Městský soud v Praze 23 Co 140/2026-142 – Náklady řízení

V záhlaví uvedeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 35 224 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 35 224 Kč od 7. 11. 2024 do zaplacení, částku 34 917,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12% ročně z částky 34 917,50 Kč od 12. 2. 2025 do zaplacení, částku 34 917,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12% ročně z částky 34 917,50 Kč od 22. 4. 2025 do zaplacení a částku 11 639 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5% ročně z částky 11 639 Kč od 23. 7. 2025 do zaplacení (výrok I) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 26 656,30 Kč, a to do 3 dnů od nabytí právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného (výrok II) a uložil žalobci povinnost zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro , adresa, částku 292,50 Kč, a to do 3 dnů od nabytí právní moci tohoto rozsudku (výrok III).2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky 116 698 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky řízení byla dne 24. 1. 2007 uzavřena smlouva o správě domu, kdy předmětem smlouvy je dům č.p. , číslo, , k. ú. , adresa, (dále jen „Dům“), jehož zákonným správcem je žalovaný. Na základě smlouvy o správě domu pak žalobce uzavřel dne 12. 9. 2018 se společností , právnická osoba, hromadnou pojistnou smlouvu, ev. č. , číslo, , na základě níž byl pojištěn i Dům, a následné dodatky k této pojistné smlouvě. V důsledku pojistných událostí, a to i vztahujících se k Domu došlo k navýšení pojistného, kdy navýšení pojistného je rozúčtováno mezi jednotlivá společenství vlastníků jednotek, která jsou zahrnuta do pojistné smlouvy, a to poměrově podle vyplaceného pojistného plnění. Předmětem řízení je rozúčtované pojistné žalovanému za období od 1. 10. 2024 do 31. 7. 2025.3. Po provedeném dokazování soud I. stupně dospěl k závěru, že mezi účastníky uzavřená smlouva o správě domu je smlouvou příkazní dle § 724 a násl. o. z., přičemž soud I. stupně dospěl k závěru, že žalobce byl oprávněn uzavřít jak pojistnou smlouvu, tak její dodatky včetně dodatku č. 8, a to s ohledem na čl. II bod 2 písm. e) Smlouvy o správě domu. Nadto žalobce hromadnou pojistnou smlouvu uzavřel s počátkem pojištění od 1. 10. 2018, žalovaný v průběhu doby trvání pojistné smlouvy její uzavření ani uzavírání dodatků nenapadal. Soud I. stupně však neshledal důvodným nárok na žalobcem fakturované částky, které představují žalobcem rozúčtované pojistné mezi pojistnou smlouvou pojištěné subjekty. V daném případě se jednalo o hromadné pojištění spravovaných domů, kdy v pojistné smlouvě byly nastaveny společné limity a parametry, tudíž všechny pojištěné subjekty nesou i hromadnou odpovědnost za pojistná plnění z této hromadné pojistné smlouvy. Proto se na pojistném musí podílet všichni stejným dílem, přičemž v řízení nebylo prokázáno, že by se na rozúčtování předepsaného pojistného poměrově, tj. dle vyplaceného pojistného plnění, účastníci dohodli. Soud I. stupně proto žalobu zcela zamítl a o nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., o nákladech státu dle § 148 odst. 1 o. s. ř.4. Proti rozsudku podal včasné a přípustné odvolání žalobce, neboť nesouhlasí se závěrem soudu I. stupně, že předepsané roční pojistné musí žalobce rozúčtovat mezi jednotlivé pojištěné subjekty rovným dílem. Žádným způsobem totiž není zohledněn bezeškodní průběh pojistného období u těch subjektů, u kterých nedošlo k pojistné události. Navrhl změnu napadeného rozsudku tak, aby žalobě bylo vyhověno. Podáním ze dne 25. 6. 2026 žalobce navrhl, aby odvolací soud přiznal žalobci v případě, že se ztotožní s rovnoměrným rozpočítáním pojistného, celkem částku 36 871,70 Kč s příslušenstvím.5. V průběhu odvolacího řízení účastníci uzavřeli smír ve znění: „1. Žalovaný zaplatí žalobci částku 36 871,70 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto soudního smíru. 2. Žalobce se vzdává úroků z prodlení z této částky. 3. Žalobce zaplatí žalovanému, k rukám jeho právního zástupce, náhradu nákladů řízení ve výši 15 070 Kč s DPH ve výši 3 164,70 Kč, tj. celkem 18 234,70 Kč, do 15 dnů od právní moci tohoto soudního smíru.“, přičemž shodně navrhli schválení tohoto smíru odvolacím soudem a zároveň souhlasili s rozhodnutím odvolacího o schválení smíru bez nařízení jednání.6. Podle § 99 odst. 1 věty první o. s. ř. připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy (§ 99 odst. 2 věta první o. s. ř.). Schválený smír má účinky pravomocného rozsudku. Rozsudkem však může soud zrušit usnesení o schválení smíru, je-li smír podle hmotného práva neplatný. Návrh lze podat do tří let od právní moci usnesení o schválení smíru (§ 99 odst. 3 o. s. ř.).7. Podle § 220 odst. 2 o. s. ř. odvolací soud změní rozsudek nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, také tehdy, jestliže schválí smír.8. V daném případě povaha věci připouští skončení řízení soudním smírem a účastníky uzavřený smír není v rozporu s právními předpisy (§ 99 o. s. ř.). Odvolací soud proto postupoval podle § 220 odst. 2 o. s. ř. a rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že schválil účastníky uzavřený smír. Jelikož byla součástí smíru i dohoda účastníků o nákladech řízení účastníků, která je v souladu s procesní úpravou, odvolací soud schválil smír i ve vztahu k nákladům řízení ve smyslu shora uvedeném. Odvolací soud tak rozhodl pouze o nákladech státu, jež představuje uhrazené svědečné (ve výši 292,50 Kč svědkovi , jméno FO, ) dle § 148 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1, 2 o. s. ř., když tuto povinnost uložil rovným dílem oběma účastníkům řízení, neboť s ohledem na uzavřený smír mezi účastníky řízení nelze vycházet ze zásady o poměru úspěchu a neúspěchu účastníků.