14 Co 196/2026-174 – Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem uložil soud I. stupně žalované zaplatit žalobci 41 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení 11,5 % ročně od 14. 9. 2025 do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu ohledně částky 258 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení 11,5 % ročně od 14. 9. 2025 do zaplacení (výrok II.), uložil žalované do 15 dnů od právní moci rozsudku zaslat žalobci písemnou omluvu tohoto znění: „, právnická osoba, se omlouvá , tituly před jménem, , jméno FO, , narozenému dne , Datum narození žalobce, , za újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce trestního řízení, které bylo vedeno , právnická osoba, pod sp. zn. , spisová značka, , kdy v důsledku nesprávného úředního postupu došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.“ (výrok III.), zamítl žalobu o zveřejnění omluvy na stránkách žalované , www, po dobu 2 měsíců (výrok IV.) a uložil žalované nahradit žalobci náklady řízení 17 633,20 Kč k rukám zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok V.).2. Žalobce se v řízení domáhá náhrady nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku trestního řízení vedeného u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, .3. Žalovaná učinila nesporným předběžné uplatnění nároku žalobce dne 13. 3. 2025 a její stanovisko ze dne 9. 9. 2025, kterým nárok neuznala. Délka řízení byla přiměřená. Navrhla žalobu zamítnout.4. Soud I. stupně provedl dokazování zejména obsahem spisu Okresního soudu v , adresa, , sp. zn. , spisová značka, .5. Soud I. stupně aplikoval zejména ustanovení § 13 odst. 1 a § 31a zákona č. 82/1998 Sb. (Odpšk).6. Rozhodné období pro posouzení přiměřenosti délky řízení soud I. stupně vymezil od 10. 6. 2021 do 13. 3. 2025, od vyhlášení usnesení o zahájení trestního stíhání do vyhlášení konečného rozhodnutí, tedy 3 roky 9 měsíců. První přípravná fáze trvala od 10. 6. 2021 do podání obžaloby dne 26. 6. 2023. V ní soud I. stupně neshledal delší období nečinnosti, byly prováděné důkazy a zajišťovány znalecké posudky. Obžaloba nebyla zcela připravená, když po výzvě k prostudování spisu před podáním obžaloby nově orgány činné v trestním řízení řešily další zajištění důkazů. Období od podání obžaloby do 11. 10. 2024 lze hodnotit jako průtah v řízení, nebylo postupováno v souladu se zásadou koncentrovanosti řízení. Soudce se nedůvodně vyloučil z řízení a následně nesprávně rozhodl o vrácení věci k došetření. Další postup byl již plynulý. Byl vyhlášen rozsudek, který byl následně revidován odvolacím soudem zproštěním obžaloby podle § 226 písm. a) tr.ř. Soud I. stupně vzhledem k déle než rok trvajícímu období, které nevedlo hospodárně k vyřešení řízení, zhodnotil celkovou délku řízení jako nepřiměřenou.7. Soud I. stupně přiznal žalobci finanční odškodnění dle stanoviska Nejvyššího soudu ČR Cpjn 206/2009, jehož závěry nebyly doposud judikaturou překonány. (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č. j. 30 Cdo 2356/2024-72 ze dne 16. 1. 2025). Vyšel z částky 15 000 Kč za jeden rok trvání řízení, za první dva roky částka poloviční, tedy z částky 41 250 Kč.8. Řízení proběhlo na 2 stupních soudní soustavy. Bylo provedeno rozsáhlé dokazování i četnými znaleckými posudky. Z důvodu složitosti řízení soud I. stupně snížil základní částku odškodnění o 20 %. Odškodnění pak bylo naopak zvýšeno o 20 % z důvodu typově zvýšeného významu řízení pro žalobce. Další důvod pro moderaci soud I. stupně nezjistil. Průtah v postupu soudu byl již zohledněn v samotné konstataci nepřiměřenosti délky řízení, která byla hraniční.9. Soud I. stupně tak přiznal žalobci částku 41 250 Kč (výrok I. napadeného rozsudku) a ve zbývající části žalobu zamítl (výrok II. napadeného rozsudku).10. Rovněž přiznal žalobci zadostiučinění ve formě omluvy zaslané dopisem (výrok III. napadeného rozsudku). Byl zamítnut požadavek žalobce na omluvu zveřejněnou na internetových stránkách žalované. Samotné trestní řízení nebylo medializováno a není tak důvod o jeho nepřiměřené délce informovat veřejnost (výrok IV. napadeného rozsudku).11. Zákonný úrok byl přiznán od data následujícího po uplynutí zákonné 6měsíční lhůty pro předběžné projednání nároku (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4037/2011).12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobce byl v řízení do základu úspěšný. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku 2 000 Kč, z odměny ve výši 2 780 Kč za jeden úkon právní služby z přísudku 41 250 Kč (převzetí zastoupení, podání žaloby, vyjádření k podání žalované a účast na jednání soudu), z režijního paušálu 4x450 Kč a z DPH, celkem 17 633,20 Kč (výrok V. rozsudku).13. Žalovaná napadla uvedený rozsudek včasným a přípustným odvoláním ve výrocích I., III. a V. Namítala, že délka namítaného řízení byla přiměřená, sice hraniční, ale s nutností provádět rozsáhlé dokazování (zejména celou řadou znaleckých posudků z různých oborů a výslechy řady svědků či znalců). I v případě, že by se odvolací soud ztotožní s právním názorem soudu I. stupně, tedy že v této věci je odpovědností titul dán, je nutné snížit základní částku zadostiučinění alespoň o 30 % z důvodu složitosti a o 10 % pro počet soudních soustav. Navrhla, aby odvolací soud žalobu zamítl a přiznal žalované náhradu nákladů řízení.14. Žalobce ve vyjádření k odvolání žalované požadoval potvrzení napadeného rozsudku ve vyhovujících výrocích. Odkázal na rozsudek Městského soudu v , adresa, , č.j. , spisová značka, ve věci poškozeného , jméno FO, , který rozhodoval o tomtéž případu.15. Žalobce podal včasné a přípustné odvolání do nákladového výroku V. Namítal, že soud I. stupně nesprávně vycházel z tarifní hodnoty 41 250 Kč. Vzhledem k tomu, že bylo žalobě vyhověno i ohledně omluvy, činí tarifní hodnota v součtu 71 250 Kč dle § 12 odst. 3 advokátního tarifu (za omluvu je tarifní hodnota 30 000 Kč dle § 9a odst. 2 písm. b/ advokátního tarifu).16. Žalovaná ve vyjádření k odvolání žalobce odkázala na své vlastní odvolání s tím, že odvolání žalobce je nedůvodné.17. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek v mezích podaných odvolání (vyhovující výroky I. a III. a výrok o nákladech řízení V.) dle § 212 a § 212a o.s.ř. a řízení dále doplnil18. Dle § 213 odst. 2 o.s.ř. odvolací soud doplnil dokazování rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne 30. 10. 2024, č. j. , spisová značka, , kterým byli žalobce a (mimo jiné) , jméno FO, zproštěni obžaloby podle § 226 písm. a) trestního řádu, a rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne 13. 3. 2025, č. j. , spisová značka, , kterým byl ve vztahu k žalobci rozsudek zrušen a znovu rozhodnuto, že se žalobce zprošťuje obžaloby dle § 226 písm. b) trestního řádu, a ve vztahu k , jméno FO, bylo zamítnuto odvolání státního zástupce. Dle odůvodnění odvolacího rozhodnutí provedl Okresní soud v , adresa, obsáhlé a podrobné dokazování, jehož výsledky byly náročným způsobem precizně zpracovány a vyhodnoceny. Okresní soud se musel vypořádat i s rozpory mezi provedenými důkazy co do zásadních rozdílů mezi skutkovou verzí obžaloby a obhajoby. Bylo provedeno dokazování velkým množstvím listin, výslechy tří obžalovaných, svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , záznamy o podání vysvětlení svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , zvukovými záznamy, znaleckými posudky znalců , tituly před jménem, . , jméno FO, , , tituly před jménem, . , jméno FO, , , tituly před jménem, . , jméno FO, , , tituly před jménem, . , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, (pořízeny v průběhu přípravného řízení), výslechy všech znalců při hlavním líčení. Odvolací Krajský soud v , adresa, nezjistil žádná pochybení při zjišťování skutkového stavu, při provádění dokazování a hodnocení důkazů (v bodu 35 rozsudku krajský soud uvedl, že dokazování bylo rozsáhlé, komplikované a nákladné), jen ve vztahu k žalobci změnil kvalifikaci důvodu zproštění obžaloby.19. Po takto doplněném dokazování dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání žalované do výroků ve věci samé není důvodné.20. Dle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.21. Dle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k