72 Co 23/2026-141 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 000 Kč od , datum, do zaplacení a spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a částku 2 561,71 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu co do zaplacení částky 605 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 605 Kč od , datum, do zaplacení a spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, částky 12 100 Kč a částky 4 615,52 Kč (výrok II.), a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 13 607,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok III.).2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení škody ve výši 20 000 Kč (, hodnota, ) spolu s příslušenstvím, dále smluvních pokut ve výši 6 980 Kč a 197,23 Kč, nákladů na zaslání upomínky ve výši 605 Kč (fa č. , hodnota, ) spolu s příslušenstvím a nákladů na vymáhání ve výši 12 100 Kč (fa č. , hodnota, ). Nárok na zaplacení těchto částek žalobkyně odvozovala ze smluvního vztahu mezi žalobkyní jako nájemcem a společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , jako podnájemcem, vzniklého na základě Smlouvy o podnájmu vozidla zn. , podezřelý výraz, , barva šedá, RZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , ze dne , datum, a z ručitelského prohlášení žalovaného k podnájemní smlouvě ze dne , datum, . Společnost , právnická osoba, . převzala předmětné vozidlo do užívání dne , datum, a vrátila ho dne , datum, . Protože na vozidle uvedená společnost způsobila škodu ve výši 20 000 Kč, kterou řádně a včas neuhradila, naúčtovala jí žalobkyně kromě této částky v souladu s podnájemní smlouvou a obchodními podmínkami rovněž smluvní pokutu a náklady na vymáhání. Z důvodu nehrazení dlužníkem požadovala žalobkyně zaplacení všech uvedených částek po žalovaném jako ručiteli.3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil s tím, že vyúčtování pojistné události i vystavené faktury jsou v rozporu se zákonem i smlouvou.4. Po skutkové stránce soud prvního stupně dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, . byla dne , datum, uzavřena smlouva č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně předala dne , datum, dané společnosti do úplatného užívání nepoškozené vozidlo tovární značky Volkswagen, RZ: , SPZ, . V průběhu užívání došlo na vozidle k pojistné události. Dne , datum, bylo vozidlo vráceno žalobkyni, avšak bylo poškozeno. Na základě toho vystavila žalobkyně společnosti , právnická osoba, . fakturu č. , hodnota, na částku 20 000 Kč, zahrnující částku 5 000 Kč za ve smlouvě sjednanou spoluúčast na pojistné události a částku 15 000 Kč za poškození na vráceném vozu (dle všeobecných smluvních podmínek a ceníku). Faktura byla řádně doručena žalovanému jako jednateli společnosti , právnická osoba, . Protože nebyla řádně a včas uhrazena, vymáhala její zaplacení nejdříve sama žalobkyně za pomoci společnosti , právnická osoba, a následně její vymáhání, včetně vymáhání faktury č. , hodnota, za upomínku, smluvní pokuty z prodlení a dalšího příslušenství, předala externí agentuře, za což po dlužníkovi požadovala poplatek ve výši 12 100 Kč (ceník, faktura č. , hodnota, ze dne , datum, ). Žalovaný se zavázal k úhradě pohledávek žalobkyně ze smlouvy ručitelským prohlášením ze dne , datum, .5. Po právní stránce soud prvního stupně odkázal na právní úpravu vztahující se k pronájmu ve smyslu § 2215 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), dále pak na právní úpravu zajištění dluhu ve formě ručení dle § 2018 a násl. o.z, institut smluvní pokuty dle § 2048 a násl. o.z. a konečně i na právní úpravu náhrady škody, kdy soud prvního stupně zmínil především § 2913, § 2951 a § 2952 o.z. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že mezi žalobkyní jako pronajímatelem a společností , právnická osoba, . jako podnájemcem byla dne , datum, uzavřena ve smyslu § 2215 a násl. o.z. Smlouva o pronájmu motorového vozidla tovární značky , podezřelý výraz, , RZ: , SPZ, . Společnost , právnická osoba, . předmětné vozidlo převzala do užívání nepoškozené dne , datum, a vrátila ho dne , datum, s poškozenými disky, zadním nárazníkem a pravou zadní bočnicí. Dle soudu prvního stupně tak uvedená společnost porušila smluvní povinnost vrátit vozidlo v původním stavu, a žalobkyni proto vzniklo v souladu s čl. 13.1 Všeobecných smluvních podmínek (dále rovněž jako „VOP“) a § 2913 odst. 1 o.z. právo na poplatek v celkové výši 20 000 Kč, následně vyúčtovaný společnosti , právnická osoba, fakturou č. , hodnota, , splatnou dne , datum, . Soud prvního stupně měl dále za prokázané, že žalovaný, jednatel společnosti , právnická osoba, ., učinil dne , datum, v písemné podobě ručitelské prohlášení za peněžité závazky podnájemce vyplývající z podnájemní smlouvy, rovněž tu skutečnost, že žalobkyně jak společnost , právnická osoba, ., tak žalovaného jako ručitele, vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 20 000 Kč. V této souvislosti soud prvního stupně uzavřel, že žalobkyně prokázala, že jí vzniklo právo na náhradu škody vůči společnosti , právnická osoba, ., ve výši 20 000 Kč, že dlužník uvedenou částku řádně a včas neuhradil ani po výzvě ve smyslu § 2021 odst. 1 o.z. a že danou částku neuhradil ani žalovaný jako ručitel ve smyslu § 2018 odst. 1 o.z. Žalobě co do částky 20 000 Kč s příslušenstvím proto soud prvního stupně žalobě vyhověl. Soud prvního stupně dále konstatoval, že žalobkyni vzniklo dle § 2048 a násl. o.z. rovněž právo požadovat z dlužné částky smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ode dne , datum, až do jejího zaplacení ve smyslu čl. 16.5. VOP. Dle soudu prvního stupně je pak tato smluvní pokuty splatná na výzvu ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z., tj. splatná může být pouze ta část smluvní pokuty, která je obsažena ve výzvě k jejímu uhrazení. Protože žalobkyně prokázala, že vyzvala společnost , právnická osoba, ., dopisem ze dne , datum, k úhradě smluvní pokuty ve výši 2 561,71 Kč, soud prvního stupně žalobě v tomto rozsahu vyhověl. Co do zbývající části smluvní pokuty v částce 4 615,52 Kč soud prvního stupně žalobu zamítl, když neměl za prokázané, že by žalobkyně vyvolala splatnost smluvní pokuty vůči dlužníkovi ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z. a vůči žalovanému jako ručiteli ve smyslu § 2021 odst. 1 o.z. Další nároky žalobkyně ve výši 605 Kč s příslušenstvím představující poplatek za vystavení upomínky a ve výši 12 100 Kč představující náklady na vymáhání pohledávky ve smyslu čl. 15.2. VOP a Sazebníku poplatků soud prvního stupně zamítl, když neměl za prokázané, že by žalobkyně před podáním žaloby vyvolala splatnost faktur č. , hodnota, a č. , hodnota, . U částky 605 Kč pak soud prvního stupně neměl za doložené ani odeslání a doručení dané upomínky, tj. vznik práva na daný poplatek. Závěrem soud prvního stupně konstatoval, že jak částka 605 Kč, tak částka 12 100 Kč a 2x náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, představují náklady na vymožení dlužné částky 20 000 Kč. Dle soudu prvního stupně nicméně není možné tyto nároky takto kumulovat a požadovat zároveň. Soud prvního stupně v této souvislosti uvedl, že minimálně částka 1 200 Kč vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. představuje paušál na tyto náklady tehdy, nejsou-li věřitelem požadovány v jiné výši dle smluvního ujednání či vyúčtování reálně vynaložených hotových nákladů.6. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl ve smyslu § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“), kdy tyto byly přiznány ve věci převážně úspěšné žalobkyni. Soud v tomto směru vycházel z tarifní hodnoty ve výši 27 177,23 Kč, dále pak z procesního úspěchu žalobkyně v částce 22 521,71 Kč (83 %) a žalovaného v částce 4 615,52 Kč (17 %), přiznal tedy žalobkyni právo na 66 % z celkové výše žalobkyni vzniklých nákladů sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku a nákladů právního zastoupení.7. Proti výrokům II. a III. tohoto rozsudku podala žalobkyně včasné a přípustné odvolání, kdy nesprávnost rozsudku spatřovala v nesprávném právním posouzení ze strany soudu prvního stupně a ve skutkových zjištěních plynoucích ze smluvní dokumentace (§ 205 odst. 2 písm. e/ a g/ o.s.ř.). Žalobkyně předně poukázala na vztah mezi žalovaným a obligačním dlužníkem, kdy žalovaný vystupuje v pozici jednatele obligačního dlužníka. I když se žalovaný jako fyzická osoba za obligačního dlužníka zavázal uhradit prostřednictvím ručitelského prohlášení jakýkoli dluh, se kterým se obligační dlužník dostane do prodlení, z postavení jednatele obligačního dlužníka a rovněž i kontaktního e-mailu uvedeného přímo ve Smlouvě, tj. , e-mail, , je dle žalobkyně patrné, že žalovaný, jakožto ručitel, o veškerých dlužných položkách plynoucích z dané smlouvy věděl. Žalobkyně dále uvedla, že vystavené faktury byly nejen zasílány v souladu se smlouvou na uvedený e-mail, ale rovněž tyto byly k dispozici v uživatelském prof