8 C 52/2023-115 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 101.500 Kč s úrokem ve výši 10.351,66 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 5.611,86 Kč, s úrokem 8,05 % ročně z částky 100.000 Kč za dobu od 26. 5. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 101.500 Kč za dobu od 26. 5. 2022 do zaplacení. Tvrdí, že dne 9. 3. 2021 uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě níž poskytl žalovanému peněžní prostředky 100.000 Kč na úrok 9,9% ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splatit splátkami 1.663 Kč měsíčně s tím, že úvěr měl být splacen 25. 3. 2028. Žalovaný nezaplatil řádně a včas žádnou splátku a uhradil pouze 93,50 Kč. Byl tedy od počátku v prodlení, a žalobce proto prohlásil celý úvěr za okamžitě splatný ke dni 25. 9. 2021. Žalovaná částka se skládá z jistiny úvěru 100.000 Kč a z částky 1.500 Kč za poplatky, a to tři poplatky po 500 Kč za tři výzvy k úhradě z 9. 5. 2021, 30. 5. 2021 a 1. 7. 2021. Kapitalizovaný úrok z úvěru 10.351,66 Kč žalobce vypočetl z jistiny 100.000 Kč v sazbě 9,9 % ročně za dobu od 25. 4. 2021 do 9. 6. 2022, což činí 11.093,42 Kč, z čehož žalobce požaduje pouze 10.351,66 Kč. Kapitalizovaný úrok z prodlení žalobce vypočítal v sazbě 8,5 % ročně z jistiny 100.000 Kč za dobu od 25. 9. 2021 do 9. 6. 2021, což činí 6.008,21 Kč, a žalobce z toho nárokuje pouze 5.611,86 Kč. Žalovaný žalobci na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatil. 2. Ve věci byl dne 21. 9. 2022 vydán platební rozkaz, který však musel být zrušen, neboť se ho nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou. 3. Procesní stanovisko žalovaného spočívá v tom, že si je vědom svého dluhu vůči žalobci a hodlá ho splatit. V době, kdy si žalovaný úvěr vzal, pobíral pouze invalidní důchod a byl bez práce. Nyní již pracuje po dobu necelého roku. Žalovaný navrhl, aby mu bylo povoleno dluh uhradit ve splátkách 2.500 Kč až 3.000 Kč měsíčně. 4. Žalobce je zapsán v obchodním rejstříku od roku 1964 dosud, jak vyplývá z výpisu z obchodního rejstříku. 5. O tom, jak žalobce před uzavřením žalované úvěrové smlouvy zkoumal poměry žalovaného, zjistil soud z následně uvedených listin tyto skutečnosti. Dne 2. 3. 2021 požádal žalovaný na tiskopisu Žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru o poskytnutí úvěru 100.000 Kč bez uvedení účelu. Uvedl, že je rozvedený, v důchodu, bydlí v domě nebo v bytě v osobním nebo družstevním vlastnictví, bydlí sám, nemá vyživované osoby, jeho měsíční čistý příjem činí 14.474 Kč, jiné příjmy nemá, a hradí blíže nespecifikované pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěru ve výši 500 Kč. Žalovaný předložil žalobci doklad o přiznání důchodu, a to rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení Praha ze dne 29. 12. 2020, podle něhož byl žalovanému přiznán invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně 13.689 Kč měsíčně. Tato částka byla zvýšena od 1. 1. 2021 na 14.474 Kč měsíčně, jak vyplývá z oznámení ze dne 4. 1. 2021. Podle dvou ústřižků poštovních poukázek byla žalovanému vyplacena za invalidní důchod v lednu částka 14.445 Kč a tatáž částka v únoru 2021. Žalobce nahlížel do registru CBCB, jak vyplývá z listiny informace z Credit bureau. Žalovaný měl dva existující kontrakty, a to splátkový kontrakt a nesplátkový kontrakt a debet na běžném účtu. Celkem žalovaný platil 920 Kč měsíční splátky a nesplacená jistina činila 87.314 Kč. Tento úvěr byl žalovanému poskytnut 16. 12. 2020. Dále měl žalovaný kontokorentní úvěr s limitem 15.000 Kč, a v lednu 2021 činila vyčerpaná částka 7.126 Kč. Tento úvěr byl žalovanému poskytnut 12. 10. 2020. Z interního dokladu žalobce, obsahujícího data o žadateli o úvěr a vyhodnocení úvěru, bylo zjištěno, že žalobce počítal z výše uvedenými skutečnostmi o poměrech žalovaného, které byly zahrnuty do žádosti o úvěr. Navíc je zde zaznamenán úvěr poskytnutý 25. 2. 2021 podle smlouvy [číslo] s úvěrovým limitem 2.000 Kč a zůstatkem kontokorentního úvěru 1.000 Kč. Z listiny průvodka úvěrové smlouvy z 5. 3. 2021 nebyly o poměrech žalovaného zjištěny žádné skutečnosti. Z interního dokladu žalobce vyplývá, že úvěr schválil žalovanému ve standardním procesu s doložením příjmu, příjem byl zjištěn podle důchodového výměru ve výši 14.474 Kč a výdaje byly ve výši 10.502 Kč a byly vypočteny na základě informací ze žádosti, a to deklarovaných výdajů, způsobu bydlení, počtu členů domácnosti, životního minima, nákladů na bydlení na splátky, mandatorní výdaje a platby za pojištění. Žalobce stanovil platební kapacitu vypočtenou svým systémem na 3.972 Kč, z čehož dovodil, že toto je dostatečné pro splátku 1.663 Kč měsíčně. Žalobce vyhodnotil rizikovost žalovaného podle vlastních postupů a úvěr žalovanému schválil. 6. Žalobce vyhotovil předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru a vysvětlení těchto informací, tato listina zahrnuje základní parametry úvěru, a to jeho výši, počet a výši splátek, úrokovou sazbu, náklady na úvěr, náklady v případě opožděných plateb a právo na odstoupení od smlouvy. 7. Ze smlouvy o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že byla podepsána žalobcem 5. 3. 2021 a žalovaným dne 8. 3. 2021 Součástí smlouvy měly být obchodní podmínky pro spotřebitelské úvěry, s nimiž se žalovaný seznámil. Žalobce se zavázal poskytnout žalovanému úvěr do výše limitu 100.000 Kč převodem na specifikovaný účet žalovaného. Úrok byl sjednán v sazbě 9,9 % ročně a žalovaný se zavázal úvěr splatit formou 84 splátek ve výši 1.663 Kč měsíčně vždy k 25. dni počínaje dnem 25. 4. 2021, přičemž poslední splátka měla být zaplacena 25. 3. 2028. V případě prodlení žalovaného byl žalobce oprávněn zasílat žalovanému upomínky a výzvy, za což byl žalovaný povinen platit poplatky ve výši 300 Kč za upomínku a 500 Kč za výzvu. V případě prodlení žalovaného byl žalobce oprávněn zaslat žalovanému výzvu k úhradě, a pokud by žalovaný do 30 dnů od prvního upomenutí dlužnou částku nevyrovnal, žalobce mohl jistinu úvěru zesplatnit. 8. Čerpání úvěru vzal soud za prokázáno z výpisu z běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] a z výpisu z úvěrového účtu č. [bankovní účet]. Z nich soud zjistil, že dne 10. 3. 2021 žalovaný obdržel na svůj běžný účet 100.000 Kč. 9. Skutečnost, že žalovaný na úvěr uhradil pouze 93,50 Kč vyplývá z tvrzení žalobce, které doplnil na výzvu soudu učiněnou usnesením z 2. 5. 2023 č. j. 8 C 52/2023-54. 10. Žalobce upozorňoval žalovaného na neuhrazené splátky dopisy z 2. 5., 9. 5. a 30. 5. 2021, v řízení však nebylo zjištěno, kterého dne, příp. zda vůbec byly tyto dopisy žalovanému odeslány či doručeny. Dopisem z 1. 7. 2021 upozornil žalobce žalovaného na to, že pokud dlužné splátky nevyrovná do 31. 7. 2021, bude úvěr zesplatněn. Podle doručenky byl tento dopis žalovanému doručen 7. 7. 2021. Dopisem z 27. 9. 2021 vyzval žalobce žalovaného k zaplacení celého zbytku dluhu ve lhůtě do 4. 10. 2021. Podle doručenky byl tento dopis žalovanému doručen 5. 10. 2021. 11. Žalobce se naposledy pokusil dosáhnout úhrady žalované částky od žalovaného dopisem svého právního zástupce z 2. 5. 2022, který byl podle poštovního podacího archu žalovanému odeslán doporučeně dne 3. 5. 2022. 12. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný požádal žalobce o poskytnutí úvěru 100.000 Kč, žalobce zjistil poměry žalovaného, jak je výše popsáno, a to zjistil a ověřil jeho měsíční příjem, při zjišťování výdajů vycházel z registrů a statistických dat, žalovaný měl již závazek z kontokorentního úvěru z října 2020 a z úvěru z prosince 2020. Dne 8. 3. 2021 uzavřeli účastníci smlouvu o úvěru, na základě níž žalovaný čerpal bezhotovostně na svůj účet dohodnutou částku 100.000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit formou 84 splátek po 1.663 Kč měsíčně, nesplatil však řádně, včas a zcela jedinou splátku a uhradil žalobci pouze 93,50 Kč. Žalobce úvěr zesplatnil a požadoval zaplacení celého zbytku dluhu najednou dopisem z 27. 9. 2021. Žalovaný žalobci na žalovanou částku dosud ničeho nezaplatil. Žalovaná částka se skládá z celé jistiny úvěru 100.000 Kč a ze tří poplatků po 500 Kč za výzvy k úhradě, když poplatek v této výši byl dohodnut v úvěrové smlouvě. 13. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Smlouvu o úvěru upravuje občanský zákoník v ustanovení § 2395 tak, že smlouvou o úvěru se úvěrující, tedy žalobce, zavazuje, že úvěrovanému, tedy žalovanému, poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobce si svoji povinnost z úvěrové smlouvy splnil tím, že žalovanému poskytl peněžní prostředky v dohodnuté výši 100.000 Kč bezhotovostně na účet žalovaného. Žalovaný tedy tuto částku čerpal, avšak své povinnosti poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit žalobci úroky dostál toliko částečně. 14. Smlouvu o úvěru z hlediska její platnosti bylo však třeba posoudit také podle zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná úvěrová smlouva je smlouvou spotřebitelskou a žalobce byl při jejím sjednávání ve výhodnějším postavení z d