62 CO 264/2022-238 — Městský soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem zamítl žalobu na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením ze dne [datum] a žalobci uložil povinnost uhradit náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení]. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, které obdržel od žalovaného dne [datum] podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Soud prvního stupně po provedeném dokazování, které učinil zejména z výpovědí svědků a listinných důkazů, vzal za zjištěné, že žalobce byl u žalovaného zaměstnán na základě písemné pracovní smlouvy ze dne [datum], která byla několikrát doplňována dodatky ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] na pozici prodejce. Dne [datum] mu žalovaný udělil okamžité zrušení pracovního poměru s odůvodněním, že v [anonymizováno] [rok] v rozporu s interními předpisy zaměstnavatele zcela nestandardně prodal majetek zaměstnavatele pod tržní hodnotou, čímž způsobil škodu. K prodeji došlo bez potvrzení jiného odpovědného zaměstnance, bez uzavření písemné kupní smlouvy, bez dodržení povinnosti [anonymizováno], čímž byla způsobena zaměstnavateli škoda. Žalobce s ukončením pracovního poměru nesouhlasil a písemně to sdělil žalovanému dopisem z [datum]. 2. Soud prvního stupně dále zjistil, že žalobce je uveden jako prodejce na nabídkovém listě vystaveném dne [datum] a [datum], kde je specifikován vozík, včetně motohodin a ceny, jako klient je v obou případech uveden [právnická osoba] [anonymizováno] žalobce se zabývala i [obec] České republiky, kdy bylo učiněno oznámení podezření ze spáchání [anonymizována dvě slova] dne [datum]. Prodeje zboží jsou dokladovány přehledem obchodů se [právnická osoba] [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova], dále byl dodán výjezd ze [příjmení] [číslo] motohodin. Zápisy ze dne [datum] a [datum] dokládají, že cenotvorbu je třeba provádět v [anonymizováno] a nákladové ceny je třeba odsouhlasit. 3. Soud prvního stupně dále doplnil dokazování kupními smlouvami z [datum] vč. seznamu, fakturou z [datum] na částku [částka], na níž je uveden jako kontaktní osoba žalobce a která je vystavena na společnost [právnická osoba], předmětem prodeje jsou tři zboží s identifikací. 4. [příjmení] [jméno] [příjmení] potvrdil, že tento byl nadřízeným žalobce. Při prodeji je třeba dodržet stanovená vnitřní pravidla, žalovaného tedy použít při tvorbě ceny kalkulátor, kam se zadají parametry konkrétního vozíku, dále je třeba dodržet písemnou formu kupní smlouvy. V [anonymizováno] [rok] svědek zjistil, že ceny realizované se společností [právnická osoba] byly výrazně nižší než je běžný prodej a požádal žalobce o vysvětlení. Nato proběhla tři jednání za účasti více osob bez dodatečného vysvětlení žalobce. Ten vedle nízko nastavené ceny vozíku rovněž neoprávněně zajistil dopravu zdarma prostřednictvím [právnická osoba], takže dopravu platil žalovaný. Podle svědka byly hodnoty motohodin žalobcem zmanipulovány oproti nabídce, která byla jiná, než dokládá informační systém. V podpisovém řádu společnosti je pravidlo tzv.„ čtyř očí“, které žalobce rovněž nedodržel. Prodej musí být parafován nejen tím, kdo ho sjednává, ale i jednatelem společnosti. Seznam prodejů realizovaných žalobcem z [datum] dokládá jeho výkon v období od ledna do dubna [rok]; k tomu byly připojeny i faktury k obchodním případům podle seznamu. Faktura [číslo] z března [rok] zní na služby za poskytování dopravy, tedy dokládá cenu. Zpráva [právnická osoba] [anonymizováno] z [datum] dodala odpověď, že stav motohodin byl přímo úměrný stavu a stáří na odprodaném vozíku [anonymizováno], v současné době již vozík není ve vlastnictví společnosti. Dvě servisní zprávy z 10. 3. a [datum] a protokol o převzetí [datum] dokládají opravu a předání vozíku společnosti [právnická osoba] 5. Svědek [jméno] [příjmení] potvrdil, že je u žalovaného zaměstnán a že od leasingové společnosti žalovaný kupuje použité vozíky, které následně prodává jako použité při své vlastní cenotvorbě za použití kalkulátoru, který učiní doporučenou prodejní cenu. Základní podmínky pro prodej je nutnost písemné smlouvy u smlouvy na [částka] a její podpis jednatelem. V době působení žalobce u žalovaného byl svědek zaměstnán na stejné pracovní pozici jako on a nadřízeným byl pan [příjmení]. S žalobcem pracoval pět let, jeho práci klasifikoval jako průměrnou. Svědek potvrdil, že se prováděla školení od zaměstnavatele, kterých se účastnil jak on, tak žalobce, a i pan [příjmení], zaměstnanci byli odměňováni. Prodané vozíky žalobce společnosti [právnická osoba] byly prodány výrazně pod jejich cenou, na měsíčních poradách se řeší i cenotvorba a žalobce jich byl účasten. Výše motohodin má velký vliv na cenu. 6. Soud prvního stupně uvedl, že provedené důkazy zhodnotil podle § 132 o. s. ř. Na zjištěný skutkový stav pak aplikoval zákon č. 262/2006 Sb. - zákoník práce. Odkázal na jeho § 55 odst. 1 písm. b), který odcitoval. Uvedl dále, že žalobce podal žalobu včas ve lhůtě podle § 72 zákoníku práce. Bylo prokázáno, že byl u žalovaného zaměstnán po dobu téměř 20 let, byl zkušeným prodejcem, na poradách byl seznámen s interními pravidly zaměstnavatele, tedy s pravidly stanovení [anonymizováno] prostřednictvím kalkulátoru, tak i s pravidlem„ čtyř očí“. Nutnost písemné formy kupní smlouvy potvrdil rovněž svědek [příjmení], dále svědek [příjmení], forma vyplývá i z popisu pracovního místa. Soud prvního stupně uzavřel, že vymezení důvodu porušení pracovní povinnosti v okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne [datum] je uvedeno dostatečně určitě. Okamžité zrušení pracovního poměru shledal platným podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, když se žalovanému, na kterého se přenesla důkazní povinnost dle„ [anonymizována dvě slova] [spisová značka]“ podařilo prokázat, že žalobce nesplnil své pracovní povinnosti při prodeji majetku zaměstnavatele v [anonymizováno] [rok] - tedy čtyři požadavky na prodej majetku zaměstnavatele – nedostatek písemné formy, pravidlo čtyř očí, cenotvorba a bezplatná doprava - bez odsouhlasení nadřízeným. Porušení povinnosti žalobcem hodnotil prvostupňový soud jako zvlášť závažné porušení a takové intenzity, že splňuje požadavky pro okamžité zrušení pracovního poměru (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]). Ze všech těchto důvodů prvostupňový soud žalobu zamítl. 7. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jejich náhradu přiznal úspěšnému žalovanému, náklady řízení sestávající z nákladů právního zastoupení vyčíslil pod bodem 6 odůvodnění svého rozsudku. 8. Proti rozsudku podal odvolání žalobce. Blanketní odvolání, následně doplnil podáním ze dne [datum]. Pod bodem II. odůvodnění odvolání nejprve stručně zrekapituloval závěry, k nimž prvostupňový soud dospěl. Uvedl, že rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka], a stejně tak [spisová značka] rozlišují intenzitu porušení povinností zaměstnance od nejméně závažného porušení, kterým je méně závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, přes závažné porušení povinnosti a porušení povinnosti zvlášť hrubým způsobem. Žalobce uvedl kritéria, která soud zkoumá při určení intenzity porušení pracovní povinností a zdůraznil, že k okamžitému zrušení pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce zaměstnavatel může přistoupit jen tehdy, jestliže okolnosti případu odůvodňují závěr, že po zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance zaměstnával až do uplynutí výpovědní doby. Žalobce prvostupňovému soudu vytkl, že nevymezil hypotézu právní normy správně při aplikaci na konkrétní případ žalobce a žalované společnosti. Rozsudek není spravedlivý proto, že žalovaný tvrdil, že povinností žalobce bylo uzavřít kupní smlouvu o prodeji vozíků v [anonymizováno] [rok] v písemné podobě a současně tvrdil, že tuto povinnost žalobci uložil. Tato svá tvrzení doložil dvěma kupními smlouvami, jiné již nebyl schopen předložit ani k výzvě soudu. Žalobce odkázal na výpovědi svědků [příjmení] a [příjmení], které se v tomto směru rozcházejí, když svědek [příjmení] uvedl, že písemně musí být kupní smlouva uzavřena vždy, zatímco svědek [příjmení] hovořil o limitu [částka] za každý obchod bez ohledu na počet prodaných vozíků. Žalovaný nepředložil jediný důkaz, z něhož by bylo patrné, že žalobci byla uložena povinnost uzavírat kupní smlouvy v písemné podobě, popřípadě že by tato povinnost byla uložena pro uzavírání kupních smluv od určité hodnoty. Rozpory ve výpovědích obou svědků prvostupňový soud ignoroval a nesnažil se je vysvětlit. 9. Žalobce nepopírá, že kupní smlouvu se společností [právnická osoba] v písemné podobě neuzavřel, nicméně nečinil tak ani v jiných případech a nebyl si vědom, že takovouto povinnost měl uloženou. V písemné podobě byly uzavírány kupní smlouvy pouze tehdy, pokud to vyžadoval zákazník z důvodu financování kupní ceny úvěrem. Přestože žalobce neuzavíral kupní slovy