53 Co 121/2024-78 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 25 830,03 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 21. 12. 2022 do zaplacení, částku 4 515,64 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 21. 1. 2023 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 400 Kč (výrok I.) a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 10 797 Kč (výrok II.).2. Rozhodl tak o nároku žalobkyně z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 7. 1. 2022, č. , číslo, (dále také jen „smlouva“). Žalovaná popírala množství dodané elektřiny, rovněž že by se ocitla v prodlení s úhradami za dodanou elektřinu a rozporuje i řádné doručení faktury , číslo, ze dne 8. 12. 2022.3. Soud prvního stupně na podkladě provedených listinných důkazů dospěl ke skutkovým zjištěním, která popsal v odůvodnění přezkoumávaného rozsudku (bod 5. až 11.), přičemž z jiných než uvedených důkazů nezjistil žádné pro věc relevantní skutečnosti. Další důkazy navržené žalovanou, a to výslech jejího jednatele, e-mailovou komunikaci a listiny z evidence žalované neprovedl, neboť byly pro prokázání skutkového stavu nadbytečné. Nadto listinné důkazy, které žalovaná označila, nebyly do spisu založeny, označení důkazů bylo neurčité a žalovaná ani nemohla být při jednání konaném dne 25. 10. 2023 poučena a vyzvána k doplnění tvrzení, resp. důkazů, neboť se z tohoto jednání omluvila, a její žádost o odročení nebyla shledána důvodnou.4. Prvostupňový soud poté po citaci § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) dospěl k závěru, že účastníci dne 7. 1. 2022 uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu § 50 odst. 2 tohoto zákona, kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do sjednaného odběrného místa a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v elektroenergetice a žalovaná se zavázala platit žalobkyni cenu za dodanou elektřinu a cenu za související služby v elektroenergetice. Žalobkyně žalované řádně vyúčtovala cenu za dodanou elektřinu za shora uvedená období a vyúčtování žalované v souladu s uzavřenou smlouvou doručila. Vzhledem k tomu, že žalovaná nesplnila svůj závazek a ve lhůtě splatnosti výše uvedených vyúčtování nezaplatila žalobkyni cenu za dodanou elektřinu, ocitla se dnem následujícím po dni splatnosti jednotlivých vyúčtování v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalované zaplacení žalované částky spolu s úroky z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve spojení s § 2 a § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o nákladech řízení odůvodnil § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení.5. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání. Namítala, že soud prvního stupně neodročil nařízené jednání, ačkoliv jej o to žalovaná žádala a doložila vážné důvody pro odročení. Dokazování pak provedl jen povrchně, přičemž se nevypořádal s obranou žalované. Žalobkyně s výjimkou smlouvy předložila zjevně pouze listiny, které sama vytvořila. Ty však neprokazují vznik žalovaného nároku.6. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 205, § 205a, § 212, § 212a o. s. ř.), a aniž nařídil jednání podle § 214 odst. 3 o. s. ř., dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.7. Odvolací soud se neztotožnil s námitkou, že prvostupňový soud zatížil řízení vadou, když neodročil nařízené jednání, ačkoliv jej o to žalovaná žádala a doložila důvody pro odročení, a to dočasnou pracovní neschopnost jednatele žalované. Z judikatury Nejvyššího soudu plyne, že i když účastník řízení uvádí, obecně vzato, důvod jinak způsobilý vést k závěru o odročení jednání, není soud vždy povinen takový důvod akceptovat, a to zejména tehdy, není-li využíván v souladu se smyslem a účelem § 101 odst. 3 o. s. ř., ale k záměrným procesním obstrukcím, sledujícím především bezdůvodné protahování občanského soudního řízení (srov. např. usnesení sp. zn. 21 Cdo 3358/2007). Ač lze bezpochyby nemoc pokládat za důležitý důvod, nelze přehlédnout, že žalovaná doložila doklad o pracovní neschopnosti s platností údajů ke dni 14. 8. 2023. Z uvedené listiny nelze jakkoli dovodit, že uvedený stav trvá i ke dni nařízeného jednání dne 25. 10. 2023. Nadto byla žalovaná předvolána k jednání již 1. 9. 2023, avšak omluvu soudu doručila až den před jednáním. Odvolací soud tak shledává její jednání jako obstrukční, a postup soudu prvního stupně, který věc projednal v její nepřítomnosti, jako správný. Na posouzení omluvy jako nikoli řádné a včasné nemá vliv ani doložená časově aktuální pracovní neschopnost , tituly před jménem, , jméno FO, , neboť je bez prokázaného vztahu k žalované. Relevantní pak nejsou ani okolnosti pobytu druhého jednatele žalované.8. Za situace, kdy prvostupňový soud nemohl přistoupit k provedení důkazů navržených žalovanou jednak proto, že nebyly dostatečně označeny, ale zejména proto, že nebyly předloženy, přičemž výslech účastníka podle § 131 o. s. ř. by přicházel do úvahy, až pokud by nešlo věc prokázat jinak, a současně žalovanou pro nepřítomnost ani nebylo možno poučit podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., provedl dokazování v dostatečném rozsahu (s výjimkou prodlení) listinnými důkazy předloženými žalobkyní.9. Prvostupňový soud pak správně uzavřel, že smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 7. 1. 2022 se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do sjednaného odběrného místa a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v elektroenergetice a žalovaná se zavázala platit žalobkyni cenu za dodanou elektřinu a cenu za související služby v elektroenergetice. Žalobkyně žalované řádně vyúčtovala cenu za dodanou elektřinu za tvrzená období, přičemž není přiléhavá námitka ohledně objemu dodané elektřiny. Ze smlouvy mezi účastníky vyplývá, že byl sjednán způsob měření A, tj. průběžné měření podle § 3 citované vyhlášky. V této souvislosti nelze přehlédnout, že žalobkyně je obchodníkem s elektřinou, kterému jsou dodávány údaje o spotřebě v souladu s energetickým zákonem a vyhláškou č. 359/2020 Sb., přičemž z těchto údajů vychází při vystavování faktur.10. Odvolací soud však přisvědčil žalované, že v řízení nebylo prokázáno, zda a případně kdy byly předmětné faktury žalované doručeny. Prokázáno bylo pouze to, že žalobkyně odeslala dne 26. 1. 2023 žalované předžalobní upomínku vyzývající k úhradě obou faktur. Splatnost faktur tak nastala až v důsledku této výzvy. Výzva byla zasílána na sídlo žalované, které bylo ostatně jako adresa k zasílání písemností uvedeno i ve smlouvě, a to prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Nebylo-li prokázáno, kdy byla výzva žalované doručena, uplatní se zde domněnka doby dojití podle § 573 o. z. K jejímu doručení tak došlo 3. pracovní den po odeslání, tedy 31. 1. 2023. Vzhledem k tomu, že ve výzvě byla stanovena lhůta k plnění 10 dnů, dostala se žalovaná uplynutím této lhůty do prodlení. Odvolací soud proto v tomto rozsahu změnil podle § 220 odst. 1 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně a žalobu částečně pro úroky z prodlení zamítl, jinak rozsudek jako věcně správný potvrdil podle § 219 o. s. ř.11. Vzhledem k tomu, že odvolací soud změnil napadený rozsudek ve výroku o věci samé, rozhodl i o nákladech řízení před soudy obou stupňů podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. Úspěšné žalobkyni vznikly náklady představující zaplacený soudní poplatek ve výši 1 214 Kč a náklady právního zastoupení. Při stanovení výše mimosmluvní odměny za zastupování odvolací soud vyšel z § 1 odst. 2, § 6, § 7, § 8, § 11 odst. 1 a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna za jeden úkon právní služby činí částku 2 340 Kč a náhrada hotových výdajů částku 300 Kč. V projednávané věci vykonal advokát žalobkyně 3 úkony před soudem prvního stupně (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a účast u jednání dne 25. 10. 2023), v odvolacím řízení naopak žádný úkon neučinil. Celkové náklady řízení činí částku 10 797 Kč včetně 21 % DPH.