41 C 124/2023-41 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou, podanou k Okresnímu soudu Brno-venkov dne 17. 2.2023, ve znění doplnění žaloby z 30. 5. 2023 a 20. 7. 2023, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 39 367 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 22. 5. 2020 právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] dne 23. 5. 2022 dodatek ke smlouvě o úvěru (v tomto dodatku došlo k prodloužení splatnosti závazku na datum 24. 3. 2025), na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 48 867,70 Kč a žalovaný se zavázal úvěr uhradit v 34ti měsíčních splátkách ve výši 2 916,41 Kč, a to společně s kapitalizovaným úrokem ve výši 50 290,24 Kč. Tvrdila, že žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni celkem částku 99 157,94 Kč nejpozději ke dni 24. 3. 2025. Dále uvedla, že žalovaný se dostal do prodlení, a proto byl úvěr ke dni 24. 9. 2022 zesplatněn. Žalobkyně uvedla, že v důsledku prodlení žalovaného jí vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Žalobkyně tvrdila, že pohledávka za žalovaným na ni byla postoupena smlouvou ze dne 8. 12. 2021. Žalobkyně uvedla, že žalovaný uhradil částku 9 332,82 Kč a ode dne postoupení uhradil částku 5 000 Kč. Požadovala po žalovaném zaplacení nesplacené jistiny ve výši 40 367 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 186,44 Kč (jedná se o zákonný úrok z dlužné jistiny ve výši 45 367 Kč od 25. 9. 2022 do 5. 10. 2022), nákladů na vymáhání pohledávky v částce 433 Kč (za úkony spojené s mimosoudním vymáháním pohledávky, dopisy, hovory atd.) a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně od 8. 10. 2022 do zaplacení. Závěrem uvedla, že žalovaný závazek nesplnil ani po odeslání předžalobní výzvy. 2. Ohledně uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že žalovaný o poskytnutí půjčky zažádal na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně [webová adresa], kde vyplnil registrační údaje, následně provedl tzv. verifikační platbu ve výši 1 Kč, kterou odeslal ze svého účtu. Tato platba slouží k ověření totožnosti žalovaného a je jí dokončena žádost o půjčku. Následně právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného, když žádost o půjčku byla žalovanému schválena. Žalobkyně uvedla, že zasláním verifikační platby žalovaný souhlasil také s Všeobecnými obchodními podmínkami. Po schválení půjčky byla žalovanému zaslána na jím uvedený bankovní účet částka ve výši 50 000 Kč (v posuzované věci dne 24. 2. 2022 na účet č. [tel. číslo] [číslo]). 3. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalobkyně tvrdila, že nedisponuje podklady prokazující prověření úvěruschopnosti žalovaného její právní předchůdkyní. 4. V podání ze dne 20. 7. 2023 žalobkyně souhlasila s navrhovaným hrazením závazku ve splátkách. 5. Žalovaný v podání ze dne 30. 6. 2023 uznal jistinu, včetně příslušenství, kdy požádal o umožnění splácet závazek ve splátkách ve výši 2 000 Kč měsíčně s tím, že není schopen dluh jednorázově uhradit, neboť je schopen vydělat měsíčně částku 70 000 Kč a splácí více půjček, které převzal v důsledku své závislosti na hraní na automatech. 6. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 48 867,70 Kč na uvedený bankovní účet a žalovaný se zavázal úvěr splatit v 34 měsíčních splátkách ve výši 2 916,41 Kč do 24. 3. 2025 Součástí smlouvy byly obchodní podmínky. 7. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil částku 15 332,82 Kč. 8. Přijetí verifikační platby ve výši 1 Kč na účet [číslo] vedený u [právnická osoba] dne 26. 3. 2019 z účtu [bankovní účet] vedený na jméno žalovaného bylo zjištěno z výpisu z účtu. Odeslání platby ve výši 50 000 Kč dne 24. 2. 2022 na účet č. [tel. číslo] [číslo] bylo zjištěno z výpisu z účtu [číslo]. 9. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 25. 10. 2022, postoupení bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 13. 10. 2022. 10. Předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván dne 31. 1. 2023. 11. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalovaný uznal převzetí finanční částky, a to včetně příslušenství. 12. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru. Základní povinností žalobkyně (jako věřitele) bylo podle této smlouvy poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky, a naopak základní povinností žalovaného (jako dlužníka) bylo poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni a zaplatit sjednané příslušenství. Součástí právní úpravy občanského zákoníku jsou zvláštní ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných distančním způsobem, tedy ze smluv sjednávaných prostřednictvím prostředku komunikace na dálku (tímto se rozumí i veřejná komunikační síť, například internet) obsažená v jeho ustanoveních § [číslo] až § [číslo]. 13. V posuzované věci byla soudu předložena nepodepsaná smlouva o úvěru, ani obchodní podmínky neobsahují podpis jakékoliv osoby. 14. Podle § 551 o. z., o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. 15. Podle § 559 o. z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. 16. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 17. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 18. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 19. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 20. Podle § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy. 21. Podle § 105 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru předloží poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru, v podobě návrhu textu této smlouvy. 22. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru písemnou formu. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 1. 6. 2017, sp. zn. 20 Cdo 1741/2017, písemná forma právního jednání (ve smyslu § 561 a § 562 o. z.) předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2014, sp. zn. 23 Cdo 1593/2012, jejichž závěry, byť se týkají formy právního úkonu podle ustanovení § 40 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, lze aplikovat i na formu právního jednání podle § 562 odst. 1 o. z.). 23. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby (§ 562 odst. 1 o. z.). V návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (označované též eIDAS) byl přijat zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve znění pozdějších předpisů účinný od 19. 9. 2016, jenž ve svém § 7 stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5. 24. Na základě výše uvedeného soud konstatuje, že žalobkyní navrženými důkazy nelze prokázat, že by k jí tvrzenému průběhu událostí došlo. Žalobkyně nepředložila žádný důkaz, který by obsahoval projev vůle žalovaného k uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru se, žalobkyní tvrzeným obsahem, a bylo tak prokázáno tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy. Žalobkyní navržené důkazy neprokazují, že by žalovaný (elektronickým) podpisem vyjádřil svůj souhlas s jemu tvrzenou smlouvou