68 CO 139/2022-271 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu o určení, že žalobce je od [datum] vlastníkem id. ½ pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území Střížkov, obec hlavní město Praha, zapsaného na listu vlastnictví 469 (výrok I), a současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). 2. Žalobce se shora uvedeného určení domáhal s tím, že se jedná o vrácení daru. Předmětný pozemek byl totiž na žalovanou převeden darovací smlouvou, uzavřenou dne [datum] mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] (rodiči žalované) jako dárci a žalovanou jako obdarovanou. Manželství žalobce a [jméno] [příjmení], nyní [příjmení], bylo pravomocně rozvedeno ke dni [datum]. Ještě za trvání tohoto manželství bylo rozsudkem soudu, který nabyl právní moci dne [datum], zúženo společné jmění manželů až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti. Uplynutím tříleté lhůty, tj. dnem [datum], vzniklo každému z bývalých manželů právo vyzvat žalovanou (obdarovanou) k vrácení daru v rozsahu ideální poloviny. Žalobce vyzval žalovanou písemným úkonem ze dne [datum] k vrácení (mimo jiné) i poloviny pozemku na [část obce], a to z důvodu„ 15 porušení dobrých mravů“, která měla spočívat v tom, že 1) žalovaná zpronevěřila peníze žalobce, které jí od roku 2004 svěřoval„ do úschovy“ na bankovním účtu v majetku žalované č. [bankovní účet], 2) dvakrát, v roce [rok] a [rok], vystěhovala žalobce z ložnice rodinného domu v [obec] a dokonce ho i fyzicky napadla, 3) v roce [rok] vystěhovala žalobce z jeho obydlí v [obec] a účastnila se zbourání tohoto obydlí, 4) v roce [rok], po demolici domu v [obec], nesouhlasila s umístěním maringotky na tomto pozemku za účelem nouzového bydlení žalobce, 5) v roce [rok], poté co žalobce přišel o práci a hodlal se podle svého trvalého pobytu zaevidovat u úřadu práce v [obec], kde ale neměl bydlení, žalovaná nesvolila s jeho ubytováním ve svém bytě v [obec], ačkoliv tento byt sama neužívala, 6) žalovaná zadržovala a ukrývala před žalobcem na svých účtech mzdu své matky, která patřila do společného jmění manželů, 7) žalovaná v letech [rok] až [rok] neprojevovala o žalobce zájem, nepřispívala na společnou domácnost, neposkytla mu pomoc v nouzi a neplnila svou vyživovací povinnost vůči žalobci poté, co byl propuštěn ze zaměstnání u Ředitelství vodních cest ČR, 8) odmítla vydat souhlas se změnou nepovolené stavby na pozemku v [obec] na„ funkční využití jako výměnek rodičů“, odmítla udělit souhlas se stavbou oválného rodinného domu a kruhového rodinného domu na darovaném pozemku, nesouhlasila se stavbou studny a přípojky k pozemku a odmítla zplnomocnit žalobce k zastupování v řízení o zřízení věcného břemene telekomunikační společností, 9) žalovaná se před dárcem ukrývala a tajila i bydliště své sestry [jméno], 10) žalovaná nevydala žalobci„ ze zproneveřených peněz“ ani část na obhajobu v trestním řízení ve věci ublížení na zdraví [jméno] [příjmení] (dědečkovi žalované), 11) žalovaná zatajovala před žalobcem jeho věci odvezené z domu a garáže v [obec] -Štěrboholích, 12) žalovaná nevydala žalobci ze zpronevěřených peněz ani část na advokátní služby a na dovolenou, 13) žalovaná nevydala žalobci ze zpronevěřených peněz ani část na zhotovení zastřešení bazénu na pozemku v [obec] - Štěrboholích, 14) žalovaná bránila žalobci v užívání bazénu, čtyřgaráže a dalších věcích na pozemku v [obec] - Štěrboholích a 15) žalovaná v červenci 2012 zavinila zatčení a uvěznění žalobce, když se zdržoval na pozemku v [obec]. 3. Žalovaná se bránila tím, že to byl žalobce, který vyvolával v rodině neshody, v jejichž důsledku musely s matkou a mladší sestrou z domova utéct, neboť situace společného bydlení byla již neúnosná. Žalobce se vůči nim dopouštěl fyzického i psychického násilí, volání policie se v letech 2010 až 2012 stalo pravidelností. Žalovaná popřela, že by mezi ní a žalobcem byla kdy uzavřena jakákoliv smlouvu o úschově či příkazní smlouva a že by zpronevěřila jeho peníze uložené na bankovním účtu vedeném na její jméno. Pokud jde o nemovitosti v [obec] - Štěrboholích, demolice domu byla úředně nařízena již v roce [rok], neboť žalobce si nedokázal vyřídit stavební povolení. Poukázala i na to, že žalobce ji svými žalobami opakovaně šikanuje, žaloby podává i na její matku, mladší sestru a matčiny prarodiče. Žalovaná od roku [rok] kontakt se žalobcem nevyhledává, ten ji ale pronásleduje sms zprávami, v nichž ji obviňuje a zastrašuje. Navrhla, aby jeho žaloba byla zamítnuta, stejně jako se tomu stalo i v jiných soudních řízeních, kde se na základě podobně vykonstruovaných obvinění domáhal vrácení jiných darovaných nemovitostí. 4. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že nemovitosti, které jsou předmětem žaloby, žalovaná nabyla darovací smlouvou ze dne [datum] od svých rodičů, žalobce a [jméno] [příjmení], nyní Pasekové. Darovací smlouvou ze dne [datum] nabyla od těchže dárců rovněž nemovitosti v katastrálním území Štěrboholy (pozemky parc. [číslo]). Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 7 C 81/2011 - 34, bylo zúženo společné jmění dárců až na věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti. Jejich manželství bylo rozvedeno dne [datum]. Dne [datum] žalobce vyzval žalovanou k vrácení poloviny darovaných nemovitostí, mimo jiné též těch, které se nacházejí v katastrálních území [část obce] a které byly na žalovanou převedeny darovací smlouvou ze dne [datum]. Soud I. stupně vzal dále za prokázané, že mezi účastníky jsou dlouhodobě výrazně narušené vztahy, přičemž nelze mít za to, že by konfliktní situace vyvolávala žalovaná. Lze je naopak připisovat žalobci, o čemž svědčí i velké množství žalobních návrhů, zatímco žalobou popisované chování žalované je její obrannou reakcí proti jednání žalobce. Předpoklady pro vrácení daru dle § 630 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění [účinnost] (dále jen„ obč. zák.“), který je třeba na věc aplikovat, neměl soud I. stupně za naplněné, když uzavřel, že pokud jde o nemovitosti v [obec] - Štěrboholích, žalovaná je nabyla darováním a jako jejich vlastnice s nimi i s prostředky, které jí plynou z dispozice s těmito nemovitostmi, mohla nakládat dle svého uvážení. Co se týče peněz na bankovních účtech žalované, které měly být z její strany zpronevěřeny, žalovaná založením těchto účtů ve svých 18 letech vyšla vstříct přání svých rodičů, přičemž s prostředky na těchto účtech hospodařili oni, zatímco ona o jejich původu nic nevěděla. Pokud jde o další tvrzené skutky (zatajování své adresy či adresy její sestry, mzdu matky či odvezení žalobcových věcí), žalovaná jednala podle pokynů své matky. Nad rámec již uvedeného soud I. stupně upozornil, že žalobce se v jiném řízení (vedeném pod sp. zn. 33 C 65/2021) domáhá určení vlastnictví k témuž pozemku ve prospěch obou bývalých manželů [příjmení] ke dni [datum] s tvrzením, že darovací smlouva je neplatná, neboť žalobce a jeho bývalá manželka„ obcházeli v minulosti zákon“. Po zhodnocení všech těchto skutečností dospěl soud I. stupně k závěru, že žalovaná nenaplnila skutkovou podstatu § 630 obč. zák., která by zakládala možnost žalobce domáhat se vrácení daru, a proto žalobu jako nedůvodnou zamítl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a contr., neboť procesně úspěšná žalovaná jejich náhradu nepožadovala. 5. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání, které založil na jediné odvolací námitce, a sice námitce nepřezkoumatelnosti rozsudku. Tak jako jeho žaloba vychází z jasného a nezaměnitelného vylíčení jednotlivých nemravných skutků, musí stejným způsobem vypadat i odůvodnění rozsudku. To je ale založeno na obecných dojmech a pocitech soudu, přičemž jediné, co lze z jeho myšlenkových pochodů zachytit, je snaha klást žalobci k tíži, že se opakovaně obrátil na soud se svými žalobami směřujícími proti žalované. Současně ale uvedl, že skutkový stav zjištěný před soudem I. stupně není třeba nijak doplňovat, neboť všechny relevantní skutečnosti již byly prokázány, a navrhl proto, aby napadený rozsudek soudu I. stupně byl změněn tak, že žalobě bude v plném rozsahu vyhověno. 6. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobcovu odvolání zopakovala, že žalobní nárok neuznává a že žalobu vnímá jako další šikanózní návrh ze strany žalobce, který překrucuje skutečnosti a jehož těší vyvolávat soudní spory. Jeho vykonstruovanými žalobami se cítí být dehonestována a pronásledována. Žalobce je kverulant, který má neustále pocit, že ho někdo oklamal či okradl, a nedokáže si přiznat, že je to právě jeho chování, které mu v životě působí potíže. Navrhla, aby napadený rozsudek soudu I. stupně byl potvrzen. 7. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. K jeho projednání odvolací soud nařídil jednání na den [datum], k němuž byli oba účastníci řádně předvoláni. Žalovaná se z účasti na tomto jednání řádně omluvila (a souhlasila s tím, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti), žalobce po