8 C 115/2023-63 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 16.856 Kč s úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky 12.985 Kč za dobu od 23. 7. 2021 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2.500 Kč. Tvrdí, že dne 25. 6. 2021 uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě níž poskytl žalovanému bezhotovostně peněžní prostředky 9.800 Kč. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky zaplatit poplatek 3.185 Kč, který měl spolu s jistinou splatit do 22. 7. 2021. Žalovaný však nezaplatil ničeho. Smlouva o zápůjčce byla uzavřena pomocí elektronických prostředků a před jejím uzavřením si žalobce vyžádal od žalovaného informace o jeho rodinných pracovních příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech, tyto ověřil na základě dokumentů od žalovaného a vše zaznamenal do zákaznické karty. Na základě tohoto prověření žalobce dospěl k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalovaná částka 16.856 Kč se skládá z jistiny zápůjčky 9.800 Kč, z poplatku 3.185 Kč a ze smluvní pokuty 3.871 Kč, která byla podle článku 2.3. smlouvy vypočtena v sazbě 0,1 % denně z jistiny 9.800 Kč za dobu od 23. 7. 2021 do 22. 8. 2022. Žalobce nárokuje ještě náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2.500 Kč, které se skládají z pěti částek po 500 Kč za písemné výzvy odeslané ve dnech 29. 7., 5. 8., 12. 8., 21. 8. a 5. 9. v roce 2021. Žalovaný žalobci ničeho nezaplatil ani po předžalobní výzvě. 2. Ve věci byl dne 26. 10. 2022 vydán platební rozkaz, který však musel být zrušen, neboť se ho nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou. 3. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. 4. Smlouva o zápůjčce obsahuje označení smluvních stran, a to žalobce jako věřitele a žalovaného jako klienta. Žalobce se zavázal, že poskytne žalovanému bezhotovostní zápůjčku 9.800 Kč a žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku spolu s poplatkem za její poskytnutí ve výši 3.185 Kč žalobci nejpozději do 22. 7. 2021 Součástí smlouvy měly být všeobecné obchodní podmínky žalobce. V bodu 2.3. smlouvy je stanovena smluvní pokuta 0,1 % z dlužné částky denně pro případ prodlení a výše nákladů žalobce při prodlení žalovaného, a to 500 Kč za písemnou upomínku či výzvu k úhradě. Na konci smlouvy je místo vyhrazené pro podpisy, a zde je uvedeno jméno, příjmení žalovaného, datum 25. 6. 2021 a [příjmení] kód [číslo], pod tím se nachází totéž datum a podpisy dvou jednatelů žalobce. Podpis žalovaného se na smlouvě nenachází. 5. Všeobecné obchodní podmínky žalobce měly být součástí smlouvy o zápůjčce a obsahují podrobnější úpravu práv a povinností vzniklých v souvislosti s uzavřením smluv mezi žalobcem a jeho klienty. Na konci listiny je datum 25. 6. 2021, podpisy dvou jednatelů žalobce, dále uvedeno jméno a příjmení žalovaného a tentýž PIN kód jako u smlouvy o zápůjčce. 6. Z tabulky údajů bylo možné dovodit pouze to, že je zde označen účet žalobce, protiúčet s názvem jména a příjmení žalovaného, název banky, částka 1 Kč, datum 28. 4. 2021, typ pohybu, variabilní symbol a poznámka ověřovací platba. Z této listiny soud nevzal za prokázány žádné skutečnosti. Nelze z ní vzít za prokázáno, kterého dne, z kterého účtu, na který účet byla poukázána jaká konkrétní platba. 7. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že dne 25. 6. 2021 byla z účtu žalobce poukázána částka 9.800 Kč na účet č. [bankovní účet]. Podle zprávy [právnická osoba] je majitelem tohoto účtu žalovaný a z výpisu z téhož účtu vyplývá, že 25. 6. 2021 na účet žalovaného byla připsána částka 9.800 Kč z účtu žalobce s poznámkou poskytnutí zápůjčky. 8. Žalobce pěti dopisy z 29. 7., 5. 8., 12. 8., 21. 8. a 5. 9. 2021 vyzýval a upomínal žalovaného o úhradu dluhu. V řízení však nebylo zjištěno, kterého dne, případně zda vůbec, byly tyto dopisy žalovanému odeslány či doručeny. 9. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady dluhu od žalovaného dopisem svého právního zástupce z 27. 7. 2022, který byl podle podacího lístku odeslán žalovanému doporučeně téhož dne. 10. Z výpisu ze shora uvedeného účtu žalovaného za dobu od 25. 3. do 28. 6. 2021 soud zjistil, že značná část bankovních operací na účtu, a to velká většina, se týká sázení žalovaného, jedná se o různé částky poukázané ve prospěch účtu [webová adresa] a [příjmení]. 