21 Co 266/2024-31 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 31 962 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 6. 10. 2023 do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu co do částky 27 235,01 Kč, úroku ve výši 26,43 % ročně z částky 38 448,42 Kč od 27. 12. 2022 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 12 875,45 Kč od 6. 1. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 31 962 Kč od 6. 1. 2023 do 5. 10. 2023 (výrok II.) a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 023,57 Kč (výrok III.).2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 59 197,01 Kč s příslušenstvím jako postoupené pohledávky společnosti , právnická osoba, . za žalovaným z titulu dluhu ze smlouvy o úvěru, která byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena dne , datum, pod č. , hodnota, a na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 39 000 Kč a žalovaný se jej zavázal splatit ve 48 měsíčních splátkách po 2 346 Kč, jež zahrnovaly splátku jistiny a splátku úroku (dále jen „smlouva o úvěru“). Žalovaný úvěr řádně nesplácel, zaplatil na něj pouze 7 038 Kč. Proto byl úvěr právní předchůdkyní žalobkyně prohlášen za okamžitě splatný ke dni 26. 12. 2022. Žalovaná částka sestávala z dlužné jistiny úvěru ve výši 38 448,42 Kč, dlužného úroku z úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 6 389,03 Kč, dlužné smluvní pokuty ve výši 14 359,56 Kč (vyčíslené ke dni 20. 10. 2023 ve výši 0,1 % denně z částky 44 837,45 Kč).3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Soud prvního stupně vzal za prokázaný závěr o skutkovém stavu, že dne 24. 6. 2022 byly právní předchůdkyní žalobkyně zaslány na účet žalovaného č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši 39 000 Kč. Žalovaný z nich právní předchůdkyni žalobkyně vrátil pouze 7 038 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni s účinností ke dni 29. 8. 2023, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Na zaslanou výzvu k úhradě dluhu nijak nereagoval.5. Po právní stránce věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“). Dospěl k závěru, že smlouva o úvěru nebyla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena, neboť na ní chyběl podpis jednajícího (§ 561 odst. 1, § 562 o. z., § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce). Měl za to, že samotné provedení autorizační platby ve výši 1 Kč z účtu právní předchůdkyně žalobkyně na účet žalovaného pod variabilním symbolem, který byl poté uveden jako kód nahrazující podpis žalovaného na návrhu smlouvy o úvěru nebylo dostačující pro identifikaci podepisující osoby, pokud tato osoba nebyla předtím řádně ztotožněna.6. Právní vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným proto posoudil jako vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.). Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala žalovanému na jeho účet 39 000 Kč a žalovaný jí zaplatil 7 038 Kč, činí rozdíl ve výši 31 962 Kč bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného, které je povinen žalobkyni vrátit.7. Postoupení pohledávky hodnotil podle § 1879 a násl. o. z. Úrok z prodlení žalobkyni přiznal podle § 1968, § 1970 o. z. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené ve výzvě k úhradě dluhu odeslané žalovanému dne 25. 9. 2023.8. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. s tím, že žalobkyně byla ve sporu poměrně úspěšnější, a proto jí náleží vůči žalovanému právo na náhradu poměrné části jeho nákladů.9. Proti výrokům II. a III. tohoto rozsudku podala žalobkyně včasné a přípustné odvolání z důvodů podle § 205 odst. 2 písm. b), e) a g) o.s.ř. Nesouhlasila se závěrem soudu prvního stupně, že smlouva o úvěru nebyla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena. Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, což žalobkyně tvrdila a doložila. Kontraktační proces podrobně popsala v doplnění žaloby ze dne 10. 4. 