23 Co 346/2025-180 — Městský soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne 21. srpna 2025, č. j. , spisová značka, , soud I. stupně uložil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 158 774 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky 158 774 Kč od 26. 7. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I), zamítl žalobu s návrhem, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 49 881,26 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky 49 881,26 Kč od 26. 7. 2024 do zaplacení (výrok II), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 71 421,95 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok III).2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 208 655,26 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody. Žalobkyně jako prodávající uzavřela s žalovaným jako kupujícím smlouvu o převodu bytové jednotky č. , číslo, zahrnující byt o podlahové ploše 117,3 m², nacházející se v , číslo, . nadzemním podlaží bytového domu č. p. , číslo, , jenž je součástí pozemku parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, (dále jen „Jednotka“). Rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 7. 3. 2023, č. j. , spisová značka, , byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit žalovanému slevu z kupní ceny z důvodu vady Jednotky ve výši 64 000 Kč s příslušenstvím a náklady řízení ve výši 62 311,34 Kč, tento byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v , adresa, ze dne 19. 7. 2023, č.j. , spisová značka, , jímž byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši 10 491,32 Kč (dále jen „Předmětné Rozsudky“). Předmětné rozsudky nabyly právní moci dne 8. 8. 2023. Žalobkyně přistoupila ke splnění svých povinností uložených Předmětnými rozsudky prostřednictvím platebních poukázek , právnická osoba, . a dne 8. 8. 2023 uhradila žalovanému částku 158 774 Kč, z toho částku 72 803 Kč k rukám žalovaného a částku 85 971 Kč k rukám jeho tehdejšího právního zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta (dále jen „Advokát“). Následně byla Advokátovi dne 28. 8. 2023 zaslána doplňující informace k identifikaci plateb z poštovní poukázek: „, jméno FO, Vás ujišťuje, že obě platby byly zaslány na plnění dle rozsudků vydaných Obvodním soudem pro , adresa, k č. j. , spisová značka, a Městským soudem v , adresa, k č. j. , spisová značka, .“ Advokát v reakci na identifikaci plateb dne 30. 8. 2023 potvrdil jak příjem shora uvedených plateb, tak jejich identifikaci, když uvedl: „Je nepochybné, že platby byly zaslány na plnění dle rozsudků , OS, a MS , adresa, .“ Žalovaný přijaté peníze nikdy nevrátil a zahájil proti žalobkyni exekuci vedenou soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, (dále jen „Soudní exekutor“) pod sp. zn. , spisová značka, (dále jen „exekuční řízení“ či „exekuce“), když před Soudním exekutorem zamlčel skutečnost, že mu bylo na Předmětné rozsudky již plněno, tudíž žalovaný přes dobrovolné zaplacení vymohl v rámci exekučního řízení částku 206 155,26 Kč a vedle další majetkové újmy zaplatila žalobkyně ještě částku ve výši 2 500 Kč jako poplatek za vedení účtu v exekuci. Žalovaný tím, že nepoctivě zahájil exekuci, způsobil žalobkyni majetkovou újmu celkem ve výši 208 655,26 Kč.3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, když nesporoval tvrzení žalobkyně ohledně uzavření kupní smlouvy na Jednotku, existenci Předmětných rozsudků a skutečnost, že se právní zástupce žalobkyně obrátil dne 3. 8. 2023 na Advokáta s žádostí o sdělení údajů k zaplacení částek uložených Předmětnými rozsudky. Platební údaje sdělil Advokát právnímu zástupci žalobkyně dne 8. 8. 2023, konkrétně bylo sděleno, aby veškeré předmětné částky byly uhrazeny na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Na tento bankovní účet však žalobkyně žalovanému nikdy ničeho neuhradila. Namísto toho žalovaný obdržel poštovní poukázkou platbu ve výši 85 971 Kč a Advokát platbu ve výši 72 803 Kč, přičemž tyto platby neprovedla žalobkyně, ale její právní zástupce, kdy nebylo zřejmé, zda se jedná o platby na základě Předmětných rozsudků a zda platby učinil právní zástupce žalobkyně jako fyzická osoba nebo jako advokát. Z těchto důvodů Advokát vyzval právního zástupce žalobkyně k potvrzení, že výše uvedené platby byly učiněny za žalobkyni a s jejím souhlasem, této výzvě k identifikaci plateb přitom předcházela předexekuční výzva ze dne 14. 8. 