43 C 108/2022-101 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum], která byla postoupena zdejšímu soudu dne [datum], domáhala vydání rozsudku, aby soud žalovanému uložil zaplatit žalobkyni částku 17 200 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba], ze dne [datum], [číslo] na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. 2. Žalobkyně byla usnesením ze dne [datum] vyzvána k doplnění žaloby, doplnění žaloby k výzvě soudu bylo žalobkyní podáno dne [datum]. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 4. Ve věci bylo nařízeno jednání na [datum], žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, bylo podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednáno v nepřítomnosti žalovaného. 5. Žalobkyně u jednání odkázala na písemné vyhotovení žaloby a k výzvě a dotazům soudu uvedla, že byly zkoumány příjmy žalovaného z invalidního důchodu a prac. poměru, relevantní údaje jsou vyplňovány do karty zákazníka, jsou ověřovány rovněž ISIR a SOLUS, popř. nebankovní registry. K vyplacení úvěru došlo v hotovosti v plné výši 12 000 Kč, ta částka není nijak krácena, toto je výslovně potvrzeno na str. 2 smlouvy bod 2. 1., kdy žalovaný s tímto byl jistě srozuměn, i když text je obsažen nevytučněným písmem v prostém ustanovení smlouvy. Oznámení o post. pohledávky představuje první dokument vystavený žalobcem, současně výzvu k úhradě dluhu žalobci, toto bylo ke dni [datum] a odesláno žalovanému dne [datum], jak se podává z listiny na č. l. 63, dokladem o doručení žalobce nedisponuje, nechť je proto vycházeno z domněnky dojití podle § 563 OZ. Pokud jsou splněné zákonné podmínky, nechť je rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání podle § 153b odst. 1 o. s. ř. 6. U jednání byly provedeny listinné důkazy, a sice smlouva o postoupení pohledávek, výpis z OR, karta zákazníka, smlouva o spotřebitelském úvěru, podací lístek, výzva k plnění, přehled úhrad, doklady o příjmech. 7. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle § 87 odst. 1 věty první a druhé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. 13. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 14. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 16. S ohledem na povahu věci, skutkový stav a jeho právní hodnocení nebylo možno ve věci rozhodnout rozsudkem pro zmeškání podle § 153b odst. 1 o.s.ř. 17. Na podkladě skutkových zjištění provedeným dokazováním, po podřazení pod citovaná zákonná ustanovení, soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně, který svoji pohledávku následně podle § 1879 občanského zákoníku platně postoupil na žalobkyni, což bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky, na jejímž základě svědčí žalobkyni podle § 1880 občanského zákoníku aktivní procesní legitimace, a žalovaným, je neplatná z důvodu absence odpovídajícího posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Tato základní náležitost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jak zakotvena v § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, pod sankcí neplatnosti smlouvy podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, nebyla žalobkyní doložena, a to ani přes výzvu k doplnění žaloby, rovněž nikoli na základě poučení u jednání. 18. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce nesplnil povinnost ze zákona s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací. Je třeba považovat za zcela nedostatečné posouzení úvěruschopnosti vycházející významně z údajů sdělených žalovaným, nepodložených objektivizovanými dokumenty. V daném případě byly sice opatřeny podklady týkající se příjmů žalovaného, avšak vyvstávají významné pochybnosti ohledně výdajové stránky karty zákazníka, když náklady na bydlení – nájem a inkaso – jsou ve výši 2200 Kč, což se jeví jako částka zcela nepřiměřeně nízká, která nebyla rovněž podložena žádnými doklady. Nebylo zohledněno, že žalovaný má pouze omezenou pracovní schopnost, je poživatelem invalidního důchodu II. stupně, zejména pak v posouzení úvěruschopnosti žádným způsobem nebylo zohledněno, že proti žalovanému byly v té době vedeny exekuce, je k tomu odkaz v prohlášení žadatele o zápůjčku, avšak žádné údaje k výši dlužné částky, řešení exekuce, případným srážkám ze mzdy či invalidního důchodu. Bylo uváděno u jednání, avšak v podkladech samotných není rovněž jakýkoli odkaz na provedení, natož výsledek rešerše nebankovních dlužnických registrů. 19. Za dané situace nebylo možno žalobě vyhovět z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, bylo však možno posoudit věc po právní stránce odlišně, a sice jako bezdůvodné obohacení, přičemž strany byly o této možnosti odlišného posouzení soudem u jednání poučeny. 20. Bylo prokázáno, že žalovanému byly na základě smlouvy o úvěru, vyplaceny prostředky ve výši 12 000 Kč, žalovaný uhradil 3680 Kč, jak prokázáno bilancí čl. 76, tedy zbývá doplatit 8320 Kč. 21. Výrokem I. proto bylo žalovanému z titulu bezdůvodného obohacení uloženo uhradit žalobkyni částku 8320 Kč, neboť se jedná o rozdíl toho, co bylo žalovanému na základě neplatných smluv reálně vyplaceno a co nebylo žalovaným vráceno. 22. Žalobkyni současně svědčí nárok podle § 1970 občanského zákoníku na úrok z prodlení v zákonné výši, a to za dobu od [datum], neboť oznámení o postoupení pohledávky, od kterého se odvíjí aktivní legitimace žalobkyně, společně s výzvou k úhradě dluhu žalobkyni bylo žalovanému odesláno dne [datum], jak prokázáno podacím lístkem na čl. 63, podle § 573 občanského zákoníku je třeba vycházet z domněnky dojití této zásilky žalované 3. pracovní den po odeslání, tj. dne [datum], od následujícího dne má žalobkyně nárok na příslušenství pohledávky ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 23. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Soud neshledal důvody pro stanovení jiné lhůty. 24. Výrokem II. byla žaloba ve zbývající části 8880 Kč zamítnuta. 25. Vzhledem k tomu, že ve věci byl převážně úspěšný žalovaný, měla by nárok na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva podle § 142 odst. 2 o.s.ř., ve výši podle poměru úspěšnosti, avšak žalovanému žádné prokazatelné důvodné náklady řízení nevznikly, bylo výrokem III. rozhodnuto tak, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků.