43 C 313/2025-92 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 15. 7. 2025, který byl převeden do rejstříku C dne 15. 10. 2025, se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 56 572,46 Kč s příslušenstvím, z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně , Anonymizováno, a žalovaným dne 13. 6. 2024 prostřednictvím webového portálu ferratum.cz, na jejímž základě žalovaný čerpal prostředky ve výši 57 572,46 Kč. Dlužná částka ze smlouvy nebyla žalovaným uhrazena, a to ani na základě předžalobní výzvy.2. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který byl zrušen žalovaným podaným odporem doručeným soudu dne 13. 10. 2025.3. Žalobkyně byla usnesením ze dne 3. 11. 2025 podle § 43 odst. 1 o. s. ř. vyzvána k odstranění vad žaloby, žalobu doplnila podáním ze dne 4. 12. 2025, tj. 7 dní po marném uplynutí soudem stanovené lhůty; k tomu soud dodává, že podání v reakci na výzvy soudu je třeba činit v soudem stanovených lhůtách, a to i pokud je příslušné podání učiněno stále ještě před termínem jednání.4. Žalovaný k věci uvedl, že dluh akceptuje, ale z důvodu své současné finanční situace, není schopen uhradit celou žalovanou částku naráz, proto žádá, aby soud rozhodl o zaplacení přiznané částky ve formě měsíčních splátek po 1 000 kč splatných vždy k 20. dni v měsíci, počínaje 20. 11. 2025. Žalovaný následně svá tvrzení na jednání soudu doplnil, když uvedl, že s ohledem na úhradu přiznané částky v přiměřené době navrhuje měsíční splátky po 1 500 Kč.5. Ve věci bylo nařízeno jednání, přičemž žalobkyně se z účasti na jednání omluvila, současně souhlasila s rozhodnutím soudu v nepřítomnosti, bylo podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednáno v nepřítomnosti žalobkyně.6. Žalovaný se k jednání dostavil a zde uvedl, že se žalobkyní jsem opakovaně za poslední měsíce snad čtyřikrát jednal o doplacení z toho úvěru, ale k mimosoudní dohodě nedošlo, jak jsem již uvedl, jsem připraven dle výše částky hradit v měsíčních splátkách, pokud možno 1 000 Kč.7. Soud dále vyšel z podání účastníků a listinných důkazů smluvní dokumentací, postoupením pohledávky, posouzením úvěruschopnosti, potvrzením o platbě, oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou a sdělením banky.8. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.9. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.15. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.17. Na podkladě skutkových zjištění provedeným dokazováním, po podřazení pod citovaná zákonná ustanovení, soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní, která svoji pohledávku následně podle § 1879 občanského zákoníku platně postoupila na žalobkyni, což bylo prokázáno dokumentací k postoupené pohledávce, na jejichž základě svědčí žalobkyni podle § 1880 občanského zákoníku aktivní procesní legitimace, a žalovaným je neplatná z důvodu absence odpovídajícího posouzení úvěruschopnosti žalovaného.18. Tato základní náležitost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jak zakotvena v § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, nebyla žalobkyní doložena, a to ani přes výzvu k doplnění žaloby a ani na základě poučení u jednání. Právní předchůdkyně nesplnila povinnost ze zákona s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.19. Soud dospěl k nevyhnutelnému závěru, že poskytovatel úvěru nedostál požadavkům zákona a konstantní judikatury vrcholných soudů za situace, kdy žalobkyně pouze tvrdila obecné skutečnosti o ověření majetkových poměrů žalovaného, které však následně ničím nedokládala.20. Žalobkyní byl předložen výpis z interního systému právní předchůdkyně, ve které bylo uvedeno, že měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání dosahuje částky 27 000 Kč, v domácnosti žalovaného se nachází 3 dospělé osoby a 1 dítě, 2 členové domácnosti jsou ekonomicky aktivní, měsíční výdaje žalovaného byly uvedeny v částce 12 000 Kč. Tvrzené údaje však nejsou nikterak blíže objektivizovány, samotná listina je doložena bez žádného bližšího kontextu, není uvedeno, zda se jedná o údaje zjištěné právní předchůdkyní, nebo zda se jedná o údaje uvedené přímo žalovaným. Žalobkyně následně na výzvu soudu odkázala na smluvní ujednání a dále doplnila svá tvrzení, že majetkové poměry žalovaného byly zkoumány lustracemi v registrech ISIR, CEE, SOLUS atd., žalobkyně dále poukázala na vzorec, podle kterého měla právní předchůdkyně dospět k závěru o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Žalobkyně však nedoložila žádná konkrétní tvrzení ohledně majetkových poměrů žalovaného, neuvedla jak konkrétně a na základě jakých podkladů byly zkoumány majetkové poměry žalovaného, ani jak byly získány údaje v listině o posouzení úvěruschopnosti žalovaného.21. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyní nebyly zkoumány majetkové poměry žalovaného.22. Za dané situace nebylo možno žalobě vyhovět z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, bylo však možno posoudit věc po právní stránce odlišně, a sice jako bezdůvodné obohacení, přičemž strany byly o této možnosti odlišného posouzení soudem u jednání poučeny, ostatně sama žalobkyně v žalobě navrhla pro případ, že žalobě nebude vyhověno z titulu smlouvy o úvěru, nechť je posouzena jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.23. Z potvrzení o platbách a sdělení ze sdělení banky bylo prokázáno, že žalovanému byly na základě smlouvy o úvěru poskytnuty prostředky převodem na účet v celkové výši 44 487 Kč. Současně bylo prokázáno, že žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil částku 23 400 Kč, tedy zbývá, aby žalovaný doplatil žalobkyni 21 087 Kč.24. Výrokem I. proto bylo žalovanému z titulu bezdůvodného obohacení uloženo uhradit žalobkyni částku 21 087 Kč, neboť se jedná o rozdíl toho, co bylo žalovanému v souvislosti s uzavřením smlouvy reálně poskytnuto a co nebylo žalovaným vráceno.25. Žalobkyni současně svědčí nárok podle § 1970 občanského zákoníku na úrok z prodlení v zákonné výši, a to za dobu od 21. 5. 2025, neboť první žalobkyní prokázaná výzva k úhradě dlužné částky v podobě předžalobní výzvy ze dne 15. 5. 2025, byla žalovanému odeslána téhož dne 15. 5. 2025, jak prokázáno podacím lístkem čl. 58. Podle § 573 občanského zákoníku je třeba vycházet z domněnky dojití této zásilky žalovanému třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 20. 5. 2025, od nás