43 C 72/2022-103 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum], která byla postoupena zdejšímu soudu dne [datum], domáhala vydání rozsudku, aby soud žalované uložil zaplatit žalobkyni částku 41 880 Kč s příslušenstvím z titulu celkem třech smluv o půjčce uzavřených mezi žalovanou právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba], a sice 1) smlouvy ze dne [datum], [číslo] na jejímž základě byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, 2) smlouvy ze dne [datum], [číslo] na jejímž základě byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, 3) smlouvy ze dne [datum], [číslo] na jejímž základě byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. 2. Žalobkyně byla usnesením ze dne [datum] vyzvána k doplnění žaloby, doplnění žaloby k výzvě soudu bylo žalobkyní podáno dne [datum]. 3. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 4. Ve věci bylo nařízeno jednání na [datum], žalobkyně se z účasti na jednání omluvila, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, bylo podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednáno v nepřítomnosti žalobkyně, žalované. 5. U jednání byly provedeny listinné důkazy: smluvní dokumentace, podací lístek, dokumentace k postoupení pohledávky, výpis OR, dokumentace k výši pohledávky, výzva k plnění, lustrace CEO, CEV, ISIR. 6. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 8. Podle § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 9. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 10. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 11. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 13. Na podkladě skutkových zjištění provedeným dokazováním, po podřazení pod citovaná zákonná ustanovení, soud dospěl k závěru, že smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, který svoji pohledávku následně podle § 1879 občanského zákoníku platně postoupil na žalobkyni, a žalovanou, jsou neplatné z důvodu absence odpovídajícího posouzení úvěruschopnosti žalované. Tato základní náležitost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jak zakotvena v § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, nebyla žalobkyní doložena, a to ani přes výzvu k doplnění žaloby, rovněž nikoli na základě poučení u jednání. 14. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce nesplnil povinnost ze zákona s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací. Je třeba považovat za zcela nedostatečné posouzení úvěruschopnosti vycházející výhradně z údajů sdělených žalovanou, kdy navíc ve vztahu ke každé ze tří uzavíraných smluv byla vyplňována právním předchůdcem žalobkyně karta žalované jako zákazníka, přičemž se jednalo o karty zákazníka ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum], přičemž v každé z karet zákazníka je uveden jiný příjem žalované v rozmezí celkového příjmu v jednom v lednu 2015 v částce 12 900 Kč, avšak v červenci 2015 v částce 17 900 Kč. Není zřejmé, co odůvodňuje takový rozdíl v příjmech, nebyly k tomu předloženy soudu žádné podklady, takový deklarovaný značný nárůst příjmů v mezidobí od poskytnutí prvního do poskytnutí třetího úvěru vzbuzuje významné pochybnosti o věrohodnosti údajů zaznamenaných v kartě zákazníka. 15. Rovněž výdajová stránka v kartách zákazníka se v mezidobí změnila, kdy jsou zaznamenány v lednu 2015 výdaje na domácnost 3500 Kč, v červenci 2015 však výdaje 6000Kč Ani tato změna v mezidobí není nijak objasněna, nebyly k tomu předloženy žádné podklady. Mimoto náklady na bydlení – nájem a inkaso – jsou ve všech třech případech deklarovány ve výši 1000 Kč, což se jeví jako částka zcela nepřiměřeně nízká, která nebyla rovněž podložena žádnými doklady. 16. Za dané situace nebylo možno žalobě vyhovět z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, bylo však možno posoudit věc po právní stránce odlišně, a sice jako bezdůvodné obohacení, přičemž strany byly o této možnosti odlišného posouzení soudem u jednání poučeny. 17. Bylo prokázáno, že žalované byly na základě smluv o úvěru, podle výslovného ujednání na straně 2 smlouvy, první odstavec shora, že byly žalované vyplaceny prostředky ve výši 15 000 Kč, 8000 Kč a 10 000 Kč, tedy celkem 33 000 Kč. Bylo dále prokázáno, a to výpisem ze systému vedeného žalobkyní, resp. jejím právním předchůdcem, že žalobkyně uhradila 4550 Kč, 6490 Kč a 4500 Kč, tedy celkem uhradila 15 540 Kč. Zbývá doplatit 17 460 Kč. 18. Výrokem I. proto bylo žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení uloženo uhradit žalobkyni částku 17 460 Kč, neboť se jedná o rozdíl toho, co bylo žalované na základě neplatných smluv reálně vyplaceno a co nebylo žalovanou vráceno. 19. Žalobkyni současně svědčí nárok podle § 1970 občanského zákoníku na úrok z prodlení v zákonné výši, a to za dobu od 11. 1. 2020, neboť oznámení o postoupení pohledávky, od kterého se odvíjí aktivní legitimace žalobkyně, společně s výzvou k úhradě dluhu žalobkyni bylo žalované odesláno dne 7. 1. 2020, jak prokázáno podacím lístkem na čl. 26, podle § 573 občanského zákoníku je třeba vycházet z domněnky dojití této zásilky žalované 3. pracovní den po odeslání, tj. dne 10. 1. 2020, od následujícího dne má žalobkyně nárok na příslušenství pohledávky ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 20. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Soud neshledal důvody pro stanovení jiné lhůty. 21. Výrokem II. byla žaloba ve zbývající části 24 420 Kč zamítnuta. 22. Vzhledem k tomu, že ve věci byla převážně úspěšná žalovaná, měla by nárok na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva podle § 142 odst. 1 o.s.ř., ve výši podle poměru úspěšnosti, avšak žalované žádné prokazatelné důvodné náklady řízení nevznikly, bylo výrokem III. rozhodnuto tak, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků.