35 Co 394/2025-83 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 16 475 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 16 475 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), zamítl žalobu ohledně částky 125 228 Kč s příslušenstvím (výrok II) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 35 816 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované (výrok III).2. Rozhodl tak o požadavku žalobce ze smlouvy o životním pojištění ze dne , datum, , na základě které žalobce uhradil žalované pojistné ve výši žalované částky, avšak pro neplatnost smlouvy žalobce považuje zaplacené pojistné za bezdůvodné obohacení na straně žalované. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že uzavřenou pojistnou smlouvu považuje za platnou, nemohlo tak dojít k bezdůvodnému obohacení na straně žalované. Pro případ jiného posouzení nároku soudem vznesla námitku promlčení nároku vůči pojistnému zaplacenému více než dva roky před uplatněním požadavku u soudu.3. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, že dne , datum, žalobce s žalovanou uzavřeli pojistnou smlouvu o životním pojištění , podezřelý výraz, s úrazovým benefitem s počátkem pojištění od , datum, s koncem pojištění , datum, , pojistnou dobou 31 let za účelem pojištění žalobce pro případ smrti nebo dožití s pojistnou částkou pro případ smrti 100 000 Kč, s rizikovým měsíčním pojistným za základní pojištění v 1. roce trvání pojištění ve výši 53 Kč, s pojištěním pracovní neschopnosti následkem nemoci nebo úrazu s rizikovým měsíčním pojistným 100 Kč, s úrazovým pojištěním dospělých s pojistnou částkou následkem úrazu ve výši 500 000 Kč, ve výši 1 000 000 Kč pro případ smrti následkem úrazu v motorovém vozidle a pojištěním dalších pojistných rizik s výší měsíčního pojistného ve výši 547 Kč a pojištěním druhého pojištěného s měsíčním pojistným za úrazové pojištění ve výši 300 Kč, kdy celkové měsíční pojistné činilo 1 300 Kč a bylo alokováno do fondu-vyvážené portfolio v poměru 100 %. Dodatkem ze dne , datum, si účastníci sjednali s účinností od , datum, nemožnost čerpání mimořádného výběru. Dále bylo v doplňkových pojistných podmínkách sjednáno, že pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za základní pojištění s tím, že rizikové pojistné stanoví pojistitel podle pojistně matematických zásad, především s ohledem na věk pojištěného, pojistnou částku platnou pro aktuální zúčtovací období a na zdravotní stav pojištěného k datu sjednání pojištění nebo k datu poslední změny pojistné částky nebo pojistného. Ke změně rizikového pojistného dochází pravidelně každý pojistný rok vždy ve výroční den pojištění. Dále bylo sjednáno, že pojistitel je oprávněn od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně matematických zásad a pojistitel je oprávněn započítat pojistníkovi inkasní náklady za každé zaplacené pojistné. Pojistitel uhrazuje z kapitálové hodnoty vytvořené částí běžného pojistného stanovenou podle pojistně matematických zásad nejprve počáteční a správní náklady a poté rizikové pojistné za sjednaná pojištění. Zbývající část zaplaceného běžného pojistného je umístěna dle pojistníkem zvoleného alokačního poměru do kapitálové hodnoty s garantovanou nebo vyhlašovanou úrokovou mírou nebo vnitřních fondů. Žalobci byly žalovanou každoročně zasílány výroční dopisy, kdy první byl ze dne , datum, (žalobce uvedené nesporoval), a informace k pojistné smlouvě, v nichž byl informován o aktuálním stavu účtu, tj. o výši zaplaceného pojistného a výši aktuální hodnoty podílových jednotek v jednotlivých fondech. Informace k pojistné smlouvě ze dne , datum, obsahovala i sdělení o výši případného odkupného, rizikového pojistného a nákladů, poslední informace o stavu pojistné smlouvy je ze dne , datum, . Dne , datum, žalobce podal žádost o ukončení pojištění a výplatu odkupného. Zánik pojištění žalovaná žalobci potvrdila dopisem ze dne , datum, a určila jako odkupné částku ve výši 8 525 Kč s tím, že k jeho výši dospěla tak, že od kapitálové hodnoty pojištění ke dni zániku pojištění dne , datum, odečetla nesplacené počáteční náklady, poplatek za odkupné a případnou dlužnou částku, k vyplacené částce byla přičtena příslušná část podílů na výnosech. Žalobce zaslal dne , datum, žalované předžalobní výzvu k úhradě bezdůvodného obohacení v žalované výši ve lhůtě 14 dnů od doručení výzvy. Žalovaná