58 Co 205/2025-802 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně konstatoval porušení práva na ochranu pověsti žalobce tím, že žalobce byl v Souhrnné situační zprávě 2. pololetí 2020 označen žalovaným jako xenofobně zaměřená populistická skupina a byla mu přisouzena dominantní úloha při projevování předsudečné nenávisti (výrok I.), zamítl žalobu v části, že žalovaný je povinen a) zaslat žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb formou doporučeného psaní písemnou omluvu v listinné podobě podepsanou osobou oprávněnou jednat za žalovaného v tomto znění: „Česká republika se omlouvá politickému hnutí , název, , právnická osoba, ) za to, že jej v Souhrnné situační zprávě 2. pololetí roku 2020 ze dne , datum, , orgán, nepravdivě označilo za xenofobně zaměřenou populistickou skupinu a nepravdivě mu přisoudilo dominantní úlohu při projevování předsudečné nenávisti.“, b) do sedmi dnů od právní moci tohoto rozsudku zveřejnit na webových stránkách , www, omluvu ve stejném znění tak, že odkaz na ni bude dostupný z úvodní strany , www, nejméně po dobu 30 (třiceti) po sobě jdoucích dnů od zveřejnění: „Česká republika se omlouvá politickému hnutí , název, , právnická osoba, ) za to, že jej v Souhrnné situační zprávě 2. pololetí 2020 ze dne , datum, , orgán, nepravdivě označilo za xenofobně zaměřenou populistickou skupinu a nepravdivě mu přisoudilo dominantní úlohu při projevování předsudečné nenávisti“ (výrok II.) a vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).2. Rozhodl tak v řízení, v němž se žalobce domáhal odškodnění nemajetkové újmy s tvrzením, že žalovaná se dopustila nesprávného úředního postupu, neboť dne , datum, , orgán, zveřejnilo na svých internetových stránkách , www, Souhrnnou situační zprávu 2. pololetí 2020, kterou vypracoval , Odbor, , orgán, (dále jen „Zpráva“). Pod projevy předsudečné nenávisti uvedené na str. 5 a str. 6 Zprávy , orgán, podřazuje aktivity žalobce, kterého označuje jako xenofobně zaměřenou populistickou skupinu a přisuzuje mu dominantní úlohu při projevování předsudečné nenávisti. , orgán, svými skutkovými tvrzeními obsaženými ve Zprávě neoprávněně zasáhlo do jeho pověsti, čímž jednalo mj. v rozporu s § 135 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen ,,o. z.“. a v příčinné souvislosti s tímto postupem vznikla žalobci nemajetková újma. Z pojmu předsudečná nenávist, jak jej definuje , orgán, , je zřejmé, že ho mimo jiné spojuje s nesnášenlivostí, společenskými předsudky, fyzickým násilím, slovními útoky či využíváním urážlivé symboliky. , orgán, zároveň uvádí, že u uvedených skupin předsudečná nenávist představuje dominantní složku rétoriky a aktivit, kdy jiný ideologický program může zcela absentovat, či představuje pouze doplňkovou složku. Žalobce v této souvislosti poukazuje na své Stanovy a svůj politický program. Žalobce není ani xenofobně zaměřenou populistickou skupinou. , orgán, toto své tvrzení nepodložilo žádnou definicí. Žalobce považuje skutková tvrzení , orgán, za nepravdivá, zároveň byly splněny podmínky neoprávněnosti zásahu do práva na ochranu pověsti právnické osoby. Obdobná tvrzení , orgán, na adresu žalobce uvádí již od roku 2018, kdy se k žalobci poprvé vyjádřilo ve Zprávě o extremismu na území České republiky v roce 2017. Zpráva byla , orgán, vydána necelých 8 měsíců před tím, než proběhly volby do, Anonymizováno, , orgán3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Namítla, že absentuje existence nesprávného úředního postupu. Není sporu, že , orgán, pravidelně zveřejňuje každoroční výroční zprávy o extremismu a předsudečné nenávisti a souhrnné pololetní zprávy. Není rovněž sporu o autenticitě citací z těchto zpráv nebo souhrnných pololetních zpráv, které žalobce v žalobě uvádí. Z čl. 35 nařízení , orgán, č. 23/2006 vyplývá, že v oblasti veřejného pořádku a dalších věcí vnitřního pořádku a bezpečnosti patří extremismus a divácké násilí do předmětu činnosti , Odbor, , orgán, . Od roku 2018 se zavádí vedle pojmu extremismus i koncept předsudečné nenávisti. Podle usnesení vlády č. , číslo, ze dne 13. 7. 2020 je , orgán, uloženo zveřejňování každoročních zpráv o extremismu a předsudečné nenávisti. Česká republika se ratifikací Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace (vyhlášena pod č. 95/1974 Sb.) zavázala k potírání nenávistných projevů. Vydáváním výročních ročních zpráv a souhrnných pololetních zpráv , orgán, plní jednu ze svých zákonných pravomocí na , Odbor, a tyto zprávy tvoří důležitý podklad pro orientaci nejen občanské veřejnosti, ale i ostatních útvarů státní správy a samosprávy v dané problematice. Vydávání výročních ročních zpráv i souhrnných pololetních zpráv představuje také jednu z preventivních cest, jak zajistit dostatečnou informovanost veřejnosti a tím pádem bránit demokratické hodnoty státu před nárůstem podpory a sympatií subjektů extrémistické scény. Nenávistné projevy čelních představitelů a podporovatelů žalobce jsou zaměřené primárně proti , národ, a ilegálním migrantům, ale rovněž vůči , národ, , , národ, či jiným, například sexuálním, menšinám. Žalobci je přičitatelné rovněž jednání jeho příznivců. Žalobce pracuje s podobnými tématy jako další pravicově extrémistické a xenofobní subjekty. Někteří funkcionáři žalobce nebo osoby s nimi bezprostředně spolupracující byli odsouzeni za tzv. nenávistné trestné činy. Projevy a aktivity žalobce odporují zájmům České republiky ve vztahu k jiným státům a organizacím, kdy se jedná zejména o šíření dezinformačních kampaní vůči EU a , organizace, , žalobce spolupracuje a vyjadřuje podporu dezinformačním a tzv. prokremelským médiím zaměřujícím se na propagandu , stát, moci. , orgán, považuje za prokázanou a naplněnou též otázku dominantního postavení a ideového směřování žalobce. Z bodu 1.3 Zprávy vyplývá, že dominantní úloha žalobce je zde uváděna zejména v kontextu s výsledkem krajských voleb, kdy dosáhl jednoznačně nejvyššího zisku ze všech obdobně programově zaměřených uskupení. Žalobce je politickým hnutím s pevným zastoupením v , orgán, , tedy s možností ovlivňovat zákonodárný proces České republiky, těší se dlouhodobě stabilní voličské podpoře, a proto nelze mít pochybnosti o tom, že o žalobci lze hovořit jako o subjektu, který představuje dominantní prvek mezi ostatními takto zaměřenými uskupeními na území České republiky.4. Soud I. stupně již ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 10. dubna 2024, č. j. , spisová značka, , kterým žalobě vyhověl, zavázal žalovanou poskytnout žalobci omluvu požadovaného znění, dále žalované uložil do sedmi dnů od právní moci tohoto rozsudku zveřejnit na webových stránkách , www, omluvu ve stejném znění tak, že odkaz na ni bude dostupný z úvodní strany , www, nejméně po dobu 30 (třiceti) po sobě jdoucích dnů od zveřejnění a konečně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení.5. Městský soud v , adresa, usnesením ze dne 10. září 2024, č. j. , spisová značka, rozsudek prvostupňového soudu zrušil a věc vrátil prvostupňovému soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud vyslovil závazný právní názor, že vztahy mezi účastníky je na místě posoudit dle zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), výroky v čl. 1.3, obsažené na str. 5, str. 6 Zprávy lze označit jako výroky hybridní, neboť obsahují kombinaci skutkového základu i prvek hodnocení, kdy tzv. dominantní úloha žalobce v projevu předsudečné nenávisti je ve Zprávě míněna tím, že , právnická osoba, získalo širokou základnu voličů, což se promítlo v počtu získaných hlasů a mandátů v krajských volbách (získalo , procenta, , procenta, hlasů a celkem , číslo, mandátů). Odvolací soud uložil prvostupňovému soudu provést navržené důkazy s tím, že pokud některé neprovede, svůj postup v odůvodnění rozhodnutí vyloží, a tyto vyhodnotit ve světle toho, zda ne/mohly být podkladem výroků z hlediska jejich pravdivosti. Jinými slovy, zda na jejich základě bylo lze pravdivost výroků (pravdivé informace) ověřit. Bylo na místě postavit najisto, zda tyto hybridní výroky byly podloženy konkrétními podklady (fakty), jinými slovy bylo nutno ověřit pravdivost těchto výroků (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1304/2019).6. Soud I. stupně vázán právním názorem odvolacího soudu doplnil dokazování, provedl navržené důkazy jak stranou žalovanou, tak stranou žalující (důkazy uvedené v odst. 13 až odst. 205 napadeného rozhodnutí), na zjištění z těchto důkazů odvolací soud pro stručnost vlastního rozhodnutí odkazuje.7. Nárok žalobce posuzoval dle zák. 82/1998 Sb. a to i s odkazem na usnesení Vrchního soudu v , adresa, . března 2022, č. j. , číslo, , který rozhodoval v této věci o věcné příslušnosti soudu. Po citaci zejm. § 13 odst. 1, § 31a odst. 1 a 2 zák. č. 82/1998 Sb. shledal žalobu zčásti důvodnou.8. Odpovědnost státu za újmu způsobenou nesprávným úředním pos