91 CO 392/2021-354 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem uložil soud I. stupně žalovanému povinnost zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu o zaplacení [částka] se zákonným úrokem prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). 2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že je vlastníkem nebytové jednotky [číslo] v domě [adresa] v k. ú. [obec], kterou pronajímá [právnická osoba] and [právnická osoba], [IČO], za účelem provozování restaurace. Tento nájemce s účinností od [datum] hradil správci kotelny v předmětném domě náklady na provoz kotelny v omylu, že je tak povinen činit. Podle prohlášení vlastníka je kotelna společnou částí domu a náklady na její provoz a dozor je povinen zajišťovat a hradit žalovaný, který je následně rozúčtuje vlastníkům jednotek. S ohledem na to, že nájemce hradil náklady, které měl hradit žalovaný, vzniklo žalovanému bezdůvodné obohacení, přičemž předmětem žaloby je bezdůvodné obohacení za období od [datum] do [datum] ve výši [částka]. 3. Žalovaný dále způsobil nájemci žalobce škodu minimálně ve výši [částka], když na základě neplatného usnesení shromáždění ze dne [datum] provedl v roce [rok] rekonstrukci kotelny, při které mělo dojít k údajné separaci topného sytému pro nebytovou jednotku [číslo] pro ostatní jednotky v domě, tj. rozdělení kotlů, přívodu plynu a rozvodu tepla. Po tomto údajném rozdělení se však výrazně zvýšily náklady nájemce spojené s topným systémem, který tak byl nucen hradit náklady, které by jinak byli povinni hradit jiní uživatelé domu. Nájemce své pohledávky za žalovaným postoupil na žalobce smlouvou ze dne [datum]. 4. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že změnou prohlášení vlastníka (znění ke dni [datum]) byla vymezena kromě jiného jednotka [číslo] jako nebytový prostor v suterénu a 1. NP domu o celkové ploše 184 m², skládající se z tam uvedených místností (není uvedena kotelna); k jednotce dále náleží spoluvlastnický podíl na společných částech budovy o velikosti [číslo]. Bylo též určeno, že společnými částmi domu jsou mimo jiné rozvody kanalizace, plynu, elektřiny, atd., jakož i kotelna /část D odst. 1. písm. h) a j) prohlášení vlastníka/. Dle části F prohlášení vlastníka jsou vlastníci jednotek povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku podle velikosti svých spoluvlastnických podílů, platit měsíčně na účet správce zálohy na úhradu nákladů spojených se správou domu a na úhrady za plnění poskytovaná s užíváním jednotky (služby), správce provede vyúčtování záloh. Náklady na správu domu představují mimo jiné spotřebu energií ve společných částech domu (voda, elektřina, plyn). Žalobce svou jednotku [číslo] pronajímá na základě smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne [datum] [právnická osoba] and [právnická osoba], [IČO], která v jednotce provozuje restauraci. 5. Soud I. stupně měl dále za prokázané výpověďmi svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], zaměstnanců [právnická osoba] V. K. gas spol. s r. o., která v domě zajišťuje provoz kotelny, že v roce [rok] byla kotelna, která je stále v jednom prostoru, rozdělena na dvě separátní jednotky - část byla pro restauraci a část pro bytové jednotky. V roce [rok] byla provedena výměna kotlů pro SVJ (žalovaného), v roce [rok] proběhla výměna kotlů pro restauraci, jiné zásahy do kotelny nebyly prováděny. [obec] voda je zajišťována prostřednictvím kotlů pro celý objekt. Vytápění je zajišťováno prostřednictvím části kotlů pro bytový fond, druhá část kotlů souží pro vytápění restaurace. Do kotelny má přístup pouze [právnická osoba] V. K. gas spol. s r. o.; ta však nemá přístup do prostoru restaurace, kde je umístěn plynoměr. 6. Soud I. stupně nechal vypracovat znalecký posudek znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], který konstatoval, že na plynoměr nájemce restaurace je napojen jeden kotel umístěný v kotelně, a to plynovodem, který je veden jako samostatný plynovod k samostatnému plynoměru. Plynovod kotle restaurace a plynovod pro kotelnu se nikde nepropojují a nepropojovaly, je vyloučena možnost propojení plynovodu restaurace na jiný systém. Dále jsou v kotelně dva kondenzační kotle, které jsou napojeny na samostatný plynovod, ani zde nebyla zjištěna jakákoliv odbočka a propojení jinam. Spotřeby spotřebičů jsou měřeny svými plynoměry. Znalec nepojal podezření, že by systémy plynovodů, teplé vody nebo vytápění byly někde propojené, navíc u vytápění, teplé vody a plynu je to dle znalce nemožné. S plynovou instalací nemohlo být manipulováno a už vůbec ne přepínáním toku plynu ve prospěch kohokoliv. 