30 Co 442/2024-144 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 104.807,05 Kč s příslušenstvím do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 69.068 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok II.).2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení celkové částky 104.807,05 Kč s příslušenstvím představující celkem 8 samostatných nároků. Žalobkyně odůvodnila svůj návrh tím, že se žalovanou uzavřela dne 27. 10. 2022 a dne 3. 11. 2022 smlouvy o webových řešeních, jejich předmětem byla tvorba internetových stránek na doménách , název, a , název, . Žalobkyně se zavázala vytvořit pro žalovanou internetové stránky a žalovaná se zavázala zaplatit cenu za tyto služby, a to za každou z webových stránek 40.100 Kč bez DPH, a dále za poskytování služby technologické podpory, záruky a aktualizací 863,94 Kč včetně DPH za kvartál. Žalobkyně vyúčtovala žalované dle smlouvy po spuštění webových stránek 60 % z celkové částky. Žalobkyně tak v řízení požaduje zaplacení vyúčtované částky 29.112,60 Kč za webové řešení , název, (nárok 1), částky 29.112,60 Kč za webové řešení , název, (nárok 2) a částky 2.591,82 Kč za technologickou podporu u webu , název, (nárok 3). Žalobkyně dále uzavřela se žalovanou dne 27. 5. 2021 smlouvu o poskytování služeb internetového marketingu, ve které se žalobkyně zavázala poskytovat žalované služby správy a rozvoje webu a internetového marketingu a žalovaná se zavázala k úhradě částky 7.623 Kč včetně DPH měsíčně. Žalobkyně tyto služby žalované poskytla a požaduje zaplacení uvedené částky za březen 2023 (nárok 4), duben 2023 (nárok 5) a květen 2023 (nárok 6). Žalovaná si v souvislosti s webem , název, objednala u žalobkyně přepublikování obsahu této stránky na jinou internetovou stránku. Žalovaná odsouhlasila práce navíc za cenu 15.000 Kč až 18.000 Kč + 2.000 Kč. Žalobkyně požaduje zaplacení částky 16.940 Kč včetně DPH (nárok 7), kterou vyúčtovala za reálně provedené práce. S ohledem na prodlení žalované s úhradou nároků 1, 2 a 3 vzniklo žalobkyni právo požadovat smluvní pokutu ve výši 10 % z nezaplacené částky v souladu se smlouvami o webových řešeních ze dne 27. 10. 2022 a 3. 11. 2022 (nárok 8). V souladu se shora uvedenými smlouvami se dílo považuje za předané ve chvíli, kdy je realizované a spuštěné v souladu se zadáním bez prokazatelných závad bránících používání řešení veřejností. Spuštění obou webů odpovídalo reálným možnostem v rámci součinnosti poskytnuté žalovanou. Ke spuštění webových stránek na doméně , název, (nárok 1) došlo dne 25. 1. 2023, žalovaná potvrdila spuštění telefonicky. Ke spuštění webových stránek na doméně , název, (nárok 2) došlo dne 24. 4. 2023, a to bez výslovného souhlasu žalované, neboť žalovaná nereagovala na e-mail žalobkyně. Žalovaná přes výzvy žalobkyně dlužnou částku nezaplatila.3. Žalovaná v řízení navrhovala zamítnutí žaloby. V případě nároku 1, předmět fakturace, tj. webové řešení stránky , název, , nebyl nikdy dokončen v souladu s pokyny žalované, k jeho zprovoznění došlo se značným prodlením, dílo tak nebylo předáno řádně ani včas. U nároku 2 žalovaná namítala, že předmět fakturace, tj. webové řešení stránky , název, , nebyl žalované do dnešního dne předán. E-mailem ze dne 1. 11. 2023 žalovaná odstoupila od smluv o webových řešeních, a to z důvodu podstatného porušení smluv žalobkyní. Ze shodných důvodů odmítla žalovaná nárok 3, neboť technologická podpora nebyla provedena v souladu se smlouvou a vztahovala se k dílu, které nebylo provedeno řádně a včas. Pokud se jedná o nároky 4, 5 a 6 namítala žalovaná, že smluvní vztah, na jehož základě byla žalobkyně oprávněna fakturovat uvedené částky, skončil již ke konci roku 2022. K nároku 7 žalovaná uvedla, že neodsouhlasila dílo ve smyslu víceprací. Nárok 8 na smluvní pokutu žalovaná odmítla z totožných důvodů jako v případě nároků 1 až 3.4. Po provedeném dokazování, které je detailně popsáno pod body 4 – 31 rozsudku, dospěl soud prvního stupně ke skutkovému závěru, že účastnice uzavřely dne 27. 5. 2021 partnerskou smlouvu o poskytování služeb internetového marketingu. Žalobkyně se zavázala průběžně poskytovat žalované správu a rozvoj webu a internetový marketing. Žalovaná se zavázala hradit měsíčně 6.300 Kč bez DPH za služby internetového marketingu. Ve smlouvě byla ujednána výpovědní doba po doručení písemné výpovědi doporučenou poštou. Marketingové služby byly poskytovány v souvislosti s webem „, název, “, a to od ukončení předcházejícího webu žalované (říjen 2022). Žalobkyně vyúčtovala žalované částku 7.623 Kč splatnou dne 28. 4. 2023 za březen 2023, částku 7.623 Kč splatnou dne 29. 5. 2023 za duben 2023 a částku 7.623 Kč splatnou dne 29. 6. 2023 za květen 2023. Žalobkyně uzavřela se žalobkyní dne 27. 10. 2022 smlouvu o webovém řešení a poskytování hostingových služeb, služeb technologické podpory a správy domény , název, , dále dne 3. 11. 2022 smlouvu o webovém řešení a poskytování hostingových služeb, služeb technologické podpory a správy domény , název, . Žalovaná se zavázala za každý web zaplatit celkem 40.100 Kč bez DPH, za aktualizace 714 Kč bez DPH kvartálně. Vyúčtování bylo splatné vždy do 14 dnů od doručení. Smluvní strany sjednaly smluvní úrok z prodlení ve výši 0,2 % z nezaplacené částky za každý den prodlení. Minimální výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky byla sjednána ve výši 1.200 Kč bez DPH. V případě prodlení s úhradou faktury přesahujícím tři měsíce smluvní strany sjednaly právo žalobkyně požadovat úhradu jednorázové smluvní pokuty ve výši 10 % z nezaplacené částky. Smluvní strany se dohodly, že webové řešení se považuje za předané ve chvíli, kdy je realizované a spuštěné pro veřejnost. Za předané se považuje rovněž v případě, že žalovaná neposkytuje dostatečnou součinnost, k jejímuž poskytování se zavázala. Lhůta k plnění v obou shora uvedených smlouvách byla stanovena odkazem na harmonogram, který je přílohou smlouvy. V harmonogramu bylo uvedeno, že harmonogram projektu velmi výrazně ovlivňuje rozsah projektu, ale také součinnost žalované. Harmonogram byl rozdělen na dny pro dodavatele a objednatele. Celkový předpokládaný počet pracovních dnů k vyhotovení každého webu činil 52 dnů. Web , název, byl spuštěn dne 25. 1. 2023, web , název, byl spuštěn dne 24. 4. 2023. Žalobkyně vyúčtovala žalované za 2. část ceny webu , název, částku 29.112,60 Kč splatnou dne 23. 6. 2023, za 2. část ceny webu , název, částku 29.112,60 Kč splatnou dne 23. 6. 2023 a za technologickou podporu webu , název, částku 863,94 Kč, splatnou dne 18. 4. 2023. Žalovaná dne 2. 2. 2023 souhlasila s navýšením ceny za práce spojené s publikováním obsahu na nový web žalované. Žalobkyně vyúčtovala žalované tyto práce částkou 16.940 Kč splatnou dne 23. 6. 2023. Žalobkyně vyzvala dne 26. 10. 2023 žalovanou k úhradě dlužné částky. Žalovaná nárok odmítla a e-mailem ze dne 1. 11. 2023 odstoupila od smluv ze dne 27. 10. 2022 a 3. 11. 2022 z důvodu porušení povinností na straně žalobkyně. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě smluvní pokuty ve výši 5.908,91 Kč do 3 dnů od doručení výzvy, výzva byla žalované doručena do datové schránky dne 26. 1. 2024.5. Po právní stránce soud prvního stupně posoudil věc podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), § 2048 o. z., § 2586 odst. 1 o. z., § 2590 o. z. a § 2605 odst. 1 o. z. Obvodní soud měl za prokázané, že mezi účastnicemi byly uzavřeny dvě smlouvy o dílo (podle § 2586 a násl. o. z.) a smlouva o poskytování služeb internetového marketingu (ta podle § 1746 o. z.). Uzavření smluv a cena díla a služeb nebyly mezi stranami sporné. Smlouvami o dílo nebyl ujednán konkrétní termín dokončení díla. Lhůta k plnění byla určena odkazem na harmonogram uvedený v cenové nabídce. Ve smlouvě o dílo i v cenové nabídce bylo uvedeno, že harmonogram plnění ovlivňuje součinnost objednatele, tj. žalované. Předpokládaný termín dokončení díla byl ve lhůtě 52 pracovních dnů od jeho zahájení. Mezi stranami bylo sporné, zda dílo provedené na základě smlouvy ze dne 27. 10. 2022 bylo provedeno řádně a včas. Od uzavření předmětné smlouvy do spuštění webu uběhlo 90 dnů, tedy přibližně 60 pracovních dnů. Soud prvního stupně tak dospěl k závěru, že dílo spočívající ve vytvoření webu , název, bylo předáno včas, neboť odhad 52 pracovních dnů byl pouze předběžný a výsledný termín závisel i na součinnosti žalované. Dílo bylo též provedeno řádně, kdy žalovaná v řízení neprokázala, že by žalobkyni vytýkala vady díla nebo že by předmět díla neměl vlastnosti výslovně vymíněné žalovanou. Pouze jednou po spuštění tohoto webu sdělila žalovaná žalobkyni výhrady, na které žalobkyně obratem reagovala a žalovaná navržené řešení odsouhlasila. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni druhou část ceny díla (nárok 1). Žalobkyně se dále na základě smlouvy o dílo ze dne 27. 10. 2022 domáhala zaplacení ceny za technologickou podporu (nárok 3). Listinnými důkazy bylo podle