18 Co 306/2025-301 — Městský soud v Praze

1. Shora uvedeným rozsudkem Obvodní soud pro Prahu 6 zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 624 785,325 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 11. 1. 2023 do zaplacení ve výši, která odpovídá roční výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 % bodů (výrok I.). Zároveň žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 460 988,63 Kč (výrok II.).2. Takto soud I. stupně rozhodl v řízení zahájeném dne , datum, žalobou, kterou se žalobce po žalované domáhá zaplacení v záhlaví uvedené částky s odůvodněním, že před uzavřením manželství si pořídili do podílového spoluvlastnictví (o velikosti podílu každého ideální ½) nemovitosti – pozemek parc. č. st. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , adresa, , rodinný dům, pozemek parc. č. , adresa, , orná půda a pozemek parc. č. , hodnota, , orná půda, vše zapsané v Katastru nemovitostí vedeném , Orgán veřejné moci, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, . Kupní smlouvou ze dne , datum, výše popsané nemovitosti prodali za cenu 3 165 000 Kč. Kupující na účet žalované zaplatili celkem 1 122 970,65 Kč. Zbytek kupní ceny byl vyplacen na úhradu společného hypotečního úvěru a jako odměna realitní makléřky. Nemovitosti vlastnili žalobce a žalovaná rovným dílem, proto náležela od počátku každému z nich polovina částky odpovídající úhradě kupní ceny, tj. 561 485,325 Kč. Žalobce dále uhradil za žalovanou daň z nabytí nemovitých věcí ve výši 63 300 Kč (stejnou částku zaplatil žalobce i za sebe). Žalobce se opakovaně neúspěšně snažil s žalovanou dohodnout na vyplacení těchto částek. V dubnu , datum, došlo k rozpadu vztahu.3. Žalovaná navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Celý proces prodeje nemovitostí byl v režii žalobce, kterému žalovaná udělila plnou moc. Finanční prostředky z prodeje byly od začátku míněny k použití na zaplacení nákladů spojených s přestěhováním rodiny účastníků, včetně jejich tří dětí, do , adresa, , kam v roce , datum, byla žalovaná přijata na magisterské studium. Žalobce všechny kroky žalované schvaloval a věděl, že kvůli studiu nebude žalovaná mít zaměstnání. Bez těchto finančních prostředků by přestěhování rodiny a studium žalované nebylo možné realizovat. Žalovaná z těchto prostředků zaplatila např. víza, rodinné zdravotní pojištění, letenky do , adresa, a většinu nákladů na chod domácnosti v , adresa, . Finanční výnos z prodeje nemovitostí byl tedy použit k uspokojování potřeb rodiny v rámci společného jmění manželů (dále jen SJM) s vědomím a souhlasem žalobce.4. Soud I. stupně rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (odvolacím soudem v usnesení č. j. , spisová značka, označované jako č. j. , spisová značka, - poznámka odvolacího soudu) žalobě vyhověl. K odvolání žalované , Orgán veřejné moci, usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , tento předchozí rozsudek zrušil a vrátil věc k dalšímu řízení. Odvolací soud dospěl mimo jiné k závěru, že s ohledem na pravomocný rozvod manželů měla být žaloba posouzena dle ustanovení o vypořádání SJM (a nikoli dle zásad bezdůvodného obohacení), přičemž 3letá lhůta pro podání žaloby dle § 741 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen OZ) zjevně uběhnout nemohla. Odvolací soud dále zvažoval, zdali peníze za podíl žalobce, které dle dohody účastníků byly zaplaceny na účet vedený bankou pro žalovanou, představují majetek, který je oddělitelný od ostatních peněz na účtu, z nichž byly tehdy prokazatelně uspokojovány společné potřeby rodiny účastníků. Dospěl přitom k závěru, že oddělitelnost peněz žalobce za prodej předmětných nemovitostí dovodit nelze. Jinak řečeno, výlučné prostředky žalobce, které byly s jeho souhlasem poukázány na bankovní účet žalované, se smísily s prostředky účastníků v SJM a jako takové bylo třeba je vypořádat. Každý z manželů má přitom právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na majetek společný, přičemž žalobce tvrdil, že potřeby dětí byly hrazeny jinak, formou plateb výživného. Oproti tomu žalovaná namítala, že veškeré peníze získané za prodej nemovitosti byly v rámci SJM spotřebovány a ke dni zániku SJM již žádný majetek žalobce smísený s prostředky v SJM neexistuje. Jelikož posledně uvedená tvrzení účastníků nebyla soudem I. stupně – s ohledem na jeho chybný závěr – posuzována, byl předchozí rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení.5. V dalším řízení, po provedeném