29 C 115/2021-48 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 4 140 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že předmětnou pohledávku za žalovaným nabyl od původního věřitele [právnická osoba], a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 15. 4. 2020, oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému odesláno společně s předžalobní výzvou. Původní věřitel uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejím základě poskytl dne [datum] žalovanému bezúročnou zápůjčku ve výši 3 000 Kč, která měla být jednorázově splacena dne 19. 6. 2020 společně s poplatkem za zpracování žádosti o poskytnutí zápůjčky. Žalovaný zápůjčku v poskytnuté výši čerpal, avšak po uvedeném datu splatnosti uvedené prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje zápůjčky prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], kde se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním svých osobních údajů, následně následovalo ověření správnosti kontaktu. Žalovaný odeslal žádost o zápůjčku přes webové stránky, následně byla posuzována schopnost žalovaného zápůjčku splácet. Žalovaný ve smlouvě výslovně potvrdil, že je schopen zápůjčku řádně a včas splatit, smlouva o zápůjčce byla sjednána elektronicky, když její text žalovaný odsouhlasil na svém uživatelském účtu, do kterého měl pomocí hesla přístup jen žalovaný. Zápůjčka byla převedena z bankovního účtu věřitele číslo [bankovní účet] na bankovní účet žalovaného číslo [bankovní účet]. Nárok žalobce tvoří pohledávka skládající se u nesplacené zápůjčky ve výši 3 000 Kč a z poplatku za zpracování žádosti ve výši 1 140 Kč, celkem 4 140 Kč. Žalovaný neuhradil na svůj dluh ničeho. Uzavření smluvního vztahu dokládá žalobce smlouvu o zápůjčce, ověření identity žalovaného buď kopií průkazu totožnosti nebo výpisem z bankovního účtu žalovaného, případně jeho výplatními páskami, poskytnutí zápůjčky dokládá výpisem z bankovního účtu, zaslání předžalobní výzvy prokazuje výzvou s dokladem o odeslání. Pokud by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o zápůjčce, požaduje žalobce, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, kdy za tímto účelem navrhuje, aby si soud vyžádal vyjádření z banky žalovaného, zda předmětná zápůjčka byla zaslána na jeho bankovní účet. 2. Žalovaných se k žalobě nevyjádřil, netvrdil, ani neprokázal, že by žalovanou částku, byť zčásti uhradil. První jednání ve věci bylo nařízeno na 3. 8. 2021, žalobce se prostřednictvím svého právního zástupce z jednání omluvil a nepožádal o odročení jednání, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, věc byla proto projednána a rozhodnuta ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků. 3. Dokazování bylo provedeno listinami dle návrhu žalobce. Svou aktivní věcnou legitimaci prokázal žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 4. 2020, včetně její přílohy s uvedením předmětné pohledávky. 4. K prokázání uzavření předmětné smlouvy žalobce navrhl k důkazu standardní informace o zápůjčce, rámcovou smlouvu a předmětnou smlouvu o zápůjčce [číslo]. Listiny pro ověření identity, o kterých se žalobce zmínil v žalobě, jako kopie průkazu totožnosti, výpis z bankovního účtu, výplatní pásky nebyly soudu žalobcem předloženy. S ohledem na skutečnost, že žalobce se nedostavil k jednání, nemohl být poučen a vyzván k povinnosti předložit označené listinné důkazy. Předloženými listinami se žalobci nepodařilo prokázat, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena tvrzená smlouva o zápůjčce, jak samotná smlouva, tak rámcová smlouva, které byly předloženy žalobcem, nebyly ze strany žalovaného podepsány, z žádné předložené listiny přesvědčivě nevyplývá, že by se žalovaný se smlouvami seznámil, vyslovil s nimi souhlas a zároveň prokazatelně podepsal (například kvalifikovaným elektronickým podpisem platným certifikátem). Žalobce tedy neunesl důkazní břemeno k prokázání svého tvrzení o tom, že tvrzeného dne byla uzavřena tvrzená smlouva o zápůjčce. Důkazy k prokázání sporného tvrzení žalobce mohl předložit jen do skončení koncentrace řízení podle § 118b odst. 1 o. s. ř. 5. Poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. soud poskytuje jen účastníkům (nebo jejich zástupcům) přítomným u soudního jednání. Jedná-li soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků (jeho zástupce či zmocněnce), účastník, který se jednání soudu nezúčastnil (byť se z něho řádně omluvil), podstupuje riziko, že se mu nedostane příslušného poučení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.03.2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Poučovací povinnost podle § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popř. při přípravném roku (nařízeném podle § 114c o. s. ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19.03.2003, sp. zn. 29 Odo 715/2002). 6. Pokud jde však o převod tvrzené částky 3 000 Kč původním věřitelem na účet žalovaného, k tomuto si dle návrhu žalobce soud vyžádal zprávu z [obec] [anonymizováno], ze které vyplývá, že účet označený žalovaným vedený tímto bankovním ústavem pod číslem [bankovní účet] je v dispozici žalovaného a v tvrzený den, tedy [datum], byla připsána na tento účet žalovaného tvrzená částka 3 000 Kč z účtu právního předchůdce žalobce označeného v žalobě. Tato skutečnost vyplývá i z potvrzení o provedené platbě, kterou předložil žalobce. Žalovaný tedy přijal tuto částku, aniž by k tomu existoval právní důvod a na jeho straně došlo k bezdůvodnému obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 o. z. V takovém případě citované ustanovení ukládá tomu, kdo se takto obohatil, vydat ochuzenému to, oč se obohatil. Tuto částku je tak žalovaný povinen zaplatit žalobci jako právnímu nástupci původního věřitele. Co do částky 3 000 Kč bylo tedy žalobě vyhověno, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení, kdy prodlení není možné odvíjet od splatnosti pohledávky, kdy smlouva nebyla platně uzavřena, nýbrž ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. na základě výzvy žalobce k plnění. Žalovaný byl vyzván k úhradě žalované částky právním zástupcem žalobce v předžalobní výzvě výzvou ze dne 23. 9. 2020, která byla tohoto dne odeslána, jak vyplývá ze samotné výzvy a z přiloženého podacího lístku, kdy ve výzvě byla určena lhůta k plnění v trvání tří týdnů. Doručení výzvy se tak ve smyslu § 573 o. z. předpokládá 29. 9. 2020, lhůta k plnění běžela do 2. 10. 2020, od následujícího dne byl žalovaný v prodlení a žalobci tak přísluší zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., kdy výše odpovídá § 2 nařízení vlády číslo 351/2013. Ve zbytku, tedy co do částky 1 140 Kč a příslušenství byla žaloba zamítnuta. 7. Ohledně náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobce byl úspěšným co do 72 % a neúspěšný co do 28 %, dle poměru úspěchu ve věci má tedy nárok na náklady řízení ve výši 44 % (úspěch 72 % minus neúspěch 28 %). Náklady řízení žalobce představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení vypočítané podle vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném ke dni zahájení řízení (dále jen AT). Soud v daném případě aplikoval při výpočtu odměny ust. § 14b AT, žalobce žaluje pohledávku z titulu nesplněných závazků z úvěrové smlouvy, která je uzavírána opakovaně dle typizovaných vzorů, obdobné žaloby jsou podávány opakovaně, ve větším množství, skutkové vymezení je obdobné, pouze s výhradou změn pokud jde o datum uzavření smlouvy, konkrétní obsah smlouvy lišící se ve výší úvěru a poplatků, vyčíslení dlužné částky, stanovení počátku a výše příslušenství, právní hodnocení je totožné, případně obdobné, předmět sporu nepřevyšuje 50.000,00 Kč Náklady na právní zastoupení tedy činí odměna advokáta celkem ve výši 600,00 Kč (právnímu zástupci žalobce byla přiznána odměna ve výši 200,00 Kč za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1, a to za přípravu a převzetí věci, podání žaloby, předžalobní výzvu), dále byl přiznán 3× režijní paušál po 100,00 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 a § 13 advokátního tarifu, dále náklady na právní zastoupení tvoří DPH z odměny a paušálů ve výši 189,00 Kč ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak úspěšnému žalobci na náhradě nákladů řízení přísluší částka 1489,00 Kč 44% z toho činí 655 Kč.