeho změny vyplývalo z povahy poskytnutého plnění (e-shopu) a plynutí času. Takové plnění proto nepředstavovalo rozpor s dobrými mravy ani zásadami poctivého obchodního styku. Obě strany smlouvy byly podnikatelé, i kdyby na webu vady existovaly a strany se rozhodly na plnění z vad rezignovat a dohodly se na další spolupráci formou servisní smlouvy, šlo by o obchodní dohody, uzavřené v rámci jejich smluvní autonomie. Žalované právo na slevu z ceny díla dle § [číslo] ani § 2107 o. z. nenáleželo. Pro právní posouzení věci považoval za podstatné rozlišení díla dle smlouvy z roku 2015 (zhotovení webu) a díla dle servisní smlouvy z [datum] (servisu) prováděného v měsících lednu a únoru [rok]. Servisem byly dle smlouvy běžné úpravy webu dle dohody stran a ve sjednaném rozsahu, nikoli jeho zásadní koncepční změny. Svědci [příjmení] a [příjmení] přitom uváděli, že o takové koncepční změny žalovaná usilovala, neboť měla představu jiného řešení webu. Nebylo proto porušením smlouvy, pokud žalobkyně koncepční změny webu neprovedla. Také z provedené e-mailové komunikace vyplynulo, že žalovaná uzpůsobovala svoje zadání časové náročnosti úkolu a počtu vyčerpaných hodin v daném měsíci, aby nemusela platit vícepráce.
9. Soud I. stupně poukázal na to, že účastníci sjednali poskytování nepřetržitého plnění spočívajícího v servisu poskytovaném a účtovaném měsíčně. Právní úprava odpovědnosti z vad je postavena na zásadě uměřenosti vzniklé vady a vzniklého nároku z vad. Nárok z vad kompenzuje újmu, která poškozenému vznikne neřádným plněním. Proto újma vzniklá na části nepřetržitého plnění má vliv pouze na protiplnění za toto vadně poskytnuté dílčí plnění. Proto ani vady vzniklé před lednem 2018 nemohly mít vliv na nárok na zaplacení ceny za plnění poskytnuté v lednu a únoru 2018. Na nárok na zaplacení plnění poskytnutého v lednu a únoru 2018 nemohlo mít vliv ani neposkytnutí evidence prací za únor 2018. Žalobkyně byla povinna evidenci poskytnout k žádosti žalované (v přiměřené lhůtě). Pokud tedy došlo k porušení povinnosti předložit evidenci, došlo k ní v březnu 2018. Plnění za březen 2018 však nebylo předmětem tohoto řízení. Obdobně nevyřízení požadavků dle bodu 24 nemohlo mít na nárok na zaplacení díla vliv, stejně tak jako skutečnost, že se web žalobkyně po více než roce od ukončení smlouvy a provozování webu [právnická osoba] objevil na internetových stránkách třetí osoby. Adresování požadavku na úpravu webu a o
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.