13 Co 97/2025-275 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu na určení, že spoluvlastníky bytové jednotky č. , číslo, (LV , číslo, ) v budově , adresa, , na pozemku č.parc. , číslo, , spolu s podílem o velikosti 804/133072 (tj. 201/33268) na společných částech domu , adresa, bytový dům (LV , číslo, ) a pozemku č.parc. , číslo, - zastavěná plocha a nádvoří (LV , číslo, ), vše v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , jsou žalobkyně s podílem o velikosti 1/6, 1. žalovaný s oddílem o velikosti 1/6 a 2. žalovaná s podílem o velikosti 4/6 (výrok I.), žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.) a žalobkyni uložil povinnost uhradit České republice – Obvodnímu soudu pro Prhu 4 na náhradě nákladů řízení 2 742,84 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).2. Rozhodl tak o žalobě, jíž se žalobkyně domáhá určení spoluvlastnických podílů účastníků jakožto zákonných dědiců , jméno FO, , zemřelého dne , datum, , k předmětné bytové jednotce s podílem na společných částech, k níž nebylo jako ke spornému majetku v rámci pozůstalostního řízení vedeného pod sp.zn. , spisová značka, tamního soudu přihlíženo, když podle žalobkyně nebyla darovací smlouva z 10.12.2020, kterou zůstavitel spolu s manželkou - - 2. žalovanou tuto bytovou jednotku darovali svému synovi - 1. žalovanému, platně uzavřena, protože zůstavitel nebyl pro svůj zdravotní stav schopen posoudit následky tohoto právního jednání. Vyšel z toho, že žaloba byla podána po právní moci rozhodnutí o dědictví a po provedeném dokazování dospěl s odkazem na § 189 odst. 1 a § 193 odst. 1 z. ř. s. k závěru, že žalobkyní byl nesprávně uplatněný žalobní petit, vycházeje ze závěru vyjádřeného v rozsudcích Nejvyššího soudu ČR sp.zn. , spisová značka, či Krajského soudu v , místo, sp.zn. „, spisová značka, “ že „Dědic se může dle ust. § 189 odst. 1 z. ř. s. domáhat vůči jinému dědici při splnění naléhavého právního zájmu dle ust. § 80 o. s. ř. určení, že věc, právo nebo jiná majetková hodnota náleží ke dni smrti zůstaviteli jen do doby, než nabude právní moci rozhodnutí o dědictví podle ust. § 185 z. ř. s., a to za současného předpokladu, že jde o právo k majetku, k němuž soud v řízení o pozůstalosti v důsledku neshody dědiců nepřihlížel“. Tento nedostatek pak nelze zhojit poučovací povinností soudu, neboť v tomto případě by šlo o poučení hmotněprávní. Žalobu proto zamítl a o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky navzájem rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšným žalovaným žádné náklady nevznikly. Výrok o nákladech státu (odměna znalkyně) odůvodnil ust. § 148 odst. 1 o. s. ř.3. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včas odvolání a soudu prvního stupně vytýkala nesprávné právní posouzení věci. Uvedla, že se žalobou domáhala určení spoluvlastnických podílů k bytové jednotce, když v průběhu řízení o pozůstalosti po , jméno FO, vyšlo najevo, že tuto bytovou jednotku zůstavitel spolu s 2. žalovanou darovali 10.12.2020 1. žalovanému darovací smlouvou, která však nebyla uzavřena platně z důvodu duševní poruchy zůstavitele a poněvadž tento sporný majetek nebyl v pozůstalostním řízení řešen, bylo třeba o něm rozhodnout v tomto řízení ve smyslu ust. § 189 odst. 1 z. ř. s. Ačkoliv soud prvního stupně vedl poměrně rozsáhlé dokazování, nakonec překvapivě dospěl k závěru, že byl nesprávně formulován žalobní petit a žalobu proto zamítl vycházeje z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn. , spisová značka, . Zjevně ale přehlédl, že se žalobkyně vůbec nedomáhá určení, že zůstavitel byl ke dni smrti vlastníkem uvedeného majetku, ale naopak určení vlastnického práva dědiců k majetku, který nebyl v řízení o pozůstalosti řešen, resp. nebylo k němu přihlíženo v důsledku jeho spornosti. Žalobní petit byl formulován zcela v souladu s ust. § 189 odst. 1 z. ř. s. a zmíněnou judikaturou a právní posouzení soudem prvního stupně je zjevně nesprávné, neboť se vymyká předmětu sporu a výrok o věci (I.) odporuje odůvodnění, kde soud hovoří o nesprávnosti jiného petitu. Proto závěrem navrhla, aby byl rozsudek soudu prvního stupně změněn a žalobě bylo vyhověno.4. Žalovaný ad 1. se k podanému odvolání nevyjádřil.5. Žalovaná ad 2. ve svém písemném vyjádření uvedla, že s odvoláním žalobkyně souhlasí, když po zvážení všech okolností dospěla k závěru, že žaloba je po právu. S manželem sice darovali byt synovi, ale skutečností je, že manžel nebyl v době darování v dobrém zdravotním stavu a opravdu už v plném rozsahu nemusel rozumět darování a jeho důsledkům. V podstatě jen vyhověl přání syna, ale o jeho svobodném rozhodnutí už není možné mluvit. I ona byla dlouho pod vlivem syna v podstatě vyhověla tomu, co si přál a jak chtěl věci uspořádat. Syn se začal chovat nevděčně, neprojevuje o ni žádný zájem a jeho chování považuje za nemorální. V podstatě po darování začal jeho zájem o ni postupně upadat. Navrhla, aby byl napadený rozsudek změněn tak, že žalobě bude vyhověno.6. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vyhlášení (§ 212 a § 212a o. s. ř.) a neshledal podmínky ani pro potvrzení ani pro změnu napadeného rozsudku.7. Není pochyb o tom, že v rámci pozůstalostního řízení vedeného týmž soudem prvního stupně pod sp.zn. , spisová značka, vznikl mezi dědici (účastníky tohoto řízení) spor o to, zda předmětná bytová jednotka s podílem na společných částech domu a pozemku je součástí dědictví po , jméno FO, , zemřelém , datum, , když v něm žalobkyně od počátku namítala, že darovací smlouva z 10.12.2020 je neplatná z důvodu, že zůstavitel (otec) nebyl s ohledem na své zdravotní postižení takového právního jednání schopen. Soud proto také v pozůstalostním řízení k tomuto spornému majetku nepřihlížel a nebyl vypořádán.8. Vzdor tomu, že soud prvního stupně provedl poměrně obsáhlé dokazování týkající se zdravotního stavu zůstavitele (zprávou praktické lékařky , tituly před jménem, , jméno FO, , žalobkyní předloženým znaleckým posudkem z odvětví psychiatrie vypracovaným znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, a výslechem této znalkyně, fotografiemi, videonahrávkami a výpověďmi několika svědků), nakonec žalobu zamítl s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. , spisová značka, s tím, že byl žalobkyní nesprávně uplatněný žalobní petit, jímž se domáhá „určení, že je spoluvlastníkem uvedené nemovitosti společně se žalovanými, a to dle jejich zákonných podílů“, čemuž neodpovídá zápis v katastru nemovitostí, kde je na základě darovací smlouvy z 10.12.2020 veden jako vlastník 1. žalovaný. Soud prvního stupně zřejmě přehlédl, co je předmětem tohoto řízení a jakého určení se žalobkyně svojí žalobou domáhá. Od okamžiku, kdy nabude rozhodnutí o dědictví právní moci, totiž zákon vylučuje, aby následně odstraněná spornost aktiv byla zohledněna v rámci pozůstalostního řízení. Naopak § 189 a § 193 z. ř. s. výslovně stanoví, že po právní moci usnesení o dědictví se spor o aktiva, příp. pasiva pozůstalosti může definitivně vyřešit jen ve sporném řízení, přičemž z hlediska zvažovaného naléhavého právního zájmu je vyloučeno, aby se rozhodovalo o rozsahu aktiv (pasiv) náležejících ke dni smrti zůstaviteli. Po právní moci usnesení o dědickém právu se může dědic domáhat ve svůj prospěch vůči ostatním dědicům zpravidla již jen vydání věci, bezdůvodného obohacení nebo určení práva či právního vztahu anebo jako v tomto případě určení spoluvlastnických podílů k bytové jednotce s podílem na společných částech (viz též soudem prvního stupně odkazovaný rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 24 Cdo 2680/2022). Je proto třeba přisvědčit jediné a zásadní odvolací námitce žalobkyně, že se vůbec nedomáhá určení, že zůstavitel byl ke dni smrti vlastníkem uvedeného majetku, žalobní petit že je formulován zcela v souladu s ust. § 189 odst. 1 z. ř. s. a zmíněnou judikaturou a právní posouzení soudem prvního stupně je zjevně nesprávné, neboť se vymyká předmětu sporu a výrok o věci samé odporuje odůvodnění rozsudku, kde soud hovoří o nesprávnosti jiného petitu.9. Za popsané situace proto nemohl odvolací soud postupovat jinak, než rozsudek soudu prvního stupně zrušit [§ 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř.] a věc vrátit tomuto soudu k dalšímu řízení [§ 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř.].10. Na soudu prvního stupně bude, aby se zabýval namítanou neplatností darovací smlouvy z 10.12.2020 a pokud by vyšlo najevo, že je tato smlouva neplatná, bude se muset zabývat tím, co z předmětné bytové jednotky s podílem na společných částech patřilo do společného jmění zemřelého , jméno FO, a pozůstalé manželky, následně jak a kdo dědil (v tomto případě ze zákona, poněvadž zůstavitel nezanechal závěť) a podle toho pak určit podíly na bytové jednotce s podílem na společných částech. Ve svém novém rozhodnutí pak také soud prvního stupně rozhodne o nákladech celého, tedy i tohoto odvolacího řízení (§ 224 odst. 3 o. s. ř.).