62 CO 68/2022-433 — Městský soud v Praze

1. Soud I. stupně shora označeným rozsudkem rozhodl, že žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I.), žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka], a to k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok II.) a žalovaná je povinna do tří od právní moci rozsudku nahradit státu náklady řízení ve výši [částka], a to na účet Obvodního soudu pro Prahu 5 (výrok III.). 2. Takto soud I. stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím představující 20 % zálohu z celkové ceny díla spočívajícího ve výrobě a montáži interiérového vybavení restaurace ve stylu„ [anonymizována dvě slova], [příjmení] [jméno] [příjmení]“ a vyplývající z uzavřené smlouvy o dílo dne [datum]. Dále byla dne [datum] mezi účastnicemi řízení uzavřena licenční smlouva na užívání ochranné známky, a dále smlouva, na základě které bylo žalované poskytnuto právo užívat koncept„ [anonymizována dvě slova], [příjmení] [jméno] [příjmení]“ – franchisová smlouva. Faktura na částku [částka] měla splatnost dne [datum]. Odstoupení od smlouvy ze strany žalované považovala žalobkyně za účelové, neboť odstoupení nepředcházela výzva k odstranění porušení povinností, jak bylo ujednáno ve smlouvě o dílo. 3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, a to z důvodu, že dne [datum] odstoupila jak od smlouvy o dílo ze dne [datum], tak od licenční smlouvy a franchisové smlouvy ze dne [datum]. Tvrdila, že žalobkyně porušila smluvní povinnosti tím, že cena díla uvedená v čl. III. odst. 1 smlouvy o dílo je uvedena bez DPH, avšak v zaslané faktuře je zálohová část ceny splatná včetně DPH, dále jí nezaslala daňový doklad, ale jen fakturu, která není daňovým dokladem a nadto je na zaslané faktuře chybné datum splatnosti, když správně má být uvedený datum [datum]. Žalobkyně neposkytovala žalované podporu a součinnost, což je v rozporu s franchisovou smlouvou a žalovaná tedy od smlouvy odstoupila pro podstatné porušení smlouvy ze zákonných důvodů dle § 2002 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) pro prodlení s plnění povinností žalobkyně dle § 1977 a § 1978 o. z., neboť se v rámci smlouvy o dílo zavázala dílo konzultovat a dbát reálných požadavků žalované. Toto žalobkyně porušila, když nezahrnula do smlouvy [anonymizována čtyři slova] (dále jen„ [anonymizováno]“), navíc sama dílo nezrealizovala. Žalovaná namítala, že byla žalobkyní uvedena v omyl, jelikož plánované investice byly téměř trojnásobné, než jí tvrdila žalobkyně. 4. Soud I. stupně po provedeném dokazování, které učinil zejména ze smlouvy o dílo ze dne [datum], nájemní smlouvy ze dne [datum], licenční smlouvy ze dne [datum], smlouvy o franchise ze dne [datum], ekonomické analýzy s modelovým příkladem, zápisu o odevzdání a převzetí budovy nebo stavby, emailovou komunikací ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] a [datum], výpisu z účtu za období od [datum] do [datum], návrhem dodatku [číslo] ke smlouvě o dílo, daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum], znaleckým posudkem ze dne [datum], fotografií, odstoupením od smluv ze dne [datum], protokolem o předání díla ze dne [datum], tabulkou položek, seznamem dodavatelů včetně úhrad a dále výslechem svědků [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a účastníků řízení [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (důkazy uvedené v bodě 6 až 11 rozsudku soudu I. stupně, kdy na jejich obsah odvolací soud v plném rozsahu odkazuje) došel k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo, dle níž se žalobkyně zavázala, že pro ni zhotoví dílo, a to výrobu a interiér pivního baru s pivní technologií, přičemž žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni cenu díla, která byla stanovena na základě položkového rozpočtu. Žalovaná se snažila ponížit cenu díla, přičemž žalobkyně jí vyšla vstříc tak, že z položkového rozpočtu odstranila položku za nábytek interiéru. Žalobkyně vystavila žalované daňový doklad znějící na částku [částka] představující ujednanou zálohu z ceny díla. Žalovaná ničeho nezaplatila a následně odstoupila od smlouvy. 5. Zjištěný skutkový stav soud I. stupně posoudil (zejména) podle § [číslo], § 574, § [číslo], § [číslo], § [číslo], § 2002 o. z. Uzavřel, že v projednávané věci žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o dílo, podle níž měla žalobkyně vyrobit a provést montáž interiéru po vzoru restaurace [anonymizována dvě slova] Pilsnes [příjmení] [příjmení] a žalovaná za dílo zaplatit ujednanou cenu. V čl. III. odst. 3 smlouvy o dílo bylo ujednáno, že žalovaná uhradí zálohu části ceny díla ve výši 20 %, a to do 60 dnů od podpisu smlouvy o dílo (tj. do [datum]). Žalovaná žádala žalobkyni o uzavření dodatku ke smlouvě o dílo, kde by došlo k ponížení ceny díla, avšak žalobkyně toto odmítla s tím, že nebyla uhrazena záloha z ceny díla. Navíc některé požadavky žalované ani nemohly být přijaty z důvodu, že by mohly ohrozit koncept [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] podle čl. IV. odst. 1 smlouvy o dílo. Žalovaná poté po 7 měsících od uzavření smlouvy odstoupila od smlouvy o dílo, avšak v rozporu se smlouvou o dílo, jelikož strany mezi sebou ujednaly v čl. VII. odst. 6 písm. b) smlouvy o dílo, že účastník, který hodlá od smlouvy o dílo odstoupit, musí nejprve písemnou výzvou vyzvat druhého účastníka ke splnění závazku plynoucího ze smlouvy nebo odstranit následky porušení závazku, přičemž žalovaná takto neučinila. Písemná výzva nebyla žalobkyni doručena. Od smlouvy o dílo tak mohla žalovaná odstoupit pouze ze zákonných důvodů. Žalovaná byla k tomuto tvrzení soudem I. stupně poučena dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s ř., nicméně svá tvrzení nikterak nedoplnila, když pouze uvedla, že žalovaná porušila čl. III. odst. 6 franchisové smlouvy, když žalované neposkytla podporu. Nedoplnila tedy skutková tvrzení ani důkazy dle výzvy soudu, která se vztahují ke smlouvě o dílo, jež je předmětem tohoto řízení, a nikoliv stejného data uzavřené franchisové smlouvy. Dále soud I. stupně uvedl, že žalovaná od smlouvy neodstoupila bez zbytečného odkladu, kterým se dle judikatury (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. [spisová značka]) míní odstoupení do několika dnů a nikoliv po 7 měsících, jak učinila žalovaná. Soud I. stupně shledal, že smlouva o dílo není neplatná. Dále uvedl, že DPH není účtováno, neboť se jedná o přenesenou daňovou povinnost, kdy v případě montáže technologického celku je DPH 0%. Splatnost k [datum] taktéž odpovídá čl. III. odst. 3 smlouvy, neboť první záloha měla být uhrazena do 60 dnů od podpisu smlouvy, ke které došlo [datum]. Žalovaná tak neměla žádný oprávněný důvod zálohu včas neuhradit. 6. K tvrzení žalované, že byla uvedena v omyl ohledně ceny díla, soud I. stupně uvedl, že žalovaná ohledně výše investic vycházela z modelové analýzy zpracované žalobkyní dávno předtím, než vůbec měla vybraný prostor k provozování restaurace. Tato analýza zahrnovala pouze obecné náklady na budoucí provoz restaurace zahrnující například náklady na mzdy a nemohla být proto žalovanou považována za doložení výše investic do zařízení interiéru restaurace, k níž se žalobkyně zavázala. Soud I. stupně se ztotožnil s argumentací žalobkyně, že pokud žalovaná jasně znala ustanovení smlouvy o dílo a věděla, že zaslaná analýza je pouze modelová, která navíc nedopadala na vybrané nebytové prostory, nemůže se jednat o omyl omluvitelný. 7. Dle soudu I. stupně důvodem nezaplacení zálohy nemůže být ani pandemie COVID-19, neboť smlouva byla uzavřena [datum], záloha byla splatná již [datum] a první nemocný v [anonymizováno] byl zaznamenán až [datum], tedy 4 měsíce po uzavření smlouvy a dva měsíce po splatnosti zálohy. Žalovaná navíc sama s využitím kontaktů od žalobkyně dílo bez vědomí žalobkyně zhotovila a restauraci v [anonymizováno] [rok] přes pandemii COVID-19 otevřela. Dále soud I. stupně uvedl, že ačkoliv žalovaná odkazovala na ust. § 2610 o. z., že nárok na zaplacení ceny díla vzniká až provedením díla, zde se jedná o uhrazení pouze zálohy ve výši 20 % z koncové ceny díla, nikoli o celkovou cenu díla. Soud I. stupně neshledal ani namítané porušení pravidel hospodářské soutěže, neboť obě smluvní strany vystupovaly jako podnikající právnické osoby, tedy nikoli jako podnikatel a spotřebitel. 8. Ze všech těchto důvodů soud I. stupně žalobě vyhověl a spolu s dlužnou částkou uložil žalované povinnost zaplatit též úrok z prodlení podle § 1970 o. z. a § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. 9. Výrok o nákladech řízení odůvodnil § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, která ve sporu měla úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši [částka], kdy tyto náklady byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem v částce [částka] a náklady zastoupení advokátem za 15 úkonů právní služby vycházejíce z tarifní hodnoty ve výši [částka], sestávající z částky [částka] za každý úkon právní služby, dále z 15 paušálních náhrad výdajů po [částka] a dan