dne , datum, jeho nároky odmítla uhradit. Žalobce uhradil za celou dobu trvání pojistného vztahu celkem částku 150 288 Kč, poslední pojistné bylo zaplaceno dne , datum, . Zpočátku bylo hrazeno pojistné ve výši 1300 Kč měsíčně, od , datum, bylo hrazeno pojistné ve výši 1000 Kč až do jeho zániku, dne , datum, bylo uhrazeno mimořádné pojistné ve výši celkem 5 088 Kč. Mimořádný výběr nebyl po celou dobu pojištění učiněn. Při skončení pojistného vztahu mezi účastníky byla žalobci vyplacena částka odkupného ve výši 8 525 Kč. Skutkový stav se nestal sporným bodem řízení.4. V návaznosti na uvedené soud prvního stupně dospěl k závěru, že „ve světle bohaté judikatury Městského soudu v Praze, NS ČR i ÚS ČR (na kterou odkazoval i žalobce) v podobných typových kauzách týkajících se obdobných smluv kapitálového životního pojištění má postaveno najisto, že předmětná pojistná smlouva je od počátku absolutně neplatná z důvodu neurčitého sjednání esenciálních náležitostí smlouvy, a to ujednání o počátečních a správních nákladech, o které se snižovala kapitálová hodnota pojištění a rizikového pojistného, kdy tato ujednání nejsou od ostatních ujednání pojistných podmínek oddělitelná a činí tak absolutně neplatnou předmětnou smlouvu jako celek. Žalobci a žalované tedy na základě absolutně neplatné smlouvy vzniklo bezdůvodné obohacení. V podrobnostech se soud odkazuje ve směru absolutní neplatnosti předmětné smlouvy na argumentaci žalobkyně.“5. Následně soud prvního stupně po citaci § 3028 odst. 1 a 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, uvedl, že je na místě posoudit věc podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále jen „obč. zák.“) a citoval § 451 odst. 1, § 457, § 580, § 107 odst. 1, 2 obč. zák. Soud prvého stupně vyšel z nesporně zjištěné skutečnosti, že účastníkům pojistné smlouvy by vznikla povinnost vrátit si vše, co podle ní dostali, kdyby nárok nebyl promlčen. Za stavu, kdy soud prvního stupně měl za prokázanou výši uplatněného nároku listinnými důkazy, spornou zůstala otázka vznesené námitky promlčení, resp. jejího rozporu s dobrými mravy a event. délka trvání promlčecí lhůty. Soud prvního stupně shledal, že námitka promlčení byla uplatněna důvodně s tím, že ve smyslu právních názorů vyjádřených v judikatuře a odvolacími soudy, v odůvodnění citovaných, v obdobných kauzách se jako počátek plynutí subjektivní dvouleté promlčecí doby určuje den, kdy se žalobce dozvěděl, že se smlouvou není něco v pořádku. Za tento den lze považovat nejpozději den, kdy žalobce obdržel informace o výši odkupného při ukončení smlouvy (srov. aktuální judikaturu MS v Praze, ale i nález III. ÚS 2127/21, z něhož vyplývá, že aby byla splněna podmínka pro počátek plynutí subjektivní promlčecí doby spočívající v tom, že se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil, pak oprávněný musí mít alespoň laické povědomí o tom, že se smlouvou není něco v pořádku). I podle laického pohledu bylo podle soudu prvního stupně z přehledu možno usoudit, v jakém nepoměru je výše odkupného a zaplaceného pojistného a učinit si představu o výhodnosti či nevýhodnosti uvedeného pojistného vztahu pro žalobce, který zajisté s ohledem na neurčitost částek stržených za účelem výpočtu částky odkupného, nemohl jeho výši sám dovodit a musel zjistit, že stanovení jeho výše je zcela na žalované. V tomto okamžiku se žalobce rovněž dozvěděl o svém právu uplatnit nárok u soudu. Tato laická představa zcela postačovala k tomu, aby se oprávněný mohl domáhat svých nároků, aniž by musel být zastoupen právním odborníkem a aby od tohoto okamžiku začala plynout subjektivní promlčecí lhůta. Žalobce tudíž neprokázal, že by se o absolutní neplatnosti smlouvy dozvěděl až po konzultaci se svým právním zástupcem dne , datum, , neboť tomu neodpovídá jeho jednání (v pojistném vztahu dále pokračoval a zaplatil ještě za 3 měsíce pojistné). K počátku plynutí subjektivní promlčecí doby uvedl, že subjekt nemusí mít povědomí o právním hodnocení existujícího právního vztahu. Subjektivní promlčecí lhůta počala plynout od , datum, , kdy se žalobce dozvěděl o výši (případného – pozn. odvolacího soudu) odkupného. Žalobce věděl, kdo se na jeho úkor obohatil a k , datum, došlo k promlčení nároku žalobce na vyplacení bezdůvodného obohacení ve dvouleté promlčecí lhůtě. Žaloba byla podána až dne , datum, , proto jsou promlčeny v