42 C 109/2022-51 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] ve znění podání ze dne [datum], kterým vzal žalobu zčásti zpět (o částečném zastavení řízení bylo rozhodnuto usnesením zdejšího soudu ze dne 1.8.2022, č.j. 42 C 109/2022-26), domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 6 000 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně, který jednak kapitalizoval na částku 214,34 Kč a jednak se jej domáhal od [datum] do zaplacení, a dále úhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 473 Kč. Žalobce v žalobě po částečném zpětvzetí žaloby uvedl, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru uvedeného čísla, jejíž nedílnou součástí byly i obchodní podmínky. Smlouva byla uzavřena v obchodní síti zprostředkovatele úvěru [právnická osoba] a.s., kde žalovaná při podpisu smlouvy obdržela v hotovosti požadovanou část jistiny úvěru v částce 3 000 Kč. Žalovaná obdržela i předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru. Následně dne [datum] žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce dodatek k uvedené smlouvě o úvěru, na základě kterého jí na v žalobě uvedený bankovní účet byla poskytnuta další částka ve výši 3 000 Kč. Žalovaná přitom o navýšení jistiny úvěru požádala on line na internetových stránkách [webová adresa], kde vyplnila požadované registrační údaje ve formuláři, jehož součástí bylo i zadání čísla občanského průkazu. Tak byla ověřena její totožnost. Žalovaná se zavázala vrátit půjčené prostředky spolu se sjednaným příslušenstvím v jediné splátce ke dni [datum]. K prověření schopnosti žalované splatit poskytnutý úvěr ve sjednané lhůtě žalobce pouze obecně uvedl, že po žádosti o dodatečný úvěr došlo ke schvalovacímu procesu, prověření bonity žalované, kdy součástí tohoto procesu je i nahlížení do bankovních a nebankovních registrů. Konkrétní skutečnosti ohledně učiněných zjištění ohledně poměrů žalované žalobce neuvedl, sám dodal, že nedisponuje žádnými důkazy ohledně prověření úvěruschopnosti žalované. Z tohoto důvodu vzal žalobu zčásti zpět. Žalovaná poskytnutý úvěr neuhradila řádně a včas. Žalobce dne [datum] uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu o postoupení pohledávek, která je svým obsahem rámcovou smlouvou, kdy na základě ní pak docházelo k uzavírání jednotlivých dílčích smluv o postupování pohledávek, kdy o postoupených pohledávkách bylo podepisováno společné prohlášení. Žalobce byl postupitelem zmocněn k vyrozumívání dlužníků o postoupení pohledávky. Žalovaná žalobci následně ničeho neuhradila, a to ani po zaslání předžalobní upomínky. 2. Žalovaná se k žalobě nikterak nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnila. 3. Jednání ve věci bylo nařízeno na den [datum], žalobce a jeho právní zástupce se z účasti na jednání omluvili, nežádali o odročení jednání. Žalovaná, ač jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno, se k jednání nedostavila. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud při jednání provedl dokazování listinami předloženými žalobcem, z nichž zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] je zřejmé, že tato měla být uzavřena mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem. Věřitel se zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 3 000 Kč, kdy tato částka byla žalované předána v hotovosti. Žalovaná se zavázala úvěr splatit do 30 dnů, bylo možné prodloužení splatnosti za poplatek. Žalovaná obdržela i formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, což je zřejmé z jejich podpisu téhož dne. S ohledem na právní hodnocení věci soud blíže nerozebírá obsah smlouvy a obchodní podmínky, které rovněž žalobce k důkazu předložil. Z listiny – smlouva o úvěru [číslo] soud zjistil, že je datována [datum], obsahem je závazek společnosti [právnická osoba] poskytnout žalované spotřebitelský úvěr v částce 6 000 Kč s datem splatnosti [datum]. Text smlouvy obsahuje odkaz na předchozí smlouvu téhož čísla, kterou má tato smlouva měnit a doplňovat. Smlouva neobsahuje podpis žalované, který je na listině pouze vytištěn (stejně jako chybí podpis věřitele). Pokud žalobce tvrdil, že tato smlouva (dodatek k původní smlouvě) měla být uzavřena prostředky komunikace na dálku, pak dostatečně netvrdil, jakým jednáním byl nahrazen podpis žalované na smlouvě o předloženém obsahu, o jednání žalované nepředložil žádný důkaz. Z výpisu z účtu společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] ve spojení se zprávou [právnická osoba] ze dne [datum] a výpisu z účtu č. [bankovní účet] za říjen 2020 má soud za prokázané, že na účet žalované byla uvedenou společností daného dne poukázána částka 3000 Kč označená jako dodatečná půjčka od [webová adresa] s uvedením čísla výše specifikované úvěrové smlouvy. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] spolu s přílohou [číslo] – společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne [datum], soud vzal za prokázané, že pohledávka označená číslem výše specifikované úvěrové smlouvy byla společností [právnická osoba] postoupena na žalobce, přičemž tato skutečnost byla písemně oznámena žalované, což je prokázáno dopisem o oznámení o postoupení pohledávky i podacím lístkem ze dne [datum]. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] spolu s podacím lístkem ze dne [datum] je prokázáno, že právní zástupce žalobce před podáním žaloby vyzýval žalovanou k úhradě dlužné částky. Žalobce dále k důkazu předložil i výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky spolu s dalšími listinami prokazujícími požadované náklady na vymáhání pohledávky, kdy s ohledem na právní hodnocení věci je soud blíže nerozebírá. 6. Při právním hodnocení věci se soud nejprve zabýval tím, zda má žalobce vůči žalované pohledávku z titulu tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru ve znění jejího dodatku. Hodnotil přitom, zda mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce byla platně uzavřena smlouva o úvěru a dodatek k této smlouvě v souladu s ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, když mělo jít o spotřebitelský úvěr dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Dle ustanovení § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Dle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Dle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Dokazováním v tomto řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce měl vůli se žalovanou uzavřít smlouvu o úvěru a dodatek k této smlouvě, která byla ve smyslu § 2 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem. Soud se tedy s ohledem na výše citovaná ustanovení § 86 odst. 1 a § 87 odst. 1 tohoto zákona nejprve zabýv