36 Co 285/2024-87 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a smluvní pokuty 0,5 % denně z částky , částka, od , datum, do zaplacení (výrok I) a uložil žalobkyni, aby žalované zaplatila na náhradu nákladů řízení , částka, (výrok II). Žalobkyni rovněž uložil povinnost doplatit soudní poplatek ve výši , částka, (výrok III).2. Nevyhověl tak požadavku žalobkyně, aby jí žalovaná doplatila zbylou část ceny díla ve výši , částka, (dílčími platbami nezaplacenou), kterou odůvodnila tím, že ke splnění předmětu díla bylo nezbytné provést vícepráce, a konečný doplatek tak představuje částku vyšší, než původně stranami předpokládanou poslední splátku , částka, .3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná po převzetí díla odmítla žalobkyni uhradit fakturovaný doplatek ceny díla, když sporovala výši doplatku s tím, že částka neměla překročit odsouhlasenou pevně stanovenou maximální cenu díla (předem závazně smluvně naceněnou hodnotu díla) a že z konečné fakturace nebylo zřejmé, z čeho fakturovaná částka sestává.4. Vyšel ze zjištění popsaných pod body 3. až 9. odůvodnění napadeného rozsudku, která právně posoudil dle § 561, § 582, § 1758, § 2586 a § 2620 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Dospěl k závěru (body 16. až 23. odůvodnění), že žalobkyně se žalovanou uzavřely dne , datum, písemnou Smlouvu o dílo ve smyslu § 2586 a násl. o. z., ve které se žalobkyně jako zhotovitelka zavázala na svůj náklad a nebezpečí provést pro žalovanou jako objednatele výměnu rozvodů (tzv. stoupaček) v domě žalované, a ta se zavázala dílo převzít a zaplatit sjednanou cenu, to vše ve spojení se speciální úpravou § 2623 a násl. o. z., když předmětem díla je stavba, respektive její úprava/oprava (dále jen jako „Smlouva“ či „Smlouva o dílo“). Součástí písemné Smlouvy byla i písemná aktualizovaná nabídka ze dne , datum, podle které byla v článku VI smlouvy o dílo i dojednána pevná cena díla ve výši , částka, bez DPH. Způsob úhrady této ceny si strany upravily v následujícím článku VII Smlouvy tak, že žalovaná zaplatí převážnou část této ceny ve formě dvou záloh (, částka, a , částka, ) a zbylou část ceny díla žalobkyni (zhotovitelce) doplatí po splnění tří podmínek, a to po řádném dodání díla, sepsání přejímkového zápisu a předání vyúčtování se zohledněním víceprací či méněprací, po kterém počne běžet 14denní lhůta k úhradě doplatku ceny díla (kdy nastala splatnost). Splnění první podmínky řádného dodání díla pak dle článku V Smlouvy předpokládá provedení díla v souladu s cenovou nabídkou a sepsání přejímkového zápisu se soupisem vad a nedodělků. Zpracování nové cenové nabídky sice připouští článek VIII, zároveň však stanoví jednoznačný schvalovací proces (odsouhlasení minimálně dvěma členy představenstva, z nichž jeden je předseda, popř. místopředseda) i uzavření dodatku Smlouvy o dílo (článek VI bod 5 Smlouvy). Tento proces však strany ani nezahájily, a tedy cenová nabídka zůstala beze změny tak, jak je upravena v článku VI Smlouvy.5. Uzavřel, že za situace, kdy z emailové komunikace účastníků vyplývá, že strany se nedohodly na změně formy při schvalování jiné cenové nabídky (záměně písemné formy na ústní), když žalovaná nesouhlasila s navýšením dojednané ceny o vícepráce a trvala na podmínce písemně dojednaného dodatku, nebyla splněna podmínka písemně dojednaného dodatku ke Smlouvě o dílo a ke změně dohody o ceně nedošlo. Žalobkyně proto nemá právo na cenu díla navýšenou na zažalovanou částku , částka, a nadále platí závazek žalované uhradit písemně dojednanou paušální (pevnou) částku dle § 2620 odst. 1 o. z. Uvedl, že případná změna vstupních nákladů představuje riziko zhotovitele, které si musí žalobkyně nést ze svého (nemůže tyto náklady prostřednictvím navýšení dojednané ceny přenášet na žalovanou).6. Vzhledem k tomu, že byla známa celková cena díla i dílčí platby žalované, ze kterých mohla dovodit, jaká částka jí zbývá do pevně stanovené ceny doplatit, zabýval se prvostupňový soud i tím, zda v tomto rozsahu je žaloba důvodná, a zda lze proto dovodit i existenci žalobkyní požadovaného nároku na zaplacení smluvní pokuty, vyplývajícího z článku XII odstavce 2 Smlouvy (0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení). Konstatoval, že pro částečné vyhovění žalobě by musela nastat splatnost zbývající části ceny díla (doplatku), která je však vázána na řádné dodání díla, tj. provedení díla v souladu s ujednanou cenovou nabídkou, promítnutou do konečné fakturace. Tím, že tuto podmínku žalobkyně nesplnila, doplatek ceny díla se nestal splatným, a žaloba je tak i co do doplatku pevně stanovené ceny předčasná, nedostala se dosud žalovaná do prodlení s její úhradou, a tedy i nárok na zaplacení smluvní pokuty nevznikl. Žalobu proto jako nedůvodnou výrokem I zamítl a o nákladech řízení rozhodl výrokem II podle zásady úspěchu ve věci vyjádřené v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když neúspěšné žalobkyni uložil, aby z tohoto titulu zaplatila žalované částku , částka, (výrok II).7. Proti tomuto rozsudku podala včasné a přípustné odvolání žalobkyně. Ohradila se proti závěru o předčasnosti žaloby s tím, že chybný je závěr o nedodání díla, když mezi účastníky bylo nesporné, že dílo bylo předáno a tato skutečnost je zřejmá i z přejímacího protokolu k dílu, kterým žalovaná tuto skutečnost (převzetí díla) potvrdila. Podpisem přejímacího protokolu dne , datum, jí tak bylo dílo řádně v souladu se Smlouvou i s ust. § 2604 o. z. dodáno a dle § 2610 o. z. jí tak vznikla povinnost uhradit cenu díla. Nic by na tom nezměnila ani situace, kdyby žalovaná převzala dílo s vadami; ani ta však nenastala. Závěr o nedospělosti tak není správný, a tedy jí vedle finálně sjednané ceny díla, odpovídající rozšířenému rozsahu vznikl i nárok na zaplacení smluvní pokuty. Vyjádřila přesvědčení, že nárok na oba tyto samostatné nároky jí vznikl, když nárok na doplacení ceny díla vyplývá ze Smlouvy a jejích pozdějších změn a upřesnění, které byly oběma stranami platně a závazně sjednány. Skutečnost, že změny díla nebyly dojednány ve smluvené formě je pouze formálním nedostatkem, který ve světle zásad občanského zákoníku a aktuální judikatury nemůže bránit, aby soud žalobě vyhověl. Navrhla proto, aby odvolací soud dotčené výroky zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.8. Žalovaný podal odvolání do výroku napadeného rozsudku o nákladech řízení (II). Namítl, že soud při výpočtu nákladů vycházel z chybné tarifní hodnoty, když předmětem řízení byl i nárok na zaplacení smluvní pokuty, který postupně až do vyhlášení rozhodnutí narůstal. K datu , datum, již žalobní požadavek dosahoval částky , částka, , a tedy soud měl vycházet z tarifní hodnoty součtu obou nároků ve výši , částka, . Pokud kalkuloval pouze s kapitalizovanou hodnotou smluvní pokuty ke dni rozšíření žalobního nároku, tedy z , částka, , postupoval chybně. Vymezil se i proti posouzení účelnosti některých svých úkonů. Navrhl proto, aby odvolací soud posoudil správnost stanovené výše nákladů a přiznal jí částku , částka, .9. Ve vyjádření k odvolání pak setrval na svých dosavadních obranných argumentech a ztotožnil se závěry soudu prvního stupně. Zčásti je zopakoval či parafrázoval, čímž vyvracel odvolací námitky žalobkyně. Zdůraznil, že žalobkyně chybně zaměňuje předání díla za jeho řádné dodání, které představuje zhotovení díla podle účastníky schválené aktualizované nabídky ze dne , datum, . Závěr prvostupňového soudu, že nejsou splněny podmínky splatnosti ceny díla, když žalobkyně řádně (v rozsahu vymezeném v článku II) dílo nedodala, je tak správný. Opětovně akcentoval, že cena díla byla sjednána paušální částkou jako pevná, a tedy žalobkyni nemohl vzniknout nárok na cenu vyšší. Navrhl proto, aby odvolací soud zamítavý meritorní výrok jako věcně správný potvrdil a nákladový výrok změnil, tak aby účelnými shledal všechny jím učiněné úkony právní pomoci a při stanovení hodnoty výše některých úkonů právní pomoci zohlednil jinou výši tarifní hodnoty a přihlédl k jejich účelnosti.10. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání nejsou důvodná.11. Soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, provedené důkazy řádně hodnotil v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. a učinil správný skutkový závěr, když v odůvodnění rozhodnutí v souladu s ustanovením § 157 odst. 2 o. s. ř. uvedl, které skutečnosti má za prokázány a proč. V jeho odůvodnění jsou skutková zjištění jasná, přehledná, z nich učiněný skutkový závěr je jejich logickým, výstižným shrnutím a je i dostatečným podkladem a východiskem pro právní hodnocení věci. Odvolací soud se v zásadě ztotožňuje i s tímto podrobným, pečlivým právním hodnocením a až na hodnocení jedné z podmínek splatnosti doplatku pevné ceny díla na ně v plném rozsahu (skutkové závěry i právní hodnocení) odkazuje.12. Lze plně souhlasit se soudem prvního stupně, že mezi účastníky byla uzavřena písemná smlouva. Její nedíl