53 Co 228/2025-142 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení částky 35 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 16. 7. 2021 do zaplacení (výrok I.), žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 13 300 Kč (výrok II.) a dále jí uložil povinnost zaplatit ČR – Obvodnímu soudu pro Prahu 1 na nákladech řízení částku 984 Kč (výrok III.).2. Předchozí zamítavý rozsudek soudu prvního stupně ze dne 12. 5. 2024, č. j. 27 C 175/2023-29, byl rozsudkem odvolacího soudu ze dne 17. 10. 2024, č. j. 53 Co 236/2024-61, zrušen a vrácen k dalšímu řízení. Soud prvního stupně tak opětovně rozhodoval o žalobě z titulu smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 22. 4. 2016 uzavřené mezi původním vlastníkem, tj. společností , právnická osoba, jako pronajímatelem, a žalovaným jako nájemcem (dále jen „smlouva o nájmu“) s tvrzením žalobkyně, že žalovaný ukončil smlouvou o nájmu výpovědí ze dne 26. 2. 2021 doručenou žalobkyni dne 26. 3. 2021, a nájem proto skončil ke dni 31. 7. 2021. Žalovaný dluží žalobkyni nájem i za měsíc 7/2021.3. Žalovaný namítal, že nájem ukončil výpovědí ze dne 26. 2. 2021, kterou týž den doručil žalobkyni (osobně, e-mailem), a proto výpovědní doba v délce 4 měsíců počala běžet již dne 1. 3. 2021. Pro případ, že by obrana žalovaného nebyla shledána důvodnou, vznesl námitku započtení, když žalobkyně dosud nevrátila žalovanému jistotu ve výši 35 000 Kč.4. Soud prvního stupně na základě nesporných tvrzení účastníků, provedených listinných důkazů, fotodokumentace, účastnického výslechu žalovaného a výslechu svědkyně , jméno FO, dospěl ke skutkovým zjištěním, která popsal v odůvodnění přezkoumávaného rozsudku (bod 3. až 14.). V bodu 15. pak zdůvodnil neprovádění dalších důkazů nadbytečností s ohledem na řetězec důkazů (jak vysvětleno níže).5. Po právní stránce hodnotil nárok žalobkyně podle § 2302 odst. 1 a § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“). Po citaci § 2229, § 2991 odst. 1, 2, § 2992, § 2993 a § 1982 odst. 1, 2, § 1987 odst. 1, 2 o. z. uzavřel, že řetězcem provázaných důkazů bylo prokázáno, že výpověď smlouvy o nájmu byla žalobkyni doručena již dne 26. 2. 2021, a to osobně žalovaným za přítomnosti svědkyně , jméno FO, do poštovní schránky v místě sídla žalobkyně a současně byla žalobkyni zaslána téhož dne výpověď se zaručeným podpisem e-mailem. Čtyřměsíční výpovědní doba tudíž uplynula s koncem měsíce června 2021 a žalobkyni nárok na zaplacení nájemného za měsíc červenec 2021 nevznikl. Uvedené vyplynulo z výpovědi žalovaného, svědkyně , jméno FO, , z fotodokumentace týkající se doručení výpovědi do sídla žalobkyně v , adresa, , , Jméno žalobkyně B, , e-mailové zprávy zaslané žalovaným , tituly před jménem, , jméno FO, předmětného dne 26. 2. 2021, a to včetně přílohy (výpovědi smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 26. 2. 2021) elektronicky podepsané žalovaným zaručeným podpisem, a to na e-mailové adresy , e-mail, a , e-mail, , když obsah e-mailu dokládá rovněž osobní doručení výpovědi na adresu sídla žalobkyně. O stejných skutečnostech svědčí rovněž k důkazu provedená e-mailová komunikace mezi , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, , tehdejší zaměstnankyní žalovaného, konkrétně e-mail ze dne 20. 1. 2021 od , tituly před jménem, , jméno FO, pro , jméno FO, , dále e-mail ze dne 22. 7. 2021 od , tituly před jménem, , jméno FO, pro , jméno FO, včetně jemu předcházejícího e-mailu ze dne 22. 7. 2021 od , jméno FO, pro , tituly před jménem, , jméno FO, , zaslaný na adresy , e-mail, a , e-mail, , která prokazuje důvodnost zaslání výpovědi smlouvy o nájmu na uvedené adresy. Adresa , e-mail, byla sdělena jako kontaktní pro záležitosti týkající se nájmu a tehdejší jednatel žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, používal adresu , e-mail, při komunikaci ohledně nájmu i v případech, kdy jednal za žalobkyni. Skutečnost, že bylo doručováno na adresu sídla žalobkyně, vyplynula z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně ve spojení s obsahem smlouvy o nájmu, z reakce na dopis ze dne, Anonymizováno, 10. 3. 2021 sepsaný právním zástupcem žalobkyně dne 12. 3. 2021 a z reakce na datovou zprávu ze dne 12. 3. 2021 sepsanou žalovaným dne 19. 3. 2021.6. Prvostupňový soud uzavřel, že žalovanému nevzniklo na úkor žalobkyně bezdůvodné obohacení. Vyšel z toho, že dne 22. 4. 2016 uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o nájmu. Žalovaný ukončil nájemní vztah výpovědí datovanou 26. 2. 2021. Výpovědní doba v délce 4 měsíců podle bodu 12.4. smlouvy o nájmu počala běžet již dne 1. 