18 Co 263/2025-232 — Městský soud v Praze

1. V řízení o pozůstalosti po , jméno FO, , narozeném , datum, , posledně bytem , adresa, , zemřelém dne , datum, (dále jen „zůstavitel“), vznikl spor o dědické právo. Byla zjištěna závěť sepsaná formou notářského zápisu notářky , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , pod , spisová značka, , , spisová značka, . Touto listinou zůstavitel povolal k dědění žalobce (syn zůstavitele) i žalovanou (dlouholetá spolužijící osoba zůstavitele), přičemž listinou bylo určeno, které konkrétní věci mají kterému závětí povolanému dědici připadnout. Žalobce zpochybnil dědické právo žalované jednak námitkou neplatnosti závěti pro její neurčitost, jednak námitkou dědické nezpůsobilosti žalované ve smyslu § 1481 o. z., založenou na tvrzení, že se žalovaná dopustila jednání povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, konkrétně trestného činu , podezřelý výraz, ve smyslu § 205 odst. 1 tr. zákoníku, když v době, kdy byl zůstavitel v nemocnici, , podezřelý výraz, , v němž se zůstavitelem bydlela, řadu movitých věcí a finančních prostředků ve výlučném vlastnictví zůstavitele, , podezřelý výraz, . Obvodní soud pro , adresa, usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , podle § 170 z. ř. s., § 1672, odkázal žalobce, aby proti žalované uplatnil do 2 měsíců od právní moci usnesení své dědické právo žalobou na určení, že žalovaná není dědičkou zůstavitele ze závěti ze dne , datum, a na určení, že závěť ze dne , datum, je neplatná. Usnesení nabylo právní moci dne , datum, .2. Soud I. stupně shora označeným rozsudkem ve znění opravného usnesení zamítl jak žalobu s návrhem na určení, že žalovaná není dědičkou ze závěti ze dne , datum, zůstavitele , jméno FO, , narozeného , datum, , posledně bytem , adresa, , zemřelého dne , datum, (výrok I.), tak i žalobu na určení, že závěť zůstavitele , jméno FO, , narozeného , datum, , posledně bytem , adresa, , zemřelého dne , datum, , je neplatná (výrok II.). Žalobci uložil povinnost zaplatit žalované k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 47 190 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok III.) a dále povinnost nahradit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 5 náklady řízení státu ve výši 750 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.).3. Žalobce v žalobě tvrdil, že závěť zůstavitele sepsaná formou notářského zápisu notářky , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , pod , spisová značka, , , spisová značka, je nutno hodnotit jako neplatnou v části, v níž vymezuje podíl na nemovitosti – pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , hodnota, a pozemku parc. č. , hodnota, , zapsáno na LV č. , hodnota, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, , včetně součástí a příslušenství (dále jen „nemovitost“), k jehož dědění je povolána žalovaná. Žalobce uvedl, že dle závěti měla žalovaná získat „podíl o velikosti 1/6 nemovitosti“. Zůstavitel byl spoluvlastníkem nemovitosti s podílem id ½. Nemohl tedy nakládat s větší částí majetku, než sám vlastnil. Podíl o velikosti id. 1/6 se vztahuje k celé nemovitosti, nikoliv pouze k podílu zůstavitele, o kterém byl oprávněn rozhodovat. Závěť je s odkazem na ust. § 553 odst. 1 o. z. ve spojení s ust. § 588 o. z. neplatná pro neurčitost ve vztahu k velikosti podílu na nemovitosti; není totiž zřejmé, zda určení „podíl o velikosti 1/6 nemovitosti“ se vztahuje k podílu na nemovitosti nebo na majetku zůstavitele.4. Žalobce dále tvrdil, že žalovaná se dopustila jednání povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, a to trestného činu , podezřelý výraz, ve smyslu § 205 odst. 1 tr. zákoníku, když v době, kdy byl zůstavitel v nemocnici, si , podezřelý výraz, , v němž se zůstavitelem bydlela, řadu cenných movitých věcí (, podezřelý výraz, ) a finančních prostředků ve výlučném vlastnictví zůstavitele, s , podezřelý výraz, . Vědom si svého důkazního břemene k uvedeným tvrzením navrhl provést důkazy výpovědí svědků a provedením nahrávek telefonických hovorů žalované, které pořídil v období od poloviny , datum, , kdy byl zůstavitel v nemocnici, kde posléze , datum, zemřel, do cca , datum, , a o nichž tvrdil, že zachycují konverzaci žalované s různými osobami, z níž vyplývá, že za života zůstavitele odnášela z bytu cennější věci a finanční hotovost, vlastnicky náležející zůstaviteli, s úmyslem si tyto věci ponechat. Tyto věci zčásti vrátila, když ji k tomu žalobce vyzval. S umístěním záznamového zařízení v garáži souhlasil zůstavitel z důvodu obavy o svůj majetek před odchodem do nemocnice, což může dosvědčit přítelkyně žalovaného.5. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Bránila se tvrzením, že se žalobcem tvrzeného skutku nedopustila. Připustila, že odnesla některé věci z bytu, kde dříve žila se zůstavitelem (a který byl vestavbou v podkroví garáže náležející k nemovitosti), namítala však, že motivací k odnesení věcí zůstavitele nebylo věci si přivlastnit, ale opatrovat je; ohledně doby, kdy věci z domu odnesla, si není jistá, zda se tak stalo za života zůstavitele či po jeho smrti. Prosté přemístění věcí s úmyslem je ochránit však nenaplňuje znaky trestného činu , podezřelý výraz, . Nadto některé z odnesených věcí vlastnicky náležely žalobkyni i zůstaviteli společně, neboť spolu žili ve společné domácnosti v jednom z bytů v nemovitosti jako nesezdaný pár téměř 11 let. Žalovaná uvedla, že věděla o závěti sepsané notářským zápisem z roku , datum, , i o tom, že (jiný) byt v nemovitosti, který se zůstavitelem společně postupně rekonstruovali a jeho vybavení jí bude zůstavitelem odkázán; nebylo však vyloučeno, že zůstavitel závěť změnil. Žalovaná byla nucena opustit byt v důsledku nátlaku a nepřípustného chování žalobce a ostatních členů rodiny zůstavitele; při stěhování odstěhovala i část cenných věcí z pozůstalosti, a to za účelem jejich opatrování. Učinila tak v důsledku skutečnosti, že se v bytě opakovaně pohybovala v její nepřítomnosti a bez jejího vědomí třetí osoba, což byl minimálně žalobce, který tam vnikl za účelem instalace záznamového zařízení. Následně na výzvu žalobce vyhotovila soupis těchto věcí a tyto věci žalobci předala, o čemž byl vyhotoven protokol. Proti žalované není ohledně žalobcem tvrzeného skutku vedeno trestní stíhání.6. Žalovaná dále uvedla, že nebyla nikdy informována o instalaci zvukového záznamového zařízení a nesouhlasí s provedením nahrávek k důkazu s tím, že se jedná o nepřijatelný zásah do jejích osobnostních práv a jejich provedení by tento zásah pouze prohloubilo. Žalobce nahrával žalovanou zcela skrytě, v soukromí jejího domova bez jejího vědomí a souhlasu, nebyl ani těchto hovorů přítomen a pořizováním nahrávek ani necílil na konkrétní jediný rozhovor, o kterém věděl, že proběhne. Činil tak s úmyslem sbírat na žalovanou kompromitující materiál a monitoroval veškeré dění v obydlí s tím, že nahrával i soukromé hovory žalované se zůstavitelem. Důkaz byl pořízen neoprávněným vniknutím do obydlí žalované, byl tedy pořízen v rozporu se zákonem a je nezákonným důkazem.7. K námitce neplatnosti závěti žalovaná uvedla, že interpretace textu závěti, nabízená žalobcem je zavádějící, v rozporu s jazykovým výkladem textu i vůlí zůstavitele. Vůlí zůstavitele bylo, aby žalovaná mohla užívat byt, který společně rekonstruovali. Vymezený podíl ve výši 1/6 na nemovitosti, ve které zůstavitel vlastnil podíl o velikosti 1/2 tedy představuje 1/3 jeho spoluvlastnického podílu na nemovitosti a zbývající část podílu zůstavitele (2/3 podílu zůstavitele, tj. 1/3 vzhledem k celku) měla dle jeho vůle připadnout žalobci. Vyjádření vůle zůstavitele tedy není nejasné a zůstavitel ani nenakládal s podílem, který by byl větší nežli jeho spoluvlastnický podíl na celé nemovitosti.8. Soud I. stupně učinil tento závěr o skutkovém stavu: Zůstavitel dne , datum, pořídil formou notářského zápisu závěť, podle níž dědičkou části své pozůstalosti, a to podílu o velikosti 1/6 na nemovitých věcech pozemku parc. č. , hodnota, – s budovou č. p. , hodnota, , pozemku parc. č. , hodnota, – zahrada, vše zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, , a to včetně podílu 1/6 na všech součástech a příslušenství, je žalovaná, s přáním, aby jí bylo umožněno žít v bytě, který se nachází v prvním nadzemním podlaží budovy č. p. , hodnota, u hlavního schodiště po levé straně situovaný na jižní stranu. V tomto bytě, který teď prochází rekonstrukcí je bytové zařízení a bude i nové bytové zařízení a vybavení, nechť je i tohoto zařízení a vybavení dědičkou žalovaná. Za druhé dědicem veškeré ostatní pozůstalosti vyjma majetku uvedené v bodě za prvé, ať již se nachází kdekoliv či kdykoliv bude objevena, je žalobce (syn zůstavitele). Zůstavitel byl ke dni svého úmrtí zapsán v katastru nemovitostí jako podílový spoluvlastník výše uvedených nemovitostí, s podílem o velikosti id ½ vzhledem k celku.9. Žalovaná a zůstavitel žili cca 11 let před úmrtím zůstavitele ve společné domácnosti, užívali v domě č. p. , hodnota, byt, který byl vestavbou v podkroví garáže; do vestavby se vstupovalo přes garáž po scho