23 Co 167/2024-50 — Městský soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I), zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení (výrok II) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III).2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení vedeného u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, (dále jen „Posuzované řízení“), jež trvalo 7 030 dnů. Doba trvání Posuzovaného řízení je s ohledem na jeho charakter zcela nepřiměřená, v řízení se vyskytly značné průtahy, čímž bylo zasaženo do žalobcova práva na spravedlivý proces a vznikla mu tak nemajetková újma, přičemž samotné konstatování porušení práva je v tomto případě zcela nedostačující. V řízení nebyl zapojen mezinárodní prvek, nebylo třeba aplikovat cizí právo, nebylo třeba provádět žádné dokazování v cizině a nejednalo se o nijak významně složitou skutkovou věc. Výše uvedená absence okolností, které by zvyšovaly složitost věci, zvyšuje výši přiměřeného zadostiučinění, které by žalobce měl obdržet za jím utrpěnou nemajetkovou újmu. Žalobce v průběhu řízení nezavdal příčinu ke vzniklým průtahům. Žalobce vyčíslil výši požadovaného zadostiučinění za jím utrpěnou nemajetkovou újmu v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, částkou , částka, . Žalobce uplatnil svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené při výkonu veřejné moci nesprávným úředním postupem u žalované před podáním žaloby, o němž žalovaná ke dni podání žaloby nerozhodla.3. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobce dne , datum, uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši , částka, ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění (dále i jen „OdpŠk“) za nesprávný úřední postup v Posuzovaném řízení, přičemž k projednání žádosti žalobce došlo dne , datum, . Žalovaná konstatovala, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši , částka, . Žalovaná stručně rekapitulovala průběh Posuzovaného řízení s tím, že shledala existenci nesprávného úředního postupu, když v Posuzovaném řízení byla shledána nekoncentrovanost a určité prodlevy, zejména od podání žaloby dne , datum, do doručení žaloby tehdejšímu žalovanému (současnému žalobci) dne , datum, , a dále v období od , datum, do , datum, . Současně délka souvisejícího řízení vedeného u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, (dále jen „Související řízení“), do jehož skončení bylo Posuzované řízení přerušeno, byla již předtím žalovanou shledána jako nepřiměřená. Žalovaná proto poskytla žalobci odškodnění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši , částka, , když poskytnuté odškodnění odpovídá všem okolnostem případu. Při stanovení výše zadostiučinění žalovaná s ohledem na délku Posuzovaného řízení v trvání 24 let a 2 měsíců navýšila základní částku na , částka, /rok řízení, resp. , částka, /měsíc řízení. Žalovaná shledala důvody pro snížení základní výše zadostiučinění celkem o 50 % (správně o 55 % - poznámka odvolacího soudu), a to o 15 % z důvodu složitosti řízení, o 35 % z důvodu sníženého významu řízení a 5 % z důvodu podílu žalobce na délce řízení. Předmětem Posuzovaného řízení byla žaloba o zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím, resp. posléze částky , částka, s příslušenstvím z titulu náhrady škody spočívající ve vynaložených nákladech způsobených nepřevedením bytové jednotky v zákonné lhůtě do osobního vlastnictví. Řízení se vyznačovalo vyšším stupněm skutkové a procesní složitosti, bylo úzce navázané na Související řízení, do jehož pravomocného skončení bylo přerušeno (od , datum, do , datum, , resp. , datum, ). Ve věci bylo rozhodováno soudy na dvou úrovních soudní soustavy, kdy soud I. stupně rozhodoval ve věci samé jednou a soud II. stupně také jednou. Délka řízení je tedy z určité části způsobena procesní aktivitou účastníků (využití opravných prostředků), což sice nelze klást účastníkovi k tíži, na druhou stranu je zřejmé, že prodloužení řízení, ke kterému dojde v důsledku nutnosti se s těmito procesními prostředky vypořádat, nemůže jít na vrub státních orgánů. Žalobce a protistrana se na délce řízení podíleli mimosoudními jednáními, ke kterým byl ze strany soudu dán prostor. Význam řízení pro žalobce shledala žalovaná jako běžný.4. Soud I. stupně postupoval dle § 115a o. s. ř., neboť účastníci řízení s tímto postupem vyjádřili souhlas, a proto ve věci rozhodl bez nařízení ústního jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. Soud I. stupně učinil skutková zjištění ohledně průběhu Posuzovaného řízení pod bodem 6 odůvodnění rozsudku a ohledně průběhu Souvisejícího řízení pod 7 odůvodnění rozsudku, na něž odvolací soud pro stručnost odkazuje. Po právní stránce soud I. stupně posoudil žalobcem uplatněný nárok dle § 1 odst. 1, § 3 odst. 1, § 5 písm. b), § 13, § 14 odst. 1, 3, § 15 odst. 2 a § 31a OdpŠk a dospěl k závěru o naplnění předpokladů odpovědnosti státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem ve smyslu §13 odst. 1 OdpŠk, když délka Posuzovaného řízení byla i s ohledem na nepřiměřenou délku Souvisejícího řízení nepřiměřená, přičemž žalobci vznikla nemajetková újma, jejímuž odškodnění nestačí pouhé konstatování porušení práva. Soud I. stupně měl zato, že ve vztahu k žalobci trvalo Posuzované řízení od , datum, , kdy se žalobce (v Posuzovaném řízení v procesním postavení žalovaného) vyjádřil k žalobnímu návrhu a bylo ukončeno dne , datum, , kdy nabyl právní moci rozsudek odvolacího soudu, tj. trvalo 18 let a 3 měsíce. Soud I. stupně s ohledem na délku řízení, které trvalo nad 10 let, vyšel ze základní částky , částka, /rok trvání řízení, přičemž za první dva roky trvání řízení vyšel z částky v poloviční výši, a dospěl k základní částce ve výši , částka, . Od této částky odečetl 15 % z důvodu skutkové, právní i procesní složitosti věci, kdy v řízení musel být vypracován znalecký posudek, bylo provedeno velké množství důkazů a na postupu se podepsala i pandemie Covid 19, kvůli níž bylo odročeno jednání ze dne , datum, na pozdější termín. Na délce posuzovaného řízení se projevila délka Souvisejícího řízení, kdy z dostupného torza spisu lze dovodit nekoncentrovanost postupu soudu zejména do , datum, , průběh řízení ovlivnil i , podezřelý výraz, stav tehdejšího žalobce a rovněž soudce, pro něž byla jednání odročena. Lehce zvýšeně náročné bylo Související řízení po stránce procesní, ve věci byl vypracován znalecký posudek a provedeno velké množství důkazů. Soud I. stupně dále odečetl dalších 10 % na počet stupňů soudní soustavy, které ve věci rozhodovaly (v Posuzovaném řízení bylo rozhodováno na dvou stupních soudní soustavy, v Souvisejícím řízení rozhodoval nalézací soud 2x meritorně, odvolací soud 2x procesně a 2x meritorně). Dále soud I. stupně ponížil základní částku o 10 % z důvodu chování žalobce v průběhu řízení, kdy tento se svým procesním chováním částečně podílel na celkové délce řízení, neboť mezi účastníky řízení probíhala mimosoudní jednání v době, kdy již mohlo být v řízení pokračováno, a to do , datum, , od , datum, do , datum, a od , datum, do , datum, , v Souvisejícím řízení pak žalobce opakovaně žádal o odročení jednání, opravné prostředky zasílal soudu v blanketní formě a doplňoval je až na základě výzvy. Konečně soud I. stupně snížil základní částku o 10 % z důvodu mírně sníženého významu řízení pro žalobce. Soud I. stupně uzavřel, že žalobci se na přiměřeném zadostiučinění měla dostat částka , částka, , přičemž žalovaná žalobci mimosoudně uhradila částku vyšší (, částka, ). Soud I. stupně proto žalobci přiznal úrok z prodlení z žalovanou přiznaného zadostiučinění ve výroku I a žalobu ve zbývající části jako nedůvodnou výrokem II rozsudku zamítl.5. O nákladech řízení rozhodl soud I. stupně dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, za 3 úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení a za 2 písemná podání) ve výši , částka, /úko