51 Co 134/2025-121 — Městský soud v Praze

1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 543 027 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 65 219 Kč od 3.8.2023 do 19.11.2024, 15 % ročně z částky 64 219 Kč od 20.11.2024 do zaplacení, 15 % ročně z částky 365 088 Kč od 3.8.2023 do zaplacení a 12,75 % ročně z částky 93 720 Kč od 4.7.2024 do zaplacení v třídenní lhůtě od právní moci rozsudku (výrok I.). Výrokem II. žalobu zamítl do částky 580 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 000 Kč od 20.11.2024 do zaplacení a 12,75 % ročně z částky 579 600 Kč od 4.7.2024 do zaplacení. Výrokem III. uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 4 361 Kč v třídenní lhůtě od právní moci rozsudku, k rukám jejího právního zástupce, a výrokem IV. uložil žalobci povinnost zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalované částku 126 Kč v téže lhůtě.2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 1 162 386 Kč s příslušenstvím a částky 20 000 Kč rovněž s příslušenstvím. Odůvodnil ji tak, že žalovaná pořádala rekvalifikační kurz, kterého se účastnil a při němž dne 9.4.2022 utrpěl úraz, konkrétně tříštivou dislokovanou zlomeninu hlezenní kosti a zlomeninu kosti patní. Úraz byl způsoben pádem , Označení, desek, ty měl žalobce podle pokynu zaměstnance žalované – učitele odborného výcviku , jméno FO, , spolu s ním naklonit a podržet. Váha jedné desky činila 60 kg a došlo k jejich pádu. Žalobce nebyl k manipulaci s deskami řádně školen a ze strany , jméno FO, instruován. V důsledku úrazu podstoupil v nemocnici operaci, jeho hospitalizace trvala do 14.4.2022 a do 28.6.2023 byl žalobce v pracovní neschopnosti. Po posouzení škodní události pojišťovna žalobci vyplatila částku 36 839 Kč jako bolestné a částku 336 708 Kč jako náhradu za ztížení společenského uplatnění (dále jen ZSU). Žalobce si nechal vypracovat znalecký posudek, který bolestné vyčíslil částkou 137 437 Kč (správně 132 437 Kč), žalobce se tak domáhal rozdílu mezi částkou vyplacenou a částkou znalecky stanovenou ve výši 95 598 Kč, po částečném zpětvzetí ve výši 65 219 Kč. Žalobcem vypracovaný znalecký posudek stanovil výši náhrady nemajetkové újmy za ZSU částkou 730 176 Kč. Po částečném zpětvzetí žalobce požadoval k úhradě z tohoto titulu částku 393 468 Kč.3. Protože v důsledku rekonvalescence, rehabilitace a terapií nemohl ode dne 1.9.2022 zahájit závazně naplánovanou pracovní spolupráci v truhlářské dílně , jméno FO, , domáhal se náhrady ušlého výdělku ve výši 579 600 Kč za období od 1.9.2022 do 28.6.2023, tedy po dobu pracovní neschopnosti. S ním byl domluven na hodinové odměně 350 Kč, při osmi hodinách činnosti za jeden pracovní den částky 2 800 Kč, počet pracovních dní za uvedené období činil 207. Žalobce měl dostávat zaplaceno na základě předložené faktury jako osoba samostatně výdělečně činná. V období od 1.9.2022 do 28.6.2023 nebyla žalobci vyplacena ani podpora v nezaměstnanosti ani náhrada mzdy. Po ukončení pracovní neschopnosti byl do 31.10.2023 veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. Dále se domáhal částky 20 000 Kč, přestavované úhradou za vypracování dvou znaleckých posudků. Žalobce se dále domáhal náhrady nákladů, vynaložených v souvislosti s péčí o zdraví ve výši 93 720 Kč, neboť byl nucen podrobovat se rehabilitacím a terapiím, které navštěvoval z důvodu zlepšení mobility. Celkem tak požadoval 1 162 386 Kč, a dále částku 20 000 Kč rovněž se zákonným úrokem z prodlení. Vedlejší účastník na straně žalované uvedl, že jelikož žalobce nerespektoval bezpečnostní pokyny učitele žalované, část vzniklé škody lze přičíst přímo jemu, proto krátil pojistné plnění o jednu polovinu. Na bolestném mu uhradil částku 65 219 Kč, na náhradě za ZSU částku 365 088 Kč. Dále uvedl, že zařízení, v němž se žalobce zotavoval, je známo ezoterickými postupy, z tohoto důvodu je částka vynaložená za léčení vysoká a neúčelná. Navrhoval zamítnutí žaloby. Žalovaná se ztotožnila s procesním stanoviskem vedlejšího účastníka – pojišťovny a nárok popírala.4. Soud prvního stupně usnesením ze dne 22.11.2024, č.j. , spisová značka, , řízení částečně zastavil ohledně nároku na bolestné ve výši 30 379 Kč s příslušenstvím a na náhradu ZSU ve výši 28 380 Kč se zákonným úrokem z prodlení.5. Při svém rozhodování vycházel z nesporných tvrzení účastníků ve smyslu § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř.), tedy, že žalobce se u žalované účastnil rekvalifikačního kurzu, v jehož rámci se mu stal úraz pravé dolní končetiny. Mezi účastníky dále bylo nesporné, že plná výše náhrady za újmu za vytrpěnou bolest činí 132 437 Kč, plná výše náhrady za ZSU 730 167 Kč, přičemž vedlejší účastník na straně žalované na tyto nároky plnil v rozsahu 50 %. Soud prvního stupně při svém rozhodování vycházel ze skutkových zjištění, podle nichž k úrazu pravé nohy došlo v rámci rekvalifikačního kurzu dne 9.4.2022 v 10:15 hodin pádem desek. Svědky úrazu byli jednak učitel odborného výcviku , jméno FO, a dále svědek , jméno FO, . V 10:50 hodin téhož dne byl žalobce převezen do Fakultní nemocnice , adresa, a dne 13.6.2022 lékař , tituly před jménem, , jméno FO, nahlásil vedlejšímu účastníku, že žalobce utrpěl zlomeninu kostí patní a hlezenní. Dále vycházel z výpovědi svědka , jméno FO, , učitele odborného výcviku, jehož výpověď je však v části, kde popisoval, jak žalobce proškolil ohledně bezpečnosti používání nástrojů a jednotlivých strojů včetně vysvětlení postupu, jak zacházet s deskami , Označení, , nevěrohodná, a dále z výpovědi svědka , jméno FO, , který se stejně jako žalobce účastnil rekvalifikačního kurzu. Na základě jejich výpovědí dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalobce ke vzniku újmy přispěl svým jednáním, zejména nedodržením pokynů. Z výpovědi svědka , jméno FO, vyplynulo, že učitel , jméno FO, jemu a žalobci určité pokyny sdělil, ale velmi stručně, okamžitě měly být realizovány a bezprostředně poté došlo k pádu desek, přičemž se pro oba studenty jednalo o novou činnost. Soud uvěřil této verzi události oproti výpovědi svědka , jméno FO, , protože byla prokázána i e-mailem svědka , jméno FO, , který jej sepsal bez návaznosti na probíhající řízení a jeví se jako pravděpodobnější s ohledem na rychlost, s níž muselo k pádu desek dojít. Hovořil-li svědek , jméno FO, , že žalobce opakovaně upozorňoval na špatný postoj a poté na něj volal, aby uskočil, když byl sám deskami odhozen ke zdi, soud jeho výpověď hodnotil jako subjektivně zabarvenou s tendencí k tomu, aby svědek dostál požadavkům kladeným na učitele. Proto dospěl k závěru, že bylo na žalované, aby žalobci nahradila újmu v plném rozsahu. Dále vycházel z potvrzené pracovní neschopnosti, trvající od 9.4.2022 do 30.6.2023, a skutečnosti, že žalobci nebyly vypláceny dávky nemocenského pojištění. Rovněž vycházel ze znaleckých posudků znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , vypracovaných k posouzení výše náhrady za bolestné a ZSU. Za vyhotovení posudků byla sjednána smluvní odměna v celkové výši 20 000 Kč. V řízení bylo prokázáno i to, že v rámci období od 17.8.2022 do 24.10.2023 žalobce vynaložil na klinice , právnická osoba, . částku 93 720 Kč. Dále vycházel z toho, že žalobce dopisem ze dne 25.7.2023 vyzval žalovanou dle § 142a odst. 1 o.s.ř. k úhradě částky 825 774 Kč, skládající se z částky 132 437 Kč jako náhrady za vytrpěné bolesti a z částky 730 176 Kč, představující náhradu ZSU, celková částka byla ponížena o částku 36 839 Kč, která byla vyplacena vedlejším účastníkem. Dále dne 19.11.2023 žalovaná vyplatila spoluúčast na pojištění ve výši 1 000 Kč.6. Soud prvního stupně shrnul, že výše náhrady za vytrpěné bolesti činí 132 437 Kč, výše náhrady za ZSU - 730 176 Kč, vedlejší účastník dobrovolně uhradil na každý nárok jednu polovinu a dále žalovaná žalobci uhradila dne 19.11.2024 částku 1 000 Kč. Žalobce za vyhotovení znaleckých posudků k vyčíslení obou nároků uhradil částku 20 000 Kč. a za léčebné úkony v období od 17.8.2022 do 24.10.2023 částku 93 720 Kč. S ohledem na to, že soud prvního stupně dospěl k závěru, že újma žalobci nevznikla či se nezvětšila následkem okolností, přičitatelných právě jemu, uložil žalované, aby žalobci nahradila újmy v plném rozsahu. Právně odkázal na § 2918, 2951 občanského zákoníku (dále jen o. z.). O příslušenství obou nároků rozhodl dle § 1970 o. z. Při úvaze o počátku prodlení vycházel ze dne následující po uplynutí lhůty k dobrovolnému splnění dle předžalobní výzvy ze dne 25.7.2023. U nároku za vytrpěnou bolest byla žalovaná v prodlení od 3.8.2023, s částkou 65 219 Kč až do 19.11.2024, po částečném plnění pak již jen s částkou 64 219 Kč. O úhradě nákladů vynaložených na vyčíslení nároku žalobce prostřednictvím znaleckých posudků soud prvního stupně rozhodl dle § 513 o. z. Dále žalobci přiznal nárok na náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s léčbou s odkazem na § 2960 o. z. a judikaturu, např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 14.1.2015, sp. zn. 31 Cdo