62 Co 290/2024-87 — Městský soud v Praze

1. Soud I. stupně shora označeným rozsudkem rozhodl, že se zamítá žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 373 514 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně za dobu od 21. 6. 2019 do zaplacení (výrok I.), a žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 49 280,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované (výrok II.).2. Doplňujícím usnesením ze dne 25. 6. 2024, č.j. 5 C 111/2022-71 bylo rozhodnuto o povinnosti žalobkyně zaplatit České republice na účet , Orgán veřejné moci, náhradu nákladů řízení ve výši 5 089 Kč. V odůvodnění pak soud I. stupně uvedl, že vycházel ze znalečného stanoveného a zaplaceného na základě usnesení ze dne 23. 1. 2024, č.j. 5 C 111/2022-40, které nabylo právní moci dne 13. 2. 2024, a kterým bylo znalkyni přiznáno znalečné ve výši 5 089 Kč. O nákladech řízení státu rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř. a vydání doplňujícího usnesení zdůvodnil § 166 o. s. ř.3. Odvolací soud bude pro obě tato rozhodnutí užívat souhrnné označení – rozsudek soudu I. stupně.4. Takto soud I. stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 373 514 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady za ztížení společenského uplatnění. Žalobkyně uvedla, že dne , datum, byla účastníkem dopravní nehody, při které vozidlo tov. zn. , jméno FO, , RZ , SPZ, , narazilo svou přední částí do zadní části stojícího vozidla tov. zn. , podezřelý výraz, , RZ , SPZ, , řízeného žalobkyní. Nehoda byla způsobená nepřizpůsobením rychlosti jízdy vlastnostem vozidla , podezřelý výraz, a schopnostem jeho řidičky. Při dopravní nehodě žalobkyně utrpěla , diagnóza, s následnou pracovní neschopností. V době nehody mělo vozidlo , podezřelý výraz, sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla u , právnická osoba, ., jejímž právním nástupcem je žalovaná. Žalobkyně nárok na ztížení společenského uplatnění uplatnila, nicméně jí bylo sděleno, že jí nárok nenáleží s ohledem na to, že je tento promlčen. Žalobkyně pokládá vznesenou námitku promlčení za hrubě kolidující s dobrými mravy.5. Žalovaná pokládala nárok na nedůvodný, neboť vyzvala žalobkyni dopisem ze dne 21. 8. 2020 k řádnému uplatnění nároku na ztížení společenského uplatnění a k doložení potřebných informací a dokumentů, nicméně dokumenty byly žalobkyní dodány až emailem dne 13. 5. 2022 prostřednictvím společnosti , právnická osoba, . Nutnost vypracování znaleckého posudku žalovanou vznikla proto, že žalobkyní požadovaný nárok nebyl vyčíslený ani doložený znaleckým posudkem. V návaznosti na znalecký posudek v oboru zdravotnictví č. , hodnota, ze dne 18. 7. 2022 stanovila , tituly před jménem, , jméno FO, výši ztížení společenského uplatnění u žalobkyně na částku 373 514 Kč, kdy současně uvedla jako den ustálení zdravotního stavu datum 20. 6. 2019. Zákonem stanovená subjektivní promlčecí lhůta počala žalobkyni běžet dnem, kdy byl léčebný proces žalobkyně definitivně ukončen, tedy 20. 6. 2019. Z doložených lékařských zpráv nevyplývá, že by se zdravotní stav žalobkyně během období následujícího po 20. 6. 2019 výrazně změnil.6. Soud I. stupně po provedeném dokazování, které učinil z listinných důkazů, znaleckého posudku, výslechu znalkyně a účastnického výslechu došel k závěru, že dne , datum, byla žalobkyně účastníkem dopravní nehody, kdy zaviněním řidičky vozidla , podezřelý výraz, , která nepřizpůsobila rychlost své jízdy vlastnostem vozidla a svým schopnostem, došlo k nárazu do stojícího vozidla , podezřelý výraz, , řízeného žalobkyní. Žalobkyně při této nehodě utrpěla , diagnóza, , tzv. , diagnóza, , s následnou pracovní neschopností. Zdravotní stav žalobkyně byl dále kontrolován, byla jí mimo jiné doporučována rehabilitace krční a hrudní páteře. Žalobkyně dále podstupovala pravidelná kontrolní vyšetření v rozmezí přibližně půl roku bez výrazných odchylek popisovaného zdravotního stavu. Dne 18. 7. 2018 rozhodla , právnická osoba, . o vyplacení pojistného plnění žalobkyni z titulu náhrady škody na vozidle žalobkyně ve výši 11 500 Kč a dne 18. 9. 2018 rozhodla o vyplacení pojistného plnění žalobkyni z titulu bolestného ve výši 19 471 Kč. Dopisem ze dne 21. 8. 