62 CO 27/2022-314 — Městský soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem zamítl žalobu na zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] a žalobci uložil povinnost zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaných. 2. Ve věci rozhodoval třetím rozsudkem. Jeho první rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým žalobu rovněž zamítl a rozhodl o nákladech řízení, byl k odvolání žalobce rozsudkem Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], potvrzen a bylo jím rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení. Soudy obou stupňů dospěly k závěru, že smlouva o studiu uzavřená mezi žalobcem a žalovanými ohledně stanovení podmínek studia za úplatu je smlouvou spotřebitelskou podle § 1810 a následujících o. z. Uvedenou smlouvu shledaly částečně neplatnou pro rozpor s § 1813 o. z., pokud jde o ujednání obsažená v čl. III. písm. d) a e) a v posledním odstavci čl. IV. této smlouvy a dovodily, že za situace, kdy žalovaní od této smlouvy řádně a včas odstoupili, žalobci nevzniklo právo na zaplacení školného a ani právo na zaplacení smluvní pokuty vázané ve smlouvě na prodlení žalovaných s plněním školného. 3. Nejvyšší soud ČR k dovolání žalobce svým rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudky Městského soudu v Praze dne [datum] a Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum] shora uvedené zrušil a věc vrátil Obvodnímu soudu pro Prahu 6 k dalšímu řízení. Dovolací soud shledal přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. ohledně otázky hmotného práva týkající se posouzení smlouvy o poskytování základního vzdělání jako smlouvy spotřebitelské, když tato otázka v judikatuře Nejvyššího soudu dosud vyřešena nebyla. Nejvyšší soud ČR uzavřel, že při posouzení smlouvy o studiu ze dne [datum] z hlediska ust. § 1810 o. z. nestačí toliko zjištění o tom, že žalobce je soukromou základní školu zřízenou ve formě společnosti s ručením omezeným, tedy obchodní korporací založenou za účelem podnikání - vytváření zisku. K rozhodujícím skutečnostem, které nelze při právním hodnocení smlouvy pominout, patří i to, že vzdělávání poskytované právnickými osobami, jejichž předmětem činnosti je také poskytování vzdělávání nebo školských služeb, je veřejnou službou ve smyslu § 2 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb. Dalším kritériem je pak způsob financování právnické osoby, která je součástí veřejného vzdělávacího systému, tj. zcela nebo hlavně z veřejných prostředků, popřípadě s nařízeným způsobem nakládání se ziskem na vzdělávání a školské služby. Dovolací soud zdůraznil naléhavost státního zájmu na úrovni základního vzdělávání, který je povinné pro každého. Platí tedy zásada, že„ čím níže v rámci vzdělávacího systému jdeme, tím více má vzdělání neziskovou a skutečně sociální povahu“. 4. Soud prvního stupně svým druhým rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], žalobu na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a [částka] znovu zamítl a rozhodl o nákladech řízení účastníků. Po doplnění důkazního řízení dospěl k závěru, že ujednání obsažené ve smlouvě o studiu v čl. III. písm. d) a písm. e) a v čl. IV. v části posledního odstavce věty za středníkem a poslední věty tohoto odstavce je absolutně neplatné pro rozpor se zákonem a navíc odporuje dobrým mravům. Městský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalobce svým usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tento rozsudek zrušil podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení podle § 221 odst. 1 písm. a). Odvolací soud soudu prvního stupně vytkl chybný postup podle § 119 odst. 3 o. s. ř. při jednání dne [datum], při němž byl vyhlášen rozsudek, neboť tento byl vyhlášen zastupující soudkyní JUDr. Ladislavou Miškovou namísto soudkyně JUDr. [jméno] [příjmení], které byla věc podle rozvrhu práce podle § 36 odst. 2 o. s. ř. přidělena, aniž by byl při tomto jednání dodržen postup podle § 119 odst. 3 o. s. ř. 5. Soud prvního stupně v dalším řízení uvedené pochybení napravil. Po doplnění řízení zjistil skutkový stav, který popsal pod body 10. až [anonymizováno] odůvodnění svého rozsudku. Dokazování, provedl výslechem druhé žalované a listinnými důkazy. Poté uzavřel, že účastníci spolu uzavřeli smlouvu podle § 1746 odst. 2 o. z. Podle této smlouvy o studiu se žalovaní jako rodiče nezletilého žáka zavázali zaplatit školné za první rok studia ve výši [částka] celkem ve dvou splátkách po [částka], přičemž v prvém roce studia byla první splátka školného splatná do [anonymizováno] dnů od podpisu této smlouvy a druhá splátka do [anonymizováno] příslušného školního roku. Smlouva je konstruována tak, že rodiče jsou v každém případě povinni zaplatit sjednané školné, a to i tehdy, když v souladu se smlouvou o studiu od této smlouvy odstoupí z jakéhokoliv důvodu. Stejně, tak jsou bez výjimky zavázáni k úhradě smluvní pokuty za prodlení s platbou školného podle čl. III. písm. d) smlouvy. Žalovaní se tak podpisem smlouvy o studiu zavazují k úhradě sjednané částky i v případě, že nezletilý žák do školy nenastoupí z objektivních příčin a rodiče od této smlouvy včas a řádně odstoupí. Kromě toho jsou rodiče žáků nuceni povinně plnit i za situace, kdy škola nijak neplnila, neboť sjednaná výuka žáka ke dni odstoupení od smlouvy ještě ani nezačala. Není zohledněno, že důvody pro odstoupení od smlouvy na straně rodičů mohou být různé. V řízení bylo prokázáno, že o studiu syna žalovaných u žalobce se rodiče rozhodli na základě pozitivních referencí o ředitelce školy. Smlouva je založena na konstrukci, že ze strany rodičů jednostranně odstoupit nelze bez povinnosti uhradit ve smlouvě stanovené finanční částky. Nastavení povinnosti rodičů podle názoru soudu prvního stupně činí ujednání ve smlouvě pod článkem III. písm. d) a e) a článkem IV. v části posledního odstavce věty za středníkem a poslední věty tohoto odstavce neplatným, neboť takovéto právní jednání odporuje zákonu a navíc se příčí dobrým mravům, když soud prvního stupně dovodil neplatnost absolutní. Soud prvního stupně uvedl, že čl. IV. výslovně připouští možnost žalovaných od smlouvy odstoupit z jakéhokoliv důvodu, přičemž pro případ, že tak neučiní do [anonymizováno], jsou povinni zaplatit školné za celý následující rok. Z tohoto ustanovení smlouvy o studiu a contrario podle soudu vyplývá, že pokud žalovaní oznámí žalobci, že odstupují od smlouvy o studiu již dne [datum] jako tomu bylo v tomto případě, tak nebyli a nejsou povinni zaplatit školné za školní rok [rok] [rok] a na tomto závěru nic nemůže změnit ani poněkud nesrozumitelná poslední část znění tohoto ustanovení smlouvy o studiu odkazující zpět na ust. čl. III. písm. e) smlouvy o studiu, neboť je zřejmé, že ustanovení čl. IV. je ve vztahu k ustanovení čl. III. lex specialis. V čl. III. písm. e) smlouvy o studiu a nikde jinde v předmětné smlouvě, není ujednání o odstupném uvedeno, účastníky sjednáno tedy nebylo, a proto žalovaní nemohou dlužit žalobkyni žádnou částku ani z titulu odstupného. 6. Z čl. III. písm. e) předmětné smlouvy o studiu jasně vyplývá, že pokud žák nenastoupí, ukončí studium nebo přeruší studium v průběhu prvního pololetí školního roku, jsou rodiče povinni uhradit prvou a druhou splátku školného. Tento článek ve vazbě na čl. IV. smlouvy o studiu je třeba vykládat tak, že platí pro žáky, kteří již na škole studují, avšak v průběhu stávajícího školního roku se rozhodnou studium ukončit nebo přerušit. V takovém případě jsou povinni uhradit první i druhou splátku školného za stávající, nikoliv následující školní rok bez ohledu na okamžik ukončení studia. Není však možno požadovat po žalovaných školné, když v souladu se smlouvou odstoupili do [anonymizováno], jakož není možné požadovat po žalovaných odstupné, když smlouva ani nic takového ani neupravuje. Podle soudu není možné perzekuovat a znevýhodňovat rodiče budoucích prvňáčků oproti již stávajícím žákům školy. V případě odstoupení od smlouvy podle § 2004 odst. 1 o. z. se smlouva ruší od počátku a smluvní strany mají povinnost si vzájemně vydat, co již plnily. Pokud by tedy žalovaní před odstoupením od smlouvy o studiu uhradili první splátku školného za školní rok [rok] [rok], byl by žalobce povinen tuto splátku jim vrátit, neboť z jeho strany nebylo poskytnuto žalovaným řádné plnění a žalovaní od smlouvy řádně odstoupili téměř 6 měsíců před zahájením školního roku. K tomu soud prvního stupně poznamenal, že v té době školu opustilo k [datum] téměř polovina žáků a byl vyměněn téměř celý pedagogický sbor. Nelze souhlasit s názorem žalobce o tom, že požadavek na zaplacení školného představuje jakési odstupné, neboť nic takového prokázáno nebylo. 7. Soud prvního stupně nepřisvědčil ani námitce žalobce ohledně toho, že tento je povinen poskytnout vzdělávání žákům i přest