41 C 200/2022-46 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou, podanou k Okresnímu soudu Brno-venkov dne16. 3. 2022, ve znění doplnění žaloby ze dne 28. 11. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 15 635 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 17. 8. 2020 uzavřela s žalovanou úvěrovou smlouvu, na základě které žalované poskytla úvěr ve výši 11 800 Kč, který zaslala dne 17. 8. 2020 na bankovní účet č. [bankovní účet] a žalovaná se zavázala společně s poskytnutým úvěrem splatit i poplatek ve výši 3 835 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná úvěr nezaplatila, a proto žalobkyni vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení a dále účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 2 500 Kč, představovaní odesláním písemných výzev k zaplacení. Žalobkyně rovněž požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 900 Kč. Závěrem uvedla, že žalovaná závazek nesplnila ani po odeslání předžalobní výzvy. 2. Ohledně uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena v prostřednictvím webových stránek [webová adresa], na kterých žalovaný požádal o poskytnutí úvěru, zadal své osobní údaje a odsouhlasil obchodní podmínky žalobkyně. Dále tvrdila, že smlouva byla podepsána elektronicky, a to PINEM, který byl žalobkyní zaslán žalovanému na jím uvedené telefonní číslo. Totožnost žalovaného byla žalobkyní ověřena pomocí ověřovací korunové platby, jejíž součástí je uvedení také bankovního účtu, na který byla následně půjčka poskytnuta. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 11 800 Kč, a to na účet č. [bankovní účet] a žalovaná se zavázala úvěr splatit společně s poplatkem ve výši 3 835 Kč do 16. 9. 2020 Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky. 5. Poskytnutí úvěru žalobkyní na účet č. [bankovní účet] vedený na jméno žalované dne 17. 8. 2020 bylo zjištěno z výpisu z tohoto účtu. 6. Výzvami ze dne 23. 9. 2020, 30. 9. 2020, 7. 10. 2020, 16. 10. 2020 a 31. 10. 2020 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu. 7. Předžalobní výzvou k zaplacení úvěru byla žalovaná vyzvána dne 20. 9. 2021. 8. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela s žalovanou prostředky elektronické komunikace smlouvu o úvěru, na základě které žalované poskytla 11 800 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit společně s poplatkem ve výši 3 835 Kč do 16. 9. 2020 Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky. Žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení dluhu. 9. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Základní povinností žalobkyně (jako věřitele) bylo podle této smlouvy poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky a naopak základní povinností žalované (jako dlužníka) bylo poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni a zaplatit sjednané příslušenství. Součástí právní úpravy občanského zákoníku jsou zvláštní ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných distančním způsobem, tedy ze smluv sjednávaných prostřednictvím prostředku komunikace na dálku (tímto se rozumí i veřejná komunikační síť, například internet) obsažená v jeho ustanoveních § 1824 až § 1827. 10. Podle § 551 o. z., o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. 11. Podle § 559 o. z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. 12. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 13. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 15. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 16. Podle § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy. 17. Podle § 105 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru předloží poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru, v podobě návrhu textu této smlouvy. 18. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru písemnou formu. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 1. 6. 2017, sp. zn. 20 Cdo 1741/2017, písemná forma právního jednání (ve smyslu § 561 a § 562 o. z.) předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2014, sp. zn. 23 Cdo 1593/2012, jejichž závěry, byť se týkají formy právního úkonu podle ustanovení § 40 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, lze aplikovat i na formu právního jednání podle § 562 odst. 1 o. z.). 19. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby (§ 562 odst. 1 o. z.). V návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (označované též eIDAS) byl přijat zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve znění pozdějších předpisů účinný od 19. 9. 2016, jenž ve svém § 7 stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5. 20. V posuzovaném případě však žalobkyní navrženými důkazy nelze prokázat, že by k jí tvrzenému průběhu událostí (žalovaná uzavřela smlouvu zadáním zaslaného [příjmení] kódu zaslaného žalobkyní na telefonní číslo žalované) došlo. Žalobkyně nepředložila žádný důkaz, který by obsahoval projev vůle žalované k uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru se, žalobkyní tvrzeným obsahem, a bylo tak prokázáno tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy. Žalobkyní navržené důkazy neprokazují, že by žalovaná (elektronickým) podpisem vyjádřila svůj souhlas s jí tvrzenou smlouvou a že by jí tedy byla vázána. 21. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že v řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru se žalovanou a není tak prokázáno ani tvrzení žalobkyně o smluvních povinnostech žalované k zaplacení úroků, poplatků a ke vrácení tvrzených poskytnutých peněžních prostředků v požadované výši. 22. Nadto soud nemá za prokázané ani řádné prověření úvěruschopnosti žalované žalobkyní. S ohledem na výše uvedený závěr se však touto skutečností podrobněji nezabýval. 23. Pokud tedy výpisem z účtu žalované bylo v řízení prokázáno, že žalovaná na svůj bankovní účet obdržela od žalobkyně částku 11 800 Kč, je povinna tuto částku vrátit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. 24. Vzhledem k výši uvedenému soud zavázal žalovanou k zaplacení částky 11 800 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši, kdy nárok na úroky z prodlení z přisouzené částky vyplývá z § 1970 o. z., přičemž jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení (výrok I.), ve zbylé části nárok žalobkyně zamítl (výrok II.). 25. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když v daném případě byl procesní úspěch žalobkyně 55 % a procesní úspěch žalované 45 %. To tedy znamená, že žalobkyni vzniklo právo na náhradu 10 % nákladů řízení. V tomto případě žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 2 062 Kč. Tato částka se skládá ze soudního poplatku 862 Kč a z náhrady za právní zastoupení ve výši 1 200 Kč Náklady právního zastoupení byly vypočteny podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném v době zahájení řízení (advokátní tarif). Zástupkyni žalobkyně byla přiznána odměna za 3 úkony právní služby po 300 Kč, když právní služby byly spatřovány v předžalobní výzvě, převzetí a př