68 CO 204/2022-121 — Městský soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne [datum] soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, vše do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I), žalobu co do [částka] se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % ročně z této částky od [datum] zamítl (výrok II) a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího advokáta (výrok III). 2. Zčásti vyhověl požadavku žalobkyně na zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu, již utrpěla v souvislosti s nepřiměřenou délkou řízení Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 13 C 96/2003 (dále posuzované řízení) o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby. To bylo zahájeno žalobou [datum], jakkoli žalobkyně se stala jeho účastnicí až po pěti letech od jeho zahájení, k návrhu ze dne [datum], jako vydražitel byla probíhajícím řízením omezena v možnosti nakládat s vydraženými nemovitými věcmi, vnímala tak posuzované řízení jako zátěž již od jeho zahájení. Jakkoli je právní úprava neplatnosti veřejných dražeb komplikovaná, v posuzovaném řízení šlo prakticky pouze o posouzení souladu provedené veřejné dražby se zákonem. Nebylo třeba provádět dlouhé dokazování jinak než listinnými důkazy. Žalobkyně za nemovité věci zaplatila v dražbě vysokou částku, po dobu trvání sporu s nimi ale nemohla nakládat a jejich vlastnictví jí nepřinášelo žádný zisk. Žalobkyně vyzvala žalovanou k poskytnutí zadostiučinění žádostí doručenou jí [datum], žalovaná do podání žaloby o nároku nerozhodla, žalobkyně proto požaduje také zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí šestiměsíční lhůty od uplatnění nároku, tedy od [datum]. 3. Žalovaná učinila nespornou skutečnost, že žalobkyně u ní dne [datum] uplatnila žalovaný nárok, ona jej z technických důvodů předběžně neprojednala, není jí znám průběh posuzovaného řízení. Žalovaná však považuje délku posuzovaného řízení s ohledem na jeho složitost a množství procesních rozhodnutí za přiměřenou, nedošlo tak k nesprávnému úřednímu postupu podle § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /zkráceně OdpŠk/, a tedy k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě. 4. Soud I. stupně provedl důkaz spisem Obvodního soudu pro Prahu 1 č. j. 13 C 96/2003, svá zjištění shrnul v odůvodnění svého rozhodnutí (bod 3. rozsudku) a odvolací soud, jenž z nich vychází, na ně plně odkazuje v zájmu stručnosti vlastního rozhodnutí. Soud I. stupně vyšel z toho, že v posuzovaném řízení se žalobce domáhal vyslovení neplatnosti veřejné dražby žalobou ze dne [datum], žalobkyně do řízení vstoupila až v jeho průběhu, pravomocně dne [datum]. V posuzovaném řízení byly řešeny procesní otázky - vyjádření k žalobě, námitky místní nepříslušnosti soudu, návrh žalované na připuštění vstupu vedlejšího účastníka na straně žalované a přistoupení dalších účastníků do řízení (žalobkyně do řízení na straně žalované přistoupila rozhodnutím ze dne [datum]), proti jednomu ze žalovaných bylo řízení zastaveno, odvolací soud šestkrát rozhodoval o procesním odvolání žalobce, bylo podáno dovolání proti procesnímu rozhodnutí soudu I. stupně potvrzenému odvolacím soudem, byla řešena žaloba pro zmatečnost, proti rozsudku soudu I. stupně ve věci samé bylo podáno odvolání, řízení skončilo potvrzujícím rozhodnutím odvolacího soudu, které nabylo právní moci dne [datum], posuzované řízení bylo zatíženo velmi rozsáhlou procesní aktivitou žalobce. Ve vztahu k žalobkyni posuzované řízení trvalo 10 let. 5. Soud I. stupně s citací označených ustanovení OdpŠk a § 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (zkráceně o. s. ř.) vysvětlil obecné zásady zadostiučinění za újmu vzniklou účastníku řízení v souvislosti s nepřiměřenou délkou řízení a zhodnotil konkrétní okolnosti daného případu. Ve vztahu k žalobkyni dovodil běh řízení až ode dne, kdy byl připuštěn její vstup do něj, tedy ode dne [datum], předmět sporu posoudil jako obecně složitý. Řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 13 C 96/2003 probíhalo ve vztahu k žalobci po dobu 10 let, vedlo se na třech stupních soudní soustavy. Ve věci bylo opakovaně rozhodnuto soudem I. stupně a opakovaně soudem odvolacím. Bylo v něm rozhodováno o návrzích na připuštění vstupu dalších účastníků do řízení, o zastavení řízení proti jednomu žalovanému, bylo rozhodováno o námitce podjatosti. Jednalo se o žalobu o vyslovení neplatnosti veřejné dražby, tedy předmětu řízení s poměrně komplikovanou právní úpravou, bylo třeba řešit, podle jakého znění zákona o veřejných dražbách má být věc posuzována, stran jakých důvodů je možné věc přezkoumat, vyřešit pasivní legitimaci žalovaných a jejich procesní postavení. 