41 C 193/2022-47 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou, podanou k Okresnímu soudu [obec] – venkov dne 9. 12. 2021, ve znění doplnění žaloby ze dne 6. 12. 2022 a 22. 12. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 600 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou. Žalobu odůvodnila tím, že dne 16. 1. 2018 uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které žalovanému poskytla na bankovní účet č. [bankovní účet] částku 8 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit do 16. 12. 2018, včetně poplatku ve výši 2 600 Kč. Žalobkyně požadovala zaplacení jistiny ve výši 8 000 Kč, poplatku ve výši 2 600 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč. Ohledně nákladů spojených s uplatněním pohledávky tvrdila, že tyto náklady je žalovaný povinen uhradit dle čl. 2 smlouvy, a to v důsledku jeho prodlením se zaplacením dluhu. K smluvní pokutě žalobkyně uvedla, že smluvní pokuta byla sjednána ve smlouvě, v čl. 2 3. smlouvy, a to ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Současně uvedla, že požaduje smluvní pokutu pouze do výše, která nepřesahuje součin čísla 0,5 a celkové výše úvěru ve smyslu § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. A dále doplnila, že žalovaný byl v prodlení od 17. 12. 2018 do 7. 12. 2021. Závěrem uvedla, že žalovaný závazek nesplnil ani po odeslání předžalobní výzvy. 2. Ohledně uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že smlouva byla žalovaným podepsána elektronicky, a to PINem, který žalobkyně zaslala žalovanému na jeho telefonní číslo. Žalobkyně tvrdila, že tento PIN je tzv. prostým elektronickým podpisem. Dále uvedla, že žalovaný smlouvu podepsal v okamžiku, kdy mu byla systémem žalobkyně vygenerována smlouva, když žalovaný si sám zvolil parametry úvěru. Žalobkyně podepsala smlouvu až po prověření úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný byl o uzavření smlouvy informován a následně mu byly zaslány finanční prostředky. 3. K prověření úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila, že při zjišťování příjmů a výdajů žalovaného vycházelo z informací, které jí žalovaný poskytl, příjmy žalobkyně ověřovala z předložených výplatních pásek, z nichž také zjistila, že příjem žalovaného není exekučně postižen. V případě výdajů žalovaného vycházela žalobkyně z údajů o částce nezabavitelného minima, neboť výše výdajů, uváděná žalovaným, byla nižší než tato zákonná částka. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Ze smlouvy o zápůjčce (úvěru) bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč, a to na účet č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal úvěr splatiti nejpozději do 15. 12. 2018, včetně poplatku ve výši 2 600 Kč Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky. 6. Poskytnutí úvěru ve výši 8 000 Kč žalobkyní na účet č. [bankovní účet], vedený na jméno žalovaného, dne 16. 11. 2018 bylo zjištěno z výpisu z tohoto účtu. 7. Upomínkami ze dne 23. 12. 2018, 30. 12. 2018, 6. 1. 2019, 15. 1. 2019 a 30. 1. 2019 žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dluhu. 8. Předžalobní výzvou k zaplacení úvěru byl žalovaný vyzván dne 23. 11. 2021. 9. Prověřování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní bylo zjištěno z výplatních pásek žalovaného za období 9/2018 a 10/2018. 10. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela s žalovaným prostředky elektronické komunikace smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému poskytla 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit do 15. 12. 2018, včetně poplatku ve výši 2 600 Kč Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu. Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného na základě údajů poskytnutých žalovaným a předložených výplatních pásek. 11. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Základní povinností žalobkyně (jako věřitele) bylo podle této smlouvy poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky a naopak základní povinností žalovaného (jako dlužníka) bylo poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni a zaplatit sjednané příslušenství. Součástí právní úpravy občanského zákoníku jsou zvláštní ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných distančním způsobem, tedy ze smluv sjednávaných prostřednictvím prostředku komunikace na dálku (tímto se rozumí i veřejná komunikační síť, například internet) obsažená v jeho ustanoveních § 1824 až § 1827. 12. Podle § 551 o. z., o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. 13. Podle § 559 o. z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. 14. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 15. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 17. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 18. Podle § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy. 19. Podle § 105 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru předloží poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru, v podobě návrhu textu této smlouvy. 20. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru písemnou formu. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 1. 6. 2017, sp. zn. 20 Cdo 1741/2017, písemná forma právního jednání (ve smyslu § 561 a § 562 o. z.) předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2014, sp. zn. 23 Cdo 1593/2012, jejichž závěry, byť se týkají formy právního úkonu podle ustanovení § 40 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, lze aplikovat i na formu právního jednání podle § 562 odst. 1 o. z.). 21. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby (§ 562 odst. 1 o. z.). V návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (označované též eIDAS) byl přijat zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve znění pozdějších předpisů účinný od 19. 9. 2016, jenž ve svém § 7 stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5. 22. V posuzovaném případě však nebylo prokázáno, že by, k jí tvrzenému průběhu událostí (žalovaný uzavřel smlouvu zadáním zaslaného SMS kódu zaslaného žalobkyní na telefonní číslo žalovaného), došlo. Ke svému tvrzení ohledně uzavření smlouvy žalobkyně nepředložila žádný důkaz, ačkoliv byla usnesením zdejšího soudu ze dne 14. 11. 2022, č. j. 41 C 193/2022-23, vyzvána. 23. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že v řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru se žalovaným a není tak prokázáno ani tvrzení žalobkyně o smluvních povinnostech žalovaného k poplatků, smluvní pokuty a ke vrácení tvrzených poskytnutých peněžních prostředků v požadované výši. 24. Nadto soud nemá za prokázané ani řádné prověření úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní. S ohledem na výše uvedený závěr se však touto skutečností podrobněji nezabýval. 25. Pokud tedy výpisem z účtu žalovaného bylo v řízení prokázáno, že žalovaný na svůj bankovní účet obdržel od žalobkyně částku 8 000 Kč, je povinen tuto částku vrátit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. 26. Vzhledem k výši uvedenému soud zavázal žalovaného k zaplacení