2023, na kterou žalobkyně nereagovala. Právní zástupce žalobkyně nepotvrdil a nedoložil, že tyto platby byly provedeny se souhlasem žalobkyně dle § 1936 odst. 1 o. z., dokonce ani na výslovnou výzvu nepotvrdil, že se jednalo o peněžní prostředky žalobkyně. Z důvodu opatrnosti, aby nebyly částky poukázané právním zástupcem žalobkyně v budoucnu vymáhány po žalovaném a Advokátu zpět jakožto bezdůvodné obohacení, nezbylo žalovanému než podat návrh na vymožení předmětných částek prostřednictvím exekuce. Pokud žalobkyně nyní tvrdí, že platby zaslané poštovními poukázkami byly platbami žalobkyně provedenými na základě Předmětných rozsudků, pak měla možnost se v rámci exekuce přiléhavě bránit a jejím nepříznivým dopadům zabránit, což však neučinila. Žalobkyně žádným způsobem neprokazuje, že jí výše uvedená škoda byla skutečně způsobena.4. Na základě provedeného dokazování a nesporných skutečností, jež vzal soud I. stupně za svá skutková zjištění, učinil soud I. stupně následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobkyni bylo Předmětnými rozsudky uloženo zaplatit žalovanému částku 64 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 5. 3. 2020 do zaplacení a náhradu nákladů řízení v celkové výši 72 802,66 Kč. Právní zástupce žalobkyně se obrátil na Advokáta o sdělení platebních údajů, následně žalobkyně uhradila dne 8. 8. 2023 žalovanému částku 158 774 Kč, z toho částku 72 803 Kč k rukám žalovaného a částku 85 971 Kč k rukám Advokáta, žalovaný si peněžní prostředky vyzvedl dne 22. 8. 2023 a Advokát dne 24. 8. 2023. Žalobkyně písemně ujistila žalovanou stranu, že peněžní prostředky byly zaslány na plnění dle Předmětných rozsudků, což žalovaný akceptoval s tím, že žádal vyjasnění, zda tyto platby byly plněním žalobkyně. Žalovaný zahájil exekuční řízení k vymožení povinnosti z Předmětných rozsudků, žalovaný přes dobrovolné zaplacení vymohl v rámci exekuce celkem částku 206 155,26 Kč a vedle další majetkové újmy zaplatila žalobkyně částku ve výši 2 500 Kč jako poplatek za vedení účtu v exekuci. Žalobkyně v rámci exekučního řízení sdělila, že platby ještě před zahájením exekuce uhradila, o zastavení exekučního řízení z tohoto důvodu však nežádala. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení žalobní částky, žalovaný vyzval žalobkyni ke sdělení platebních údajů pro vrácení peněz před podáním žaloby, avšak bezvýsledně.5. Po právní stránce soud I. stupně citoval ust. § 2991 odst. 1, 2 a § 1936 odst. 1 o. z., přičemž dospěl k závěru, že žalobkyně plnila povinnosti uložené jí Předmětnými rozsudky formou poštovních poukázek, které si žalovaný i Advokát vybrali. Soud I. stupně měl za prokázané, že žalobkyně řádně žalovanému identifikovala platby, tedy že nebylo pochyb, z jakého důvodu a právního titulu tyto částky platí. Žalobkyně provedla platby přesně podle Předmětných rozsudků jak ve výši částky, tak k rukám osoby, které měla. Tyto skutečnosti musely být dle názoru soudu I. stupně straně žalované zcela jasné již v době vyzvedávání peněz, není logické, aby kdokoliv přijímal peníze, u kterých má pochybnost, zda mu náleží. Tvrzení žalovaného, že peněžní poukázky bylo potřeba vybrat do určitého data, pak nemůže obstát, stejně jako tvrzená obava, že žalobkyně nebude mít následně peníze na úhradu. Žalovaná strana předmětné peníze přijala, což však v následném exekučním řízení neuvedla, a proto soud I. stupně žalobě vyhověl v části týkající se peněz uhrazených v rámci Předmětných rozsudků včetně úroku z prodlení dle § 1970 o. z., jejichž výše je určena vládním nařízením č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části však soud I. stupně žalobu zamítl, neboť strana žalující měla navrhnout zastavení exekučního řízení právě z důvodu již provedených plateb, což ovšem neučinila, tedy tuto skutečnost nelze přičítat žalovanému. Žalobkyni sice vznikla v důsledku exekuce tvrzená škoda, není zde však příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného a vznikem takové škody.6. O nákladech řízení rozhodl soud I. stupně dle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 52 %. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10 433 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 208 655,26 Kč sestávající z částky 9 140 Kč za každý z jedenácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně 4 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a 7 po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. celkem náhrada ve výši 71 42