72 CO 398/2021-260 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka], to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku na účet právního zástupce žalobce (výrok II.). 2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení žalované částky [částka]. Žalobce tvrdil, že žalovaná v období od dubna [rok] do prosince [rok] nepřispívala na úhradu plateb za služby spojené s užíváním domu ve spoluvlastnictví účastníků. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky neexistuje žádná dohoda o tom, jakým způsobem se budou na platbách za služby podílet, požadoval, aby se žalovaná na platbách podílela v rozsahu odpovídajícím jejímu spoluvlastnickému podílu o velikosti ideální ½. Dále tvrdil, že za rok 2014 zaplatil za dodávku plynu celkem [částka], za dodávku elektřiny celkem [částka] a za dodávku vody celkem [částka] s tím, že na úhradu plateb za dodávku vody zaplatila [částka]. Za rok 2015 pak žalobce zaplatil za dodávku plynu celkem částku [částka], za dodávku elektřiny celkem [částka] a za dodávku vody celkem [částka]. Žádal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit mu polovinu uvedených plateb, což v součtu odpovídá výši žalované částky. 3. Žalovaná navrhovala, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta s tím, že žalobou uplatněný nárok neuznává co do důvodu i výše. Pro případ, že by soud shledal nárok žalobce oprávněným, namítla do výše žalované částky k započtení svou pohledávku za žalobcem, jejíž celková výše činí [částka] a sestává se z peněžních nároků žalované vůči žalobci z titulu skutečně spotřebované elektrické energie v domě, poškozeného sušáku na prádlo, kontroly plynového kotle, sekání zahrady, kontroly komína a neuhrazených faktur za vybavení v 2. nadzemním podlaží domu, které žalobce obývá. 4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud prvního stupně k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobce a žalovaná jsou spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], zapsané na [list vlastnictví] pro katastrální území Libuš, obec Praha, přičemž velikost spoluvlastnického podílu každého z nich činí ideální ½. Celková vyúčtovaná částka za vodné a stočné v odběrném místě v uvedené nemovitosti činila [částka] včetně daně z přidané hodnoty v období od [datum] do [datum] a [částka] včetně daně z přidané hodnoty v období od [datum] do [datum]. Celková vyúčtovaná částka za spotřebu elektřiny činila [částka] včetně daně z přidané hodnoty v období od [datum] do [datum] a [částka] včetně daně z přidané hodnoty za období od [datum] do [datum]. Celková vyúčtovaná částka za spotřebu plynu činila [částka] za období od [datum] do [datum] a [částka] za období od [datum] do [datum]. Žalobce dopisem, který byl žalované doručen dne [datum], vyzval žalovanou k úhradě poloviny částek vyúčtovaných za vodné a stočné, plyn a elektřinu za roky 2014 a 2015 v celkové výši odpovídající žalované částce. Žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce zaslala žalobci oznámení o započtení vzájemných pohledávek, v němž uvedla, že eviduje ke dni [datum] vůči žalobci pohledávky ve výši [částka], složené ze záloh zaslaných na účet žalobce, úhrad pojistek rodinného domu u Kooperativy za rok 2014 a 2015, neuhrazený 50 % podíl na kominíka a pohledávku za nezaplacené energie září 2013 – březen 2014. 5. Zjištěný skutkový stav hodnotil soud prvního stupně po právní stránce. Aplikoval přitom § [číslo] až § [číslo], § 1123 a § 1136 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalobu shledal důvodnou, když dospěl k závěru, že spoluvlastník je povinen nést poměrnou část vynaložených nákladů, která odpovídá velikosti jeho spoluvlastnického podílu, pokud není mezi spoluvlastníky jiné dohody. Vzal v úvahu, že v daném případě nebyla mezi spoluvlastníky předmětných nemovitostí uzavřena dohoda o způsobu úhrady služeb spojených užíváním majetku ve spoluvlastnictví a uzavřel, že s ohledem na výši žalobcem uskutečněných plateb na náklady za dodávku elektřiny, plynu a vody v předmětném období je požadavek žalobce na zaplacení žalované částky [částka] žalovanou důvodný. Nepřisvědčil přitom procesní obraně žalované a uzavřel, že žalovaná neprokázala existenci započítávaných pohledávek za žalobcem, jakož i opodstatněnost svého požadavku, aby jí stíhala povinnost podílet se na nákladech za služby hrazených žalobcem pouze v rozsahu 25 %. Z uvedených důvodů tedy žalobě v celém rozsahu vyhověl a o náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) tak, že v řízení plně úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení spočívajících v zaplaceném soudním poplatku a v nákladech jeho právního zastoupení. 6. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala žalovaná odvolání. Namítala, že napadený rozsudek je nepřezkoumatelný, vnitřně rozporný a předčasný. Vytýkala soudu prvního stupně, že nesprávně zjistil skutkový stav, neprovedl navržené důkazy, předjímal vypovídací hodnotu neprovedených důkazů a dopustil se nesprávného právního posouzení. Poukazovala na to, že soud prvního stupně prováděl dokazování jednostranně k její tíži a nedal jí prostor se účinně bránit, když neprovedl jediný jí navržený důkaz. Upozornila na podstatu žalobou uplatněných pohledávek s tím, že se jedná o vodné, stočné, platby za plyn a spotřebu elektřiny, tedy o pohledávky vyplývající z vlastní spotřeby spoluvlastníků, a nikoliv o investice do společné věci, o její zhodnocení či o náklady na odvrácení škody, z nichž by měli užitek oba spoluvlastníci. Vyjádřila názor, že nelze uvedené náklady posuzovat za použití analogie jako plody a užitky, a ani jako vynaložení prostředků na společnou věc ve smyslu § 1136 o. z., jak v odůvodnění rozsudku naznačil soud prvního stupně. Poukázala na to, že v řízení bylo prokázáno, že nemovitost ve spoluvlastnictví účastníků užívají celkem 4 osoby, a to žalobce, jeho zletilý syn, žalovaná a její zletilý syn. Z uvedeného dle žalované plyne, že může být v projednávané věci pasivně legitimovaná pouze z 25 %. K závěru soudu prvního stupně o tom, že neprokázala výši svých započítávaných pohledávek, namítala, že soud prvního stupně se nevypořádal s jejím návrhem na stanovení výše jejich nároků znaleckým posudkem za účelem zjištění obvyklých cen. Za situace, kdy soud prvního stupně neprovedl jí navržené důkazy, považuje rozsudek soudu prvního stupně za předčasný. Vylíčila neshody mezi účastníky týkající se předmětu jejich spoluvlastnictví a jednání žalobce označila za účelové. Zdůraznila, že ideální podíl na nemovitosti nezohledňuje investice, hospodárnost, schválnosti žalobce a dobré mravy. Závěrem navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, popřípadě aby napadený rozsudek změnil tak, že žalobu zamítne. 7. Žalobce ve vyjádření k podanému odvolání zrekapituloval důkazní návrhy žalované a uvedl, že žádný z navrhovaných důkazů nebyl schopen zpochybnit, že dle § 1127 o. z. jsou z právního jednání týkajícího společné věci oprávněni a povinni všichni spoluvlastníci společně a nerozdílně, a proto vůči dodavatelům energií odpovídají oba spoluvlastníci za případné dluhy na platbách ve stejném rozsahu. Uvedl, že podílové spoluvlastnictví představuje pro spoluvlastníky sdílené právo k užívání společné věci a zároveň vyjadřuje podíl, jakým se spoluvlastníci podílejí na povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví, včetně plateb za spotřebované energie. Poukázal na to, že v domě ve spoluvlastnictví účastníků jsou instalována pouze měřidla pro celý dům a mezi účastníky nebyla sjednána žádná dohoda o tom, že si budou náklady na spotřebu energií dělit jiným způsobem než podle velikosti spoluvlastnických podílů. Poukázal na to, že započítávané pohledávky byly žalovanou předkládány v každém z mnoha sporů probíhajících mezi účastníky a vždy byly soudem zamítnuty pro neurčitost či neexistenci. Vyjádřil přesvědčení, že jednání žalované, která se například v roce 2015 vůbec nepodílela na úhradě služeb spojených s užíváním nemovitosti, nemůže požívat právní ochrany. Ze všech uvedených důvodů označil svůj žalobou uplatněný nárok za nezpochybnitelný a navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek v celém rozsahu potvrdil. 8. V průběhu odvolacího řízení vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky [částka], kterou žalovaná dle žalobních tvrzení žalovanému již zaplatila na úhradu za dodávku vody v roce 2014, při vyčíslení celkové výše žalované částky však tato skutečnost nedopatřením zohledněna nebyla. 9. Žalovaná s částečným zpětvzetím žaloby souhlasila. 10. Odvolací soud podle § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo. Poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 11. Soud prvního stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek skutkových zjištění, vyšel ze správně zjištěného skutkového stavu věci a věc