42 C 100/2021 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum], ve znění podání ze dne [datum], kterým vzal žalobu zpět ohledně nároku na zaplacení smluvní pokuty (o částečném zastavení řízení bylo rozhodnuto usnesením zdejšího soudu ze dne 24.6.2021, č.j. 42 C 100/2021-24), domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 4 000 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení v zákonné výši, který jednak kapitalizoval na částku 253,19 Kč a jednak se jeho zaplacení domáhal ode dne [datum] do zaplacení. Žalobce v žalobě uvedl, že původní věřitel – společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poukázal na účet žalovaného, který specifikoval, peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč. V této smlouvě se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 4 000 Kč případně spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru, a to ve lhůtě do [datum]. K procesu uzavření smlouvy žalobce uvedl, že žalovaný se zaregistroval na internetových stránkách [webová adresa], kde mu byl po řádně provedené registraci založen uživatelský účet. V rámci registrace vyplnil své osobní a kontaktní údaje, číslo svého účtu pro poukázání schválených úvěrů. Následně prostřednictvím internetového formuláře vyplnil žádost o uzavření smlouvy o úvěru, kde vyplnil výši úvěru, dobu splatnosti. Poté se mu automaticky zobrazil poplatek za požadovaný úvěr. Navrhované znění smlouvy o úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek pak žalovaný akceptoval vložením unikátního kódu, v rámci uživatelského účtu jej zaslal právnímu předchůdci žalobce. Smlouva byla uzavřena přijetím návrhu smlouvy ze strany právního předchůdce žalobce, kdy tuto skutečnost právní předchůdce žalobce potvrdil na uživatelském účtu žalovaného. Poté na bankovní účet žalovaného poukázal požadované finanční prostředky. Veškeré informace o úvěru získal žalovaný ještě před uzavřením smlouvy z dokumentu Standardní informace o spotřebitelském úvěru, který žalovanému zpřístupnil v rámci jeho uživatelského účtu, spolu s ostatními listinami byl tento dokument zaslán na emailovou adresu žalovaného. 2. Žalovaný svůj závazek nesplnil, do sjednané doby uvedenou částku neuhradil. V důsledku prodlení tak právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Následně byla pohledávka za žalovaným z úvěrové smlouvy smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] postoupena na žalobce, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. Ke dni postoupení měla dlužná částka činit 10 177 Kč, byla tvořena nesplacenou jistinou v částce 4 000 Kč, smluvní pokutou v částce 497 Kč a náklady na inkasní vymáhání ve výši 5 680 Kč. Žalobce se přitom po žalovaném domáhá z postoupené pohledávky pouze zaplacení jistiny a zákonného úroku z prodlení, který jednak za období od [datum] do [datum] kapitalizoval na částku 253,19 Kč a dále se jej domáhá z jistiny za období od 7.9.2018 do zaplacení. Žalovaný dlužné částky neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky. 3. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnil, předložené listinné důkazy nevyvrátil. 4. Jednání ve věci bylo nařízeno na den [datum], žalobce a právní zástupce žalobce se z účasti na jednání omluvili, žalovaný se k jednání, ač řádně předvolán, bez omluvy nedostavil. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků. 5. Soud při jednání provedl dokazování listinami předloženými žalobcem a vyžádanými soudem, z nichž zjistil následující skutkový stav. Z listiny označené jako Příloha č. 1 smlouvy, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že jde o nedatovanou a nikým nepodepsanou listinu, jejímž obsahem jsou informace o spotřebitelském úvěru ve výši 4 000 Kč, kdy věřitelem by měla být společnost [právnická osoba], adresa internetových stránek [webová adresa], žádné informace o žalovaném nejsou na listině uvedeny. Listina obsahuje popis vlastností spotřebitelského úvěru při splatnosti 31 dní, do [datum], celkovou částku, kterou bude třeba zaplatit, náklady spotřebitelského úvěru. Z listiny označené smlouva o úvěru [číslo] soud zjistil, že na jejím konci je vytištěno datum [datum], smlouva není podepsána žádnou ze smluvních stran, je na ní pouze vytištěno jméno a příjmení žalovaného, obchodní firma žalobce. Listina pak obsahuje nečitelnou parafu, z jejíhož umístění není zřejmé, o podpis koho by se mělo jednat. Dále je na ní vytištěna v anglickém jazyce informace o tom, že zákazník akceptoval smlouvu o zápůjčce dne [datum] ve [údaj o čase] hodin, je zde uvedeno [číslo] identifikace prohlížeče, opětovně jméno, příjmení, email žalovaného a to, že se připojil unikátním bezpečnostním heslem. Jako věřitel a úvěrující je na smlouvě uvedena společnost [právnická osoba], jako úvěrovaný pak žalovaný, na smlouvě je uvedeno jeho datum narození, rodné číslo, číslo občanského průkazu, bydliště, emailová adresa, telefon i číslo bankovního účtu. V textu smlouvy se pak uvádí, že žalovaný měl s věřitelem dne [datum] uzavřít smlouvu o všeobecných podmínkách poskytování úvěrů, která má být v této úvěrové smlouvě dále označována jako„ Všeobecné podmínky“. Předmětem smlouvy mělo být poskytnutí úvěru ve výši 4 000 Kč se splatností dne [datum], poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 0 Kč a celkovou částkou k zaplacení 4 000 Kč. Dle čl. 3 měla být smlouva uzavírána pomocí prostředků komunikace na dálku a měla být vyhotovena i v písemné formě. Veškeré informace, které je věřitel povinen klientovi poskytnout, měly být poskytnuty v čl. 11 Všeobecných podmínek. Žalobce ohledně uzavření smlouvy o všeobecných podmínkách poskytování úvěrů ze dne [datum] nepředložil žádný důkaz, ničeho k tomu netvrdil. Žalobce pak ohledně uzavření smlouvy o úvěru netvrdil, jakým, způsobem byl žalovanému zaslán či vygenerován unikátní kód, kterým měl žalovaný nahradit podpis na předložené smlouvě o úvěru, k těmto skutečnostem neoznačil a nepředložil žádné důkazy. Samotné vytištění skutečnosti, že žalovaný smlouvu určitého dne a hodinu akceptoval na listinu zachycující obsah určité smlouvy o úvěru, dostatečná tvrzení nahradit nemůže, skutečnost o způsobu vygenerování či zaslání konkrétního kódu žalobcem neprokazuje. Soud tak nemá za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena uvedená smlouva o úvěru o tvrzeném obsahu. Žalobce ničeho netvrdil, ani neprokazoval k tomu, že by jeho právní předchůdce před poskytnutím úvěru s odbornou péčí zkoumal schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. V doplnění žaloby uvedl, že takovými informacemi a důkazy nedisponuje. Z částečného výpisu z účtu právního předchůdce žalobce u [právnická osoba] [bankovní účet], má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce zaslal dne [datum] na účet č. [bankovní účet] částku 4 000 Kč. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] pak má soud za prokázané, že majitelem uvedeného účtu byl k uvedenému dni žalovaný. Z výpisu z tohoto účtu je pak zřejmé, že dne [datum] na něj byla připsána platba ve výši 4 000 Kč od společnosti [právnická osoba], kdy číslo účtu, z nějž finanční prostředky přišly odpovídá účtu, ohledně nějž předložil žalobce částečný výpis s předmětnou platbou. 6. Z dohody o postoupení pohledávek ze dne [datum] spolu s přílohou a potvrzením o přijetí platby ze dne [datum] a z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud vzal za prokázané, že předmětná pohledávka společnosti [právnická osoba] za žalovaným byla ve výši 7 000 Kč na jistině postoupena na žalobce, přičemž tato skutečnost byla písemně oznámena žalovanému, což je prokázáno i poštovním podacím archem ze dne [datum]. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] spolu s poštovním podacím archem ze dne [datum] má soud za prokázané, že právní zástupce žalobce žalovaného před podáním žaloby vyzýval k úhradě dlužné částky. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by žalobci či jeho právnímu předchůdci cokoliv uhradil. 7. Soud se při právním hodnocení věci zabýval nejprve tím, zda mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce byla platně uzavřena smlouva o úvěru v souladu s ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, když mělo jít o spotřebitelský úvěr dle zákona č. 257/2016 Sb. Soud přitom posuzoval, zda žalovaný projevil vůli uzavřít s právním předchůdcem žalobce závazek a řídit se obsahem smlouvy (§ 1724 a násl. občanského zákoníku). Soud pak s odkazem na výše popsaný zjištěný skutkový stav dospěl k závěru, že v řízení nebylo platné uzavření smlouvy o obsahu tvrzeném žalobcem prokázáno. Soud má přitom za to, že žalobce v dané věci neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní, když dostatečně netvrdil, jakým způsobem byl žalovanému vygenerován či jinak zpřístupněn unikátní kód, který měl žalovaný vložit do svého dříve vytvořeného uživatelského účtu a odsouhlasit jím znění smlouvy o úvěru, jak byla soudu žalobcem předložena. Žalobce konečně ničeho netvrdil ani k uzavření smlouvy o všeobecných podm