6. Po zhodnocení všech rozhodných okolností soud I. stupně posoudil délku posuzovaného řízení ve vztahu k žalobci jako nepřiměřenou. V postupu soudů shledal období nečinnosti, která označil v odůvodnění svého rozhodnutí, a také v tomto rozsahu na ně odvolací soud odkazuje, s tím, že v řízení před soudem I. stupně shledal 5 takových období, nejdelší v trvání 15 měsíců, v řízení před odvolacím soudem 4 období nečinnosti, nejdelší v trvání 9 měsíců. U dovolacího soudu bylo shledáno období nečinnosti v trvání 12,5 měsíce od doručení věci dovolacímu soudu do jeho rozhodnutí. Význam posuzovaného řízení pro žalobce soud I. stupně zhodnotil jako standardní. 7. Soud I. stupně uzavřel, že nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu státu, jenž dosahuje takové intenzity, že je na místě přiznat finanční zadostiučinění, konstatování porušení práva na přiměřenou délku řízení se nejeví jako dostačující prostředek nápravy. 8. Výši zadostiučinění v penězích soud I. stupně stanovil výpočtem základní částky podle Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. Cpjn 206/2010 (zkráceně Stanovisko) s tím, že s ohledem na celkovou délku řízení a nastalá období nečinnosti soudů je třeba vyjít ze sumy [částka] za prvé dva a každý následující rok posuzovaného řízení, tedy ze základní částky [částka]. Tuto, jak uvedl, modifikoval snížením o 10% pro hmotněprávní složitost řízení spočívající v komplikované, často se měnící právní úpravě, nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 47/04 rušící ust. § 36 odst. 2 zák. č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách a vývoj judikatury v otázkách účinnosti právní úpravy platné ke dni provedení dražby, účastenství na straně žalované a související otázky včasnosti žaloby a zajištění plné účasti všech nerozdílných společníků na straně žalované v posuzovaném řízení. Procesní složitost posuzovaného řízení soud I. stupně shledal v procesní aktivitě žalobce v posuzovaném řízení – jeho opakovaných žádostech o odročení jednání a obstrukcích, když především v posuzovaném řízení bylo rozhodnuto ve věci samé jednou soudem I. stupně a jednou odvolacím soudem, kromě toho ale bylo vydáno dalších 6 odvolacích rozhodnutí o odvoláních proti procesním prvostupňovým usnesením, proběhly dvě fáze dovolacího řízení a jedno řízení o žalobě pro zmatečnost. Procesní složitost tak soud I. stupně zhodnotil snížením základní částky o 25 %. Další důvody pro snížení, ani žádné důvody pro zvýšení základní částky neshledal (s poukazem na to, že nastalá období nečinnosti v postupu soudů byla brána v potaz při posouzení míry nepřiměřenosti délky posuzovaného řízení a výše přiměřeného zadostiučinění za jeden rok řízení. 9. Se závěrem o prodlení žalované s plněním po uplynutí lhůty 6 měsíců po uplatnění žádosti žalobkyně soud I. stupně přisoudil žalobkyni právo na zákonný úrok z prodlení. 10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odstavec 1 o. s. ř. s tím, že žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží jí právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení na zaplacení soudního poplatku z žaloby a zastoupení advokátem. 11. Žalobkyně v odvolání proti zamítavému výroku rozhodnutí soudu I. stupně a proti jeho výroku o náhradě nákladů řízení namítla, že soud I. stupně nesprávně posoudil okamžik, kterým se stala účastníkem posuzovaného řízení. Žalující společnost navrhla vstup žalobkyně do řízení na straně žalované dne [datum], o připuštění jejího vstupu do řízení bylo rozhodnuto dne [datum], jak hmotněprávní, tak procesní účinky vstupu žalobkyně do posuzovaného řízení nastaly nikoliv až dnem, kdy o připuštění rozhodl soud, ale již okamžikem, kdy soudu došel návrh na její vstup do řízení (obdobně účast žalovaného v řízení nastává dnem doručení žaloby soudu, a nikoliv až dnem, kdy je mu např. soudem zaslána žaloba k vyjádření). Soud I. stupně tak neposoudil správně dobu, po kterou se žalobkyně řízení účastnila. Dále pochybil, když se odchýlil od posouzení zadostiučinění za nepřiměřenou délku téhož posuzovaného řízení k žalobě jiného ú