2024. Soud prvního stupně neprovedl všechny žalobcem předložené důkazy ohledně kontraktačního procesu, tedy ověřením bankovního účtu žalovaného, dokladem o odeslání platby 1 Kč na účet žalovaného s uvedením variabilního symbolu, zaslanou sms (informace o vyplacení), dokladem o vyplacení úvěru a přehledem plateb. Tyto listiny již jsou obsahem spisu. Není pravdou, že by žalovaný nebyl před provedením autorizační platby 1 Kč ztotožněn a identifikován. Žalobkyně setrvala na svém stanovisku, že provedení autorizační platby ve výši 1 Kč z účtu právní předchůdkyně žalobkyně na účet žalovaného pod variabilním symbolem, který byl poté uveden jako kód nahrazující podpis žalovaného na návrhu smlouvy o úvěru byl k identifikaci jednající osoby dostačující. Za správný neměla ani názor soudu prvního stupně, že projev vůle žalovaného směřující k uzavření smlouvy by bylo možno při jednání v elektronické podobě učinit pouze kvalifikovaným nebo uznávaným elektronickým podpisem jednající osoby. Odkázala na § 562 odst. 1 o. z. ve spojení s § 561 o. z. s tím, že k identifikaci osoby postačí např. zaslání unikátního hesla v SMS zprávě. Heslo mohl žalovaný seznat pouze z údajů uvedených na jeho běžném účtu. Ověření jeho identity nastalo zadáním tohoto jedinečného kódu do pole formuláře , podezřelý výraz, .10. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu změnil tak, že žalobě i v zamítnuté části vyhoví a aby přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.11. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil.12. Odvolací soud jednal v nepřítomnosti obou účastníků řízení podle § 101 odst. 3 o.s.ř. za použití § 211 o.s.ř. Žalovaný se k odvolacímu jednání bez omluvy nedostavil. Za žalobkyni se k odvolacímu jednání dostavil advokát , tituly před jménem, , jméno FO, , který však odvolacímu soudu nepředložil řádnou substituční plnou moc, která by mu byla udělena zástupcem žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , ale pouze substituční plnou moc, kterou mu udělil advokát , tituly před jménem, , jméno FO, , který však byl pouze substitutem advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, . Takové zastoupení není podle § 25 odst. 2 o.s.ř. přípustné a jedná se o tzv. řetězení plných mocí. Uvedený zákaz nelze překlenout ujednáním v substituční plné moci ze dne 21. 11. 2023, že zmocněný advokát (substitut , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly před jménem, , jméno FO, ) je oprávněn si za sebe ustanovit zástupce, neboť se jedná se o obcházení § 25 odst. 2 o.s.ř.13. Odvolací soud přezkoumal k odvolání žalobkyně rozsudek v napadeném rozsahu, včetně řízení, které jeho vydání přecházelo podle § 212 a § 212a o.s.ř., a dospěl k následujícím závěrům:14. Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn soudem prvního stupně, tj. z jeho skutkových závěrů ohledně postoupení pohledávky, vyplacení částky 39 000 Kč právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému, zaplacení částky 7 038 Kč žalovaným právní předchůdkyni žalobkyně.15. Odvolací soud shledal opodstatněnou námitku žalobkyně, že soud prvního stupně věc nesprávně právně posoudil, pokud uzavřel, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla smlouva o úvěru uzavřena, neboť nebyla žalovaným podepsána, přičemž nepovažoval za dostatečnou identifikaci jednající osoby pomocí autorizační platby 1 Kč zaslané věřitelem žalovanému na jeho bankovní účet s variabilním symbolem v podobě číselného kódu, kterým byl poté návrh na uzavření smlouvy o úvěru opatřen.16. Podle § 562 odst. 1 o. z. totiž platí, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.17. Z citovaného ustanovení vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky, jako tomu bylo i v projednávané věci, nemusí být právní jednání opatřeno některou z forem elektronického podpisu, ale písemná forma právního jednání se považuje za zachovanou i tehdy, pokud lze zachytit obsah právního jednání a určit jednající osobu.18. K tomu srovnej komentář k § 562 [Elektronické a jiné technické prostředky]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 1.:19. K zachování písemné formy tedy není elektronický podpis nezbytný a postačí možnost zachycení obsahu a určení jednající osoby.20. Určení jednající osoby znamená možnost identifikace jednajícího, včetně ověření totožnosti, ze strany adresáta právního jednání. Adresát musí mít možnost jednajícího identifikovat s použitím jemu dostupných prostředků a metod, přičemž možnost identifikace může vyplývat ze způsobu jednání zvoleného jednajícím nebo z ujednání stran.21. Určení jednající osoby při písemném právním jednání učiněném elektronicky může mít i podobu číselného kódu dohodnutého mezi kontrahenty (rozsudek , Orgán veřejné moci, sp. zn. 47 Co 97/2023).22. Kontraktační proces popsaný žalobkyní v podání ze dne 10. 4. 2024 měl proběhnout právě způs