dokazování, soud I. stupně věc hodnotil dle § 708, § 709, § 742 OZ a dospěl k závěru, že si účastníci před uzavřením manželství (dne , datum, ) zakoupili do podílového spoluvlastnicí nemovitosti, přičemž podíl každého z nich činil ½. Následně již jako manželé tuto nemovitost dne , datum, prodali za kupní cenu 3 165 000 Kč. Za prodej nemovitostí obdržela žalovaná na svůj účet č. , č. účtu, celkově částku 1 122 970,65 Kč (rozdíl mezi sjednanou kupní cenou 3 165 000 Kč a částkou zaslanou na účet žalované představovala částka 1 992 029,35 Kč na úhradu dlužného úvěru žalobce a žalované a dále platba 50 000 Kč na odměnu realitní makléřky). Dále žalobce za manželství (tedy z prostředků SJM) zaplatil za žalovanou daň ve výši 63 300 Kč (z těchto prostředků zaplatil daň v téže výši rovněž za svoji osobu). Manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno dnem , datum, . K výplatě finanční prostředků na účet žalované tak došlo v době, kdy účastníci jako manželé společně hospodařili v nemodifikovaném zákonném režimu společného jmění dle § 708 OZ.6. Soud I. stupně nevzal za prokázané tvrzení žalobce o tom, že dne , datum, žalovaná převedla bez jeho vědomí a souhlasu prostředky z prodeje domu uložené na svém účtu u banky , právnická osoba, na australský účet. Soud I. stupně v této souvislosti poukázal na skutečnost, žalobce měl prodej nemovitosti zcela ve své kompetenci a sám rozhodl, že peníze z prodeje budou poukázány na účet žalované. Žalovaná se ke konci roku , datum, přestěhovala společně s třemi nezletilými dětmi účastníků do , adresa, , kde začala studovat vysokou školu a děti zde rovněž začaly docházet do škol. K přestěhování došlo se souhlasem žalobce, který pobyt rodiny v , adresa, schvaloval. Zejména v období před přestěhováním a během pobytu rodiny v , adresa, došlo k výraznému nárůstu nákladů rodiny, a to za situace, kdy žalovaná, jako studentka, neměla žádný příjem. Žalobce si musel být vědom toho, že jím zasílané finanční prostředky nemohou plně saturovat vysoké životní náklady v , právnická osoba, . Z tohoto důvodu si žalovaná na australský účet pravidelně převáděla vysoké částky z účtů v ČR, kam byly mj. poukázány i finanční prostředky za prodej nemovitosti. Soud I. stupně se podrobně zabýval finančními transakcemi mezi jednotlivými účty žalované a dospěl k závěru, že došlo ke smísení finančních prostředků za žalobcovu polovinu kupní ceny za nemovitost s finančními prostředky náležejícími do SJM. Nemůže se tak jednat o oddělitelné finanční prostředky od ostatních peněz na účtu, protože z nich byly prokazatelně uspokojovány společné potřeby rodiny účastníků. Nadto žalobce ani přes poučení dle § 118a odst. 1–3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.) neprokázal oddělitelnost tvrzené pohledávky od ostatních finančních prostředků náležejících do SJM, a neunesl tak břemeno důkazní.Přesto, že došlo ke smísení peněz na účtu žalované, má každý z manželů právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na majetek společný. V řízení bylo prokázáno, že finanční prostředky získané z prodeje byly za trvání manželství spotřebovány ve prospěch rodiny účastníků, když v období od května , datum, do července , datum, žalobce poukázal žalované pro potřeby rodiny celkem částku cca 1 700 000 Kč (v této částce je již započítána jeho polovina z prodeje nemovitosti), nicméně celkové náklady za toto období částku poukázanou žalobcem převýšily téměř dvojnásobně. Nadto bylo prokázáno, že matka žalované ve prospěch žalované a společných dětí účastníků převedla v období let , datum, až , datum, částku ve výši cca 2 500 000 Kč a žalovaná převedla své matce cca 2 100 000 Kč, přičemž transakce byly určeny k úhradě uspokojování životních potřeb rodiny. Dále v období let , datum, bylo poukázáno cca 95 000 Kč jako příspěvek na zákonné pojištění otce žalované, který opustil své zaměstnání a přestěhoval se, aby vypomohl s péčí o nezletilé děti účastníků. Pokud jde o vznesenou námitku promlčení, následoval soud I. stupně závěr odvolacího soudu, že k promlčení nároku žalobce nedošlo.Soud I. stupně nevyhověl žádosti žalované, aby byly vyžádány výpisy z účtů žalobce za období cca , datum, až do rozvodu manželství účastníků, neboť tyto důkazy shledal za nadbytečné, když žalovaná k opakovaným dotazům soudu sdělila, že nežádá vypořádávat SJM. Stejně tak se jevilo jako nadbytečné k návrhu žalobce doplňovat dokazování výpisy z účtu matky žalované za období let , datum, až , datum, , když důk