2020 vyzvala , právnická osoba, . žalobkyni k doplnění dokumentů potřebných k rozhodnutí o nároku žalobkyně na náhradu za ztížení společenského uplatnění tak, že doloží: (a) kompletní zdravotnickou dokumentaci z průběhu léčení předmětného zranění, (b) zdravotní dokumentaci k předchorobí, (c) vyplněný dotazník pro potřeby odškodnění ztížení společenského uplatnění, (d) kontaktní údaje za účelem sjednání termínu a místa klinického vyšetření znalcem, (e) písemného souhlasu s poskytnutím zdravotní dokumentace a kontaktních údajů znalci za účelem vypracování znaleckého posudku. Požadovaný dotazník pro potřeby odškodnění ztížení společenského uplatnění byl vyplněn žalobkyní a ošetřujícím lékařem žalobkyně až dne 18. 11. 2021. Dopisem ze dne 16. 8. 2022 informovala žalovaná žalobkyni o ukončení šetření nároku s tím, že vznesla námitku promlčení, neboť dle znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, došlo k ustálení zdravotního stavu žalobkyně dne 20. 6. 2019, od kteréhožto dne tedy začala běžet tříletá promlčecí lhůta. Jelikož nebyl nárok doložen a vypořádán do 20. 6. 2022, považuje žalovaná nárok žalobkyně za promlčený. Žalovaná uvedla, že dokumenty obdržela od žalobkyně až 13. 5. 2022, načež podnikla kroky ke stanovení výše náhrady, přičemž k vyšetření znalcem došlo 10. 6. 2022 a znalecký posudek byl vypracován dne 18. 7. 2022. V té době žalovaná nemohla vědět, kdy došlo k ustálení zdravotního stavu žalobkyně. Výše odškodnění ztížení společenského uplatnění vyplývá ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 18. 7. 2022, která jej stanovila na částku 373 514 Kč a určila datum ustálení zdravotního stavu dnem 20. 6. 2019. Z výslechu znalkyně vyplynulo, že možnost, že by k ustálení zdravotního stavu žalobkyně došlo až v listopadu 2019 není pravděpodobné, žalobkyně byla na kontrole v prosinci 2019 a kdyby měla nějaké extrémní obtíže, tak by jistě zašla k lékaři dříve. Sama žalobkyně při výslechu tvrdila, že o možnosti žádat náhradu za ztížení společenského uplatnění byla informována v červenci či srpnu 2018 právní předchůdkyní žalované. Poprvé se se svým nárokem na náhradu za ztížení společenského uplatnění obrátila na žalovanou (resp. její právní předchůdkyni) nedlouho před 21. 8. 2020. Žalobkyně docházela k lékaři na pravidelné prohlídky přibližně jedenkrát za půl roku. Ačkoliv k ošetřující lékařce šla žalobkyně na kontrolu 3. 12. 2020, dotazník pro pojišťovnu jí přinesla až na další kontrole, a to 15. 6. 2021. Lékařka pak dotazník vyplnila dne 18. 11. 2021. Požadované dokumenty předala žalobkyně zprostředkovateli v únoru 2022, tedy rok a pět měsíců poté, co k tomu byla vyzvána žalovanou (její právní předchůdkyní). Po doložení veškeré dokumentace činila žalovaná kroky ke stanovení výše náhrady za ztížení společenského uplatnění včetně vypracování znaleckého posudku. Toto šetření žalovaná ukončila v srpnu 2022, tedy z celé promlčecí lhůty zabralo šetření žalované šest měsíců, pokud byly dokumenty žalované dodány v únoru 2022, a tři měsíce, pokud až po jejich znovu odeslání v květnu 2022. Z předložených důkazů je také patrná snaha žalované o stanovení výše pojistného plnění, když krátce po uplatnění nároku poskytla žalobkyni seznam dokumentů a informací potřebných k doplnění, žalovaná sama oslovila znalce a nechala vyhotovit znalecký posudek k ocenění náhrady za ztížení společenského uplatnění a kroky k jeho vypracování podnikla rychle, když po (znovu) odeslání dokumentů žalované dne 13. 5. 2022, byla žalobkyně kontaktována žalovanou 31. 5. 2022, dne 10. 6. 2022 proběhlo vyšetření znalcem, dne 18. 7. 2022 byl vypracován znalecký posudek a dne 16. 8. 2022 ukončila žalovaná šetření nároku žalobkyně.7. K ustálení zdravotního stavu soud I. stupně uvedl, že jej znalkyně stanovila jeden rok po nehodě, tedy na 20. 6. 2019. Ve svém výslechu před soudem následně znalkyně připustila, že kdyby měla v době vypracování znaleckého posudku k dispozici doklad o podstoupených rehabilitacích, které žalobkyni byly doporučovány, tak by datum ustálení zdravotního stavu stanovila společně s koncem rehabilitací. Znalkyně také uvedla, že listopad 2019 jí přijde jako moc pozdní datum ustálení zdravotního stavu. Žalobkyně na to doplnila žalobu tak, že doložila, že doporučené rehabilitace skončila dne 3. 10. 2019, tedy soud I. stupně považoval za datum ustálení zdravotního stavu nejpozději tento den.8. Zjištěný skutkový stav soud I. stupně posoudil (zejména) podle § 2958, § 620 a § 629 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Uzavřel, že k ustálení zdravotního stavu došlo nejpozději dne 3. 10. 2019, kdy žalobkyně ukončila rehabilitace. Nemůže jít k tíži žalované, že žalobkyně otálela s dodáním požadovaných dokladů a podstoupením vyšetření znalkyní. Od tohoto data tedy běžela tříletá promlčecí lhůta, kte