41 C 292/2023-35 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou, podanou k Okresnímu soudu Brno-venkov dne 6. 10. 2023, ve znění doplnění žaloby ze dne 27. 12. 2023, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 32 676,29 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 16. 4. 2021 uzavřela její právní předchůdkyně ([právnická osoba]) s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které žalované poskytla úvěr v celkové částce 20 000 Kč a žalovaná se úvěr zavázala vrátit nejpozději do 15. 4. 2022. Dále tvrdila, že žalované byl úvěr poskytnut na její bankovní účet č. [bankovní účet] dne 16. 4. 2021. Žalobkyně uvedla, že žalovaná úvěr neuhradila do sjednaného data, a proto požadovala zaplacení částky 20 000 Kč (jistina úvěru) a 12 676,29 Kč (nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru). Dále uvedla, že pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 6. 2023. Současně tvrdila, že žalovaná dlužnou pohledávku žalobkyni nezaplatila ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne 30. 6. 2023. 2. Ohledně uzavření smlouvy žalobkyně v žalobě uvedla, že smlouva byla uzavřena v elektronické podobě na internetových stránkách [webová adresa], na kterých se žadatel o úvěr zaregistruje zadáním údajů, čímž zahájí kroky ke zřízení uživatelského účtu. Po dokončení registrace zaslala žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření úvěruschopnosti žalované jí byl zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy a po odeslání smluvní dokumentace jí byly poskytnuty finanční prostředky na bankovní účet. Tvrdila, že podpis žalované je nahrazen zadáním tzv. verifikačního kódu ze SMS, který je zaslán žadateli v době zaslání žádosti na uvedené telefonní číslo. 3. K prověření úvěruschopnosti žalované žalobkyně tvrdila, že žalovaná byla lustrována ve veřejně dostupných databázích, např. ISIR, CRKI. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 5. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, a to na účet č. [bankovní účet] a žalovaná se zavázala úvěr splácet v 12 měsíčních splátkách ve výši 2 831 Kč, včetně úroku ve výši 12% ročně, nejpozději do 15. 4. 2022. Součástí úvěrové smlouvy byl formulář o standardních informacích o spotřebitelském úvěru. 6. Poukázání úvěru ve výši 20 000 Kč žalobkyní na účet č. [bankovní účet] dne 16. 4. 2021 bylo zjištěno z potvrzení o platbě (z účtu právní předchůdkyně žalobkyně č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo]. [právnická osoba] ze dne 29. 11. 2023 bylo zjištěno, že na účet č. [bankovní účet] byla dne 16. 4. 2021 připsána částka 20 000 Kč z účtu č. [bankovní účet] vedený na jméno právní předchůdkyně žalobkyně pod variabilním symbolem [číslo]. 7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 6. 2023 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno. 8. Předžalobní výzvou k zaplacení úvěru byla žalovaná vyzvána dne 30. 6. 2023. 9. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela s žalovaným prostředky elektronické komunikace smlouvu o úvěru, na základě které žalované poskytla 20 000 Kč na bankovní účet. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v 12 měsíčních splátkách ve výši splátkách ve výši 2 831 Kč, včetně úroku ve výši 12% ročně, nejpozději do 15. 4. 2022. Součástí úvěrové smlouvy byl formulář o standardních informacích o spotřebitelském úvěru. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni. Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované na základě údajů zjištěných ve veřejných databázích. 10. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Základní povinností žalobkyně (jako věřitele) bylo podle této smlouvy poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky a naopak základní povinností žalovaného (jako dlužníka) bylo poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni a zaplatit sjednané příslušenství. Součástí právní úpravy občanského zákoníku jsou zvláštní ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných distančním způsobem, tedy ze smluv sjednávaných prostřednictvím prostředku komunikace na dálku (tímto se rozumí i veřejná komunikační síť, například internet) obsažená v jeho ustanoveních § 1824 až § 1827. 11. Podle § 551 o. z., o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. 12. Podle § 559 o. z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. 13. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 14. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 16. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 17. Podle § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy. 18. Podle § 105 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru předloží poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru, v podobě návrhu textu této smlouvy. 19. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru písemnou formu. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 1. 6. 2017, sp. zn. 20 Cdo 1741/2017, písemná forma právního jednání (ve smyslu § 561 a § 562 o. z.) předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle jednajícího subjektu zahrnuje všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1230/2007, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2014, sp. zn. 23 Cdo 1593/2012, jejichž závěry, byť se týkají formy právního úkonu podle ustanovení § 40 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, lze aplikovat i na formu právního jednání podle § 562 odst. 1 o. z.). 20. Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby (§ 562 odst. 1 o. z.). V návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (označované též eIDAS) byl přijat zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve znění pozdějších předpisů účinný od 19. 9. 2016, jenž ve svém § 7 stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5. 21. V posuzovaném případě však nebylo prokázáno, že by, k jí tvrzenému průběhu událostí (žalovaná uzavřela smlouvu zadáním zaslaného SMS kódu zaslaného žalobkyní na telefonní číslo žalované), došlo. Ke svému tvrzení ohledně uzavření smlouvy žalobkyně nepředložila žádný důkaz, ačkoliv byla usnesením zdejšího soudu ze dne 28. 11. 2023, č. j. 41 C 292/2023-17, vyzvána. 22. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že v řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru se žalovanou a není tak prokázáno ani tvrzení žalobkyně o smluvních povinnostech žalované k zaplacení úroku, poplatku a ke vrácení tvrzených poskytnutých peněžních prostředků v požadované výši. 23. Nadto soud nemá za prokázané ani řádné prověření úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyní žalobkyně. S ohledem na výše uvedený závěr se však touto skutečností podrobněji nezabýval. 24. Pokud tedy potvrzením [právnická osoba] bylo v řízení prokázáno, že žalovaná na svůj bankovní účet obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně částku 20 000 Kč, je povinna tuto částku vrátit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. 25. Vzhledem k výši uvedenému soud zavázal žalovanou k zaplacení částky 20 000 Kč a úroku z prodlení v zákonné v