Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na zaplacení 10 750 Kč s příslušenstvím a žalobci uložil zaplatit žalované náhradu nákladů řízení 450 Kč.2. Žalobce požadoval žalovanou částku z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu, jež mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem, spočívajícím v nepřiměřené délce řízení, vedeného u , Orgán veřejné moci, pod sp. zn. , spisová značka, (posuzované řízení). Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalobce dostatečně odškodnila v rámci předběžného projednání nároku částkou 36 250 Kč.3. Soud prvního stupně rozhodoval se souhlasem účastníků řízení bez nařízení jednání a zjistil průběh posuzovaného řízení z obsahu spisu , Orgán veřejné moci, sp. zn. , spisová značka, , který podrobně popsal v odstavci 5 odůvodnění napadeného rozsudku. Dědické řízení (správně pozůstalostní řízení) bylo zahájeno dne , datum, . Předběžné šetření se konalo po výzvě notářky z , datum, dne , datum, . Téhož dne notářka požádala soud o spojení věci s pozůstalostním řízením po manželce zůstavitele. Notářka obdržela sdělení k žádosti o součinnost dne , datum, , další sdělení urgovala nebo vyžadovala dne , datum, a odpovědi obdržela dne , datum, a dne , datum, . Dne , datum, požádal , adresa, , aby s ním bylo jednáno jako s dědicem. Odpověď notářka poskytla až , datum, a další součinnost žádala dne , datum, . Dne , datum, notářka vyzvala , adresa, k podání žaloby na určení jeho dědického práva po manželce zůstavitele. Dne , datum, soud řízení přerušil do pravomocného skončení řízení o určení dědického práva a v řízení bylo pokračováno po odpadnutí důvodu dne , datum, . V mezidobí vyžádala notářka další součinnost. Dne , datum, se konalo jednání, na němž byla uzavřena dohoda o rozdělení pozůstalosti. Usnesení o dědictví nabylo právní moci téhož dne. Žalovaná na nárok předběžně uplatněný žalobcem , datum, ve výši 47 000 Kč před podáním žaloby uhradila 36 250 Kč.4. Soud prvního stupně poté s odkazem na ustanovení § 1, § 2, § 5, § 13 odst. 1, § 14 odst. 1, 3 a § 31a zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (náhradový zákon), uzavřel, že celková délka posuzovaného řízení ve vztahu k žalobci činila 3 roky a 5 měsíců. Žalovaná se dopustila nesprávného úředního postupu, neboť postup soudní komisařky nebyl plynulý, v řízení nastaly průtahy mezi jednotlivými úkony neodůvodnitelné složitostí a povahou konkrétní věci (mezi předběžným šetřením a úkony k zjištění okruhu dědiců a rozsahu majetku, mezi zjištěním spornosti dědického práva a výzvou k podání žaloby na určení dědického práva), což zapříčinilo nepřiměřenou délku řízení. Za nemajetkovou újmu vzniklou žalobci porušením jeho práva na projednání věci v přiměřené lhůtě náleží žalobci zadostiučinění v penězích. Výši tohoto zadostiučinění stanovil soud prvního stupně ve smyslu Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia , Orgán veřejné moci, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, za použití základní sazby částky 15 000 Kč za první dva roky řízení a za každý další rok řízení. Základní částku zadostiučinění takto určil ve výši 36 250 Kč a nepřistoupil k žádné korekci ve smyslu § 31a odst. 3 náhradového zákona, neboť nebyly dány okolnosti mimořádné povahy ani zvýšený význam řízení pro žalobce. S odůvodněním, že žalovaná uhradila žalobci odpovídající částku, soud prvního stupně žalobu v plném rozsahu zamítl a žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši odpovídající paušální náhradě hotových výdajů advokáta.5. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Rozhodnutí soudu prvního stupně vytýkal nepřezkoumatelnost, kterou spatřoval v tom, že se soud prvního stupně nevypořádal se všemi jeho námitkami a že nekonkretizoval důkazní prostředky a nesporná tvrzení, z nichž učinil svůj závěr o skutkovém stavu. Žalobce prosazoval, že z rozhodnutí nelze dovodit, jaké závěry o skutkovém stavu soud prvního stupně učinil pro jednotlivá kritéria pro stanovení výše škody. Setrval na stanoviscích, že doba rozhodná pro určení výše přiměřeného zadostiučinění počala běžet již , datum, , kdy zemřel zůstavitel, a že základní částka má být valorizována, neboť od stanovení jejího rozmezí uplynulo již 15 let. Žalobce soudu prvního stupně také vytýkal, že opomenul zohlednit, že žalobce podal dvě stížnosti, kterými se snažil urychlit řízení, že postup notářky vykazoval chyby, když notářka, jak sama přiznala, prováděla dokazování o okolnostech, k němuž nebyla oprávněná ani příslušná. Dodal, že tyto všechny skutečnosti měly, s přihlédnutím k věku žalobce a jeho nedobrému zdravotnímu stavu, negativní vliv na jeho psychiku. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.6. Žalovaná se k podanému odvolání nevyjádřila.7. Žalobce uplatnil odvolací důvod ve smyslu § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. Odvolací soud proto z podnětu jeho odvolání přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně i řízení, jež jeho rozhodnutí předcházelo, v intencích daných § 212 a § 212a o. s. ř. bez nařízení jednání, když oba účastníci řízení s tímto postupem souhlasili, a to v odvolání napadeném rozsahu a odvolání opodstatněným neshledal.8. Žalobci nelze přisvědčit v jeho názoru, že je napadený rozsudek soudu pro nedostatek důvodů nepřezkoumatelný, neboť tento vyhovuje závěrům ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, podle kterých i když rozhodnutí odvolacího soudu nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly podle obsahu dovolání na újmu uplatnění práv dovolatele (srov. rozsudek , Orgán veřejné moci, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný pod číslem , hodnota, Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Napadený rozsudek je způsobilým pramenem poznání úvah soudu prvního stupně stran zjišťování skutkového stavu věci i jeho právního posouzení řešených otázek, na něž měl žalobce též náležitou možnost ve svém odvolání odpovídajícím způsobem reagovat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Odvolací soud považuje za dostatečně srozumitelné i resumé obsahu posuzovaného řízení, které bylo správně zjištěno, jak uvedl soud prvního stupně, ze spisu , Orgán veřejné moci, sp. zn. , spisová značka, , je v něm také jasně uvedeno, že okolnosti ohledně předběžného uplatnění nároku nebyly mezi účastníky řízení sporné.9. Odvolací soud k takto zjištěnému skutkovému stavu jen doplňuje, že se z obsahu dědického spisu také podává, že po zahájení posuzovaného řízení dne , datum, , zemřela manželka zůstavitele, , jméno FO, , pozůstalostní řízení bylo projednáváno pod sp. zn. , spisová značka, (přípis notářské koncipientky , tituly před jménem, , jméno FO, z , datum, na č.l. 14 spisu a ověření údajů z informačního systému evidence obyvatel na č. l. 15 spisu), přičemž notářka požádala, aby byla v souladu s rozvrhem práce pověřena jako soudní komisařka i do tohoto pozůstalostního řízení (č. l. 19). Z e-mailu ze , datum, plyne, že zůstavitelka nezanechala dědice ze zákona, rodiče předemřeli, děti neměla a vzdálenější příbuzní nejsou známi. Proto notářka žádala na , Anonymizováno, o další záznamy o jejích příbuzných a vyzvala i žalobce, aby jí sdělil, zda mu není známo, zda měla zůstavitelka další příbuzné (e-mail na č. l. 34). Dle usnesení z , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo řízení o určení dědického práva zahájené žalobou podanou dne , datum, pravomocně skončeno ke dni , datum, , doložka právní moci byla vyznačena dne , datum, . Dle usnesení z , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo s právní mocí k , datum, rozhodnuto, že v řízení o pozůstalosti po , jméno FO, bude nadále jednáno pouze s , jméno FO, , účast České repubilky byla ukončena.10. Přípisem z , datum, sdělil místopředseda , Orgán veřejné moci, žalobci k jeho stížnosti na průtahy v posuzovaném řízení, že jeho stížnost posoudil jako nedůvodnou, řízení je prosté průtahů, postup notářky není chybný. V pozůstalostním řízení po zemřelé , jméno FO, mělo podle obsahu spisu dědictví připadnout státu, dne , datum, se o dědictví přihlásil , jméno FO, , a protože zástupce státu jeho nárok neuznal, bylo , adresa, uloženo podat žalobu proti státu na určení dědického práva. Toto řízení je vedeno u , Orgán veřejné moci, pod sp. zn. , spisová značka, . Přípisem z , datum, sdělil místopředseda , Orgán veřejné moci, žalobci, že v souvislosti s civilním řízením vedeným u , Orgán veřejné moci, pod sp. zn. , spisová značka, nevznikly v posuzovaném řízení a v pozůstalostním řízení , jméno FO, průtahy, kromě dílčího průtahu od , datum, do , datum, spočívajícího v nepředání dědických spisů notářům (citované přípisy).11. V intencích konstantních judikatorních závěrů je nepřiměřeně dlouhým řízením takové řízení, k jehož nepřijatelné délce přispělo nezanedbatelným způsobem nedodržování procesních pravidel ze strany orgánů veřejné moci (např. neodůvodněnou nečinností) ve smyslu nesprávného úředního postupu podle § 13 odst. 1 náhradového zákona (srov. např. rozhodnutí , Orgán veřejné moci, sp. zn. , spisová značka, ). K porušení práva na přiměřenou délku soudního řízení ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod nedochází tehdy, není-li věc projednána v ideální době, ve které by projednána být mohla, ale teprve tehdy, není-li projednána v době odpovídající její složitosti a významu předmětu řízení pro poškozeného, přičemž důvody, proč k tomu došlo, spočívají zcela nebo v míře významně převažující podíl poškozeného na celkové délce řízení, v postupu orgánu veřejné moci, který lze zhodnotit jako nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí náhradového zákona (srov. např. rozhodnutí , Orgán veřejné moci, sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, ).12. Se smrtí zůstavitele z. ř. s. nespojuje zahájení pozůstalostního řízení. To je zahájeno podle § 13 odst. 2 z. ř. s. až vydáním usnesení o zahájení řízení. Jestliže k zahájení řízení došlo vydáním usnesení dne , datum, (s nijak nepřiměřeným odstupem od smrti zůstavitele) a k jeho skončení došlo dne , datum, právní mocí rozhodnutí ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kterým byla mj. schválena dohoda o rozdělení pozůstalosti a vypořádáno společné jmění manželů, trvalo pozůstalostní řízení 3 roky a 5 měsíců a jeho délka nebyla nijak extrémní. A to zejména s přihlédnutím k tomu, že tato délka byla fatálně ovlivněna smrtí , jméno FO, dne , datum, , která vyvolala vznik dvou řízení (sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, ), jež úzce souvisela s posuzovaným řízením a jejichž běh znemožňoval skončení posuzovaného řízení, neboť bez vyřešení otázky, kdo je dědicem po manželce zůstavitele, nemohlo být vypořádáno společné jmění zemřelých manželů a nemohlo být rozhodnuto v posuzovaném řízení, a to bez ohledu na to, zda bylo řízení z tohoto důvodu přerušeno, neboť soud má podle § 109 odst. 2 o. s. ř. možnost, nikoli povinnost, řízení přerušit a je tedy výhradně na něm, zda k přerušení řízení přistoupí či nikoli (rozsudek , Orgán veřejné moci, sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, ). Přitom s ohledem na bezdětnost , jméno FO, bylo zjišťování okruhu dědiců mimořádně obtížné a nemohlo být ukončeno před přihlášením , adresa, do řízení, tedy před , datum, . Žalobce netvrdil konkrétní průtahy v souvisejících řízeních nijak extrémní délky, kdy řízení o určení dědického práva netrvalo ani rok. Konkrétní průtahy v těchto řízeních nebyly ani předmětem odvolací argumentace.13. Z pohledu dalších kritérií podle § 31a odst. 3 náhradového zákona odvolací soud přisvědčuje závěru soudu prvního stupně, že zvýšený význam řízení pro žalobce nebyl dán, ani typově ani žádnými dalšími žalobcem tvrzenými skutečnostmi. Žalobce svůj tvrzený špatný zdravotní stav nijak nekonkretizoval (a nedoložil) ani netvrdil nic, z čeho by bylo možno dovodit, že byl v průběhu pozůstalostního řízení vážně nemocný, špatný zdravotní stav žalobce se nepodává ani z pozůstalostního spisu. Zvýšený význam předmětu řízení nezakládá ani věk žalobce (ke dni skončení řízení 69 let), ten se předpokládá až u osob starších 75 let (rozsudek , Orgán veřejné moci, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, a ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).14. Pro nikterak konkrétní tvrzení žalobce, že notářka prováděla dokazování o okolnostech, k čemuž nebyla oprávněná a příslušná, uplatněné v rozporu s principem neúplné apelace poprvé až v odvolacím řízení, odvolací soud ani neshledal oporu v připojeném spise ani žalobcem předložených stížnostech a dodává, že námitka žalobce nemohla být úspěšná ani proto, že smyslem náhradového řízení není přezkum procesního postupu soudů v posuzovaném řízení z pohledu jeho účelnosti (např. zda bylo účelné konat více jednání, provádět konkrétní důkaz), neboť nesprávný úřední postup zakládají jen zásadní vady řízení (srov. rozhodnutí , Orgán veřejné moci, ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, ).15. Samo podání zmiňovaných stížností na průtahy v řízení korekci základní částky neodůvodňuje, v době jejich podání přispělo k zabránění průtahu v předložení spisu, který trval v době podání stížnosti jeden měsíc a nemělo tak žádný podstatný vliv na urychlení vyřízení věci. Způsob vyřízení stížností nemohl zvýšit újmu žalobce, neboť jej nelze v kompenzačním řízení přezkoumávat bez zásahu do správní pravomoci místopředsedy soudu. Odvolací soud může jen konstatovat, že stížnosti byly vyřízeny v souladu s § 164 zákona o soudech a soudcích a při jejich vyřizování nedošlo k žádnému excesu. Žádná část odůvodnění nedehonestuje žalobce a přípisy neobsahují ani jinak dehonestující pasáže. Soudní funkcionář se zdržel expresních vyjádření, naopak žalobci podrobně vysvětlil svůj postup při vyřizování stížnosti.16. Jak shora uvedeno, jen není-li věc projednána v době odpovídající její složitosti a významu předmětu řízení pro poškozeného, přičemž důvody, proč k tomu došlo, spočívají zcela nebo v míře významně převažující podíl poškozeného na celkové délce řízení, v postupu orgánu veřejné moci, který lze zhodnotit jako nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí náhradového zákona, lze dospět k závěru o porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě. Je zjevné, že první soudem prvního stupně detekované průtažné období mezi předběžným šetřením a navazujícími úkony směřujícími ke zjištění okruhu dědiců a rozsahu majetku (mezi , datum, a , datum, ) na délku řízení žádný vliv mít nemohlo, neboť k němu došlo před přihlášením , jméno FO, do pozůstalostního řízení a neboť zjištění všech rozhodných skutečností bylo ukončeno před skončením řízení o určení jeho dědického práva. Až období nečinnosti, k němuž došlo mezi vznikem spornosti dědického práva a výzvou k podání žaloby na určení dědického práva mělo vliv na délku řízení a mohlo odůvodnit závěr, že věc byla projednána v době přesahující dobu obdobných řízení odpovídajících její složitosti a významu řízení pro žalobce, byť jen mírně. Tato nečinnost nebyla delší než od , datum, od odpovědi notářky na přípis , adresa, do , datum, , kdy byl , jméno FO, vyzván k podání žaloby na určení dědického práva, když v mezidobí muselo být ještě vyžádáno stanovisko státu k dědickému právu a až jeho podáním vznikla spornost. K délce řízení tak mohl přispět nezanedbatelným způsobem postup orgánů státní moci ve smyslu nesprávného úředního postupu podle § 13 odst. 1, 2 náhradového zákona ve shora uvedeném období, což by odůvodňovalo závěr, že je nutno celkovou délku řízení považovat za nepřiměřenou a žalobci přiznat nárok na finanční náhradu nemajetkové újmy ve smyslu § 31a náhradového zákona. Základní částka ve výši 15 000 Kč za první dva roky a každý další rok řízení byla soudem prvního stupně zvolena v souladu se Stanoviskem i s přihlédnutím k celkové délce řízení, která nebyla nijak extrémní. V intencích konstantní judikatury na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek , Orgán veřejné moci, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo usnesení , Orgán veřejné moci, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , usnesení , Orgán veřejné moci, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek , Orgán veřejné moci, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , usnesení , Orgán veřejné moci, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, a nejnověji nález , Orgán veřejné moci, sp. zn. , spisová značka, ). Z části VI. Stanoviska vyplývá, že základní částka 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva a dále za každý následující rok trvání nepřiměřeně dlouho vedeného řízení je obecně nastavena výrazně výše než 45 % toho, co za porušení předmětného práva přiznal ve věcech proti , adresa, , Orgán veřejné moci, . Za použití základní částky 15 000 Kč za první dva roky řízení a za každý další rok řízení odpovídá základní částce zadostiučinění 36 250 Kč, které bylo žalobci zaplaceno před podáním žaloby. Tuto základní částku není na místě modifikovat z důvodu postupu soudu, neboť detekované období delší neodůvodněné nečinnosti soudu, jež je nesprávným úředním postupem, vedoucím k nepřiměřené délce řízení ve smyslu § 13 náhradového zákona, je důvodem vzniku samotného nároku žalobce na zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle § 31a náhradového zákona. Nesprávný úřední postup, za který je žalobci poskytováno zadostiučinění, nemůže zároveň představovat okolnost, pro kterou by mělo být poskytované zadostiučinění zvyšováno podle § 31a odst. 3 písm. d) náhradového zákona (srov. rozhodnutí , Orgán veřejné moci, sp. zn. , spisová značka, ). Navýšení základní částky z důvodu postupu orgánů veřejné moci by přicházelo v úvahu jen v případech, kdy je postup tohoto orgánu zatížen více vadami závažného charakteru. Není přitom relevantní, jaké úkony byly prováděny v řízení po pozůstalé , jméno FO, v mezidobí od , datum, do , datum, , neboť zjištění, že v tomto období byly provedeny další úkony a k období delší nečinnosti notářky nedošlo, by na výsledek řízení vliv nemělo, neboť žalobce byl i bez toho v řízení neúspěšný.17. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. podle § 219 o. s. ř. potvrdil.18. Ve výroku II. rozsudek soudu podle § 220 odst. l písm. a) o. s. ř. změnil jen ohledně výše nákladů řízení tak, že tato činí 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, když toto ustanovení neshledal protiústavním. Soudy nejsou povolány k tomu, aby fakticky nahrazovaly vůli normotvůrce přenesením částky určené pro náhradu hotových výdajů advokáta na režim náhrady nákladů nezastoupeného účastníka; byť , Orgán veřejné moci, v usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, dospěl pro poměry tam posuzované věci k opačnému závěru. Mechanické použití částky 450 Kč jako částky odpovídající náhradě nákladů nezastoupeného účastníka by bez odpovídající legislativní úpravy vedlo k nepřehledné a systémově nevyvážené náhradě nákladů nezastoupeného účastníka, neboť okruh a struktura úkonů honorovaných podle advokátního tarifu neodpovídá okruhu a struktuře úkonů podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. Ani srovnání výše paušální náhrady hotových výdajů jiných právních profesí úvahu , Orgán veřejné moci, nepodporuje. Dle § 16 notářského tarifu činí náhrada nákladů notáře souvisejících s telekomunikačními službami, opisy a fotokopiemi 300 Kč a Exekutorský tarif paušalizuje hotové výdaje exekutora jako paušální částku za celou exekuci, nikoli za jeden úkon.19. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto v intencích § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., jelikož žalované, která byla v odvolacím řízení procesně plně úspěšná, náklady v této fázi řízení nevznikly.