72 CO 237/2022-117 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení]. 3. Soud I. stupně tak rozhodl o žalobě, kterou se žalobce (po změně žaloby) domáhal na žalované zaplacení zažalované částky z titulu vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za roky [rok] až [rok]. 4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě mj. uvedla, že předmětná vyúčtování pravidelně reklamovala a namítla, že vyúčtování nebyla vyhotovena v souladu s [ustanovení pr. předpisu] Uplatnila rovněž námitku promlčení pohledávky z vyúčtování za roky [rok] [rok]. 5. Soud I. stupně provedenými důkazy mj. zjistil, že žalované jako vlastníkovi bytové jednotky v domě v ulici [adresa], [obec a číslo], byly předepsány zálohy na služby spojené s užíváním bytové jednotky, které však žalovaná neplatila v předepsané výši, neboť se v bytě trvale nezdržovala. Na zálohách na služby zaplatila za roky [rok] – [rok] celkem částku [částka], přičemž na základě provedených vyúčtování za předmětné roky jí byl vyúčtován nedoplatek na služby v celkové výši [částka]. Žalovaná proti předmětným vyúčtováním podávala námitky, kterým nebylo vyhověno, a současně žádala o snížení předepsaných záloh s odůvodněním, že byt nevyužívá, čemuž rovněž nebylo vyhověno. Žalovaná na nedoplatky z vyúčtování nic nezaplatila ani poté, co byla k zaplacení právním zástupce žalobce vyzvána. Z vyúčtování nákladů na teplo a vodu za roky [rok] [rok] vyplývají celkové náklady za vyúčtovací období i stavy měřidel, ale nevyplývá z nich výše zaplacených a skutečně zúčtovaných záloh. 6. Při právním hodnocení věci soud I. stupně vycházel z aplikace [ustanovení pr. předpisu], § 4, § 7 odst. 1, 2, [ustanovení pr. předpisu], kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen„ Zákon“). Dospěl k závěru, že vyúčtování služeb za roky [rok] – [rok] nebyla vyúčtování řádná dle § 7 odst. 2 Zákona, jelikož z nich nevyplývá výše skutečně uhrazených záloh a jak byly tyto zálohy započteny na náklady bytové jednotky, i když žalobci již ke dni vyúčtování skutečná výše uhrazených záloh byla známa. V této souvislosti soud I. stupně odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a na rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], podle kterého nebylo-li vyúčtování služeb řádné (v souladu se smlouvou a předpisy jej regulujícími), poskytovatel služeb (pronajímatel, společenství vlastníků atd.) svou povinnost provést vyúčtování služeb nesplnil a jeho povinnost trvá i nadále. 7. V projednávané věci sám žalobce uvedl, že vyúčtování počítají s výší předepsaných záloh nikoliv záloh skutečně zaplacených. Výše zaplacených záloh je podle soudu I. stupně vypočitatelná z částky nedoplatku, avšak tato skutečnost vyplynula najevo až v průběhu řízení, kdy žalovaná na tento výpočet nebyla nikdy upozorněna a tento jí nebyl ani vysvětlen. Soud I. stupně proto nemohl souhlasit s tím, že by vyúčtování bylo vyúčtováním řádným, neboť výše skutečně uhrazených záloh je zákonným znakem řádného vyúčtování, musí být z vyúčtování zřejmá vlastníkům bytových jednotek, což však v tomto případě splněno nebylo. V žádném vyúčtování nebylo vysvětleno, jak správce dospěl ke konečnému nedoplatku. Protože vyúčtování provedená žalobkyní nebyla řádná, nenastala ani splatnost jednotlivých nedoplatků podle vyúčtování, proto soud I. stupně se dále nezabýval námitkou promlčení. Z uvedených důvodů žalobu zamítl a o nákladech řízení rozhodl s odkazem na [ustanovení pr. předpisu] 8. Proti rozsudku podal žalobce odvolání. Postup soudu I. stupně je podle něj přepjatě formalistický. V této souvislosti odkázal žalobce na judikaturu Ústavního soudu. Svým rozhodnutím umožnil, aby žalované dlouholeté dlužnici nebyla uložena povinnost uhradit jejím každým rokem narůstající dluh vůči žalobci. Žalobce namítl, že soud odhlédl od reálných společenských vztahů a individuálních okolností případu. Výše nedoplatku jakož i způsob jeho stanovení je zcela zřejmý a jeho správnost je lehce ověřitelná. Žalovaná dobře věděla, jakou částku na dané zúčtovací období na zálohách uhradila. Měla přehled o jednotlivých měsíčních zálohách. Žádný jiný z členů žalobce s výjimkou žalované neměl připomínky k vyúčtování tepla, vody a služeb. Pokud žalovaná nehradila zálohy v předepsané výši, jednala podle žalobce nepoctivě ve smyslu § 6 odst. 2 o.z. V rámci odvolání žalobce předložil vyúčtování za roky [rok] až [rok], která již vycházejí ze skutečně uhrazených záloh žalovanou nikoli ze záloh předepsaných. Tato vyúčtování byla vyhotovena po vyhlášení napadeného rozsudku, a proto se podle žalobce jedná o nové důkazy ve smyslu § 205a písm. f) o.s.ř. Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví. 9. Žalovaná ve vyjádření k odvolání mj. uvedla, že se zcela ztotožňuje se závěry soudu I. stupně. Řádné vyúčtování je podle ustálené judikatury podmínkou splatnosti nedoplatku. Vysvětlení toho, jak žalobce došel k výši nedoplatků ve sporných vyúčtováních, bylo z jeho strany podáno až v rámci řízení. Není možné, aby žalovaná jednala nepoctivě, když vyúčtování neodpovídalo zákonu a tudíž nedoplatky nebyly splatné. Žalované dokonce vznikaly přeplatky. Je zcela irelevantní, že žalobcem nově předložená vyúčtování jsou či nejsou řádnými ve smyslu Zákona. Ta měla být žalované předložena nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období, tedy kalendářního roku. Nyní je již nárok za léta [rok] až [rok] promlčen. Odvolacím soudem by k těmto nově uplatněným důkazům nemělo být ani přihlíženo. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku. 10. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné a bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, že splňuje náležitosti uvedené v § 205 o.s.ř., přezkoumal napadený rozsudek podle § 212, § 212a o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 11. Soud I. stupně provedl dokazování v potřebném rozsahu, z provedených důkazů vyvodil odpovídající skutková zjištění, která v zásadě následně přiléhavě posoudil i po stránce právní. 12. Podle § 7 odst. 1 Zákona není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Podle ods.t 2 poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Podle odst. 3 finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. 13. Podle recentní judikatury o vyúčtování služeb spojených s užíváním bytových jednotek podle [ustanovení pr. předpisu] lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Splatnost nedoplatku může nastat jedině na základě (v důsledku) řádného, tj. v souladu se všemi příslušnými předpisy provedeného, vyúčtování. Soud proto v řízení o zaplacení nedoplatku (přeplatku) zkoumá, zda vyúčtování služeb bylo provedeno řádně a stalo se splatným. Skutečností, zda je vyúčtování služeb řádné (a uplatněný nárok tudíž důvodný), se soud zabývá bez ohledu na to, zda proti němu podal příjemce služeb námitky (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Také podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], o vyúčtování úhrad za služby lze uvažovat jen tehdy, obsahuje-li předložené vyúčtování všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši, není pochyb o tom, že není-li vyúčtování věcně správné, nesplnil poskytovatel služeb svoji povinnost vyúčtovat (každé zálohové plnění je třeba vyúčtovat) příjemci služeb skutečnou výši nákladů a záloh na jednotlivé služby, nyní výslovně zakotvenou v ustanovení [ustanovení pr. předpisu] Nebylo-li vyúčtování služeb řádné (v souladu se smlouvou a předpisy jej regulujícími), povinnost provést je nadále trvá. Není-li vyúčtování služeb věcně správné, trvá nejen povinnost poskytovatele vyúčtování provést (řádně), nýbrž (a to právě v důsledku nesplnění uvedené povinnosti) nenastala ani splatnost nedoplatku (popřípadě přeplatku) plynoucího z vyúčtování. 14. Protože závěr soudu I. stupně o tom, že nenastala dosud splatnost jednotlivých nedoplatků p