30 Co 338/2025-197 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobkyni 248.630 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 14,75 % ročně od 1. 6. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.); zamítl žalobu ohledně požadavku na zaplacení částky 109.862 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 14,75 % ročně od 1.6. 2024 do zaplacení (výrok II). a současně uložil žalované zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 46.783,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok III.).2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 359.492 Kč s příslušenstvím jako bezdůvodného obohacení, které jí mělo jako zaměstnankyni a současně , funkce, žalované vzniknout tím, že si vyplácela mzdové nároky, které jí dle žalobkyně nenáležely.3. Žalobkyně v řízení tvrdila, že žalovaná působila do 31. 7. 2023 ve funkci , funkce, žalobkyně a byla od 1. 1. 2021 nesprávně zařazena do 13. platové třídy, 7. platového stupně, ač nevykonávala práce, které dané platové třídě odpovídají a měla být zařazena do 12. platové třídy, 7. platového stupně. V důsledku nesprávného platového zařazení žalované vzniklo za dobu od června 2021 do července 2023 bezdůvodné obohacení ve výši 89.990 Kč. Vedle toho pak žalovaná opakovaně uzavřela sama se sebou dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Takové jednání je dle žalobkyně neplatné s ohledem na střet zájmů na straně žalované – v této souvislosti žalobkyně odkázala na právní názor vyjádřený Nejvyšším soudem v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 3053/2010. Dohody byly navíc uzavírány na výkon prací, které jsou nepochybně součástí náplně práce , funkce, školy (např. organizace, realizace a vedení školy v přírodě, organizace, realizace a vedení lyžařského výcvikového kurzu atp.). I nemožnosti uzavírat takovéto dohody si přitom žalovaná musela být vědoma, neboť důležitou součástí náplně práce , funkce, školy je výkon funkce zaměstnavatele vůči ostatním zaměstnancům školy. Na základě takto uzavřených neplatných dohod pak bylo žalované vyplaceno celkem 269.502 Kč (80.767 Kč za období od června 2021 do prosince 2021, 119.505 Kč za období od ledna 2022 do prosince 2022 a 69.230 Kč za období od ledna 2023 do prosince 2023). I tato částka podle žalobkyně představuje bezdůvodné obohacení.4. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Předně namítala, že nevěděla a nemohla vědět, že by jí plat byl stanoven či vyplácen nesprávně. Pokud se pak jedná o přijetí plnění z dohod o prací konaných mimo pracovní poměr, žalovaná nesouhlasila s názorem žalobkyně o neplatnosti uzavřených dohod. V projednávaném případě se práce konané na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nekryjí s pracovní náplní žalované jakožto , funkce, školy.5. Na základě provedeného dokazování dospěl nalézací soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná byla od srpna 2017 , funkce, žalobkyně a k její náplni práce patřil mj. výkon přímé výchovně vzdělávací práce se žáky či vytváření podmínek pedagogickým pracovníkům při realizaci dalších akcí školy, které navazují na výuku. Plat žalované stanovil zřizovatel postupně vydávanými platovými výměry, podle kterých byla zařazena do 13. platové třídy, přestože neřídila výkon prací, které by byly zařazeny do 13. platové třídy – práci výchovného poradce totiž u žalované vykonávala zaměstnankyně zařazená do 12. platové třídy, která neměla pro zařazení do 13. platové třídy kvalifikační předpoklady. V průběhu trvání pracovního poměru žalovaná uzavřela „sama se sebou“ řadu dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, při jejichž podpisu vystupovala na jedné straně jako zástupkyně (statutární orgán) žalobkyně jakožto zaměstnavatele a současně na druhé straně sama za sebe jakožto zaměstnance. Dohody se týkaly: a) doučování žáků v návaznosti na výpadek prezenční výuky, na které byly školám přiděleny finanční prostředky v rámci , projekt, a , projekt, . Pro poskytnutí finančních prostředků na dané činnosti stanovilo , orgán, (dále jen „, orgán, “) ve svém věstníku pravidla, podle kterých se prostředky měly poskytnout na odměny a odvody z dohod konaných mimo pracovní poměr; b) poskytování jazykové přípravy žáků s cizím státním občanstvím, na které byly školám poskytovány dodatečné prostředky z rezerv přímých nákladů na vzdělávání kraje prostřednictvím rozhodnutí krajského úřadu o změnách rozpočtů; pro danou činnost , orgán, vydalo metodický materiál, v němž vysvětlilo, že výkon práce v rámci bezplatné jazykové přípravy bude zahrnut do přímé pedagogické činnosti pedagogických pracovníků a pokud budou jazykovou přípravu zajišťovat pedagogičtí pracovníci na dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr, jejich mzdové prostředky se budou vykazovat v ostatních osobních nákladech; c) činností, na které žalobkyně čerpala prostředky z evropského operačního programu , Program, v rámci výzev „, název, .“ a „, název, “ (činnosti manažer projektu, tandemová výuka, sdílení zkušeností pedagogů různých škol, spolupracovník či vedoucí projektového dne, příprava a vedení zahraniční stáže); d) dalších činností při akcích školy (organizace, realizace a vedení školy v přírodě či lyžařských kurzů, výroba propagačních materiálů na komunitní akci organizovanou školou) bez specifického zdroje a pravidel financování. Na základě takto uzavíraných dohod žalobkyně za období od června 2021 do července 2023 vyplatila žalované odměny v celkové výši 269.502 Kč hrubého.6. Po právní stránce prvostupňový soud zjištěný skutková stav posoudil tak, že žalobu shledal důvodnou co do částky 248.630 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení, které žalované vzniklo přijetím plnění z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, které žalovaná „sama se sebou“ uzavřela ve střetu zájmu, a tedy neplatně. Žalobu naproti tomu soud shledal nedůvodnou, pokud jde o částku 89.990 Kč, přijatou žalovanou v rámci jejího platu v pracovním poměru, neboť plat žalované účinně, byť nesprávně, stanovil zřizovatel a případná neplatnost platového výměru nemůže být žalované na újmu. Rovněž pak soud žalobu shledal nedůvodnou, pokud jde o částku 19.872 Kč, kterou žalovaná přijala na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, které však byly uzavřeny platně, neboť přestože je žalovaná uzavřela sama se sebou, nebyl u nich dán střet zájmů.7. Ve vztahu k plněním přijatým na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr soud prvního stupně odkázal na § 437 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) a na relevantní ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“), konkrétně na ustanovení § 34b odst. 2, § 127 odst. 3 a § 331 zákoníku práce.8. V souvislosti s plněním přijatým žalovanou na základě jednotlivých dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, se obvodní soud zabýval nejprve otázkou platnosti uzavřených dohod s ohledem na skutečnosti, že žalovaná tyto dohody uzavřela „sama se sebou“. Podle § 437 odst. 1 o. z. obecně platí, že zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného V případě právních jednání uzavíraných toutéž osobou na jedné straně jako osobou jednající a na druhé straně jako zástupcem druhé jednající osoby, je proto vždy nutné zkoumat, zda nedochází ke střetu zájmů dané osoby a zastoupeného (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu z 22. 8. 2017 sp. zn. 21 Cdo 1876/2017). Střet zájmů spočívající v rozdílných zájmech zaměstnavatele a zaměstnance pak zpravidla (byť nikoliv bezvýjimečně) vylučuje, aby byla takto sjednána a podepsána pracovní smlouva, pokud tatáž osoba vystupuje současně jako zaměstnanec a jako zástupce zaměstnavatele (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze 17. 11. 1998 sp. zn. 21 Cdo 11/98). Z uvedených důvodů pak již soudy opakovaně dovodily i neplatnost právě takových pracovních smluv, jimiž , funkce, školy zaměstnal sám sebe na pozici řadového zaměstnance školy (viz rozsudek Nejvyššího soudu z 25. 2. 2016 sp. zn. 21 Cdo 2064/2015, či usnesení z 23. 1. 2019 sp. zn. 21 Cdo 3280/2018). V souladu s odkazovanou judikaturou se soud prvního stupně zabýval otázkou, zda byl při uzavírání jednotlivých smluv o pracích konaných pracovní poměr u žalované dán střet zájmů, vystupovala-li současně jako zástupce zaměstnavatele i jako zaměstnanec.9. Pokud se jedná o dohody o provedení práce na činnosti financované z , projekt, a , projekt, (doučování žáků v návaznosti na výpadek prezenční výuky v době pandemie Covid-19) shledal prvostupňový soud, že žalovaná při jejich uzavírání ve střetu zájmů nebyla, neboť škola mohla dané finanční prostředky – vzhledem k závazným pravidlům , orgán, pro jejich poskytnutí – získat výhradně na odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. V daném případě tak měly žalobkyně i žalovaná shodný zájem realizovat činnosti spočívající v doučování žáků po návratu do škol a uzavření dohod ve výsledku nebylo pro žalobkyni spojeno s finanční ztrátou (pokud by dohody uzavřeny nebyly, žalobkyně by finanční prostředk