3. 2021, neboť výpověď smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 26. 2. 2021 ještě týž den žalovaný osobně vhodil do poštovní schránky žalobkyně na adrese jejího sídla , adresa, , čímž došlo k jejímu doručení žalobkyni. Pokud žalobkyně nezajistila výběr poštovní schránky nebo došlo ke ztrátě výpovědi některým ze zaměstnanců žalobkyně, nelze toto přičítat žalovanému k tíži. Navíc dne 26. 2. 2021 zaslal žalovaný výpověď smlouvy o nájmu žalobkyni rovněž e-mailem včetně zaručeného podpisu do emailové schránky , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , tehdejšího člena , orgán, žalobkyně, který byl statutárním orgánem žalobkyně, a to na e-mailovou adresu , e-mail, , a rovněž na e-mailovou adresu , e-mail, , a to i s informací, že došlo také k fyzickému doručení uvedené výpovědi na adresu sídla žalobkyně , adresa, . Uvedená emailová adresa byla kontaktní emailovou adresou, kterou , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , používal, a která byla žalovanému sdělena. Žalovaný pro vysvětlení, proč odeslal žalobkyni výpověď ještě jednou prostřednictvím , právnická osoba, dne 22. 3. 2021, jejímž doručením argumentuje žalobkyně, uvedl, že poté, co osobně vhodil výpověď smlouvy o nájmu do poštovní schránky žalobkyně a zaslal ji i prostřednictvím emailu, obdržel od žalobkyně dopis ze dne 12. 3. 2021, ve kterém právní zástupce žalobkyně uvedl, že o žádné výpovědi neví. Žalovaný proto z opatrnosti, již potřetí, zaslal žalobkyni výpověď smlouvy o nájmu. V tomtéž dopise ze dne 12. 3. 2021 žalobkyně uvedla, že žalovaný mohl využít pro doručení výpovědi datovou schránku žalobkyně. Žalobkyně však minimálně v danou dobu neměla povolený příjem datových zpráv od soukromých subjektů, což je důvod, proč žalovaný nezvolil tuto cestu doručení. Uvedenou skutečnost žalovaný žalobkyni sdělil dopisem ze dne 19. 3. 2021 nazvaným Reakce na datovou zprávu ze dne 12. 3. 2021, který zaslal právnímu zástupci žalobkyně datovou schránkou. Soud prvního stupně nepovažoval způsob doručování výpovědi žalovaným žalobkyni za neobvyklý, obzvláště za situace, kdy šlo o dobu Covidu, kdy nebylo zcela jasné, zda by prostřednictvím , právnická osoba, . byla výpověď včas do konce měsíce února doručena žalobkyni, přičemž z jednání žalovaného byla patrná snaha stihnout doručení výpovědi ještě v únoru. V dané době rovněž nebylo automatické a ani povinností doručovat datovou schránkou, resp. aby byla přijímána písemnost od soukromých osob datovou schránkou, pokud to neměl konkrétní subjekt dovoleno, takový postup nebyl povolen.7. Žalovaný nadto vznesl řádně a včas eventuální námitku započtení, když proti pohledávce žalobkyně uplatněné žalobou započetl svou pohledávku včetně příslušenství vyplývající z titulu práva na vrácení složené jistoty ve výši 35 000 Kč. Žalovaný zaplatil žalobkyni před započetím nájmu jistotu ve výši 35 000 Kč, což vyplynulo z bodu 8.1. smlouvy o nájmu. Práva a povinnosti ohledně jistoty přešla na žalobkyni, jak plyne z výpisu z katastru nemovitostí o vlastnictví předmětu nájmu žalobkyní. Jistota nebyla žalovanému vrácena, přestože byla žalobkyně k vrácení vyzvána výzvou ze dne 26. 10. 2023 s podacím lístkem ze dne 30. 10. 2023 a dokladem o doručení. Žalobkyně neoznámila žalovanému použití jistoty na žádný konkrétní účel. Pokud naznačovala, že jistota mohla patrně být použita na úhradu nájemného za prosinec 2020, bylo prokázáno, že jistota na úhradu nájemného za prosinec 2020 použita nebyla. Žalobkyně vedla proti žalovanému soudní řízení o zaplacení nájemného za prosinec 2020 u tamního soudu pod sp. zn. , spisová značka, . Žalovaný chtěl, aby na úhradu tohoto nájemného byla použita jistota, žalobkyně uvedené odmítla a nadále pokračovala v řízení. Žalovaný následně zaplatil žalobkyni dne 29. 9. 2021 částku 177 735,50 Kč, která zahrnovala i úhradu nájemného za prosinec 2020. Žalovaný žalobkyni sdělil e-mailem ze dne 30. 9. 2021, jaké jednotlivé položky včetně nájemného za prosinec 2020 tato částka zahrnuje, tj. na co je platba určena. Řízení bylo následně zastaveno. Uvedené bylo prokázáno dokladem o platbě uvedené částky, e-maily ze dne 30. 9. 2021, vyjádřením žalovaného ze dne 11. 10. 2021 v rámci řízení sp. zn. , spisová značka, ve spojení s usnesením soudu ze dne 22. 6. 2023, č. j. , spisová značka, , když prvostupňový soud považoval za zcela nadbytečné provádět důkaz celým spisem v dané věci. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.8. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně