34 C 328/2018-315 — Okresní soud Brno-Venkov

Žalobkyně se domáhala návrhem ze dne [datum] vydání rozsudku, kterým by soud vypořádal zaniklé společné jmění manželů žalobkyně a žalovaného. V žalobě uvedla, že manželství bylo uzavřeno dne [datum] a rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Předmětem vypořádání učinila žalobkyně na straně aktiv nemovitosti zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], a to pozemek parc. č. [rok] a pozemek parc. č. [rok], jehož součástí je stavba [adresa], vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov, osobní automobil Citroën C4, [registrační značka], kuchyňskou pečící trouba zn. Gorenje, elektrickou varnou desku zn. Gorenje, myčku na nádobí zn. Gorenje, lednici s mrazákem zn. Gorenje, televizor zn. Samsung UE40F6340, nábytek do jídelního koutu pořízený v obchodním domě IKEA, dřevěný s dubovým dekorem, sestávající z kulatého stolu a čtyř polstrovaných židlí, nábytek do obývacího pokoje sestávající z rozkládací rohové sedačky pořízené v obchodním domě [příjmení], šedé barvy, kombinace kůže a textilních potahů, konferenčního stolku z dřevěného masivu, dekor tmavý dub, obdélníkového tvaru se dvěma zásuvkami, nábytek do ložnice sestávající z dvoulůžkové čalouněné postele bílo šedé barvy s elektricky nastavitelným roštem a dvěma matracemi pořízené v obchodním domě [příjmení] a třídílné šatní skříně s nástavci pořízené v obchodním domě SCONTO, zahradní nábytek zn. Mountfield, sestávající z houpačky, rozkládacího stolu a čtyř křesel z kanadské borovice. Dále žalobkyně učinila předmětem řízení finanční prostředky na účtu stavebního spoření vedeného u [právnická osoba] (dále také„ [anonymizováno]“) na jméno žalovaného. Na straně pasiv učinila žalobkyně předmětem vypořádání závazek vůči [anonymizována tři slova] vyplývající ze Smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru [číslo] jehož výše činila ke dni právní moci rozsudku o rozvodu 431.337 Kč a závazek vůči [anonymizována tři slova] [anonymizováno] z titulu půjčky poskytnuté na výstavbu rodinného domu bývalých manželů. Žalobkyně dále v žalobě uplatnila vnosy do společného jmění manželů, a to vnos ve výši 288.000 Kč představovaný úhradami ze stavebního spoření na stavbu domu a vnos ve výši 350.000 Kč z výlučných prostředků žalobkyně použitý ke koupi pozemku p. č. [rok] v k. ú. [obec]. Žalobkyně navrhla přikázání všech věcí do vlastnictví žalovaného, s tím, že žalovaný bude zavázán k uhrazení společných dluhů a po zohlednění vnosů žalobkyně k zaplacení vypořádacího podílu ve výši 3.300.000 Kč. Žalovaný ve vyjádření k žalobnímu návrhu ze dne [datum] učinil nesporným, že manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno a že společné jmění manželů proto zaniklo. Žalovaný rovněž učinil nesporným, že součástí společného jmění manželů jsou nemovitosti, které žalobkyně učinila předmětem řízení, stejně jako automobil Citroen C4 a výše specifikovaný závazek vůči [anonymizována tři slova]. Ohledně ostatních movitých věcí a vnosů žalobkyně žalovaný uvedl, že se k nim pro jejich nedostatečnou identifikaci žalobkyní nemůže vyjádřit a že žaloba je v této části neprojednatelná. Žalovaný dále uvedl, že žalobkyně opustila společnou domácnost a nechala jej od května 2016 výlučně pečovat o děti a hradit závazky, které jsou předmětem vypořádání, dále předeslal, že se bude při vypořádání domáhat tzv. disparity vypořádacích podílů. Žalovaný souhlasí s tím, aby byly nemovité věci přikázány do jeho vlastnictví, ale žalobkyní odhadovanou cenu považuje za nadsazenou. Žalobkyně v replice z [datum] uvedla, že nemá objektivně možnost blíže specifikovat položky, u kterých žalovaný namítá, že nejsou dostatečně identifikovány, protože již nemá přístup do domu, ve kterém se nacházejí. Má za to, že předmět řízení identifikovala způsobem postačujícím k vypořádání a navrhuje soudu provedení důkazu dotazem na [anonymizována čtyři slova] (dále jen„ [anonymizováno]“) na závazky účastníků ke dni právní moci rozvodu. Následně žalobkyně ve vyjádření z [datum] doplnila ke vnosu ve výši 288.000 Kč (ve vyjádření uvedena nesprávná výše 280.000 Kč), že se jedná o finanční prostředky z jednotlivých účtů stavebních spoření, které byly použity na výstavbu rodinného domu v období 2004 až 2008 a byly zahrnuty v celkové částce na výstavbu rodinného domu ve výši 1.358.050 Kč. Ohledně nárokovaného vnosu 350.000 Kč žalobkyně uvedla, že byl na její jméno veden u [anonymizována tři slova] účet [anonymizována tři slova] č. [bankovní účet], ze kterého [datum] vybrala v hotovosti 350.000 Kč, kdy následně [datum] účastníci jako kupující uzavřeli kupní smlouvu s prodávající obcí [obec], jejímž předmětem byl pozemek p. č. 1910 o výměře 600 m2 za cenu 390.000 Kč, kdy na její zaplacení byla použita výše uvedená hotovost. V řízení byla nařízena mediace, která nebyla úspěšná. Podáním ze dne [datum] žalovaný doplnil, že v rámci mediace proběhlo ocenění nemovitostí, které jsou předmětem vypořádání, ale žalobkyně takto určenou cenu neakceptovala, protože ji považovala za příliš nízkou. Dále zpochybnil vnos žalobkyně ve výši 288.000 Kč, s tím, že účastníci sice akumulovali finanční prostředky pro stavbu pomocí stavebních spoření založených na účastníky a jejich příbuzné, ale veškeré platby na založení těchto účtů platil on ze svého účtu č. [bankovní účet] a žalobkyně na ně ničím nepřispěla. Ohledně vnosu žalobkyně ve výši 350.000 Kč žalovaný uvedl, že považuje za nesporné, že část peněz na úhradu pozemku uhradila žalobkyně. Žalovaný dále uvedl, že ze svých výlučných prostředků hradil hotově náklady spojené se stavbou domu ve výši minimálně 1.000.000 Kč, což může prokázat svými ručně psanými poznámkami. Dále uvádí, že účastnicí vstoupili do manželství [datum], pozemek zakoupili [datum] a stavba byla zahájena bezprostředně po koupi, když úvěr 1,6 milionu Kč od rakouské banky (později převeden k [anonymizováno]) bylo možné čerpat až na podzim 2004. Žalovaný tak dle svých tvrzení z jím ušetřených peněz před manželstvím hradil projekt, úpravu projektu, 200.000 Kč jako zálohu na materiál stavební firmě a další platby. Žalovaný uvedl, že z úvěru [anonymizována tři slova] byly hrazeny jen platby, ke kterým byly vystaveny faktury, ostatní platby, jež byly hrazeny v hotovosti, byly hrazeny jen z jeho výlučných prostředků. Tyto hotovostní platby byly k datu ukončení stavby ve výši 1.358.050 Kč včetně ceny pozemku a žalovaný argumentuje, že vzhledem k tomu, že byly vynaloženy záhy po uzavření manželství, není možné, aby pocházely ze společného jmění manželů. Žalovaný navrhl soudu, aby rozhodl o stanovení jiných než stejných podílů při vypořádání společného jmění, konkrétně, aby soud přikázal nemovitosti, jež jsou předmětem vypořádání žalovanému s tím, že žalobkyni vyplatí vypořádací podíl ve výši 1.000.000 Kč, jehož splatnost bude nastavena ve dvou splátkách, 500.000 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku a 500.000 Kč do jednoho roku od právní moci rozsudku. Návrh na disparitu odůvodnil tím, že žalobkyně postupně ztrácela zájem o rodinu, přestala zajišťovat potřeby rodiny, přispívat na dárky dětí a hradit společné dluhy, dále v dubnu 2016 opustila nezletilé děti a neplatila jejich výživné, kdy žalovaný musel sám hradit náklady spojené s dětmi, domem a bankovní závazky obou účastníků od dubna 2016 do pravomocného rozvedení manželství [datum] Náklady spojené s domem žalovaný vyčíslil na 6.000 Kč měsíčně, pojištění domů na 10.000 Kč ročně, úpravu zahrady na 5.000 Kč ročně, opravu dlažby na 5.000 Kč, zásobník na vodu 18.000 Kč, nové termostaty na 4.500 Kč, s tím, že celkem částku odhaduje na 100.000 Kč. K těmto tvrzeným nákladům však nepředložil důkazy. Podle žalovaného platí žalobkyně příliš nízké výživné ve výši 4.300 Kč, které nestačí ke krytí potřeb dětí a to přesto, že má vysokoškolské vzdělání v oboru, ve kterém se průměrné výdělky pohybují mezi [číslo] tisíci korun měsíčně. Žalovaný uvádí, že na úvěr vedený na své jméno uhradil od května 2016 do konce roku 2019 částku 190.000 Kč a na úvěr vedený na jméno žalobkyně za stejné období částku 183.040 Kč. Žalovaný rovněž uvádí, že za žalobkyní ve výše uvedeném období hradil životní pojištění ve výši 25.000 Kč a dále musí zaplatit nedoplatek [anonymizováno] ve výši 115.000 Kč s úroky, jejichž výši nezná. Žalovaný rovněž namítá, že žalobkyně v průběhu června a září 2016 svémocně odnesla z místa posledního společného bydliště účastníků částku ve výši celkem 55.000 Kč, kterou žalovaný získal pro sebe a své syny od rodičů na„ přilepšenou“ a dovolenou, a že se žalobkyně od ledna 2019 nestýká s dětmi. Žalovaný má za to, že nemovitosti, jež jsou předmětem vypořádání, mají celkem hodnotu 4.200.000 Kč a dále uvádí, že odhaduje výši pohledávek náležejících do společného jmění manželů, které uhradil a ještě uhradí, minimálně na 1.000.000 Kč. Při jednání soudu žalobkyně nad rámec žaloby uvedla, že v rámci mediačního řízení byl zpracováván odhad ceny nemovitostí, jež jsou předmětem vypořádání, avšak k dohodě ne