11. O uzavření úvěrové smlouvy žalobce tvrdí, že žalovaný si nejprve na internetových stránkách žalobce přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si podle své volby parametry jako splatnost a výši zápůjčky, poté vyplnil na webové stránce formulář žádosti o poskytnutí zápůjčky, zadal své osobní údaje, a tím učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobci. Žalovaný zaškrtl text o tom, že potvrzuje, že se seznámil se zněním smlouvy a všeobecných obchodních podmínek a souhlasí s nimi. Žalobce ověřil totožnost žalovaného tak, že žalovaný byl povinen žalobci v rámci žádosti o uzavření smlouvy poskytnout sken dokladu totožnosti se svojí fotografií, a rovněž pomocí ověřovací korunové bezhotovostní platby z účtu, na který má být následně zápůjčka vyplacena. Smlouvu o zápůjčce žalovaný podepsal elektronicky pomocí PIN kódu, který mu žalobce zaslal na telefonní číslo. PIN je prostým elektronickým podpisem, a smlouva o zápůjčce tedy byla uzavřena v písemné podobě. Smlouva včetně obchodních podmínek byla žalovanému zaslána elektronicky na jeho e-mailovou adresu. 12. Tato tvrzení žalobce o uzavření úvěrové smlouvy jsou jednak neúplná a jednak nebyla v řízení prokázána. Nebylo prokázáno, že by žalovaný navštívil webové stránky žalobce, kdy a jakým způsobem si nastavil nějaké parametry zápůjčky, že by vyplnil formulář žádosti o poskytnutí zápůjčky, jaké údaje a jakým způsobem zadal, ani že by takto učinil návrh na uzavření smlouvy vůči žalobci. Nebylo rovněž prokázáno, že by žalovaný odsouhlasil, že se seznámil se zněním konkrétní smlouvy a obchodních podmínek, že by poskytl žalobci sken dokladu totožnosti, anebo že by provedl ověřovací korunovou platbu. Nebylo ani prokázáno, že by žalovaný použil nějaký PIN kód, jakým způsobem a kdy mu žalobce takový kód poskytl, ani že by žalovaný použil prostý elektronický podpis, anebo že by žalobce poslal žalovanému na e-mail smlouvu o zápůjčce a obchodní podmínky, případně kdy se tak mělo stát. 13. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobce uvedl pouze tvrzení, a k jejich prokázání žádný důkaz neoznačil ani nepředložil. Na výzvu soudu učiněnou usnesením z [datum rozhodnutí] č. j. 8 C 115/2023-33, které bylo doručeno žalobci prostřednictvím jeho právního zástupce dne 9. 5. 2023, uvedl, že žádná další skutková tvrzení ohledně úvěruschopnosti žalovaného nebude doplňovat. Soud tedy konstatuje, že nebyla prokázána tvrzení žalobce o tom, že si od žalovaného vyžádal informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech, že by tyto informace ověřil na základě jakýchkoli dokumentů od žalovaného či nahlédnutím do databází, ani že by je zaevidoval do zákaznické karty. O poměrech žalovaného svědčí částečně shora uvedený výpis z účtu žalovaného, z něhož je patrno, že žalovaný před tím, než od žalobce přijal peněžní prostředky, se ve velkém rozsahu věnoval sázení. 14. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce uzavřel s žalovaným dne 25. 6. 2021, případně v jiné době, tvrzenou smlouvu o zápůjčce shora uvedeného obsahu, ani že by žalovaný obdržel obchodní podmínky žalobce. Bylo prokázáno, že žalobce ze svého účtu poskytl žalovanému na jeho účet dne 25. 6. 2021 částku 9.800 Kč. Nebylo prokázáno, že by žalovaný cokoli z této částky žalobci kdy vrátil. Nebylo prokázáno, že by žalobce zjišťoval příjmy a výdaje žalovaného a jeho závazky, natož aby tyto skutečnosti jakkoli ověřil. Nebylo prokázáno, že žalobce upomínal žalovaného shora uvedenými pěti dopisy. Bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu dopisem z 27. 7. 2022, odeslaným doporučeně téhož dne. Žalovaný žalobci na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatil. 15. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Soud se nejprve zabýval tím, zda lze ze zjištěných skutečností dovodit, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu, jejíž náležitosti odpovídají některému ze smluvních typů občanského zákoníku, případně smlouvu nepojmenovanou. Žalobce tvrdí, že došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, což však nebylo v řízení prokázáno. Na zjištěné skutečnosti nelze aplikovat ustanovení § 2390 občanského zákoníku, podle něhož přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Rovněž v tomto případě nelze použít ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho po