91 CO 252/2022-477 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem bylo rozhodnuto o návrhu žalobkyně na stanovení vyživovací povinnosti žalovaného k nerozvedené manželce a to tak, že žalovanému byla uložena povinnost přispívat na výživu žalobkyně v období od [datum] do [datum] částkou [částka] měsíčně a v období od [datum] do [datum] částkou [částka] měsíčně. (výrok I.), zároveň byl žalovanému vyčíslen nedoplatek na výživném za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] a byla mu uložena povinnost zaplatit nedoplatek na výživném žalobkyni do dvou měsíců od právní moci rozsudku (výrok II.). Dále byl žaloba částečně zamítnuta v požadavku žalobkyně na placení výživného v období od [datum] do [datum] v částce [částka] měsíčně a v období od [datum] do budoucna v částce [částka] měsíčně (výrok III.) a žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku [částka], k rukám právní zástupkyně žalovaného, a to do dvou měsíců od právní moci rozsudku (výrok IV.). 2. Takto soud I. stupně rozhodl o návrhu žalobkyně poté, kdy na základě provedeného dokazování a z něho učiněných skutkových zjištění podrobně rozebraných v bodech 22. až 52. odůvodnění rozsudku, které následně po právní stránce posoudil dle § 697 odst. 1, 2 o. z., dospěl k závěru o částečné důvodnosti podané žaloby, když zároveň podrobně rozebral, jaké v řízení prokázané skutečnosti hodnotil, které příjmy a výdaje vzal při posuzování uplatněného nároku na výživné nerozvedené manželky v úvahu a proč, které naopak u toho kterého z manželů nezohlednil, vypořádal se podrobně i s jednotlivými námitkami účastníků vzájemně zpochybňující příjmy výdaje či majetkové poměru druhého účastníka a dále i s námitkou žalovaného, že by v daném případě bylo v rozporu s dobrými mravy, pokud by žalobkyni bylo výživném nerozvedené manželky přiznáno. Po provedeném vyhodnocení všech rozhodných skutečností věci pak dospěl k závěru o existenci kvantifikovaných rozdílů v disponibilních příjmech účastníků v jednotlivých letech, za něž bylo výživné žádáno, přičemž pokud po určitá období byl tento rozdíl ve prospěch žalovaného, byla polovina z takto stanoveného rozdílu právě určena jako částka pro stanovení výživného v dané části rozhodného období, avšak zároveň při zohlednění toho, že přisouzené výživné nemohlo přesáhnout [částka] měsíčně dle žalobního návrhu. Zároveň však bylo konstatováno, že pokud byl naopak tento rozdíl v disponibilních příjmech zjištěn ve prospěch žalobkyně, nebylo důvodu jí výživné v dané části rozhodného období přiznat. S ohledem na to, že soud I. stupně uzavřel, že v příslušné části roku [rok] byl rozdíl ([částka] [anonymizována tři slova]) [částka] měsíčně ve prospěch žalovaného, výživné tak bylo ve prospěch žalobkyně stanoveno ve výši ([částka] [anonymizováno]: [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova]) [částka] měsíčně. V roce [rok] činil rozdíl ([částka] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]) [částka] měsíčně ve prospěch žalovaného a proto bylo výživné stanoveno po zaokrouhlení ve výši ([částka] [anonymizováno]: [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]) [částka] měsíčně. V roce [rok] byl rozdíl ([částka] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]) [částka] měsíčně ve prospěch žalobkyně, přičemž s ohledem na tento závěr pak tedy již od [datum] nebylo [částka] žalobkyni přiznáno, a to ani do budoucna, když v tomto směru bylo odhadovaný rozdíl pro rok 2022 (a tedy i obecně do budoucna) ve výši činí [částka] měsíčně ve prospěch žalobkyně ([anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno]). V návaznosti na shora uvedené závěry tedy rozhodl soud I. stupně o povinnosti žalovaného hradit žalobkyni výživné v období od podání žaloby, tedy od dne [datum] do konce roku [rok] ve výši [částka] měsíčně a v období od začátku roku 2020 do konce roku 2020 ve výši [částka] měsíčně a ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl. Za příslušnou část roku [rok] tak měl žalovaný uhradit žalobkyni výživné za 5 celých měsíců a dále poměrnou část měsíčního výživného za dva dny měsíce červenec [rok], celkem částku (5 [částka] [anonymizována tři slova] ([anonymizováno] [anonymizováno]: [anonymizováno] [anonymizováno] 2) =) [částka]. Za rok [rok] měl žalovaný uhradit žalobkyni výživné za 12 celých měsíců, celkem částku (12 x 14 000=) [částka] s tím, že tedy základ dlužného výživného tedy činil celkem [částka]. Zároveň však soud I. stupně dospěl k závěru, že od výše uvedené částky je třeba odečíst všechny platby žalovaného v rozhodném období, jež měly charakter plnění vyživovací povinnosti, neboť těmito platbami žalovaný svůj dluh umořoval. Výživné v pravém slova smyslu žalovaný žalobkyni po celou dobu nehradil žádné, avšak dle závěru soudu I. stupně povahu plnění vyživovací povinnosti vůči žalobkyni měly platby žalovaného (namísto žalobkyně) za služby související s užíváním domu ve [část obce] žalobkyní (§ 691 odst. 1 o. z.), přičemž dle soudu I. stupně šlo o veškeré listinami prokázané platby na vodu, rozhlas a plyn v celkové výši [částka] (5 x [částka], 6 x [částka], 1 x [částka], 5 x [částka], 9 x [částka], 3 x [částka], 1 x [částka], 1 x [částka]), za elektřinu v celkové výši [částka] (11 x [částka], 1 x [částka]), za odvoz odpadu v celkové výši [částka] a za internet v celkové výši [částka], v součtu tedy ve [částka] s tím, že od této částky soud odečetl žalovanému vrácený přeplatek za vodu ve výši [částka], čímž tedy dospěl k závěru o započitatelné částce ve výši [částka]. Po odečtení shora uvedeným způsobem zjištěné částky ([částka]) od základu dlužného výživného ([částka]) dospěl tedy soud I. stupně k závěru, že žalovaný je povinen jako dlužné výživné žalobkyni doplatit částku ve výši [částka], přičemž s ohledem na výši částky rozhodl dle § 160 odst. 1o. s. ř. o delší lhůtě k plnění. 3. O náhradě nákladů mezi účastníky rozhodl soud 1. stupně podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci, přičemž při tomto výpočtu soud namísto částky vlastního dlužného výživného ([částka]) počítal se základem dlužného výživného ([částka]), neboť ten považoval za předmět sporu. Při tarifní hodnotě sporu [částka] (pětinásobek požadovaného ročního plnění) vzal jako procesní úspěch žalobkyně částku [částka], přičemž ve zbývajícím rozsahu byl úspěšný žalovaný, a proto po vzájemném započtení procentuálních hodnot procesních úspěchů účastníků dospěl soud I. stupně k závěru, že žalovanému vznikl nárok na náhradu 55,12% svých celkových nákladů řízení ([částka]), konkrétně pak částky [částka], a to za situace, kdy při rozhodování o nákladech řízení vyšel z toho, že právní zástupkyně žalovaného poskytla v řízení 35 úkonů právní služby s nárokem na plnou odměnu ve smyslu § 11 odst. 1 advokátního tarifu v celkové výši [částka] a 1 úkon právní služby s nárokem na poloviční odměnu ve smyslu § 11 odst. 2 advokátního tarifu v celkové výši [částka]. Spolu s paušální náhradou nákladů po [částka] za jeden úkon právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tedy ve výši [částka] (v souvislosti s 36 úkony) Za účelně vynaložené náklady na právní služby soud nepovažoval náklady vyúčtované za tři písemná podání - doplnění důkazů ze dne [datum], [datum] a [datum], neboť dospěl k závěru, že nemají charakter právní služby, nýbrž spíše průvodních dopisů, navíc velmi stručných. Soud I stupně zároveň konstatoval, že neshledal důvody k aplikaci § 150 o. s. ř., kterou ostatně ani jeden z účastníků nenavrhoval. 4. Proti rozsudku soudu I. stupně podala žalobkyně včasné odvolání. Prvostupňové rozhodnutí napadla odvoláním v části nedoplatku na výživném ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] (část výroku I.), v části zamítnutého výroku o výživném v rozsahu částky [částka] měsíčně za dobu od [datum] do [datum] a v části zamítnutého výroku o výživném v rozsahu částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] měsíčně (výrok II.). Z obsahu odvolání pak vyplývá, že nebylo napadeno rozhodnutí soudu I. stupně v části výroku II., jímž bylo zamítnut požadavek žalobkyně na stanovení výživného po [datum]. Dále žalobkyně svým odvoláním napadla i výrok o nákladech řízení (výrok III.). 5. Žalobkyně uvedla, že je přesvědčena o tom, že soud I. stupně nesprávně a nedostatečně zhodnotil důkazy v řízení provedené a projednávanou věc i nesprávně právně posoudil, v důsledku čehož vydal nesprávné rozhodnutí ve věci. Žalobkyně tedy navrhovala, aby soud odvolací soud změnil rozsudek soudu I. stupně tak, že přizná žalobkyni výživné za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] měsíčně a zároveň i náhradu nákladů řízení, případně aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Ve svém odvolání žalobkyně zejména poukazovala na to, že je přesvědčena, že soud I. stupně postupoval nesprávně, pokud při stanovení výživného rozdělil žalované období do několika částí ve vztahu, k nimž pak samostatně posuzoval naplnění podmínek pro stanovení výživného. Dále žalobkyně soudu I. stupně vytýkala, že při úvahách o stanovení odpovídající výše výživného za úče