14 Co 218/2026-94 – Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem uložil soud I. stupně žalované zaplatit žalobci 1 250 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu do částky 259 375 Kč s úrokem z prodlení 11,5 % ročně z částky 260 625 Kč od 27. 1. 2026 do zaplacení (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).2. Žalobce se domáhá náhrady nemajetkové újmy 260 625 Kč s příslušenstvím za nepřiměřeně dlouhé řízení vedené u Okresního soudu ve , adresa, , sp. zn. , spisová značka, . Řízení bylo zahájeno dne 20. 6. 2019 a stále trvá. Žalobce požadoval odškodnění za celé dosud trvající řízení. Nárok byl uplatněn u žalované, která se žalobci omluvila a vyplatila mu dne 27. 1. 2026 částku 39 375 Kč.3. Žalovaná nárok žalobce neuznala. Poskytnuté zadostiučinění 39 375 Kč a omluva jsou dostatečné. V posuzovaném řízení shledala průtahy před odvolacím soudem od října 2020 do května 2021 a před nařízením jednání v květnu 2023. Délka řízení byla ovlivněna i procesním chováním žalobce a vedlejšího účastníka na jeho straně.4. Soud I. stupně provedl důkaz spisem Okresního soudu ve , adresa, , sp. zn. , spisová značka, , a to ke dni svého rozhodnutí 1. 4. 2026. Odvolací soud na tato zjištění soudu I. stupně odkazuje.5. Po právní stránce soud I. stupně věc posoudil zejména dle § 13 odst. 1 a § 31a zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“).6. Posuzované řízení trvá od 20. 6. 2019, kdy byla podána žaloba, dosud. Relevantní doba pro žalobce začíná dne 24. 10. 2019, kdy se o žalobě dozvěděl (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 30 Cdo 4336/2010), a končí dnem vyhlášení napadeného rozsudku 1. 4. 2026, tedy 6 let a 5 měsíců.7. Předmětem posuzovaného řízení je žaloba na určení vlastnictví nemovitých věcí, žalobce vystupuje jako žalovaný. Řízení bylo zatím procesně složité. Byl proveden vyšší počet jednání. Bylo rozhodováno o řadě procesních návrhů zejména žalovaného a vedlejšího účastníka. Soud rozhodoval o žádostech o osvobození od soudních poplatků pro žalovaného i vedlejšího účastníka a o žádostech o ustanovení zástupce žalobkyni. Současně se musel vypořádat s četnými opravnými prostředky ze strany žalovaného a vedlejšího účastníka. Účastníci byli opakovaně vyzýváni k doplnění odvolání, mnohokrát bylo potvrzováno usnesení vyšší soudní úřednice k námitkám vedlejšího účastníka na straně žalovaného. Opakovaně rozhodoval odvolací soud v procesních otázkách.8. Žalobce se na délce řízení významně podílel. On i vedlejší účastník na jeho straně podávali opakovaně blanketní odvolání, proti výzvám vyšší soudní úřednice k doplnění odvolání podávali opakovaně námitky. Žalobce a vedlejší účastník neplatili soudní poplatek za odvolání, uhradili ho až na tuto výzvu soudu. Žalobce opakovaně žádal o odročení jednání, a to vždy těsně před jeho termínem. Žalobce žádal o odročení jednání z důvodu mimosoudního jednání, poté byl vůči žalobkyni nekontaktní, na výzvu soudu reagoval s notným zpožděním a v následně avizované lhůtě se nevyjádřil. Žalobce a vedlejší účastník zaujali v řízení obstrukční taktiku. Významná část délky posuzovaného řízení jde k tíži žalovaného a vedlejšího účastníka na jeho straně.9. Ohledně postupu orgánů veřejné moci, shledal soud I. stupně několik období nečinnosti, a to od září 2020, kdy byl spis předložen odvolacímu soudu k rozhodnutí námitce pravomoci soudu, do květnu 2021, kdy odvolací soud rozhodl. Dále od června 2022, kdy bylo odročeno jednání z důvodu smírných jednání účastníků, do května 2023, kdy soud reagoval na urgenci žalobkyně o nařízení jednání (spis převzal jiný soudce, dlouhodobá pracovní neschopnost soudce) a jednání bylo nařízeno až v květnu 2023 na září 2023. Postup soudu byl i částečně nekoncentrovaný. Ve věci bylo soudem rozhodnuto rozsudkem v říjnu 2023, přičemž finálně byl spis k projednání odvolání předložen odvolacímu soudu až v lednu 2026. V mezidobí probíhala sice vysoká procesní aktivita žalovaného a vedlejšího účastníka (četné a opakované opravné prostředky), ale soud měl prodlevy v předkládání spisu odvolacímu soudu a opomněl rozhodnout o nákladech řízení ve vztahu k vedlejšímu účastníku.10. Význam řízení pro žalobce byl snížený. Majetkový spor na určení vlastnictví k nemovitostem nepatří typově mezi řízení s vyšším významem (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04). Navíc žalobce i vedlejší účastník byli Okresním soudem ve , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, pravomocně uznáni za obdobné jednání vinnými z přečinu lichvy a přečinu podvodu. V posuzovaném řízení bylo zatím nepravomocným rozsudkem ze dne 12. 10. 2023 rozhodnuto v jejich neprospěch s tím, že žalobce zneužil jemu známé finanční tísně, nezkušenosti a rozrušení žalobkyně při koupi nemovitostí a jeho jednání naplňuje znaky lichvy. Takto lze stěží dojít k závěru, že by žalobce v průběhu posuzovaného řízení zažíval nějaký stav nejistoty, musel vědět, za jakých okolností nemovitosti od žalobkyně nabyl, a to přinejmenším nečestně.11. Soud I. stupně uzavřel, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu dle § 13 odst. 1 OdpŠk, délka předmětného řízení je nepřiměřená, nemajetkovou újmu se v takovém případě presumuje.12. Zejména s ohledem na intenzitu průtahů v postupu soudu není konstatování porušení práva dostačující. Žalovaná žádné takové okolnosti ani netvrdila (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2828/2011).13. Soudní řízení trvající 6 let je odškodňováno základní částkou 15 000 Kč, za první dva roky částka poloviční. Za posuzovanou délku řízení 6 let (5 x 15 000 Kč) a 5 měsíců (5 x 1 250 Kč) činí základní částka zadostiučinění 81 250 Kč.14. Dle § 31a odst. 3 OdpŠk provedl soud I. stupně korekci. Snížil odškodnění o 20 % z důvodu procesní složitosti, o 30 % z důvodu podílu žalobce na délce řízení a o 10 % z důvodu sníženého významu pro žalobce. Pro kritérium postupu orgánů veřejné moci navýšil základní částku o 10 % z důvodu nekoncentrovaného postupu soudu, zjištěné průtahy zohlednil již při stanovení formy zadostiučinění. Přiměřeným zadostiučiněním je tak částka 40 625 Kč, tedy 50 % základní částky. Žalovaná žalobci zaplatila 39 375 Kč, k doplacení zbývá 1 250 Kč.15. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 15 dnů dle § 160 odst. 1, části věty za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu, podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Tato lhůta žalobce nijak významně nepoškozuje.16. Žaloba byla zamítnuta ohledně požadovaných úroků z prodlení. Žalovaná přiznala žalobci v zákonné šestiměsíční lhůtě dle § 15 OdpŠk částku odpovídající částce zjištěné soudem, kdy k jejímu navýšení došlo jen plynutím času (posuzované řízení stále probíhá). K prodlení žalované s náhradou nemajetkové újmy by došlo až marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku. Ta začala běžet dne 16. 9. 2025 a skončila by až 16. 3. 2026 (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z 24. 4. 2003, sp. zn. 25 Cdo 2060/2001), přitom žalovaná žalobce odškodnila již dne 26. 1., resp. 27. 1. 2026.17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 a § 143 o. s. ř. a contrario. Smyslem předběžného projednání nároku dle § 14 OdpŠk je poskytnout možnost vyřešit spor smírnou cestou (srov. Vojtek, P. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 2. vydání. Praha“ C. H. Beck, 2007, str. 110 a násl., a také důvodová zpráva k zák. č. 160/2006 Sb.). Žalovaná dobrovolně v zákonné lhůtě plnila v odpovídajícím rozsahu a soud žalobci přiznal další odškodnění jen z důvodu plynutí času (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 2. 11. 2023, č.j. 70 Co 292/2023-234).18. Žalobce napadl uvedený rozsudek včasným a přípustném odvoláním, a to jen do výroků II. a III. Namítal následující.Nesprávně byla částka zadostiučinění snížena o 10 % pro význam řízení pro žalobce. Sama žalovaná hodnotila toto kritérium jako standardní, tedy nevyvracela presumovanou domněnka standardního významu pro žalobce v tomto řízení o odškodnění za nepřiměřenou délku řízení. Obecně standardní význam dovozuje i judikatura (rozsudky Nejvyššího soudu 30 Cdo 765/2010, 30 Cdo 1250/2011). Snížený význam musí žalovaný tvrdit a prokazovat (30 Cdo 515/2014, 30 Cdo 5091/2017), aktivismus ze strany soudu je porušením zásady rovnosti účastníků (30 Cdo 1433/2020, 30 Cdo 2948/2020).Úvaha soudu I. stupně, že poskytnutí odškodnění v peněžité formě obsahuje dostatečné zohlednění vadnosti postupu rozhodujícího orgánu, tedy kritérium postupu orgánů veřejné moci, je rozporná s ustanovením § 31a odst. 3 písm. d) OdpŠk. Soud I. stupně takto směšuje toto kritérium s kritériem dle § 31a odst. 3 písm. a) OdpŠk. (30 Cdo 5440/2014, 30 Cdo 2687/2022, 30 Cdo 3113/2022, 30 Cdo 2126/2023).V pariční lhůtě 15 dnů soud bezdůvodně vytváří státu prostor pro uplatnění výjimky z obecně třídenní pariční lhůty. Stát je zabezpečen dostatečně, aby plnil ve třech dnech. Pokud stát nepovažuje obecnou lhůtu za dostatečnou, má ji stanovit delší pro všechny, jinak projevuje neúctu k rovnosti účastníků.Navrhl, ab