42 C 138/2021-38 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 9 440 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení v zákonné výši ode dne [datum] do zaplacení. Žalobce v žalobě uvedl, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] nabyl od společnosti [právnická osoba] pohledávku za žalovanou. K ní žalobce uvedl, že původní věřitel uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě jí dne [datum] poskytl úvěr v částce 8 000 Kč, který měl být splacen do [datum]. Součástí částky, kterou měla žalovaná úvěrujícímu vrátit, byl i poplatek v částce 1 440 Kč. Dále uvedl, že původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím webové stránky [webová adresa], kde se žalovaná nejprve zadáním osobních údajů zaregistrovala, tím zahájila kroky ke zřízení uživatelského účtu. Následně odsouhlasila znění úvěrové smlouvy, což podmiňovalo pokračování v registraci. Následně žalovaná zaslala původnímu věřiteli žádost o úvěr a po prověření její schopnosti úvěr splácet jí byl zaslán návrh smlouvy. Podle ujednání ve smlouvě se žalovaná za vytvoření uživatelského účtu zavázala uhradit odměnu ve výši 1 Kč, kterou uhradila na účet původního věřitele s poznámkou„ souhlasím s RSÚ“. Žalovaná zaplacením uvedené odměny návrh smlouvy akceptovala a původní věřitel jí vyplatil úvěr na bankovní účet specifikovaný v žalobě. Platba byla identifikována dohodnutým variabilním symbolem. Žalovaná úvěr spolu se sjednaným poplatkem v dohodnuté lhůtě nevrátila, neučinila tak ani po zaslání upomínky. Před uzavřením smlouvy měl původní věřitel provést lustraci žalované v dostupných databázích, kdy nedošlo k pochybám o její platební schopnosti. Žalobce se tak domáhá zaplacení částky odpovídající poskytnutému úvěru a sjednanému poplatku, s ohledem na prodlení žalované i zaplacení úroků z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru. Pokud by soud neuznal nárok žalobce z titulu uzavřené smlouvy, domáhá se vydání žalované částky z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. 2. Žalovaná se k žalobě nikterak nevyjádřila. 3. Jednání ve věci bylo nařízeno na den [datum], žalobce a jeho právní zástupce se z účasti na jednání omluvili, žalovaná se k jednání, ač řádně předvolána, bez omluvy nedostavila. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud při jednání provedl dokazování ve spise založenými listinnými důkazy, jež předložil žalobce, a které k návrhu žalobce vyžádal soud, kterými byl zjištěn následující skutkový stav. Žalobce k důkazu předložil listinu –rámcovou smlouvu o úvěru [číslo] na které je jako úvěrující uvedena společnost [právnická osoba], jako klient žalovaná, je identifikována adresou trvalého a faktického bydliště, číslem občanského průkazu, elektronickou emailovou adresou a číslem bankovního účtu [bankovní účet]. Na smlouvě není uvedeno rodné číslo, ani číslo mobilního telefonu žalované. Obsahem listiny jsou podmínky pro uzavírání smluv o spotřebitelském úvěru, které mají smluvní strany v budoucnu uzavírat. V čl. 4 smlouvy je uveden závazek klienta uhradit odměnu za vytvoření uživatelského účtu na bankovní účet věřitele s uvedením rodného čísla a textu„ Souhlasím s RSU“. Listina neobsahuje žádný podpis žalované, v zápatí smlouvy je vytištěno její jméno a příjmení, šipka s uvedením„ PODPIS ZDE“ a sdělení„ Podepsáno elektronicky“, je vytištěno datum [rok] [číslo] a čas 13:59. Žalobce dále předložil listinu – formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, kdy obsahem této listiny jsou podmínky pro poskytnutí spotřebitelského úvěru společností [právnická osoba] ve výši 8 000 Kč na dobu 44 dnů, kdy úvěr má být v dané lhůtě uhrazen spolu s poplatkem ve výši 1 440 Kč. Listina neobsahuje žádný podpis. Dále žalobce k důkazu předložil listinu – jednotlivá smlouva o úvěru [číslo] na níž je uvedeno, že byla uzavřena dne [datum], jako úvěrující je uvedena společnosti [právnická osoba], jako klient žalovaná s uvedením osobních údajů shodných jako na rámcové smlouvě. Obsahem smlouvy je poskytnutí úvěru v částce 8 000 Kč na dobu 44 dní za poplatek v částce 1 440 Kč, kdy celková částka 9 440 Kč je splatná dne [datum]. Listina neobsahuje podpis žalované. V zápatí smlouvy je vytištěno její jméno a příjmení, šipka s uvedením„ PODPIS ZDE“ a sdělení„ Podepsáno elektronicky“, je vytištěno datum [rok] [číslo] a čas 13:59. Z výpisu z běžného účtu společnosti [právnická osoba] u [právnická osoba] [bankovní účet] má soud za prokázané, že na něj dne [datum] byla připsána částka 1 Kč