7. Na podkladě těchto skutkových zjištění soud I. stupně uzavřel s odkazem na § 609, § 629, § [číslo] odst. 1, § [číslo] odst. 1 a 2, § 1982 odst. 1 a 2, § 1987 odst. 1 a 2, § 1989 odst. 1, § [číslo] odst. 1 a 2, § 3028 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále i jen„ o. z.“), § 106 odst. 1 a 2, § 107 odst. 1 a 2, § 451 odst. 1 a 2, § 454 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále i jen„ obč. zák.“), § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, že žaloba je částečně důvodná. 8. Soud I. stupně shledal důvodnou žalobu v části nároku na vydání bezdůvodného obohacení, neboť kotelna je společnou částí domu, jejíž správu zajišťuje žalovaný. Jestliže nájemce žalobce uzavřel smlouvu o správě části kotelny se [právnická osoba] V. K. gas spol. s r. o. a hradil náklady na její správu, pak se na straně žalovaného jedná o bezdůvodné obohacení, protože jinak by tuto částku byl nucen vynaložit žalovaný. Soud I. stupně proto žalobě o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím vyhověl. 9. Soud I. stupně neuznal námitku započtení uplatněnou žalovaným, a to jednak pro promlčení, jednak proto, že započtení pohledávek je možné jen mezi stejnými osobami. Navíc soud I. stupně shledal pohledávku žalovaného jako nejistou, proto nezpůsobilou k započtení. 10. Nárok žalobce na náhradu škody soud I. stupně důvodným neshledal, jelikož nebylo prokázáno, že by po rekonstrukci kotelny v roce 2013 došlo k jakýmkoliv neoprávněným zásahům ze strany žalovaného, tzn. napojení potrubí na ohřev TUV a topení pro bytové jednotky na kotel určený pro restauraci. Žalobu o zaplacení [částka] s příslušenstvím proto zamítl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně s poukazem na § 142 odst. 2 a § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), tak, že žádnému z účastníků právo na jejich náhradu nepřiznal. Uvedl, že jednak byl úspěch a neúspěch ve věci téměř srovnatelný a dále s ohledem na vztahy v SVJ by ani nebylo vhodné náhradu nákladů kterékoliv ze stran přiznat, když ta by byla hrazena ze společných prostředků, tedy i žalobce. 12. Rozsudek soudu I. stupně napadli včasným a přípustným odvoláním oba účastníci řízení. 13. Žalobce podal odvolání proti výrokům II. a III. rozsudku soudu I. stupně z důvodů nesprávného a neúplného skutkového zjištění, dále že soud I. stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a že řízení bylo postiženo vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Žalobce nesouhlasil se závěrem soudu I. stupně o tom, že ze strany žalovaného nedošlo k zásahu v kotelně a k neoprávněným odběrům na úkor žalobce. Poukázal na výkyvy ve spotřebě plynu restaurace v období let 2010 až 2017 s tím, že v letech 2013 a 2014 byla spotřeba několikanásobně vyšší, jak vyplývá z odborného posudku Ing. [jméno] [příjmení], nájemce tak byl nucen hradit část nákladů žalovaného. Tyto skutečnosti však soud I. stupně nevzal dle žalobce v potaz. Na návrh žalobce ustanovil soud I. stupně znalce z oboru topenářství, Ing. [jméno] [příjmení], který vypracoval znalecký posudek, z něhož vyšel soud I. stupně. Žalobce má však za to, že znalec je podjatý, když na místní šetření do kotelny předvolal pouze žalovaného a žalobce nikoliv. Tomu odpovídají i závěry znaleckého posudku, které jsou přehnaně tendenční ve prospěch žalovaného, navíc jsou nepřezkoumatelné (znalec hodnotil stávající zapojení kotelny a vůbec se nezabýval tím, jak byly kotle zapojeny v letech 2013 - 2015) a posudek je zmatečný (dle znalce jsou trubky v černé barvě, ačkoliv jsou žluté, dle znalce na trubkách nejsou známy žádné známky napojování/přepojování systému, ačkoliv jsou na mnoha místech vidět svařované otvory a záhyby jsou tvořeny šroubovacími koleny, které je možné kdykoliv měnit). Žalobce proto navrhoval vypracování revizního znaleckého posudku, soud I. stupně jeho návrhu nevyhověl, ani neprovedl další, žalobcem navrhované důkazy, které by osvědčily tvrzení žalobce o neoprávněných odběrech. Žalobce poukázal na výpověď svědkyně [jméno] [příjmení], která p