16 Co 119/2026-118 – Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu o zaplacení částky 21 571 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % p.a. z této částky od , datum, do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 450 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II).2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení předmětné částky jako škody, která mu vznikla v insolvenčním řízení vedeném , Orgán veřejné moci, pod sp.zn. , spisová značka, , dlužnice , jméno FO, , představující náklady právního zastoupení jeho jako věřitele pohledávky. Uváděl, že škoda mu vznikla v důsledku nezákonných rozhodnutí soudu v tomto řízení. Na soudních poplatcích žalobce zaplatil celkem 4 000 Kč, za zastupování , Jméno advokátky, , advokátkou zaplatil žalobce odměnu a náhradu hotových výdajů a zmeškaného času v celkové výši 10 800 Kč. Odměna byla vyčíslena v souladu s § 9 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“) ve výši á 3 100 Kč, a to za sepis námitek proti zprávě pro oddlužení dle § 11 odst. 1 písm. d) AT dne , datum, , za účast u jednání , Orgán veřejné moci, dle § 11 odst. 1 písm. d) AT dne , datum, , za odvolání proti usnesení ze dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. d) AT dne , datum, , za odvolání proti usnesení ze dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. d) AT dne , datum, a dne , datum, a náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 1, 3 AT, režijní paušál 4 x 300 Kč. Dále náhrada promeškaného času cestou k jednání u , Orgán veřejné moci, a zpět dne , datum, (cesta mimo placené úseky) 10 x 100 Kč a cestovné za cestu k jednání , Orgán veřejné moci, dne , datum, z , adresa, a zpět za použití osobního automobilu , podezřelý výraz, SPZ , SPZ, , při průměrné spotřebě benzínu Natural 95 -9,8 litru/100 km, ceně benzínu Natural 95 38,20 Kč/litr (dle vyhlášky), celkovém počtu ujetých km 318 km (cesta mimo placené úseky) a sazbě 5,60 Kč/1 km (dle vyhlášky) celkem ve výši 2 971 Kč.3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uváděla, že v předmětném insolvenčním řízení nebyla vydána nezákonná rozhodnutí, tedy ta, která nejdříve nabyla právní moci a následně byla zrušena pro nezákonnost.4. Soud I. stupně při svém rozhodnutí vyšel z tohoto, že dlužnice , jméno FO, podala dne , datum, návrh na povolení oddlužení, bylo tak zahájeno insolvenční řízení u , Orgán veřejné moci, pod sp.zn. , spisová značka, . Dne , datum, žalobce přihlásil své pohledávky a sdělil, že nesouhlasí, aby byl úpadek řešen oddlužením. Usnesením , Orgán veřejné moci, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , byl zjištěn úpadek dlužnice, a dále bylo povoleno řešení úpadku oddlužením. Následně insolvenční správce podal zprávu pro oddlužení. Žalobce proti dané zprávě podal dne , datum, námitky, stále brojil proti řešení úpadku oddlužením. Usnesením , Anonymizováno, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , soud mimo jiné rozhodl výrokem III., že se schvaluje oddlužení dlužnice, a to plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty a výrokem X. tak, že se zamítají námitky žalobce jako věřitele č. , hodnota, ze dne , datum, . Dne , datum, podal proti výše uvedenému rozhodnutí žalobce odvolání. Usnesením , Orgán veřejné moci, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , , spisová značka, , bylo rozhodnuto tak, že odvoláním napadené usnesení v bodech III. až IX. výroku se zrušuje a věc byla vrácena krajskému soudu k dalšímu řízení. Usnesením , Orgán veřejné moci, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , bylo mimo jiné výrokem I. rozhodnuto, že se schvaluje oddlužení dlužnice, a to plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Dne , datum, podal žalobce proti výše uvedenému rozhodnutí odvolání, které následně odůvodnil dne , datum, . Usnesením , Orgán veřejné moci, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , , spisová značka, , bylo rozhodnuto, že odvoláním napadené usnesení se mění tak, že se oddlužení dlužnice neschvaluje. Usnesením , Orgán veřejné moci, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , bylo insolvenční řízení zastaveno.5. Na podkladě těchto skutkových zjištění soud I. stupně dovodil s odkazem na § 1 a 31 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění (dále jen „OdpŠk“), § 170 písm. f) zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, že žalobce byl v namítaném insolvenčním řízení jako věřitel jeho účastníkem. Avšak neměl jako věřitel právo na náhradu nákladů řízení, neboť v insolvenčním řízení se neuspokojují žádným ze způsobů řešení úpadku, není-li dále stanoveno jinak, náklady účastníků řízení vzniklé jim účastí v insolvenčním řízení. Žalobci tak ze zákona nevzniklo právo na náhradu nákladů řízení v tomto řízení a nelze se jej tak domáhat dle § 31 Odpšk. jako vzniklou škodu. Rovněž soud prvního stupně souhlasil se žalovanou, že v namítaném řízení neexistuje odpovědnostní titul dle OdpŠk. Dle § 7 a 8 OdpŠk je nezákonného rozhodnutí takové rozhodnutí, které nejprve dojde právní moci a následně je pro nezákonnost zrušeno či změněno k tomu příslušným orgánem. Taková rozhodnutí v insolvenčním řízení nebyla. Veškerá rozhodnutí byla rušena odvolacím soudem v době, než právní moci fakticky nabyla. Případná nesprávnost postupu soudu se projeví ve skutečnosti, že je rozhodnutí zrušeno, což se v namítaném případě stalo, ale stalo se tak standardní formou rozhodnutí v odvolacím řízení. Soud prvního stupně tak žalobu jako nedůvodnou zamítl.6. O nákladech řízení rozhodl soud I. stupně dle 142 odst. 1 o.s.ř, kdy žalovaná byla ve věci plně úspěšná.7. Žalobce napadl rozsudek soudu I. stupně v celém rozsahu včasným odvoláním z důvodu nesprávného právního posouzení věci. V první řadě namítal, že soud prvního stupně nesprávně dovodil, že žalobci nenáleží náhrada škody podle § 31 OdpŠk spočívající v nákladech, které vynaložil v insolvenčním řízení, neboť tyto náklady nemohl uplatnit v samotném insolvenčním řízení, když podle § 170 písm. f) insolvenčního zákona se náklady účastníků vzniklé jejich účastí v řízení neuspokojují. Byla tak splněna podmínka § 31 odst. 2 OdpŠk, podle níž lze náhradu nákladů řízení uplatnit tehdy, pokud poškozený neměl možnost tak učinit v původním řízení. Také žalobce nesouhlasil se závěrem soudu prvního stupně o neexistenci odpovědnostního titulu. Nezákonným rozhodnutím je usnesení , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , jímž bylo povoleno řešení úpadku dlužnice oddlužením. Nezákonnost tohoto rozhodnutí byla konstatována usnesením , Orgán veřejné moci, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , , spisová značka, , kterým bylo rozhodnuto, že oddlužení se neschvaluje, přičemž odvolací soud výslovně uvedl, že podmínky pro povolení oddlužení nebyly splněny již v době rozhodování soudu prvního stupně. Odkázal na judikaturu, podle níž není nezbytné formální zrušení rozhodnutí pro závěr o jeho nezákonnosti; postačí, jeli jeho nezákonnost konstatována jiným rozhodnutím, vedle něhož nemůže obstát (srov. rozsudek , spisová značka, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Dále poukázal na nález , Orgán veřejné moci, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , zdůrazňující materiální pojetí odpovědnosti státu a odmítající formalistický požadavek na výslovné zrušení nezákonného rozhodnutí. Současně žalobce argumentoval analogií k judikatuře týkající se odpovědnosti státu za nezákonné trestní stíhání, kde je za nezákonné rozhodnutí považováno již usnesení o zahájení trestního stíhání, přestože není formálně zrušeno, ale nemůže obstát vedle následného rozhodnutí ve věci samé. Navrhl proto, aby odvolací soud rozsudek změnil a žalobě v plném rozsahu vyhověl.8. Žalovaná se k odvolání žalobce vyjádřila tek, že pokud jde o argumentaci žalobce týkající se rozsudku , Orgán veřejné moci, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , jedná se o absolutně skutkově odlišný případ. Sod prvního stupně rozhodl správně, proto navrhla, aby odvolací soud rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.9. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.). Poté dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné.10. Odvolací soud doplnil dokazování dle § 213a odst 4 o. s. ř. o přihlášku pohledávky žalobce jako věřitele č. 1, ve výši 1 930 273,72 Kč. Z této přihlášky se podává, že žalobce vyjadřuje nesouhlas s řešením úpadku dlužnice oddlužením. Pohledávka vznikla nezaplacením faktur za dodané zboží dlužnici v rámci jejího podnikání. Z návrhu na povolení oddlužení dlužnice , jméno FO, se podává, že má nesplacené závazky ze svého podnikání.11. Z usnesení , Orgán veřejné moci, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, se podává, ž byl zjištěn úpadek dlužnice , jméno FO, (výrok I.) a zároveň povoleno řešení úpadku dlužnice oddlužením (výrok II.). Účinky rozho