poukázaná z účtu označeného jménem žalované č. [bankovní účet], platba obsahuje zprávu pro příjemce„ Souhlasím s RSÚ [číslo]“. Soud z uvedených listin nemá za prokázané tvrzení žalobce o uzavření rámcové smlouvy ani jednotlivé smlouvy o úvěru mezi společností [právnická osoba] a žalovanou o tvrzeném a předloženém obsahu. Žalobce především dostatečně netvrdil, jakým konkrétním způsobem mělo dojít k odsouhlasení každé ze smluv o předloženém obsahu ze strany žalované, když v žalobě pouze kusým způsobem popsal proces registrace žalované na webových stránkách původního věřitele, kdy v rámci klientské sekce mělo dojít k registraci a v rámci ní k odsouhlasení rámcové smlouvy, následně pak k žádosti o poskytnutí úvěru a odsouhlasení jednotlivé smlouvy o úvěru o obsahu, jak byla předložena. Dále tvrdil, že žalovaná měla zaplatit odměnu za registraci v částce 1 Kč, kdy součástí platby byl i text„ Souhlasím s RSÚ“. Žalobce sice v tomto směru předložil důkaz o provedené platbě žalovanou na účet původního věřitele v částce 1 Kč, kdy však tato platba byla provedena již dne [datum], kdy navíc obsahovala text ohledně souhlasu s „ RSÚ“ zcela jiného čísla, než byla žalobcem předložena. I za situace, kdy by snad takový text měl prokazovat odsouhlasení předložené rámcové smlouvy o úvěru, což soud za prokázané nemá, pak s ohledem na datum této platby a zmíněný text by takto žalobce nemohl prokázat uzavření, odsouhlasení rámcové smlouvy o úvěru žalovanou dne [datum] o obsahu, jak jej žalobce předložil. Žalobce konečně ničeho netvrdil k tomu, jakým konkrétním způsobem žalovaná smlouvy podepsala, jakým jednáním žalované byl nahrazen její podpis na předložených smlouvách. Uzavření smluv pak nemůže být prokázáno předložením nepodepsaných listin, případně listin obsahujících pouze vytištěné jméno žalované a údaj„ Podepsáno elektronicky“, když k tomu, jakým způsobem k podpisu smlouvy došlo, není ničeho tvrzeno, jednání žalované nahrazující podpis z předložených listin nevyplývá. Žalobce nepředložil žádné záznamy z elektronického systému jeho právního předchůdce, které by zachycovaly jednání žalované při uzavírání tvrzených smluv. Žalobce tak v tomto směru neunesl břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní. 5. Ze sdělení [právnická osoba] má soud za prokázané, že majitelem účtu [číslo] byla ke dni tvrzeného poskytnutí úvěru ([datum]) žalovaná. Z výpisu z tohoto účtu za [anonymizováno] [rok] pak má soud za prokázané, že tohoto dne byla na účet žalované [právnická osoba] [právnická osoba] poukázána částka 8 000 Kč, jako variabilní symbol je uvedeno číslo tvrzené jednotlivé smlouvy o úvěru. Poukázání této platby na účet žalované je prokázáno i výpisem z účtu společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] předloženým k důkazu žalobcem. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] má soud za prokázané, že touto smlouvou byly společností [právnická osoba] postoupeny na žalobce pohledávky specifikované v příloze [číslo] kdy z této přílohy vyplývá, že byla postupována i pohledávka za žalovanou z tvrzené jednotlivé úvěrové smlouvy [číslo]. Celková výše postupované pohledávky je v příloze uvedena v částce 5 349 Kč. Postoupení pohledávky na žalobce bylo žalované písemně oznámeno, což je prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] ve spojení s podacím lístkem z téhož dne. Tohoto dne pak byla žalované zasílána i předžalobní upomínka právním zástupcem žalobce. V obou listinách je pohledávka z tvrzené úvěrové smlouvy specifikována částkou ve výši 5 295 Kč. 7. Soud se při právním hodnocení věci zabýval nejprve tím, zda mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce (původním věřitelem) byla platně uzavřena smlouva o úvěru v souladu s ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdy mělo jít o spotřebitelský úvěr. Posuzoval při tom, zda žalovaná projevila vůli uzavřít s žalobcem závazek a řídit se obsahem smlouvy (§ 1724 a násl. občanského zákoníku). Soud přitom s odkazem na výše popsaný zjištěný skutkový stav dospěl k závěru, že v řízení nebylo platné uzavření smlouvy o obsahu tvrzeném žalobcem prokázáno. Soud má přitom za to, že žalobce v dané věci neunesl jak břemeno tvrzení, tak břemeno důkazní. Žalobce zejména vůbec netvrdil, jakým konkrétním způsobem došlo k uzavření smlouvy o úvěru, a to jak rámcové smlouvy, tak smlouvy jednotlivé, když pouze stroze popsal proces registrace žalované na webových stránkách původního věřitele. Pokud tvrdil, že v rámci registrace došlo k odso